I když bezpečně neznáme den, měsíc, ba snad ani rok založení Karlštejna, zaposlouchejme se při pojednání na toto téma do starší sličné podoby jazyka českého.

Na sklonku 18. století (17. srpna 1790) byl v hlavním městě Nového Španělska – Mexiku objeven jeden z nejpozoruhodnějších pokladů mexické historie, známý dnes jako aztécký kalendář. Stal se určitým rituálním symbolem země, lidé ho nosí znázorněn na tričkách, s oblibou je tepán do stříbrných přívěsků i kamenných upomínkových předmětů, najdete ho na pohledech a barevných reprodukcích, bylo o něm napsáno bezpočet učených pojednání. K objevu došlo náhodou. Obrovský trachytový kámen o průměru 3,6 metrů a váze 24 tun vykopali dělníci při zpevňování základů křesťanské katedrály, která stojí na největším náměstí současného Mexiko-City, nazývaném Plaza Major nebo zjednodušeně Zocalo.

Historie Würzburku, města na severu Bavorska, sahá až do doby Keltů. V roce 742 bylo ve městě založeno biskupství, v roce 1030 obdržel Würzburk městská práva a později císař Friedrich Barbarossa povýšil zdejší biskupy na vévody a město se v následujících staletí stalo kulturním centrem Evropy a významných kulturních památek.

Přišli za mnou známí s prosbou o radu v situaci, kdy se jejich vnuk na gymnáziu náhle přestal učit a stal vegetariánem. U jídla hovořil stylem: maso je vražda, mučit zvířata nedovolím. Na chalupě pokřikoval přes plot na souseda mačkajícího mandelinky na bramborách: "Ty vrahu!" Také spálil všechny pastičky na myši, a když se po nich známí sháněli, pravil: "Již dost gilotinování myšiček!" Matce vědkyni postřikující mšice na růžích sdělil, že je multi vražedkyně. Na námitky, že jej pro neprospěch vyhodí ze školy, rodičům sděluje, že jej musí brát takového, jaký je. A do práce že nepůjde!

Existuje souvislost mezi zvukem, vibracemi a fyzikální realitou?

Právník, hudebník a fyzik Ernst Chladni v roce 1787 publikoval práci Entdeckungen über die Theorie des Klanges (Objevy vztahující se k teorii o zvuku). V této a dalších průkopnických pracích Chladni, který se narodil stejně jako Mozart roku 1756 a zemřel v roce 1829, tedy v témže roce jako Beethoven, položil základy fyzikální disciplíny, jíž dnes říkáme akustika, věda o zvuku. K Chladniho úspěchům patří objev způsobu zobrazení vln generovaných zvukem. Pomocí smyčce taženého kolmo po okraji plechu posypaného pískem, vytvářel vzory a útvary, které dnes známe pod názvem Chladniho obrazce. Jaký význam měl jeho objev? Chladni jednou provždy prokázal, že zvuk působí na fyzikální hmotu a může vytvářet geometrické vzory.