Syndrom odmítání zabíjení zvířat
Přišli za mnou známí s prosbou o radu v situaci, kdy se jejich vnuk na gymnáziu náhle přestal učit a stal vegetariánem. U jídla hovořil stylem: maso je vražda, mučit zvířata nedovolím. Na chalupě pokřikoval přes plot na souseda mačkajícího mandelinky na bramborách: "Ty vrahu!" Také spálil všechny pastičky na myši, a když se po nich známí sháněli, pravil: "Již dost gilotinování myšiček!" Matce vědkyni postřikující mšice na růžích sdělil, že je multi vražedkyně. Na námitky, že jej pro neprospěch vyhodí ze školy, rodičům sděluje, že jej musí brát takového, jaký je. A do práce že nepůjde!
"Usvědčující" argumenty
Do Agape mi jiný takový "expert na zvířata" napsal, zda, když trpím zabíjení zvířat, vůbec vím, jak to na jatkách chodí (byl jsem 30 let na jatkách veterinářem v oddělení prohlídky masa). A poslal mi o tom film. S tím, že když trpím utrpení a příčinu utrpení, jsem v etických, morálních a duchovních tématech úplně vyřízen. On, ač ještě pro společnost nic pozitivního neudělal, že je odhodlán zemřít za správnou věc, za ukončení zabíjení zvířat. Nechápe, proč je lidem tak těžké pochopit, že základem všeho je neubližování, nenásilí a soucítění se zvířaty. A ihned své názory podpořil těmito přiloženými citáty "autorit": "Přijde čas, kdy lidé budou cítit takový odpor k masu jako k masu lidskému" (Lamartine), "To, že jsem se stal vegetariánem, byla jedna z nejlepších věcí, které jsem v životě udělal" (Jan Burian), "Právě jsi dojedl oběd, jakkoliv daleko jsou jatka, jsi spoluviník!" (Ralph Waldo Emerson), "Naši vnuci se nás jednoho dne zeptají: Kde jsi byl při holocaustu zvířat? Co jsi udělal proti těm strašným zločinům? Po druhé již nebudeme moci přijít se stejnou výmluvou, že jsme o tom nevěděli!" (Helmut Kaplan). K tomuto citátu připojuji faktickou poznámku. Ten první holocaust lidí a dětí zorganizoval vegetarián a milovník zvířat, zejména psa Bondyho, Adolf Hitler. Jako dokreslení reálnosti domněnky pisatele, že vegetariánství jako takové vede k citlivosti. A další zaslaný citát: "Omezení produkce masa o pouhých 10 % by uvolnilo množství obilí postačující pro nakrmení 60 milionů lidí" (Jean Mayer). K tomu opět faktická poznámka. A co by zbylo na polích po pastvě nezabíjených posvátných krav, černé zvěře, hlodavců? Byl odesilatel citátů někdy v Indii? Vypěstoval někdy jen několik mrkví, aby měl vůbec "šajn" o zemědělství? Nakonec pisatel dodává pozoruhodný vlastní výrok: "Když jsem viděl, v jakých podmínkách zvířata přežívají a umírají, šel bych i proti Bohu, proti celému tomu principu" (zaarchivováno v Agape jako výrok kandidující svým vztažením Boha do nebiologického chovu zvířat ateisty na největší blbost uloženou v nakladatelství). Tímto zakončením citací příčina zblbnutí vyskočila z pytle! Je to absolutní absence pochopení reality stvoření vzniklá světonázorovou materialistickou školní výukou.
Řiďme se zákony duchovní dimenze
Kde jinde, než ve školách se mají děti dovědět, že existující realita kolem nich se vyskytuje ve třech základních úrovních, přičemž každá má své autonomní zákony.
První je úroveň neživé přírody, jejíž složky se důsledně řídí jen fyzikálně chemickými zákony. Druhou je úroveň živé přírody, jejíž složky se kromě fyzikálněchemických řídí také biologickými zákony. Třetí úrovní reality je soubor nehmotných bytostí, který se skládá z jednotlivých sebe vědomých bytostí, z nichž nejnižší je duch člověka. Člověk je tedy tělem součástí živé přírody, ale svou podstatou-duchem, u jiných zvířat se nevyskytující, patří do nehmotné duchovní dimenze reality. Ta má pro svou rovinu nehmotných vibrací, pro vztahy mezi duchy, specifické zákony nazývané obvykle jako humanistické, duchovní nebo náboženské. Má-li bytost člověka, od zvířat přítomností ducha odlišná, naplnit smysl svého bytí, musí se při svém rozhodování řídit zákony dimenze, odkud pochází jeho podstata, tj. duch. Nikoli tedy zákony dimenze biologické, také nazývané zákony džungle, ale zákony dimenze duchovní. Z nich známý duchovní zákon: "Nezabiješ!" se tedy týká zabíjení duchovních bytostí, neboli lidí. V biologické rovině stvoření je již jejím Tvůrcem stanoveno, že se v ní rovnováha živých bytostí udržuje právě zabíjením! A vzájemným pojídáním složek této dimenze! To je přirozenost, neboli řád biologické roviny reality. Vše biologické včetně těla člověka se podle zákona této dimenze stále rodí a zaniká. Jedno živé tělo druhé požírá a nakonec je vždy každý živý tvor, včetně těla člověka požrán jej přeživšími živými. Je to neodvratný zákon dimenze živých hmotných těl. I na tělo našeho radikálního odpůrce utrpení zvířat, ať chce nebo nechce, dopadne nakonec utrpení nemocí, umírání a i jeho tělo bude pozřeno bakteriemi a červy! Byl ten domněle zvířat milovný člověk někdy v nemocnicích nebo při smrti lidí, že na to dosud nepřišel? Že si všiml utrpení a smrti pouze u zvířat?
Zvířata zabíjená predátory netrpí
Extrém v jeho pojetí světa vznikl z toho, že za celou dobu své školní docházky neslyšel nic z filozofie člověka nebo náboženství. Nebyl ve škole seznámen se základním axiomem lidského tělesného života, který formulován např. Budhou praví: "Život člověka v těle je vždy strastný!" Nikdo mu za celou dobu obecného vzdělání otevřeně neřekl, že každý se v bolestech zrodil a každý střídavě bolest zažívá až do smrti. Pak si nemohl všimnout, že není mezi lidmi nikoho, koho by nebolel zub či si nenatloukl při pádu? A že princip bolesti a smrti těla není odstranitelný, pouze humanizmem udržitelný ve snesitelných mezích? Při svém obecném vzdělávání se nedověděl nic o tom, jak se po tisíciletí o způsobech omezení strastí života přou všechna náboženství. Často zvěrsky. Ví ten současnou společností "vzdělaný" člověk vůbec o poměrech ve světě zvířat, že si myslí, že hladem a nemocí v přírodě umírající zvíře trpí méně než na jatkách porážené? Zákony této roviny dějů totiž zajišťují, že zvířata zabíjená predátory v přírodě netrpí (doporučuji přečíst si třeba "Poselství od protinožců"). Když predátor loví kořist, předem ji výronem své mentální energie zhypnotizuje a ochromí. V důsledku toho mozek kořisti vyplaví mozkové endorfiny, které blokují vznik bolesti! Tímto fyziologickým mechanizmem zajistil Stvořitel bezbolestnost při udržování rovnováhy druhů v ekosystému. Jen člověk materialista o těchto a dalších přístrojům a materialistům skrytých dějích nechce nic vědět. Kdysi se dávní zasvěcenci tento mentální anestetický účinek u zabíjených zvířat pokusili nahradit rituálem "košeru", kdy rabín mentálním působením neboli modlením měl vlastně porážené zvíře znecitlivět. To bylo účinné zřejmě jen v době, kdy kněží košer provádějící byli "ve spojení s Bohem", neboli měli patřičnou mentální hypnotickou sílu. Při současném materializmu myšlení člověka bylo s ohledem na nutnost bezbolestnosti zabíjení dosaženo alespoň toho, že se jí dosahuje povinným předchozím omračováním zvířat.
Zlý pes rovná se zlý pán
Na základě takového víceúrovňovost reality ignorujícího poučení se pak nutně občas stane i to, že jistý gymnazista sahá v ZOO "spícímu" tygrovi do klece s tím, že kdyby se pohnul, ucukne. Bláhovec! Když se tygr rozhodne zaútočit, hypnoticky znehybní oběť! Jak jsme si mohli před několika roky přečíst v novinách, před zraky celé třídy mu ukousl ruku v rameni. Ve světě zvířat pohledem z očí do očí probíhá komunikace a výměna energií. Má-li člověk silnější energii než šelma, takový ale není mezi konzumními brojlery, ta uhne pohledem a dokud pozornost trvá, nezaútočí. Uhnutí pohledem u šelmy má dvě alternativy. Buď se pohledem uhýbající šelma podle zákona džungle jako slabší člen biologické hierarchie v regionu definitivně podřizuje člověku a pak už nezaútočí. Jak je vidět na psech, učiní to vždy s maximální nechutí. Zákonem přírody je však nucena konkrétní rovnováhu mentálních sil vzít na vědomí. Nebo šelma definitivnost podřazenosti ještě neuznala. Pak čeká na okamžik nepozornosti nebo slabosti vetřelce. Jakmile tlak mentální síly poleví, útokem se pokusí ztracenou hierarchii opět uchvátit! Psu, který pohled do očí odmítá, není tedy radno věřit! Není jisté, zda se s nově ustavenou hierarchií podřízenosti ve "smečce" smířil definitivně. Převaha musí být takovému psu dávána stále najevo, mimo jiné trvalou ostražitostí. Naproti tomu vrčící a zuby cenící pes, který se dívá do očí, podřízenost neuznává jistě! Může to dělat jen proto, že buď cítí v dotyčném mentální nebo fyzickou slabost, nebo je to "zlé" zvíře. Zlé je ovšem proto, že zlobu a agresivitu mu ve formě hypnózy (výcviku) do duše implantoval jeho lidský vůdce smečky! Z toho plyne známý lidový poznatek, že cedule "pozor zlý pes" znamená "pozor zlý pán". Pak pro ztlumení agresivity takového psa musí být zlomen pocit jeho převahy. Mimořádní lidé to dokáží i pohledem nebo "vibrací" obsažené v okřiknutí. Ostatní jen prostřednictvím síly zbraně.
Síla mentální převahy
Pes, který se oddaně dívá do očí, přijal roli podřízeného ve smečce a je bezpečný! Na principu síly mentálních energií pracují krotitelé lvů a tygrů v cirkusech. Musí mentální silou pozitivně ovlivňovat duši šelmy a navíc nikdy neztratit pozornost při tlaku na duši lva! Tak působili na lvy i faraóni, ochromující podřízené jízdou ve vozících lvy taženými. Nácvik mentální síly až po přetlačení duševní síly lva bylo tajné know-how velekněží a faraonů ve starém Egyptě. Dodnes toto předváděné "božství faraónů" pro dav nevědomých je možné vidět na dobových rytinách v pyramidách. Do kategorie znalosti zákonů biologické říše patří i známý biblický příběh "proroka Daniela v jámě lvové". Hmoťáci jej dnes "vysvětlují" tím, že vegetariánstvím proslulý prorok Daniel předem chodil tajně krmit lvy, takže mu po trestu vhození k nim nic neudělali. Jako by tehdy žili hlupáci mezi vládci Babylonu a majiteli lvů! Známý je krásný popis setkání šestiletého hocha s levhartem v džungli, pozdějšího lámy Mipama, "lámy patera moudrostí". Již jako šestiletý jej zastavil pohledem. Ještě známější je tradovaná, i když určitě zkomolená verze setkání Pythagora s lidožravým medvědem. Když přišel vegetarián Pythagoras z egyptského zasvěcení do Řecka, řádil tam v horách lidožravý medvěd. Řekové na něj chtěli uspořádat lov, ale Pythagoras se nabídl, že jich medvěda zbaví. Odebral se beze zbraně do hor. Po nějaké době se k překvapení všech vrátil – medvěd se odstěhoval a již nikoho nenapadl. Tím započal jeho věhlas. Neznalí zákonů biologické roviny bytí to popisují tak, že Pythagoras "medvědovi jeho vražedné kousky rozmluvil" a ten proto odtud odešel výše do hor. Ve skutečnosti to bylo podle zákona přírody nepochybně tak, že se Pythagoras s medvědem setkali "tváří v tvář". V Egyptě zasvěcený Pythagoras měl silnější mentální energii a hypnotickou silou slabšímu medvědovi vymazal agresivitu vůči člověku v duši a vytlačil ho z místa dosavadního usazení. V biologické rovině stvoření platí zákon silnějšího a silnější si značkuje rajon. V rámci druhu je tento zákon přeformován na zákon vůdce smečky. Nedávno byl na TV přenádherný nekašírovaný film o "vlčím muži", kterého poslouchá neochočená vlčí smečka.
Fenomén pocítění pohledu
Z devatenáctého století existují zaznamenané poznatky cestovatelů mezi primitivními kmeny z jejich lovů na lidožravé lvy nebo tygry. Když se v místě kmene takový lidožrout vyskytnul, normální lovci s oštěpy neměli šanci. Místní lidé museli vyslat prosebné poselství k příslušnému šamanovi-lovci lidožroutů, vesměs osaměle žijícímu v džungli. Ten, vyzbrojen pouhým oštěpem, má šanci na zabití lidožrouta jen proto, že jednak pozná směr, odkud se skrytá šelma podívá, a jednak není útočící šelmou při útoku znehybněn! Má ducha odolávajícího hypnóze šelmy, vyvolávající strnutí, ochromení. Ono "vycítění" směru pohledu člověka nebo zvířete je známo i u lovců divokého západu, kteří trvale žijí osamoceni v přírodě. U společenského člověka je schopnost pocítit pohled jiného otupena. Občas však i my poznáme, že se na nás někdo dívá. Nejčastěji s erotickým nebo agresivním nábojem. Běžně se o tomto jevu "zaregistrování pohledu" nepíše jen proto, že jev "pocítění pohledu" není redukcionisty materialisticky vysvětlitelný. Oko přece nic nevysílá! Pocítění pohledu je registrací působení nehmotných mentálních sil jiné bytosti. Jen jako legraci je možné brát "vysvětlování" těchto jevů "ve smyslu podráždění nějakých laloků v mozku", kterými neuropatolog od Sisyfů "vysvětlí" vše.
Ovlivňují nás vibrace zabitých zvířat?
Tím jsme pokročili k poznání základního zákona biologické dimenze bytí, kterým je časově vymezená konečnost každé živé bytosti, ukončená vždy snědením ostatními. Pouze neživé kameny v neživé dimenzi se nepožírají, tak jak se nepožírají v dimenzi nadčasovosti duchovní bytosti. Lidské tělo však ze zákona dimenze, do které patří, musí pojídat jiné živé. Musí to činit, aby si duch člověka "udržel" tělo a jako víceúrovňová bytost na Zemi přežil. Jistou "komplikující" věcí ovšem je, že s ohledem na svoji duchovní podstatu musí výživu těla řídit jak v rámci zákonů biologické, tak duchovní dimenze. To znamená, že při udržování harmonie biologické dimenze zabíjením má napodobovat mechanizmy přírody, tzn. jejího Stvořitele. Nesmí zabíjet svévolně v rozporu s řádem biologické dimenze, jinak by si vytvořil negativní karmu. V souladu s Řádem zabíjí jen v případě nutnosti, bezbolestně a podle vzoru predátorů v přírodě. Ti odstraňují nejslabší a nemocné jedince druhu.
Další otázkou ovšem je, že když jsme okolnostmi nuceni pojídat maso zvířat, jak "vibrace" masa ze zabitého zvířete působí na duši člověka. Maso ve stravě samo o sobě zvyšuje akceschopnost, ale také agresivitu v duši člověka. Dále také, pochází-li z chovů nebiologicky chovaných zvířat, nese v sobě vibraci způsobem chovu mučených zvířat! Ve stvoření se nic nemůže ztratit, ani nepřirozenost chovu. Jeho následek je nějak zapsán v těle zvířete a přechází v nějaké "formě informace" na duši konzumenta. Odtud rozvrací jeho nervový systém. Pro člověka jsou tělo a duše sice jen dočasnými "nástroji ducha", ale jako takové je k vyvážené duchovní rovnováze potřebuje "jemné a vyladěné". Je intuicí pozorovatelné, že různá potrava různě ovlivňuje stav nervové soustavy a tím jemnost duše a těla. Duchovní člověk potřebuje mít tělo a duši vyčištěnou od rozlaďujících vibrací, aby jemné podněty z duševní a duchovní dimenze mohl vůbec vnímat. A také je mohl správně vyhodnocovat! Jen s čistou duší může obnovit kontakt se silami přírody, může skrze svého ducha "mluvit s Bohem". Nutnost čistoty těla a duše je důvod biblických dietních omezení, které "Bůh Abrahámův" vyžaduje od "svého národa" (Izraelitů). Požaduje od něj vzdání se požívání některých druhů mas, zejména vepřového. Tím duše a těla "souboru duchů vyvoleného národa" měla nabýt jemnější "vibrace", Izraelité se měli stát vůči jemnějším duchovním podnětům vnímavější.
Do nebe se není možné prožvýkat!
Jestli se tak stalo, je ovšem otázka. Zřejmě výživové požadavky nejsou pro produchovnění to hlavní. Něco však na nich určitě je. Pohleďme na konzumenty vepřového při domácí zabijačce! Ta specifická alkoholická a "neomalená" nálada při pojídání ovaru, ono viditelné jakoby zhrubnutí výrazu v obličeji. Jedlíci přejímají vibraci neomalenosti pojídaného zvířete i s jeho všežravou vychytralostí! Vepřové maso nejvíce zamlžuje vnitřní vidění skrze duchovní oko. Jenže věc života lidí na planetě je složitější. Teroristé vepřové nejedí, ale nevinné lidi trhají bombami! Kam se poděla jemnost jejich duchovního vyciťování?
I lidé žijící u severního pólu se musí najíst a přitom mít možnost nalézt kontakt s duchovní sférou. A naordinujte jim tam nábožensky "čisté" ovoce a sušenky. Zahynou zimomřivostí v mrazech. Také u nás ve střídavém a poměrně chladném klimatu nebylo pro těžce pracující dělníky a rolníky možné "se živit fíky". Bylo nutné k udržení minimální jemnosti duše národů zvolit takový výživový kompromis, který by umožnil také udržení zdraví a energie těla. Tyto požadavky na minimální "jemnost" těla byly zasvěcenci mezi církevními učiteli zařazeny do křesťanského církevního roku ve formě předepsaných očistných postů. Adventního a velikonočního. Půstem, neboli očistou se vytváří v rovině těl civilních lidí předpoklad pro dosažení minimálního stupně zjemnění duše. Nastupuje naladění člověka, které umožňuje hlouběji prožít náboženské mystérium a pomocí něj pochopit zákony duchovní dimenze. Teprve až je plně žit základní duchovní život, začne mít smysl další zjemnění výživy těla, mimo jiné vegetariánstvím a očistným rituálem nad jídlem. Proto, že jen v důsledku nepřítomnosti vibrací z nečistých a nebiologickým chovem mučených zvířat v duši člověka vzniká předpoklad pro vznik stavů rozšířeného vědomí. Jejich prožití má za následek vznik charizma, neboli transcendentní schopnosti. Tradiční přibližně 40 denní očistné bezmasé půsty před Vánocemi a Velikonocemi a také půst muslimů v ramadánu jsou tedy velmi zdravé pro duši a následně pro tělo. V současné době není vegetariánství samo o sobě klíčovým pokrokem tam, kde není žit duchovní život. Zejména ne ve formě pubertální módnosti, nahrazující duchovnost. Do nebe se není možné prožvýkat! Nepochybné ale je, že právě opuštění minimálních, předky zavedených bezmasých postních rituálů přináší již následky jak ve formě duchovního otupení národa, tak ve formě zesílené incidence tzv. civilizačních nemocí. K těm se v posledních desetiletích přidaly i dříve prakticky neznámé karmické dopady. U duchovně nezralých adolescentů propuká stále častější syndrom mentální anorexie. Tento léky neléčitelný syndrom je plně duchovního původu a je vlastně podvědomou reakcí nemocných duší na ničím neregulovanou rozežranost a tělesnost davu. Nejnověji se objevila i další škála psychických poruch, mezi nimi výskyt výše citovaných vegetariánských hysteriků. Výskyt těchto "obsedlíků" je zase důsledkem reakce jejich duší na všeobecnou společenskou prázdnotu a přeměnu kultury v materialistické "podpásové bavičství". Hledání "něčeho" s duchovním nábojem redukovali pro svou nezralost na "nezabíjecí zkrat", neurastenický to projev "hloubky" duše.
Obnovení ráje
Jiným projevem současné duchovní "ujetosti" ducha společnosti je chov psů v panelácích. Vznikl proto, že se společenským životem nespokojené podvědomí jejich páníčků dospělo k názoru, že lepší je bavit se se psem než s politiky a lidmi! Což ovšem pro budoucnost takové civilizace nevěští nic dobrého. Popsané symptomy a řada dalších vypovídají o hloubce krize současné civilizace. Lidstvo stojí před akutní nutností nápravy stavu svého produchovnění. Jeho mocenská elita buď velmi rychle přijde na to, že rvačky o miliardy a účetní bitvy nejsou tím klíčovým problémem současného lidstva, nebo bude zničena! Diktatura ateizmu prostřednictvím nadvlády peněz, které neznají vyšší princip, nemají žádnou odpovědnost, musí být velmi rychle vystřídána vládou nově a přesněji objevených transcendentních zákonů. Těch, které upravují vztahy jak mezi lidmi, tak k živým bytostem, tak k Tomu, který člověka učinil. Jinak pokračující vláda peněz bez odpovědnosti zákonitě přivodí katastrofu. Slepý (peníze) vede slepé (neduchovní). Oba spadnou do jámy! Začátkem obratu bude prohlédnutí bláznivosti redukcionistického učení o samovolném vzniku člověka v důsledku bušení radioaktivního záření do pramoře! Postup vědeckého poznání nepochybně přinese novou odpověď na otázku, jak se člověk na Zemi "octnul". Na pořadu dne je ukončení výuky této pseudovědecké teorie na školách a v kultuře. Po ní se stane jediným racionálním vysvětlením jevů vesmíru a života objektivní existence jeho duchovní dimenze. Po přijetí tohoto axiomu v myšlení samovolně nastoupí všeobecná snaha o obnovení kontaktu s touto dimenzí, obnoví se duchovní rozměr lidstva. Následným zjemněním těla a duše i stravou, zejména u duchovní elity, dojde k obnovení komunikace s Bohem a vybudování odrazu dokonalých poměrů ze "světa idejí" na Zemi, neboli obnovení ráje.
Z konkrétních výše uvedených příkladů názorně vyplývá, jak i v zásadě dobrý směr usilování, snaha člověka o přechod k vegetariánství, není-li založen na vyciťování duchovního rozměru bytí a Boha, se mění v pošetilost nezralých. Stará pravda, že při špatně zapnutém prvním knoflíku kabátu nelze celkového správného zapnutí již nikdy docílit, opět vyplouvá na povrch. Tedy kdo v životě špatně vyřeší přístup k Podstatě světa, u toho se i skutečná moudrost stane nemoudrostí, láska pošetilostí, úsilí trotlovstvím, život bojem za předem ztracené. Bible o tomto pořadí hodnot hovoří zhruba těmito slovy: "Kámen, který zavrhli stavitelé, stal se kamenem úhelným. Od Boha se to stalo a je to podivné v našich očích!" Tedy jen v očích materialistů.
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 04/2009.