V jihovýchodní Číně v provincii Sichuan leží hora Emeishan (3099m), která patří mezi nejposvátnější buddhistické hory. Už s příchodem buddhizmu v 2. století n. l. se začaly na jejích svazích objevovat první kláštery. Od 15. století do počátku 20. století za vlády dynastií Sung, Ming a Ching vzrostl jejich počet na více než dvě stě. Většina z nich pak byla zničena za čínsko-japonské války a za komunistické kulturní "revoluce". K obnovení tradic posvátné hory přispěl až čínský premiér a autor ekonomických reforem osmdesátých let 20. století Teng Siao Ping, který jako praktikující buddhista sem přišel s poutnickou holí hned dvakrát, v letech 1965 a 1980. V současnosti mohou návštěvníci pobývat v šestadvaceti klášterech.

Každý člověk má svou horu. Toto povědomí si předávají američtí indiáni z generace na generaci. Taková hora se projevuje jako strážný anděl. Vybízí člověka k výstupům, pozvedá mysl k nebesům, léčí a podrží v těžkých chvílích života. Není třeba ji vyhledávat, přijde chvíle, kdy se sama přihlásí. Andští indiáni ji nazývají "papa" – otec nebo "mama" – matka podle její přirozenosti. Duch hory je součástí duchovního světa přírody a v jazyce indiánů se nazývá "apu". Hora stejně jako lidé je zrozencem Matky Země. Má svou energii, která se navenek projevuje jako její aura. Někdy poctí člověka tím, že se mu zjeví v lidské podobě. Zasvěcenci prý mohou na svých toulkách přírodou spatřit i "pachamamu" – Matku Země.

Laos byl v 19. století součástí bývalé francouzské Indočíny a dnes patří k nejméně rozvinutým zemím jihovýchodní Asie. Má však bohatou a podivuhodnou historii, sahající do dob daleko před našim letopočtem. V současnosti je lidově demokratickou republikou s komunistickým zaměřením, přesto zachovává staré tradice vycházející z buddhizmu, který je v zemi převažujícím náboženstvím. Potkat se s buddhistickými mnichy a navázat s nimi přátelský rozhovor není nic mimořádného. Navíc může být pro našince zajímavým poučením.