Mohou otáčivé kancelářské židle nebo křesla ovlivňovat naše zdraví? V souvislosti se značným rozvojem a využíváním výpočetní techniky došlo také k rozsáhlému používání nových moderních a velice pohodlných otáčivých kancelářských židlí a luxusnějších kancelářských křesel.

Jednou jsem seděla se svými dvěma kamarádkami, které se shodou okolností obě zabývají ve svém pracovním životě penězi. Zatímco jedna neustále tvrdila, že je to strašně neduchovní práce a že vyloženě cítí, jak ji dennodenní kontakt s penězi, daněmi a výdělky ostatních lidí špiní, ta druhá tvrdila, že není nic duchovnějšího než se ostatním starat o jejich peníze. Potom vysvětlila, že každý člověk je už ze své povahy více či méně závistivý a že je krásné, když se umí svým klientům starat o jejich peníze v objemu, které on sám nikdy mít nebude, tak pečlivě, jako by peníze byly jeho.

Představme si ten šok. Vyrůstáme v milující rodině, s lidmi, které oslovujete "mámo" a "táto", a pak se náhle dozvíme, že jsme vlastně adoptovaní! Podobná situace nastala, když vědci oznámili, že Slunce, Měsíc, naše planeta a její sourozenci se nezrodili v důvěrně známém seskupení hvězd galaxie Mléčné dráhy, ale ve skutečnosti náleží ke zcela jinému seskupení s cize znějícím jménem: do trpasličí galaxie Sagittarius čili Střelec…

Včera večer jsem cestou na schůzku poslouchal v autě diskuzní pořad. Hostem večera byl muž, který před pár lety prošel odvykací kúrou, ale žádný dojem to na mě neudělalo. I když, možná že ano, a on jen hledal způsob, jak ospravedlnit, že neudělal žádné pokroky. Každopádně napsal knihu, kde nelítostně zkritizoval každičký aspekt klasické a vyzkoušené léčby alkoholizmu a následného abstinování. Vzdát se závislosti bylo podle něho projevem slabosti. Skupinová sezení a společný boj byl podvod. Proces abstinence přirovnal k vyznání kultu, skupiny jako AA a podobní prý tvoří jen šarlatánskou sektu. Na podobné "berličky" byl povznesený a sám sebe nazýval hrdinou, jenž je ochotný hlásat "pravdu."

Všichni z nás, kteří se každodenně nebo jen občas zúčastňujeme silničního provozu, víme ze své vlastní zkušenosti, že na silnicích jde opravdu o život. Kdo si myslí, že pravda je opak, tak ať se podívá do statistik policie, nebo ať si vzpomene na poslední hromadnou havárii aut na D1, která se na chvíli stala vrakovištěm 200 osobních a nákladních aut. Snímky obletěly celý svět, a my jsme se všichni báli, a možná se několik dnů následně jezdilo o něco více podle pravidel. Někteří lidé však mají krátkou paměť.