Je to možná neuvěřitelné, ale přesto pravdivé – letadla za přísného utajení už několik let rozprašují do atmosféry chemické látky jako například barium a aluminiový prášek, které mají zabraňovat globálnímu oteplení, avšak v konečném důsledku mohou mít netušené zdravotní následky pro celé lidstvo.

Na internetu se již nějakou dobu objevuje pojem "chemtrails", což znamená chemické látky rozptýlené v domnělých kondenzačních pruzích za letadly. Nejsou to však obvyklé kondenzační pruhy a také se od nich jednoznačně liší. Na rozdíl od nich se rychle nerozplynou, ale zůstávají dlouho viditelné a mnohdy jako by padaly dolů v kaskádách, jejichž spodní okraje se jeví jednoznačně hustší. Navíc to často vypadá, jako když jsou cíleně postřikovány určité oblasti, jelikož se mřížkovité vzorce objevují i za takových povětrnostních podmínek, kdy pro ně není žádné meteorologické vysvětlení.

Nežádoucí svědectví

Pozorovatelé dlouho mohli jen spekulovat, co tyto úkazy znamenají. Zvláště v USA existují četná internetová fóra, která se tuto tématiku snaží dokumentovat a hledají vysvětlení. Pro většinu těch, kteří se o věci doslechli, je to však jen jedna z dalších nedokázaných "teorií o spiknutí". Mezitím se ale objevil člověk, který se na jednom ze sporných projektů podílel a potvrdil, že se opravdu nejedná o běžné kondenzační pruhy. Na internetové stránce, která se kriticky zabývá problematikou chemtrails, se v roce 2003 přihlásil ke slovu vědecký pracovník, který přiznal svou účast na tomto projektu v Kanadě a byl ochoten zodpovědět některé otázky. Očividně byl sám přesvědčen o tom, že tento "ochranný projekt" je dobrá věc, ale zastával názor, že by o něm mělo obyvatelstvo vědět. Tento člověk pak v roce 2004 neočekávaně a bez zjevného důvodu spáchal ve Spojených státech sebevraždu…

Co je skutečným cílem?

Zodpovědní činitelé údajně soudí, že skleníkový efekt způsobí v příštích letech a desetiletích na planetě Zemi ohromné problémy a že velká část lidstva se v dohledné době stane obětí klimatických změn. Všechny metody ochrany životního prostředí jim připadají nedostatečné.

V roce 1991 byl badatelskému týmu udělen patent na metodu slibující zpomalení globálního oteplování, pokud se bude atmosféra celosvětově postřikovat určitými látkami, které mimo jiné reflektují ultrafialové záření. Takzvaný "Welsbach Patent" od vědců čínského původu I-Fu Shiha a Davida Changa zakoupila a přihlásila firma Hughes Aerospace v Los Angeles (US patent 5,003,186). Zároveň vyšla studie o oteplování Země, pro niž se metoda popsaná v patentu jevila jako optimální řešení. Zda mezi touto studií a udělením patentu existuje nějaká souvislost, se lze jen dohadovat, ačkoliv na to leccos poukazuje. Navíc je zde oprávněná otázka, zda je tolik omílaná klimatická změna reálná, či zda se jedná jen o šíření strachu za určitým účelem. O "skleníkovém efektu" a "ozónové díře" mnozí odborníci vyslovili oprávněné a dobře odůvodněné pochyby. Možná jsou zde sledovány zcela jiné cíle, o nichž se lze ovšem pouze dohadovat.

Vzduchem létá barium a aluminium

Látky, které podle patentu mají být rozptylovány, obsahují soli baria. Ty ve vyšších vrstvách atmosféry oxidují a stává se z nich kysličník barnatý, který na sebe váže kysličník uhličitý, na který se pohlíží jako na hlavní faktor klimatické změny. Kromě těchto solí je rozprašován také aluminiový prášek, který má zadržovat ultrafialové záření a spolu s bariem dokáže vytvářet elektrické pole, jež má za ozařování vlnami velmi nízké frekvence vést k elektrostatickým výbojům vytvářejícím ozón. Obě tyto látky jsou toxické, přičemž kysličníky aluminia prokazatelně ohrožují nervovou soustavu (proto bylo zavrženo hliníkové nádobí; ve formě snadno vdechovatelných aerosolů tato látka zřejmě paradoxně nikomu neškodí).

Přísně tajná strategie?

To všechno zní přespříliš nevěrohodně na to, abychom si dovedli představit, že inteligentní lidé by skutečně mohli rozhodnout o celosvětové realizaci takového projektu. Přesto neobvyklé povětrnostní fenomény posledních let naznačují, že se daná metoda patrně využívá. V posledních letech byla nápadná nejen mimořádná období sucha, ale zřejmě dochází i ke "strategickému nasazení". Roku 1999 během "války o Kosovo" panovalo nad celou Evropou převážně jasné počasí, zatímco právě nad Srbskem tvrdošíjně visela oblačná pokrývka. Více suchých period zakusila v posledních letech i Severní Korea, přičemž tento katastrofální povětrnostní stav kupodivu nepostihl žádnou ze sousedních zemí. To jsou ale jen dva z příkladů, které popsal švýcarský autor Gabriel Stetter v článku, který vyšel v lednovém čísle časopisu Raum & Zeit.

Řízené postřiky

Welsbach patent je patrně využíván už řadu let, a to nejen v USA, ale celosvětově. Příslušnými chemikáliemi se plní nádrže ve speciálně upravených letadlech, která je rozprašují vysoko v atmosféře. Zdá se, že vojenská letadla "spojenců" (ta v Německu smí nekontrolovaně létat, aniž by Němci měli právo se k tomu vyjádřit) cíleně pokrývají postřikem celé oblasti, přičemž se na obloze tvoří zrádné klikyháky, které můžeme pozorovat. Zdá se, že jde o celosvětový projekt, na němž se podílejí i civilní letadla některých společností. Je známo, že bylo zřízeno zvláštní oddělení Světové zdravotnické organizace sloužící přímo k řízení globálně prováděného postřiku. Oficiální prohlášení k tomu nenajdeme, ačkoliv jedna ze studií o skleníkovém efektu metodu postřiků v atmosféře velebí jako brilantní řešení ("Policy Implications of Greenhouse Warming").

"Sprejování" populace jde proti všem dohodám

Když se podezíravé obyvatelstvo dotazuje oficiálních míst, dostává se mu různých "standardních odpovědí" – od přirozeného vysvětlení kondenzačními pruhy až po "neznámé fenomény", mimořádná seskupení oblačnosti apod., nebo je odpověď odepřena "z důvodu národní bezpečnosti". Zdravotní důsledky jsou znepokojivé. Lze jen stěží předvídat dlouhodobé následky tohoto chemického "sprejování" populace, ale WHO odhaduje počet obětí na 40 miliónů ročně, čili miliardy mrtvých v příštích desetiletích. Jiné studie odhadují mnohem víc obětí. Přesto se na ně pohlíží jako na menší zlo ve srovnání s oběťmi globálního oteplení. Neuvěřitelná impertinence! Nikde se nikdo veřejnosti neptal, zda tato "opatření" považuje za oprávněná. Porušují se veškeré mezinárodní dohody o ochraně životního prostředí a Stetter se domnívá, že George Bush nepodepsal dohodu z Kjótó o životním prostředí proto, jelikož v již prováděném postřikování zemské atmosféry možná spatřoval volnou vstupenku k dalšímu rabování planetárních zdrojů bez ohledu na životní prostředí. Nestavěl se tedy do cesty dalšímu otravování atmosféry průmyslovými exhalacemi, což je zcela ve smyslu jeho ziskuchtivých sponzorů.

Následky jsou nedozírné

Bezprostřední následky postřikovacích akcí u lidského organizmu jsou už známy: bolesti hlavy a chronický pocit únavy zná jistě každý z vlastní zkušenosti. Známými symptomy jsou dále dušnost, poruchy rovnováhy a ztráta krátkodobé paměti, onemocnění podobná chřipce přicházející ve vlnách, záněty spojivek a astmatické ataky; o neznámých příznacích ani nemluvě. O tom, zda v budoucnu nemohou být přimíseny i jiné substance – třeba ke "zklidnění" a zlomení vůle znepokojeného obyvatelstva – se lze jen dohadovat.

Zabraňme fatálnímu šílenství

Tento fenomén většina obyvatelstva zatím nepozoruje. Ale každý, kdo o něm ví, ho může sledovat: postřikování zanechává na nebi zřetelné stopy, jednoznačně rozlišitelné od normálních kondenzačních pruhů za letadly. Kromě toho zůstávají dlouho ve vzduchu, aniž by se rozplynuly. Nato většinou poklesne teplota, nebe se zatáhne a pár dní zůstává neobvykle zataženo, ale většinou bez deště. Je tedy záhodno upozornit na tuto neuvěřitelnou skutečnost pokud možno co nejvíce lidí, aby si takových akcí zvýšenou měrou všímali, pořizovali fotografie a kladli dotazy sdělovacím prostředkům a politikům. Pokud je to ještě vůbec možné, jen veřejný tlak by snad mohl zastavit toto fatální šílenství.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise PHOENIX v čísle 7/2008.