Nastoupil jsem 42denní předvelikonoční půst, spočívající v pokud možno vypuštění "pěti bílých jedů" z jídla, tj. složek, jejichž "jedovatost" spočívá v jejich nadměrném zastoupení v "civilizované" stravě. Tedy bílého masa, mléka, cukru, rafinovaných tuků a bílé mouky (lepku). Že jsou půsty za určitých podmínek zdravé, neboli k dobru duše i těla člověka, je známo dávno a sám jsem se o tom mnohokrát přesvědčil. Abych měl lepší přehled o působení půstu na organizmus, začal jsem jeho důsledky kromě subjektivního pozorování sledovat i na přístroji Oberon.

Každý týden jsem v rámci možností přístroje nechal učinit záznam "bioelektropotenciálu" svých vnitřních orgánů. Již po dvou týdnech jsem se nestačil divit. Relativně slušný výchozí stav nervové, cévní, imunitní a vylučovací soustavy se po týdnu tvrdého půstu pouze při ovoci a zelenině drasticky zhoršil. Přesto, že půst byl doprovázen doporučenými očistnými klystýry a zajištěným pitným režimem. V záznamu bioplazmy orgánů se objevily hnědé a černé čtverce, signalizující přetížení tkáně před příchodem patologických změn. Zejména na orgánech nervového, imunitního, cévního, a vylučovacího systému. Za týden jsem sice zhubnul o "čistá" dvě kila a cítil jsem se lehčí, ale současně se objevilo jakoby rozostřené vidění, zhoršení paměti a rovnováhy a zesílil mírný šum v uších. Ztratil jsem sílu a vytrvalost při fyzické práci natolik, že jsem v následujícím období musel půst oslabit vložením jednoho nasycujícího bezlepkového jídla v poledne. Tím se fyzická výkonnost upravila a začal jsem se cítit dobře, dokonce lépe než předtím. Ovšem hmotnost prakticky přestala klesat. Avšak černé čtverečky na obrazovce Oberonu úplně zmizely (viz obr. schémat cév mozku, sleziny a slinivky v průběhu půstu).

Zákeřná rezidua

Nebylo těžké dopátrat se příčiny onoho drastického zhoršení. Při prudkém hubnutí se z "mých špeků" vyplavilo do vnitřního prostředí organizmu velké množství v tuku rozpustných reziduí látek, kterými my všichni svou neomalenou činností stále znečišťujeme celé své okolí. Tyto látky, jen zčásti definované jako chlorovaná benzenová jádra (HCB), polychlorované bifenyly (PCB), dioxiny a desítky jejich dalších chemických variant, se původně v přírodě nevyskytovaly. Do půdy, vzduchu a moře se dostávají z kouře, který vzniká spalováním uhlí a všech možných a nemožných umělých hmot a barviv. A dále jako dezinfekční a prací prostředky v odpadech a odpadních vodách, kde tyto často reagují v kdeco. Nepominutelným způsobem zamořováním půdy je hnojení a ošetřování porostů proti škůdcům a plevelům v současném zemědělství. Samostatnou kapitolou je oživení koloběhu stopových jedovatých kovů. Zákeřné na celém procesu znečišťování životního prostředí je kromě nenápadnosti děje to, že konečné kontaminanty jsou jednak chemicky naprosto stabilní, jednak jsou rostlinami vegetace z půdy a moře různě intenzivně vstřebávány, a pronikají tak do celého potravního řetězce. Na procesu je zajímavé i to, že účinek promořování prostředí postupuje tak, aby nejtěžší důsledky dopadly právě na dlouhověký a nejcitlivější vrchol potravního řetězce – člověka. Při vizi nastoupeného a nezměněného civilizačního trendu se mi v představě vynořil obraz úplné zkázy. Viděl jsem, jak nenápadně a přitom neúprosně působí tento koloběh jedů na rozvrácení vitality a porušení rovnováhy všech živých organizmů. Zaznamenané výsledky na Oberonu naznačily pořadí poškození jednotlivých tkání. Sestupně systém nervový, hormonální, imunitní. Tím je dána posloupnost zhoubného vlivu na druhy života: člověk, savci, ptáci, ryby, rostliny. Nezmění-li se radikálně a v krátké době hospodaření civilizace s odpady a rezidui, bude harmonie všeho živého na planetě těžce porušena. Nestane se tak jen proto, že Stvořitel všeho života si své dílo chrání, takže pachatel člověk bude postižen přednostně. Je pozoruhodné, jak Stvořitel dopředu připravil (anticipoval) karmické mlýny na semletí "zdroje poruchy".

Otrava tukem

Potravinářské plodiny v sobě rezidua z půdy a vody zahušťují o půl řádu až řád (plus-mínus 5 až 10 krát). Tyto kontaminované rostliny požírající hospodářská zvířata a ryby je ve svých tělech dále zahustí až o další řád, tedy až na stonásobek. V těle dlouhověkých živočichů se kontaminanty hromadí zejména v tuku a orgánech. Člověk takovým masem a tukem se živící, navíc z hlediska přírody velmi dlouhověký, si civilizační rezidua v těle opět zahustí o další řád, tedy až na tisícinásobek jejich původního obsahu v životním prostředí. Tuk člověka, zvířecích predátorů a hmyzožravých ptáků se stal již jedovatým! Tuk vegetariánů je kontaminován o řád slaběji. A jsme u podstaty Damoklova meče redukčních a očistných diet. Jakmile si člověk dobrovolně (redukční dietou jakéhokoliv typu), nebo nedobrovolně (nemoc) navodí hubnutí, neboli výživu "vlastním jedovatým tukem", navodí si současně otravu vlastní imunitní a nervové soustavy vyplavenými rezidui! Tento účinek se projeví jako známé dlouhodobé "pochřipkové" podlomení vitality těla. V posledním desetiletí se fenomén pochřipkové ochablosti stává masově pozorovaným jevem. A k tomu přistupuje rovněž častý jev, následné objevení se nádorových a metabolických onemocnění u lidí, kteří předtím prodělali virová onemocnění či "úspěšné" redukční diety a pobyty u moře! V těchto případech se zřejmě jedná o následky toho, že hladina vyplavených jedů v krvi přesáhla mez, která spustila další nevratný proces v organizmu. Obraz konce civilizace reziduí doplňuje pomalu se zhoršující zdravotní stav novorozenců, neboť tito dostávají vysokou dávku v tuku rozpustných jedů z mateřského mléka do mozku a imunitní soustavy od matky, která se po porodu rozhodne hubnout.

Soumrak konzumerizmu

Ze souboru nepřehledného shluku těchto dějů v civilizaci se mi pomalu začíná vynořovat charakter procesu na vypuzení "budovatelů rozvinutého konzumerizmu" z tváře země. Aniž budou "skeptici" přesvědčováni o božích mlýnech, budou tyto mlít. Aniž budou odpůrci reinkarnace přesvědčováni o své neznalosti, zblbnou z jevu rostoucího počtu poškozených zdánlivě nevinných novorozenců (kdyby byl Bůh, tak by se na to nemohl dívat!). Protože ale Stvořitel je spravedlivější, než si je člověk schopen vůbec představit, zapisují se poškozování životního prostředí každému individuálně nejen do současného těla, ale i do duše. Tím se karma přenese i do následného zrození! Anticipující (dopředu chování předvídající) spravedlnosti Stvořitelově tak neunikne ani noha! Již se ví, že i podprahový účinek příjmu jedů od narození do smrti se sčítá, z čehož normálně uvažující odvodí, že dárce života má paměť (proto i o odnaučeném kouření organizmus po 30 letech "ví"). Jen pro stoupence teorie chaosu je masa poškozených narozených dětí oněmi atopickými ekzémy, astmaty, instabilitou, autizmem a alergiemi náhodou. Pro vědoucího si takto poškozená těla duše novorozených "vysloužila" svým chováním v předchozím životě. Až situace dospěje k pravému prohlédnutí stavu věcí, padnou lidští duchové na tvář před dokonalostí stvoření. Již nebudou toužit po mercedesech a drahých kožiších, ale jen po poznání vůle Stvořitele, aby se mohli vyhnout jejímu nekonání. Člověk s touhou po konzumu se stane směšným, opožděným, dětinským. Bude znovuobjeven Platón, který říkal, že zlý člověk je vlastně pouze nevědomý řádu bohů. A tak trvale narůstající četnost výskytu nervových a duševních onemocnění, všech typů "metabolického syndromu", obezity, vysokého tlaku, cukrovky, kornatění, osteoporózy, kloubních, kožních, průduškových a jiných nemocí je jen mírným a předběžným varováním. Neboť současná incidence (četnost výskytu) tzv. civilizačních nemocí má třiceti až padesátileté zpoždění.

Jak z toho ven?

Zdá se, že není síla, která by zastavila lidskou chtivost bezzábranového a v podstatě neúčelného konzumu. Na této duchovní zvrhlosti lidstva (chtivosti bez odpovědnosti) jsou vybudovány koncerny, z jejichž výrobků rezidua vznikají. Jsou to církve boha peněz a manažeři jsou kněžími tohoto pseudovědění. Výzkum čehokoliv, tedy i reziduí v životním prostředí, je záležitost grantů (peněz), a ukažte mi vedení koncernu, jež by dalo peníze na výzkum, který by vedl k zastavení jeho vlastní výroby. Společnosti subvencují jen takový výzkum, při kterém se v měsíčních pokusech na krátkověkých krysách "prokáže" okamžitá neškodnost prodávaných výrobků. O spalinách z nich vznikajících se ani neuvažuje. Také politici dostanou od boha peněz prostředky na volební kampaň jen tehdy, když nebudou "strkat nos" tam, kam nemají. Zatím se zdá, že vývoj k úplnému promoření zeměkoule je nezastavitelný a že to budou rezidua, jejichž prostřednictvím provedou síly stvoření výprask zástupů konzumeristů. Výprask se ostatně již začal projevovat ztrátou plodnosti a nárůstem degenerativních (civilizačních) nemocí. Z přírody známé "vytlačující třídění" již probíhá; nejprve zmizí masojedi, u nichž byly účinky zesíleny genetickým oslabením (karma) a duchovní prázdnotou.

Jak z toho ven? Podle příčin vzniku krize a každý od sebe, s jistotou, že vše do mrtě se počítá! Kdo chce vyjít ze situace s minimální úhonou, nechť omezí používání chemických prostředků ve svém běžném životě, zreguluje hospodaření s odpady všeho druhu jejich tříděním. Protože příčetná menšina nemůže dostatečně ovlivnit vládnoucí "hmoťáky", je vhodné si jako "pokání" uložit vyloučení těch součástí stravy, které jsou řádově silněji zamořeny. Jsou to maso a tuky dlouhověkých zvířat, skryté zejména v levných uzeninách (lůj a sádlo jsou v nich překryty kořením). Také mořské ryby a mléčné výrobky s tukem. Adept přežití "rozvinuté výstavby konzumerizmu" musí posunout těžiště stravy do ovoce, zeleniny a širokého spektra zrnin. Pokud možno bio. Rezidua v těchto potravinách jsou sice také, ale jedná se hlavně o sloučeniny rozpustné ve vodě. Ty se dají z těla dobře eliminovat pitným režimem a potem. Problémem je vylučování v tucích rozpustných reziduí z těla. Zdá se, že je možné jej podpořit žlučopudnými prostředky za situace, kdy střevo je dostatečně naplněno vlákninou, neboť ta rezidua ze žluče váže. Hubnout je rozumné jedině prostřednictvím vyloučení živočišných tuků ze stravy, celkovou střídmostí a pohybem, maximálně kilogram měsíčně. Každý jiný adept zhubnutí si bude čím dál více koledovat o zhroucení imunity (rakovina) nebo nervů. Adept usilování o zdraví a správnou hmotnost musí mít vytrvalost, neboť výsledky úsilí se projeví až po desetiletích!

Nezničitelná myšlenka

K dietnímu režimu je nutné přiřadit ještě rozměr duševní a duchovní. Duševní rozměr je obsažen ve schopnosti vypořádávat se s atmosférou neboli "duchem" společnosti bez poškození vlastní duševní rovnováhy. Lze očekávat, že problémy všeho typu už jen porostou. Známe tento chod dějů z doby socializmu, kdy se potíže růstu mění v trvalý růst potíží. Navíc stav společnosti bude kalit k neúnosnosti nepřetržitě narůstající masa nervově a duševně labilních jedinců. Řešení takového stavu skrze hmotařské pilulkové zdravotnictví není možné. Potíže budou nikoli řešit, ale stupňovat lidi "u moci". Z principu ateizmu, který vládne jejich myšlení, nebudou schopní cokoliv principiálně pochopit a tím méně řešit. Psychicky je nutné se smířit s tím, že až do okamžiku zvratu se normou výsledků zasedání stanou politicko-organizační výkony typu sovětské gerontokracie. Jako ta byla obluzena dialektickým materializmem, tato bude obluzena penězi neboli bezzábranovým materializmem. Bude cítit činnost mafií, mocenských klik, klubů extremistů typu malých Hitlerů, Leninů. Ti všichni vytvoří v civilizaci dusno, které vyprovokuje k řádění labilní jednotlivce a úchyly všech typů. Pohlédněte třeba na tzv. fotbalové "fandy". Ti všichni již dávno patří do klece k "doktoru Chocholouškovi"! Rozklad bude viditelný nejen v rovině veřejného života, ale posune se i na občanskou a sousedskou úroveň. Nervově vychýlení vytvoří i v "malém" klima, které bude navozovat nechuť žít. Stav vydrží pouze ti, kteří si udrží pozitivní myšlení a víru a vytvoří paralelní pozitivní kruhy. Jen ti si nastolí takovou "vibraci" v organizmu, která omezí vstřebávání a účinek toxických látek. Jak se velkoměsta, chlouby ateistické civilizace zalidnila, tak se časem vylidní. Ateisti ruku v ruce s uctívači mrtvých bohů budou samomechanizmem božích mlýnů zbaveni těla a odtlačeni do podsvětí. Přežijí ti, kteří vnímají Stvořitele takového, jaký skutečně je, a ti pak zpustošenou zemi znovu vybudují. Bude to podle Ježíšovy terminologie ono očekávané království Ducha Pravdy. Lepší společnost na Zemi je příliš velká myšlenka na to, aby ji mohli svým řáděním zničit bolševici, komunisti a konzumní ateisti. Nové lidstvo, odpovědné vůči Stvořiteli, bude muset ovšem nejprve planetu odmořit a pak proměnit do předobrazu ráje, který existuje odpradávna v duchovní dimenzi. Je to jeho "práce na vinici" a smysl bytí.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise PHOENIX v čísle 6/2008.