Jméno Enigma pochází z řečtiny a znamená záhadu. Z toho, co produkovala, nebyl skutečně nikdo moudrý. Enigma je název nejslavnějšího šifrovacího stroje z 2. světové války. Enigma je vynálezem 20. století. Avšak idea kódovat zprávy je daleko starší, o celá 4 tisíciletí. Kódovací pokusy sahají až do starého Egypta.

Historie kódování

S největší pravděpodobností rokem prvního zakódování textu byl rok 1900 před naším letopočtem. Text byl egyptské provenience, byly to hieroglyfy. Zakódované se od standardních lišily pozměněním obrázku.

Řekové aplikovali jako kódovací instrument "Skytalu," v podstatě hůlku s pevným poloměrem. V případě, že na ni byl navinut pásek z kůže, na kterém byl napsán zakódovaný text, "poskládala" se jednotlivá písmena tak, že vznikl souvisle čitelný text. Důležité bylo, aby odesílatel i příjemce měli hůlky o stejném poloměru, aby se písmena "správně" poskládala.

Asi kolem roku 60. př. n. l. zvolil César prostý, ale na tehdejší dobu úspěšný kódovací postup. Jednoduše posunul jednotlivá písmena o několik míst třeba o tři a z A bylo D, z D bylo G a potom se Julius César, aplikováno na německou abecedu, psal MXOLXV FHVDU.

Roku 1790 vyvinul Thomas Jefferson první šifrovací válec. Tak vznikl první šifrovací stroj. Upadl v zapomnění a byl později mnohokráte znovu vynalezen. Jedním z vynálezců byl Angličan Charles Babbaget nebo roku 1891 Francouz Etienne Bezeries.

Roku 1918 Inženýr Artur Scherbius nabízí německé "marině" ke koupi Enigmu. Je odmítnut.

Šifra, otázka života a smrti

Tajné zprávy a dekódování, to je mnohdy historie života a smrti. Skotská královna Marie Stuartovna byla popravena poté, co se prokázalo, že se zúčastnila příprav vraždy Alžběty I. Důkazy byly nalezeny v dekódování jejích dopisů.

Kódování souviselo obvykle s válkou nebo přípravou na válku. Odhalený kód byl na příklad zodpovědný za to, že Amerika vstoupila do 1. světové války. Jak se to stalo? Vedoucí na německém ministerstvu zahraničních věcí Arthur Zimmermann poslal v lednu 1917 telegram na německé velvyslanectví do USA, ve kterém sděloval, že by bylo, v případě, že USA nezůstanou neutrální, potřebné dostat Mexiko a Japonsko na německou stranu. A netrvalo dlouho a USA vyhlásilo Německu válku. Max Klausen byl radiotelegrafista špiona Sorgeho v Japonsku a poslal Stalinovi dekódovanou zprávu, že Japonsko nenapadne Sovětský svaz. Stalin tak mohl nasadit celou Sovětskou armádu proti Německu. Klausen byl v Japonsku zatčen, ale ani po třech letech, tedy do konce 2. světové války, nebyl kód rozluštěn. Klausen zemřel jako hrdina v NDR v roce 1979.

Druhá světová válka, to byla válka kódování, šifer a lamačů kódů.

Jak pracovala Enigma?

Bylo to v podstatě velice jednoduché šifrování. Základem byla abeceda, německá abeceda, skládající se z 26 písmen, ABCDEFGHIJKLMNOPQRST UVWXYZ. A princip? Místo A se psalo B a podobně, jako to dělal César. Pak zašifrované slovo Enigma se napsalo FOJHNB. Žádný problém k rozluštění. Němci jsou důslední. Pro šifrování bylo nutno celý postup trošku zkomplikovat. Vymyslel se klíč – bloky pro jednotlivá písmena.

Prvním písmenem, v prvním bloku, které se má zašifrovat, je písmeno F. Druhým písmenem v bloku pro druhé písmeno je P. Druhým písmenem po N je písmeno P. Třetím písmenem v třetím bloku po I je L. A tak se pokračuje pro další písmena slova.

To byla "práce" jen pro jeden válec Enigmy, a i ta nejjednodušší měla 3 válce. A ještě navíc se po 26 otáčkách prvního válce druhý válec posunul o jedno písmeno a po dalších 26 otáčkách druhého válce se o jedno písmeno posunul třetí válec. Celý proces se opakoval "průchodem" písmena válci zpětnou cestou. K dalším komplikacím vedlo to, že písmena na válcích byla sice napsána v abecedním pořádku, ale jejich elektrické propojení mohlo být příkladně blok pro první písmeno: MNUXAST DEVWFHYZIJKGLOPBCQR a pak by prvním zakódovaným písmenem našeho slova Enigma bylo písmeno V. Řeknete si, dokonalost sama. Nikoliv.

Školácká chyba

Enigma měla písmena na jednotlivých válcích seřazena podle abecedy a písmeno, které se mělo zašifrovat, se nikdy neobjevilo jako zašifrované. Čili po stisknutí A na klávesnici Enigmy nemohlo být zašifrovaným písmenem A. A tak to bylo se všemi písmeny. B se nikdy nemohlo zašifrovat B. Resumé lamačů kódů. Byly to školácké chyby. Nebo naopak. Nebyla to přílišná důvěra v německý vynález?

Pro ovládání Enigmy nebylo třeba žádného dlouhého zaučování. Bylo to v podstatě psaní na psacím stroji a nastavení válců.

Dekódovat Enigmu pomohly dvě skutečnosti

Hlášení o počasí se mezi ponorkami v Atlantiku a německým velením předávaly radiem. Stávalo se, že to samé hlášení bylo jednou v otevřeném a jednou v šifrovaném textu. To byla velká pomoc pro dešifrátory. Měli vlastně text šifrovaný i otevřený. Důvěra v Enigmu musila být velká, když si to mohli dovolit.

I přes všechny rafinovanosti, které Němci pro nerozluštitelnost Enigmy vymysleli, drželi s nimi v Bletchley Parku krok, a byli schopni číst radiodepeše jako ti, kterým byly určeny. A domysleme to do konce. Kdo zabránil tomu, že nad Německem neexplodovala atomová bomba? Nedokonalost Enigmy nebo dešifrovací schopnosti personálu v Bletchley Parku?

Alan Turing

Neutěšená situace se s nástupem války v Anglii změnila. Anglická vláda vybudovala pár desítek kilometrů od Londýna v Bletchley Parku centrum pro kryptologii. Pracovali zde nadaní matematikové, lingvisté, lidé s kombinačními schopnostmi, včetně šachistů. Jeden z matematiků byl i Alan Turing. Turing přišel do anglického týmu v Bletchley Parku podle některých pramenů v roce 1935, podle jiných v roce 1940, to mu bylo necelých 30 let. Měl za sebou skončené studium Kings College, zakončenou ve 23 letech a titul doktora přírodních věd.

Intenzivně se věnoval matematické logice a elektrickým počítačům. Byl to on, kdo začal uplatňovat teoretickou matematiku při dekódování. Spolu s Gordonem Welchmanem zkonstruoval "bombu". To nebyla bomba ve vlastním slova smyslu, ale pojmenování počítacího stroje na dekódování zpráv zašifrovaných Enigmou. Byl to primitivní computer.

U-571

Záhady kolem Enigmy lákaly filmaře. Americký superakční film "Ponorka U-571" líčí přepadení německé ponorky americkou ponorkou, která se vydává za německou zásobovací ponorku. Američanům ve filmu jde především o získání šifrovacího stroje Enigma a šifrovacích tabulek.

Filmově to Američané přehnali. Smůla byla v tom, že německé ponorky byly číslovány průběžně a nikdy se u nich neobjevovalo stejné číslo. Inkriminovaná ponorka byla skutečně spuštěna na vodu v roce 1941 a pod vedením poručíka Lüssova potopila 7 spojeneckých lodí.

Sama byla potopena dne 28. ledna 1944 západně od Irska hlídkovým bombardérem. Záměna je vyloučena. To už v Bletchley Parku dekódovali německé radiogramy jako na běžícím pásu.

Ukradli Enigmu

Bletchley Park byl v době 2. světové války tajnou "Station X", kde na dešifrování německých zpráv pracovalo asi 10 tisíc zaměstnanců a před pár roky byla změněna v muzeum. A právě z tohoto muzea byla ukradena Enigma, a to dokonce během normální otevírací doby. Vynalézaví zloději pracovali v týmu a "zaměstnali" dozorce. Dohady v různých novinách mluví o tom, že se jednalo o krádež na zakázku. Cena přístroje se odhaduje asi na 150 tisíc eur. Byl to prakticky neprodejný přístroj. Jednalo se totiž o parádní kousek přímo z doby, kdy tam pracoval Alan Turing.

Paní Christine Large označila krádež za egoistické jednání, které návštěvníkům vzalo možnost obdivovat jedinečný kus dějin.

Dešifrování láká

Vypadá to, že shluky čísel a písmen určují chod světa. Proč se tak mnoho lidí zajímá o dějiny šifrování? Na to nám odpoví událost spojená s 11. zářím roku 2001. Od té doby se do popředí dostalo slovo válka. A mnoho lidí se začalo ptát, jak to tehdy bylo. Jak by mohla válka vypadat dnes.

A navíc kódování, to se neděje na frontě, ale v domě za stolem, a to zaměstnává mnohé. Lze se poučit z minulosti? Tehdy se postavilo mnoho inteligentních lidí proti násilí a oceli a zkrátilo válku. Bletschley Park se stal továrnou na budoucnost. Alan Turing dal základ prvnímu programovanému computeru. Vědění o computerech umožnilo, že se člověk dostal na Měsíc a třeba "vynalezl" internet. Co se tehdy používalo v top secret Station X, je dnes součástí našeho všedního života.

Enigma a Praha

My, lidé 21. století jsme přešli od písmen k bitům. Písmena jsme rozložili na 0 a 1, ale stále čteme v písmenech. Zakódované zprávy dnes už nejsou jen textové, ale zakodováváme i mluvené slovo, a dokonce i obrázky. A odkud měli spojenci vůbec první zprávy o Enigmě? S pravděpodobností hraničící s jistotou z pražské Malé Strany. Tam chytil "vítr," že na dešifrování Enigmy pracují Poláci, Harald Lehrs Gibson, rezident britské tajné služby.

A druhá stopa, že Enigma pracuje ve vojenských službách? Zásluha patří francouzské zpravodajské službě. No, zásluha jen v tom případě, že na zpravodajské frontě je všechno možné, i to, že dva roky před 2. světovou válkou přijde na francouzské velvyslanectví v Bernu člověk a nabídne tajné dokumenty wehrmachtu. Němec dostal jméno "Popel," pardon, jsme na francouzském velvyslanectví, tedy "Cender," ale tak se říká popelu ve francouzsky mluvících zemích.

A když jsme u zavádění Enigmy do wehrmachtu, pak si historie musí vzpomenout, kdo zaváděl šifrovací stroje Enigma do wehrmachtu. Jistý pan plukovník Erich Fellgiebel. Jméno si zapamatovala historie, zapamatujte si jej i vy!

Popel

Vraťme se k tajemnému muži, který dostal přezdívku "Popel". Objevil se i u nás. Monsieur Gustav Bertrand – jinak důstojník francouzské tajné služby, byl jeden z prvních, kdo se o bernské story dověděl. Zanedlouho si přijel prohlédnout Prahu. Líbilo se mu Václavské náměstí a také Krkonoše, a úplně nejvíce okolí Davidovy boudy. A stejnou zálibu v české horské krajině má i "Popel".

Při tom obdivování přírody předá Bertrandovi organizační schémata německé zpravodajské služby, návod na použití šifrovacího stroje Enigma. A "Popel" dostane dobře zaplaceno. Spokojenost na obou stranách.

A Harald Lehrs Gibson zapracoval ještě jednou. Zajel do Varšavy a setkal se s inženýrem, vynikajícím matematikem, jehož jméno, jak už to u zpravodajských služeb bývá, na veřejnost neprosáklo. Pan inženýr byl Žid, pracoval v Berlíně v továrně, kde se vyráběly Enigmy. Za obstarání vystěhovaleckého pasu do Francie pro sebe a svou ženu si vzpomněl, jak byla Enigma konstruovaná. Gibson pochopil, co znamenají informace o Enigmě.

Africký El Alamejn

"Působení" Enigmy nebylo omezeno jen na oblast Atlantiku. Dešifrování Enigmy umožnilo údajně zachránit RAF, anglické královské letectvo před Geringovou Luftwaffe.

Informace, které Enigma dodávala, měly mnohem širší působení. V Africe operoval generál Erwin Rommel – "liška pouště". I jeho spojaři používali Enigmu. V Bletchley Parku zachytili Rommelovu zprávu, ve které se stanovoval den útoku a jeho směr. Dne 31. srpna 1942 byli Angličané připraveni v dostatečné síle. Dne 4. září bylo po bojích. Rommel odtáhl od Alam Halfy a později porážka u El Alamejnu jeho debakl zpečetila. Nikdy se nedověděl, že o výsledku bitvy u El Alamejnu se rozhodovalo tisíce kilometrů od vlastního bojiště, v Bletchley Parku v Anglii.

A perličku nakonec

Až do 70. let minulého století zamlčovali Angličané vše, co bylo spojeno se "Station X". Všechna svědectví byla zničena. Bylo to proto, že bylo odhaleno příliš mnoho?

Nemůže být vysvětlení v tom, že přístroje typu Enigma se prodávaly i po 2. světové válce jiným státům, aniž ty měly tušení, že kód Enigmy lze zlomit?

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise PHOENIX v čísle "6/2008".