Existuje souvislost mezi zvukem, vibracemi a fyzikální realitou?

Právník, hudebník a fyzik Ernst Chladni v roce 1787 publikoval práci Entdeckungen über die Theorie des Klanges (Objevy vztahující se k teorii o zvuku). V této a dalších průkopnických pracích Chladni, který se narodil stejně jako Mozart roku 1756 a zemřel v roce 1829, tedy v témže roce jako Beethoven, položil základy fyzikální disciplíny, jíž dnes říkáme akustika, věda o zvuku. K Chladniho úspěchům patří objev způsobu zobrazení vln generovaných zvukem. Pomocí smyčce taženého kolmo po okraji plechu posypaného pískem, vytvářel vzory a útvary, které dnes známe pod názvem Chladniho obrazce. Jaký význam měl jeho objev? Chladni jednou provždy prokázal, že zvuk působí na fyzikální hmotu a může vytvářet geometrické vzory.

Tento článek neberte, prosím, úplně vážně. Týká se lidových pověstí, které říkají, že si blesk může vybrat a sledovat své oběti. I když – není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu, jenže ta bývá neviděná…

Na jednom mezinárodním lékařském kongresu zaznělo téma "Potřebujeme novou lékařskou vědu"? Mezi velkými úspěchy v oblasti resuscitační, záchranné a poúrazové péče na jedné straně a bezmocností vůči chronickým a civilizačním chorobám dnešní doby, na jejichž následky umírá přes osmdesát procent obyvatelstva na straně druhé, zeje hluboká propast. Na výzkum v oblasti medicíny se vynakládají nemalé prostředky, ale nemáme ještě lék proti infarktu, revmatickým onemocněním či rakovině. A nebudeme ho mít ani v budoucnu, protože duševní příčiny, které tato onemocnění vyvolávají, nejsou přírodovědně orientovanou medicínou vůbec brány v potaz.