Předpokladem úspěšné vakcinace je její bezpečnost. Bohužel v předchozích letech došlo i v ČR k poškození dětí, včetně úmrtí, v důsledku očkování, a to nejen následkem působení vakcín samotných, ale i v důsledku systémových pochybení, nerespektování kontraindikací, nesprávného použití vakcín či jejich nesprávné časové aplikace.

Rodiče by měli důsledně dbát na to, aby byly všechny vedlejší reakce na očkování (např. dlouhý pláč nebo naopak spavost, netečnost, malátnost apod.) pečlivě evidovány lékařem a povinností lékaře je hlásit již jen podezření na nežádoucí účinky (vyplněním formuláře na stránkách SÚKL (http://www.sukl.cz/hlasenio-vyskytu-nezadouci-prihody-u-zdravotnickeho). Z internetových diskusí je zřejmé, že rodiče neznají před očkováním informace z příbalových letáků a ani nejsou informováni o nežádoucích reakcích po očkování.

Jedná se např. o vakcínu Infanrix Hexa, Infanrix, MMR-vakcína Priorix, hepatitida B a další. Vedlejší účinky jsou např. horečka, zarudnutí v místě vpichu, virové infekce, zánět středního ucha, bronchitida, poruchy bílých krvinek a další. Např. vakcína proti hepatitidě B poškodí 200 dětí, aby ochránila jedno! Před zavedením tohoto očkování do povinného očkovacího kalendáře v ČR vypracoval tým lékařů Státního zdravotního ústavu studii, která měla zhodnotit zavedení tohoto očkování mezi povinné. A ačkoli její závěry jednoznačně vyznívají proti zavedení plošného očkování, přesto se očkuje. Kojenci a malé děti jsou totiž bezbrannou cílovou skupinou, které se zbytečná vakcína může snadno aplikovat, a to i přes nesouhlas rodičů. Veřejnost se nikdy nedozví, která "česká hlava" učinila toto rozhodnutí navzdory názorům expertů, navzdory logice, ekonomice, etice a morálce.

Doporučené očkování

V ČR se nyní nabízí kojencům ve dvou měsících očkování vakcínami proti pneumokokům zdarma. Z mnoha druhů vakcín uvedeme vakcínu Synflorix, která získala ocenění na Světovém vakcínovém kongresu ve Washingtonu jako nejlepší preventivní vakcína roku. Synflorix je velmi oblíbený také mezi rodiči a pediatry v České republice. Avšak ani u jedné z mnoha pneumokokových vakcín nejsou k dispozici účinnostní data! Vychází se pouze z imunologických korelátů. Pro žádnou z pneumokokových vakcín nebyla provedena dlouhodobá studie při kombinovaném podání s jinou vakcínou (!), u nás se jedná o hexavakcínu.

Každý rodič by však měl zvážit, zda je ochoten zatížit imunitní systém svého miminka odpovědí na původce šesti druhů nemocí z hexavakcíny a na deset typů pneumokoků ze Synflorixu (nebo na 13 z Prevenaru), a to opakovaně čtyřikrát. Miminko k této zátěži nezralého imunitního systému dostane ještě nádavkem pro svůj nezralý mozek dávku neurotoxického hliníku. To se opakuje ještě ve 3., 4. a 11. měsíci. V rozhovorech s rodiči malých autistů u nás zjišťuji, že svým dětem vakcínu proti pneumokokům dopřáli. Ale pro zobecnění takového poznatku zatím nemáme dostatek důkazů a patrně se tato souvislost ani nebude hledat. Osobně bych dala přednost (autorka prof. RNDr. Anna Strunecká, Dr.Sc, pozn. red.) eventuálnímu zánětu středního ucha před rizikem zátěže nezralého imunitního systému. Nejzávažnější forma pneumokokové infekce (např. zápal mozkových blan či otrava krve) byla minulý rok v ČR diagnostikována u přibližně 20 dětí do 5 let věku.

Zkusila jsem vypočítat zátěž dvouměsíčního kojence hliníkem při současném očkování vakcínou Infanrix Hexa a vakcínou Synflorix nebo Prevenarem. Vyšlo mi, že dítě dostane 775-1320 pg hliníku; při přepočtu na hmotnost 5 kg (mnohdy ještě menší) je to 155-264 pg/kg hmotnosti v jednom dni, tedy dávka, která je 31-53x vyšší, než je bezpečný limit pro nedonošené děti stanovený FDA. Že by o pár týdnů starší kojenec dokázal tolerovat dávky mnohonásobně vyšší? Nebo je bližší vysvětlení v tom, že neurotoxicita hliníku stále není oficiální medicínou přijímána? Nebo snad farmaceutické firmy neznají hodnoty bezpečných dávek hliníku? A proč nebyla dosud bezpečná dávka hliníku pro kojence stanovená, když je obsažen v mnoha vakcínách, které kojenci povinně dostávají? Při opakování vakcinací dostane kojenec v ČR do svých 18 měsíců 3,1 mg hliníku. Pokud by však dostával místo Prevenaru vakcínu Synflorix, bude dávka hliníku za 18 měsíců 4,56 mg.

Avšak nemysleme si, že dítě bude po této očkovací zátěži spolehlivě chráněno před zánětem středního ucha. Kojenci mohou získat ochranu pouze před těmi sérotypy pneumokoků, které jsou ve vakcíně, zatímco budou mít zvýšenou náchylnost vůči jiným pneumokokům – původcům zánětů středního ucha, které ve vakcíně nejsou. Rodič by měl proto velmi pečlivě vážit, před čím chce svoje dítě chránit.

Veřejnosti a rodičům zpravidla nejsou podávány pravdivé a úplné informace o skutečně ochranném vlivu vakcíny: například to, že pneumokoková vakcína poskytuje ochranu proti některým kmenům pneumokoků, kdežto proti několika desítkám podezřelých virů ochranu neposkytují – naopak učiní je agresivnějšími!

Očkovat, či neočkovat proti chřipce?

Dosavadní pozorování zhodnocená ve vědeckých časopisech jednoznačně a prokazatelně vypovídají o tom, že očkování proti chřipce nesnížilo počet onemocnění! Prokazatelná účinnost protichřipkového očkování nebyla zjištěna v žádném státě, v žádné oblasti ani v žádné sezoně!

Navíc vakcíny proti chřipce obsahují nebezpečné přídatné látky – např. látka skvalen způsobuje autoimunitní onemocnění (dodnes např. trpí devastujícím autoimunitním onemocněním veteráni války v Perském zálivu). Jiný příklad, co se také může stát: rakouská firma Baxter dodala do Čech chřipkovou vakcínu kontaminovanou smrtelným virem ptačí chřipky. Jen odhalením Státní veterinární správy, která vakcínu testovala na zvířatech, bylo zabráněno tragédii.

Proč neočkovat těhotné ženy

Vždy patřilo k základním principům medicíny, že by se neměla očkovat těhotná žena, s výjimkou extrémních případů ohrožujících život dítěte. V současné době jsme svědky dvou příkladů závažného porušení této zásady. Kromě široce doporučovaného očkování proti prasečí chřipce byla těhotným ženám doporučována výrobcem Merck vakcína Gardasil proti HPV (lidský papilomavirus). Krátce po jejím zavedení byla tato nebezpečná praxe zastavena, protože se zvýšil počet potratů a počet novorozenců s vážnými malformacemi.

Dnes je již dobře známo, že pokud se stimuluje imunitní systém ženy v průběhu druhého a třetího trimestru těhotenství, u jejího dítěte se zvyšuje riziko vzniku autismu v raném dětství nebo schizofrenie v pozdějším věku. Zároveň se výrazně zvyšuje pravděpodobnost poruch ve vývoji nervové soustavy a s tím spojených poruch chování u dětí.

Zda je očkování pro zdraví naše a našich dětí nezbytné a kdo z něj má největší prospěch, necháme na úvaze každého z vás.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 06/2013.