V reakci na vymývání mozků našich dívek a žen všemi dostupnými médii, uvádíme na následujících řádkách stručné výňatky z výzkumů prof. RNDr. Anny Strunecké, Dr.Sc., publikované v knize Doba jedová 2.

S patřičným pocitem ohrožení našich žen jsem se zajímala o výskyt C53 (karcinom děložního čípku) v ČR a o porovnání s výskytem v jiných zemích. Podle údajů Medicabáze (www.medicabaze.cz) byl v roce 2005 výskyt C 53 v České republice 19/100 000 žen, úmrtnost 7,8/100 000 žen. Zdá se, že v gynekologické péči o ženy něco v našem státě není v pořádku. V ČR totiž existují okresy, kde je výskyt této nemoci nízký, stejně jako ve vyspělých státech - USA, Kanadě, Holandsku, Francii, Austrálii a dokonce v okrese Prachatice je nejnižší na celém světě! Jsou však také okresy, kde je výskyt C 53 srovnatelný s rozvojovými státy. (Statistika uvádí, že zatímco v ČR připadá na jednoho lékaře v celostátním průměru 231 pacientů, jeden praktický gynekolog má na starosti 3844 žen.)

Přehlížené nežádoucí účinky vakcinace

Naši vakcinologové, praktičtí gynekologové i politici jsou přesvědčeni, že očkování 13-14 letých dívek vyřeší problém vysokého výskytu C53 u českých žen. Sdílejí také přesvědčení o naprosté bezpečnosti této vakcíny a věří, že nežádoucí účinky očkovací vakcíny Gardasilu/Silgardu, pozorované u skupiny mladých dívek v Indii, v systému VAERS (systém hlášení nežádoucích účinků vakcín), na internetových stránkách z Velké Británie o nežádoucích účincích Cervarixu či v příbalových letácích, našim dívenkám nehrozí.

V Indii probíhal velký postlicenční test s Gardasilem u souboru 32 000 dívek ve věku 10-14 let. Byl zastaven na příkaz vlády poté, co došlo k nevyjasněným úmrtím šesti dívek a 120 dalších muselo být hospitalizováno pro vážné potíže.

Hlášení o NI.I HPV vakcín se čte jako katalog hororů, napsal již v roce 2007 prezident judicial Watch Tom Fitton. Např. v průběhu listopadu 2008 bylo v USA hlášeno u očkovaných dívek mladších než 16 let 9 úmrtí, 3 trombózy, 4 zástavy srdce, 9 nových případů lupusu, 6 infarktů a dva případy vaskulitidy. Je snad takový výskyt onemocnění běžný pro tuto věkovou skupinu mladých dívek?

Nejhlavnější nežádoucí účinky očkování

Existuje spousta nejrůznějších studií, jejichž statistické výsledky jsou uměle a úmyslně zkresleny ke klamání odborné i běžné populace (odborné informace a prameny najde čtenář v knihách Doba jedová 1 a 2).

Nejčastější nežádoucí účinky vakcinace byla bolest v místě vpichu, bolesti hlavy a únava, vážnější byl abnormální průběh těhotenství, poruchy krevního a lymfatického systému, poruchy jater a žlučníku, poruchy imunitního systému, srdečně-cévní příhody, gastrointestinální poruchy, poruchy nervového systému, psychiatrické potíže, poruchy ledvin a vylučovacího ústrojí, hrudní a dýchací potíže, onemocnění kůže a podkožních tkání, infekční onemocnění, poruchy rozmnožování a problémy s prsy, poruchy jater a vylučování žluči, svalové a pohybové problémy, zranění a intoxikace. Nejvážnějšími hlášenými nežádoucími účinky byl nenormální průběh těhotenství, zejména spontánní potraty a abnormální vývoj plodu. V souboru 21 916 očkovaných žen bylo celkem 825 případů vážných nežádoucích účinků. Nicméně jakýmsi záhadným myšlenkovým pochodem docházejí autoři studie k poznatkům, že vztah k vakcíně má pouze patnáct nežádoucích účinků vyskytnuvších se u 21 916 žen. A z toho tedy evidentně vyplývá, že vakcína proti papilomaviru nemá žádné vedlejší účinky! Pokud byste tomu snad nechtěli věřit, práce je volně ke stažení (viz info v knize) a naleznete v ní spolehlivé údaje o účinnosti vakcín, ty vypadají na první pohled seriózně.

Je tedy zřejmé, že všichni představitelé oficiální medicíny mají vědecké potvrzení toho, že vakcíny proti HPV jsou bezpečné a nemají žádné nežádoucí účinky. Naproti tomu španělská vláda stáhla v roce 2009 z trhu 75 000 dávek Gardasilu poté, co musely být hospitalizovány "pouze" dvě adolescentní dívky pro vážné nežádoucí účinky.

Ve španělském tisku je požadováno provedení studií dlouhodobých účinků vakcinace proti HPV, protože neexistují žádné záruky, že nebude ovlivněno těhotenství, plodnost a že se nebudou objevovat abnormality ve vývoji plodů. Požadavky na přehodnocení očkování nezletilých dívek proti HPV jsou vznášeny ve Francii, Rakousku i Švýcarsku.

Ptáme se: Proč také ne u nás?! A proč vůbec očkovat, když méně než 1 % infekce HPV u žen přejde do stadia rakoviny a 90 % infekce organismus zvládne v průběhu 2-3 let sám, z toho 67 % během jednoho roku.

I selský rozum se jistě musí pozastavit nad vypovídající hodnotou o 100% účinnosti vakcinace. Jenomže statistika je mocný nástroj, který dokáže divy.

Účinnost vakcíny v prevenci rakoviny není dodnes prokázaná

Nevím, kdo dokázal předpovědět, kolik peněz se ušetří na léčení rakoviny děložního čípku u dnešních 13-14letých dívek v jejich dospělosti tím, že budou dnes bezplatně očkovány (viz argumenty NIKO). Nikdo nemůže popírat fakt, že účinnost HPV vakcín v prevenci rakoviny děložního čípku dosud nikdo neprokázal, ve studiích byly a jsou zkoumány pouze předkancerózní léze. Odborníci i příbalové letáky upozorňují na skutečnost, že očkování nechrání před všemi typy rakoviny děložního čípku a ani nechrání všechny očkované. Nikdo také dosud neví, jak dlouho přetrvá imunita po této vakcinaci. Je pochopitelné, že masivní celosvětová kampaň za očkování dívek a žen proti HPV 16/18 vyvolává velikou pozornost vzhledem k zhodnocení ekonomických nákladů způsobů prevence rakoviny děložního čípku. Mnozí zastávají názor, že vzhledem k současným cenám HPV vakcín je ekonomicky mnohem výhodnější provádění cytologického screeningu. Tento přístup k prevenci karcinomu děložního čípku je levnější jak v porovnání se samotným HPV očkováním, tak v kombinaci vakcinace se screeningem pro věkovou kategorii 9-26 let.

Jak ukazují zkušenosti z USA, snížit výskyt rakoviny děložního čípku na 7/100 000 se podařilo již před očkováním, a sice zavedením screeningu.

Je vhodné očkovat třináctileté dívky?

Z reakcí rodičů v ČR, kteří své děti vedou k etice pohlavního života, lze usuzovat, že značná část dívek i v dnešní době zahajuje pohlavní život až řadu let po dovršení 13. roku života. Navíc účinnost vakcíny každým rokem rapidně klesá. Mnoho žen má schopnost se s HPV vyrovnat i bez očkování. Tuto skutečnost přiznává na svých stránkách i CDC.

Kdo vlastně tedy má užitek z očkování? Naše ženy a dívky těžko... spíše opačný. Závěr nechť si laskavý čtenáři udělá sám...

Prof. RNDr. Anna Strunecká, Dr.Sc. a prof. RNDr. Jiří Patočka, Dr.Sc. v knize Doba jedová 2, nakl. TRITON

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 09/2014.