-
Děti nového věku (4) - Bájní poslové tvořivého ducha
Ruku v ruce se změnou cyklů a zrodem nové úrovně vědomí narůstá počet "vidění" – zjevení popisovaných jasnovidci a vizionáři, tvrzení senzacechtivých jedinců i protitvrzení skeptiků – všechny s cílem upoutat pozornost široké veřejnosti na to, co je a není pravda o zmíněném fenoménu. Tato horečka má jediný účel: probudit nás. Leží před námi zásadní otázka: ke které základní rase nové děti patří?
-
Strach a přízraky (3) - Za dlouhých večerů u plápolajícího krbu
-
Soukromé zóny Apoleny Veldové – rozhovor
Stál mezi dveřmi malého domku postaveného na střeše velkého domu a dlouze mě pozoroval. V jeho postoji nebylo nic výhružného, nic varovného. Ale ani odmítavého. Stál mezi nimi bez hnutí, jen se díval. Jako by se chtěl přesvědčit, že privilegium, kterého se mi dostalo s pozváním do soukromí manželů – hereckého páru Apoleny Veldové a Milana Kačmarčíka, bylo oprávněné. Oba si své soukromé zóny velice chrání. Pak se otočil a šel po svých. Nádherný pes. V té chvíli mi připadlo dost absurdní, že bytost s tak moudrýma očima je podle platných zákonů jenom věcí. Ta věc je urostlý dalmatin, jmenuje se Denny a od něho se také odvíjel můj rozhovor s herečkou a dabérkou paní Apolenou Veldovou...
-
Fakta o vzniku bílé medicíny
Před více než stovkou let došlo k výrazně negativnímu obratu v lidském smýšlení. Lékaři, dříve považující svou práci za jakýsi druh vyššího poslání, se pod ekonomickou taktovkou začali měnit v hokynáře. Lidé masivně zpracovávaní propagandou řízenou stále mohutnějšími farmaceutickými firmami a spolky "neomylných, neb studovaných doktorů", až příliš rychle zapomněli na to, že existovala i jiná než chemická medicína. Vše dospělo tak daleko, že všude je spousta "doktorů", ale lékařů v Hippokratově slova smyslu je mezi nimi pomálu...
-
Léčebné účinky jablek a jablečného moštu (4)
Žádné jiné ovoce nehraje tak významnou roli v křesťanské tradici, antických pověstech, pohanských mýtech a dochované lidové tradici jako právě jablko: je symbolem lásky, plodnosti a krásy, pokušení a hříchu. Biblický příběh o Evě, pro niž bylo jablko příčinou pádu, je nejen nejznámější, ale také nejsymboličtější v celé této řadě. A spojitost mezi jablkem a zdravím rozpoznali naši předkové již velmi brzy. Jablko má proto velký význam v lidové medicíně téměř ve všech kulturách. Existuje celá řada vyzkoušených starých i nových receptů, podle nichž se dá jablko použít vnitřně i zevně při každodenních potížích a onemocněních, dokonce i v kosmetice.
-
Pros a bude Ti dáno
Odjakživa jsem chtěla být herečkou, ale matka byla vždycky proti tomu. Chtěla, abych byla učitelkou. Abych jí vyhověla, zařídila jsem si suplování na místních vysokých školách. Učení mě bavilo, i když mi poměry na školách příliš nevyhovovaly. Učila jsem druhým rokem, když moje matka zemřela. Krátce nato mi zavolal kamarád, ředitel divadla, a ptal se, jestli se nechci vrátit do New Yorku, hrát Shakespeara v Central Parku – samozřejmě jako stálá členka souboru. Skočila jsem po tom. Seděla jsem v letadle s kufrem a stovkou dolarů a měla jsem pocit, že jsem se s matkou vyrovnala. Teď jsem se mohla věnovat svým snům.
-
UNESCO v Holašovicích
Vrcholného ocenění se dostalo unikátnímu a dochovanému venkovskému celku lidové kultury v prosinci 1998 Výborem světových památek na zasedání v japonském Kjótu. Malá vesnička s asi 140 obyvateli se dostala na prestižní seznam UNESCO.
Lidové baroko
Holašovice se nehledají snadno, neleží na hlavní komunikační trase. V poslední fázi navede řidiče malý ukazatel napsaný od ruky a obvykle jej najdete až tehdy, když vás na něho po dotazu upozorní někdo z místních. Skutečnost, že většina staveb na návsi má téměř v podstatě zachovanou, nebo jen málo narušenou základní stavební dispozici, byla základem pro zapsání do seznamu kulturních památek Světového a kulturního dědictví lidstva UNESCO. Celý areál tvoří 23 památkově evidovaných usedlostí, včetně stodol, chlévů, výměnků a dalších objektů tvořících památkový soubor. Celá oblast se rozkládá kolem návsi a má rozměr 210krát 70 metrů. Jedná se o téměř zcela dochovaný systém jednotlivých usedlostí se štítovými průčelími s dochovaným štukovým dekorem – lidovým barokem. Po příjezdu do vesničky se rázem ocitnete ve druhé polovině 19. století. Podle názvu vesnice lze usuzovat, že se zde, asi v první polovině 13. století, usídlili Holasici, lid jejího šlechtického zakladatele Holase. První zmínka o Holašovicích je z roku 1263 a další podstatnější z roku 1292, kdy vesničku daroval český král Václav II. spolu s dalšími několika okolními vesničkami cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě. V jeho držení byl až do dokončení roboty v Čechách v roce 1848.
Pohromy se vesničce nevyhnuly
Během staleté historie potkala vesničku řada pohrom. Za husitských válek se jako církevní cisterciácký majetek stala terčem útoku husitů. Na začátku 16. století v Holašovicích řádila epidemie moru, kterou přežily jen dvě osoby, služka a čeledín. Oba jako zázrakem zachráněné spojila hrozná událost na cestě dalším životem. Holašovice zůstaly na delší čas liduprázdné. Představení cisterciáckého řádu se snažili dosídlit nejen Holašovice, ale morem zdecimovaný kraj z vesniček, které byly v cisterciáckém držení v Rakousku a Německu. V Holašovicích se usídlily celé rodiny a po letech přešly usedlosti do jejich vlastnictví. Přišly s pytli na zádech a v nich měly celý svůj majetek, a proto se i pozdějšímu německému obyvatelstvu začalo říkat "Pytláci."
Připojení k třetí říši
Podle některých historiků je vylidnění Holašovic zasazeno do období 30leté války. Holašovice zasáhla i 2. světová válka. Podpisem mnichovské dohody v září 1938 se hranice Československa posunuly do vnitrozemí a Holašovice byly připojeny k říšskému území. V roce 1946 se do Holašovic začalo vracet české obyvatelstvo. Obdivoval jsem před několika domy parádní dřevěné pumpy. Po několika zataháních jako za starých časů za vahadlo tekla skutečně voda, ale ne z dřevěné roury, jak by se dalo očekávat, ale z kovové roury, která neměla daleko k lešenářské trubce. Pumpa není asi tak stará, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 3/2010.
-
Oživlá vzpomínka
-
Putování Izraelem s fotoaparátem (7)
1. Osamocená pevnost Masada, vystavěná na skalním útesu za Heroda Velikého byla v době židovské války v 1. stol. n. l. posledním útočištěm Židů proti Římanům. Přestože byla nakonec nepokořená dobyta, je dodnes symbolem svobody a nezávislosti Izraele. Návštěvníci mohou dosáhnout vrcholu této 440 metrů vysoké skály pěšky nebo lanovkou.
-
Věřme na zázraky, které navracejí zdraví…
Kolika různými léky, vitaminy, procedurami a dalšími podpůrnými prostředky zahlcujeme své tělo, když nás přepadne nemoc. Zvýšená teplota, bolest hlavy, potivost a nechutenství… Tyto a mnoho dalších příznaků nás rázem zalarmují k tomu, abychom tasili všechny dostupné zbraně na pomoc oslabené imunitě. Ve své horlivosti zapomínáme na to, že nejúčinnější zbraň se skrývá v každém z nás – léčebná schopnost našeho organizmu, jež za vhodných podmínek, a dáme-li jí k tomu šanci, dokáže nastartovat samoozdravný proces, proti němuž jsou všechny "stoprocentně účinné" prostředky jen ubohou berličkou…