Děti nového věku (4) - Bájní poslové tvořivého ducha
-
Vytvořenočtvrtek 2. duben 2020 8:37
-
AutorZdeňka Jeníčková
-
Oblíbené807 Děti nového věku (4) - Bájní poslové tvořivého ducha /lektori-setkani/item/807-deti-noveho-veku-4-bajni-poslove-tvoriveho-ducha.htmlKlikněte pro přidání
-
Témata
Ruku v ruce se změnou cyklů a zrodem nové úrovně vědomí narůstá počet "vidění" – zjevení popisovaných jasnovidci a vizionáři, tvrzení senzacechtivých jedinců i protitvrzení skeptiků – všechny s cílem upoutat pozornost široké veřejnosti na to, co je a není pravda o zmíněném fenoménu. Tato horečka má jediný účel: probudit nás. Leží před námi zásadní otázka: ke které základní rase nové děti patří?
Jiné děti
Lidé pracující s dětmi, rodiče ani děti samy nemají jasno v tom, které vlastnosti a znaky lze přisoudit tzv. "indigovým", protože dnes už je mají téměř všechny děti – a dokazovat barvu aury nebo příchod z jiné planety není zrovna snadné. Mezi vlastnostmi, jimiž se nové děti vyznačují a které se u páté rasy zesilují, patří především hypersenzitivita, sebevědomí, vysoká inteligence, kreativita a schopnost řešit problémy, nekonvenčnost, jasnovidnost, duchovní uvědomění, netrpělivost a výjimečná vnímavost.
Rodiče a učitelé mohou při snaze je vychovávat narazit na nemalé problémy. Děti narozené zhruba od roku 1982 jsou skutečně jiné, nelze je přirovnat k žádné předešlé generaci. I kdyby mediální pozornost nedosáhla ničeho jiného, alespoň pomůže prosadit nové způsoby výchovy a vzdělávání.
"Nadstandardní" genofond
O indigových dětech také často mluví samozvaný mystik Drunvalo Melchizedek. Tvrdí, že se dnes objevují tři zvláštní skupiny dětí: čínské děti se zvláštními mentálními a jasnovidnými schopnostmi, indigové děti a děti narozené s AIDS. Právě tato poslední skupina dětí Drunvala přitahuje ze všech nejvíc.
Zde je úryvek z jeho článku: "Asi před deseti nebo jedenácti lety se v USA narodilo první dítě s AIDS. Testy těsně po narození a v šesti měsících byly pozitivní. Další test byl proveden na roce a půl a opět dopadl pozitivně. Co je však neuvěřitelné: další test v šesti letech byl negativní, nenašly se v něm žádné stopy po smrtícím viru, jako by dítě touto nemocí nikdy netrpělo!" Drunvalo dále pokračuje tvrzením, že tito jedinci jsou pozorně sledováni celými týmy lékařů a vědců Kalifornské univerzity v Los Angeles, kteří zjistili, že tyto děti vlastní výjimečné vzorce replikační DNA, a to 24 aktivních kodonů, tj. kombinací nukleových kyselin (ostatní lidé jich mají pouze 20 ze 64 možných kombinací; tři fungují jako "stop-start" kódy podobně jako v počítači, ostatní zůstávají neaktivní). Tvrdí, že děti s 24 aktivními kodony vykazují výjimečnou odolnost vůči nemocem a že jsou odolné vůči úplně všemu. Drunvalo věří, že toto zdokonalování DNA předznamenává konec všech nemocí.Děti s indigovou aurou
Tvrzení, že děti s indigovou nebo purpurovou aurou jsou dnes běžné, je silně nadsazené. Předchůdci šesté základní rasy se začali objevovat koncem 19. století. V současné době jich i nadále přibývá, ale jejich počet zdaleka nedosahuje proklamovaných čísel. Vyšší intuice, "vítězství ducha nad hmotou", různé nadpřirozené schopnosti nebo mentální a technologické znalosti jsou vlastní i páté rase a jak se bude přibližovat konec evolučního cyklu, budou čím dál běžnější. Následujících čtyři sta let proto nebude snadné rozlišit příslušníky jedné rasy od druhých, neboť jak bude vědomí lidstva hromadně přecházet z jedné úrovně do druhé, začnou se rozdíly mezi nimi stírat. Co však lze ve zvýšené míře očekávat nebo již pozorovat, je stále častější výskyt tmavých barev aury, zvláště modrých odstínů, a to jak u dětí, tak i dospívajících. Toto tmavnutí souvisí se zesilováním energie. Spolu s přechodem pátého světa do šestého přejdou do vyšších vibračních frekvencí i příslušníci páté rasy.
Kdo jsou "praví indigoví"
Nemají takovou fyzickou sílu a vitalitu jako typičtí a pokročilí příslušníci páté rasy. Tito lidé přicházejí s výrazně vyspělejším vědomím, což je pro šestou rasu charakteristické. První vyvinutější jedinci se vždy začínají objevovat již s prvními vlnami evolučních změn. A každá nová rasa má vždy vyvinutější tělo i vědomí než ta předchozí. Šestá rasa bude o poznání kultivovanější než ta současná a díky tomu schopná dosahovat mnohem vyšších stavů vědomí a duchovních sfér. Na první pohled se může zdát, že "nemají žádnou kůži" ve smyslu osobních hranic. Navíc mohou mít tendenci ignorovat hygienické zásady a obvyklou péči o své zdraví, jako by to pro ně vůbec nebylo důležité. Jejich základem totiž není fyzické tělo, ale mentální. Právě "pokročilí modří" se mají vypořádat s problémy současného světa. Jsou to schopní napravovatelé, otevření a tolerantní, a jakmile poznají svůj cíl, jsou prakticky nezastavitelní. Nikdy se nespokojí s ničím menším než reorganizací celé společnosti, a to globální.
Děti s výjimečnými schopnostmi
V poslední době se objevují zprávy o dětech pohybujících předměty pomocí mysli, předpovídajících budoucnost, o levitujících dětech nebo malých léčitelích.
Po celém světě jsou zakládány stovky škol zaměřujících se na specifické potřeby těchto dětí. Fakt, že úplně všechny narozené děti mají nějaké zvláštní schopnosti a jsou něčím výjimečné, se však přehlíží. U každého malého dítěte je dnes možné objevit nějakou ze schopností, jež bývá přisuzována jen těm "výjimečným". Možná je to tím, že je dnes společnost více otevřená vůči všemu "paranormálnímu" a také rodiče nechávají svým dětem mnohem větší prostor k sebevyjádření, než tomu bylo dřív – to vše přispívá ke zvyšujícímu se počtu úspěšných demonstrací jejich úžasných schopností. Jak bylo zjištěno, všechny tyto zvláštní schopnosti jsou přímo ovlivňovány momentálním stavem mysli, hormonálním systémem a okolním prostředím. Jsou skutečné, odůvodněné a zaslouží si širší přijetí, spíše než odsudek a spojování s náboženskou pověrčivostí.
Trauma jako dar?
V odborných kruzích je více než sto let dobře známá skutečnost, že u dětí, které byly zanedbávané, zneužité nebo traumatizované válkou a trpěly válečnou neurózou nebo jiným druhem traumatu, se často vyvinuly zvláštní duševní schopnosti. Běžné jsou zprávy o mimotělních zážitcích, telepatii, schopnosti ovlivňovat hmotné předměty silou myšlenky, předpovídání budoucnosti, zjevení a komunikaci s anděly, duchy nebo démony. U ohrožených dětí mají totiž, díky snaze přežít, jejich přirozené intuitivní schopnosti tendenci rychleji se rozvinout a pomoci zažehnat krizi.
Nezvykle moudří na svůj věk
Dospělí se dnes často na děti obracejí s prosbou o pomoc při nejrůznějších problémech a dostá - vá se jim moudrých rad, které jim často změní život. Když se podíváme na to, co děti říkají, jsou to většinou jednoduché, prosté pravdy, které už dávno známe, ale zapomínáme na jejich význam: milovat jeden druhého, využívat sílu vizualizace, mít svou víru, uvědomovat si, že nikdo ve skutečnosti není nikdy sám a že každý člověk je jedinečný, že Bůh existuje a že nás miluje. Nezapomínejme ani na to, že děti jsou schopny různých způsobů komunikace. Některé spravují své vlastní internetové stránky, píšou inspirující knihy, vystupují v televizních a rozhlasových pořadech nebo vydávají internetové noviny. Není to tak dlouho, co se lidé shromažďovali u postelí těžce nemocných či umírajících dětí, protože věřili, že skrze jejich ústa k nim budou přicházet hluboké pravdy. Počet těchto výjimečných dětí trpících nějakou těžkou nemocí nebo postižením je udivující. Ještě neuvěřitelnější je však jejich přijetí vlastního osudu a přiznání, že ony samy si zvolily tento způsob existence, aby je ostatní poslouchali a mohli tak šířit lásku. Jedním z nich je i Marshall Stewart Ball, úžasný patnáctiletý chlapec z Austinu v Texasu, který je vážně postižený již od narození, přesto je však neustálým zdrojem inspirace a příkladem pro ostatní. To samé lze říci o jedenáctiletém Mattie J. T. Stepankovi z Upper Marlboro v Marylandu, jenž navzdory vzácné formě svalové dystrofie stihl do své smrti v roce 2004 napsat několik sbírek povznášejících básní.
Zmatek za zdánlivým klidem
Mnoho dětí vyzařuje takový klid a jistotu, že dokážou zklidnit i dospělé ve svém okolí a vyvolat dojem starých dobrých časů, kdy byly děti zdvořilé a "dobře vychované". Za klidným zevnějškem se však často skrývá vnitřní zmatek, lhostejnost nebo trvalá netrpělivost. Z předních stránek novin na nás útočí titulky jako "Studenti páchají násilí" nebo "Obětí kruté šikany" apod. Jinde se zase dočítáme o "běsnění batolat" – epidemii projevů vzteku, šířící se mezi dětmi batolecího věku.
V březnu 2003 pátrající reportér popisoval případ, kdy otec zabil své tři syny a vzápětí i sám sebe. Když potom mluvil s kamarádem jednoho z oněch chlapců, ten se ho suše otázal: "Myslíte si, že by všichni otcové měli zabít své děti?" Reportéra jeho věcnost šokovala. Není pochyb o tom, že děti nového věku jsou milující a výjimečně šlechetné, pod povrchem však mohou skrývat nečekanou odvrácenou tvář. Jejich otázky i odpovědi proto často mohou být překvapivé a zneklidňující.
Dětští géniové
Výsledky standardních IQ testů prudce stoupají za nečekané hranice. Dlouhou dobu se předpokládalo, že inteligence je dědičná a že okolní prostředí ji už příliš neovlivní. To, čeho jsme dnes svědky, však všechny tyto zažité domněnky definitivně vyvrací. V časopise Psychological Review vyšel před pár lety provokativní článek Williama T. Dickense z Brookingsova institutu, který popisuje záhadu IQ způsobem, jenž přinejmenším dává smysl. Rozvíjí zde teorii "Flynnova efektu" založenou na pozorování Jamese Flynna z roku 1987, podle níž je IQ člověka ovlivňováno jak geny, tak i prostředím, přičemž prostředí odpovídá výšce inteligence.
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 4/2010.