V činnosti a polaritě čaker u muže a ženy jsou neustále přítomny rodové vibrace otce i matky. U muže jinový náboj polarity po matce, u ženy jangový po otci. Podle zákona stejnorodosti budou ženu přitahovat muži nesoucí podobný náboj polarity, jaký se vyskytoval v rodu otce, a obdobně muže budou přitahovat ženy, jejichž jinová polarita je podobná jinové polaritě matky a jejího rodu. Tato přitažlivost vzniká v složité struktuře podvědomí každého člověka a má širší dopad i na jeho sexuální orientaci.

"Vždycky jsem si myslela, že Lurdy jsou jen legenda, než jsem přišla a pochopila, že je to neuvěřitelná skutečnost." Už téměř půldruhého století přicházejí do Lurd lidé obtížení strádáním, bolestí a nemocemi, aby našli úlevu ve vodě tryskající z jeskyně Massabielle. Přestože má pramen složení běžné pitné vody, bez účinných minerálů, stále zde dochází k náhlým uzdravením, pro něž lékařská věda nemá přirozené vysvětlení.

V důsledku současného životního stylu trpíme nemocemi, předčasně stárneme a umíráme. Zásadní důvod pro tento stav je překyselení našeho organizmu, jehož vnitřní prostředí by mělo mít mírně zásaditý charakter. Chybné návyky ve stravování však vedou k tomu, že se podíl zásaditosti v těle neustále snižuje.

Kolem čeho převážně krouží naše mysl? Často chceme působit jen na vnější okolnosti, události, podmínky a pomíjíme to, co můžeme dělat sami se sebou a kdykoliv. Tak čekáme na vysněné příležitosti a ty skutečné nám unikají pod rukama. S potěšením někdy setrváváme na cestě planých libých činností a pak s nelibostí řešíme problémy, které takto vznikly. Tím, že i na naši ideu "duchovního pokroku" nabalujeme jen své navyklé chtění, je pro nás mnohdy cesta k vyššímu naplnění neschůdná a nereálná. Ve jménu "duchovních ideálů" často jen zakopáváme své negace "pod koberec", namísto abychom si je připustili, uvědomili, naučili se s nimi žít a pak je jen přestávali brát vážně jako přebytečnost, kterou s sebou již netoužíme dál vláčet.

Je smutným mementem dnešní doby, že krása bývá označována za kýč. Lidé nejsou již schopni sami říci, co se jim líbí, chtějí to slyšet od druhých… Posmíváme se kráse a uzavíráme si tím cestu k radosti a dávným vzpomínkám na dobu, kdy jsme byli ještě dětmi a dívali se kolem sebe nadšenýma, zvídavýma očima. Tehdy jsme žili obklopeni světem nádherné dětské fantazie, který jsme vnímali jako reálný, světě prostém předsudků a omezení, z nichž jsme později začali budovat neproniknutelnou hráz mezi sebou a krajinou svého dětství. Někteří z nás se rozhodli čelit této pasivitě a otupělosti upřímnou snahou oživit svět fantazie prostřednictvím svých výtvorů a rehabilitovat tolik opomíjenou krásu. Patří k nim i výtvarnice MARIE BROŽOVÁ, autorka putovního projektu Obhajoba pastelky, který byl zahájen v červnu roku 2004 na Staroměstském náměstí v Praze.