Zdravá výživa je dnes plně přijímána jako nezbytně důležitý faktor při prevenci a léčbě nemocí. To je velký pokrok oproti minulosti, kdy byl poměr ke zdraví natolik nesprávný, že každý, kdo se zajímal o zdravou výživu, byl pokládán přinejmenším za pomatence. Jedním z průkopníků nového pojetí se stala Američanka Adelle Davisová, která vystoupila se svou odvážnou koncepcí založenou na antistresovém výživovém programu. Tato léčebná a preventivní metoda pomohla statisícům a snad i milionům lidí zbavit se nemocí.

Existují přibližně čtyři desítky výživných látek, které lidský organizmus nemůže sám vytvořit (1 esenciální mastná kyselina, 15 vitaminů, 14 minerálů a 10 aminokyselin). Celkově se dá těchto 40 látek považovat za potřebu lidského organizmu. Naše tělo z nich vyrábí odhadem 10 000 různých sloučenin potřebných k udržení zdraví. Všech 40 látek pracuje společně, a proto nedostatek každé z nich může způsobit nedostatečnou produkci stovek těchto nezbytně nutných sloučenin. Pravděpodobně žádná živina nechybí úplně v jinak naprosto adekvátním jídelníčku, ale částečné, současně vznikající úbytky mnoha látek bývají časté. Výzkumy ukazují, že nemoci téměř jakéhokoli druhu mohou vznikat kombinací nedostatku různých živin. Ty poté určují, zdali vznikne ta či ona nemoc. Chybějící látky, jejichž deficit umožňuje, že se nemoci rozvinou, se ztrácejí při zpracování a rafinaci potravin. Nemoci způsobené kombinací nedostatků, pokud již nenastala nenapravitelná škoda, lze vyléčit, když si nemocný doplní všechny živiny. Tím je i možné těmto potížím předcházet.

Jak vyhovět požadavkům stresu

Vyhovět požadavkům stresu musí být prvním kritériem při plánování jakékoli diety bez ohledu na to, komu je určená, a při překonávání jakékoli nemoci bez ohledu na její povahu. Pokud člověk porozumí reakcím organizmu na stres, může tomu přizpůsobit svůj jídelníček a často tím vyřeší problém, jak se uzdravit. Stres je jakýkoli stav, který ubližuje tělu nebo ho ničí, způsobuje selhání nebo smrt malému či velkému množství buněk. Pokud je nasazena adekvátní strava, náprava se brzy dostaví, ale když obnova neprobíhá tak rychle, aby dokázala udržet krok s destruktivními procesy, vzniká nemoc – jako výsledek nahromaděných stresů (úzkostí, obav, přepracování, nedostatečného spánku, nesprávné stravy apod.). Bohužel s sebou přináší další formy stresu: nechutenství, nespavost, zvracení, poškozenou absorpci, horečky, bolesti hlavy, průjmy, dehydrataci, velké ztráty mnoha živin v moči, užívání léků aj. Bez ohledu na druh stresu se tělo snaží okamžitě opravit vzniklou škodu, ale nemůže, pokud nemá dostatečně bohaté zásoby všech živin.

Reakce organizmu na stres

Při začátku stresu hypofýza – "šéf jednotky nápravy" – zahájí obrannou akci tak, že začne vylučovat chemické posly, hormony ACTH a STH. Ty krví dospějí až k nadledvinkám a způsobí, že jejich kůra začne produkovat kortizony a další posly. Tyto hormony pak rychle připraví tělo na stav pohotovosti. Bílkoviny, které se nejdříve čerpají z brzlíku a lymfatických žláz, se štěpí, aby se mohl vytvořit cukr nezbytný pro výrobu okamžité energie. Hladina cukru v krvi prudce stoupne a zbylý cukr se uloží do jater ve formě tělesného škrobu (glykogenu), který se dá v případě potřeby ihned přeměnit na cukr. Krevní tlak vzrůstá, minerály se čerpají z kostí, tuk se mobilizuje v nashromážděných zásobách a v těle se udržuje nadměrné množství soli. Probíhá celá řada dalších změn, které připravují tělo na boj s nemocí, včetně procesu obnovy živých tkání, při kterém tělo okrádá samo sebe, aby se na jiném místě mohlo opravit. Tento stav, zvaný stadium pohotovosti, mění svou intenzitu podle stupně závažnosti stresu.

Když stres pokračuje

Pokud stres pokračuje, vyhlásí organizmus stadium vzdoru, při kterém se opravuje materiálem ze všech surovin, které jsou po ruce. Když je strava adekvátní, může člověk celá léta překonávat silný stres s minimálními zjevnými škodami. Pokud však zásoby surovin nejsou dostatečné, nastává stadium vyčerpání. Propuká nemoc, pokud již nepropukla dříve, a hrozí smrt. První dvě stadia stresu jsou charakterizována stálými škodami a opravami. Většina nemocí vzniká ve třetím stadiu, které nastává, když opravy selžou. Při intenzivním stresu, jako je drastický chirurgický zákrok, vážná autonehoda nebo silné popálení, může člověk projít všemi třemi stadii za jediný den. Častěji se však setkáme s opakovanými pohotovostními reakcemi a procházíme stovkami stadií vzdoru, které se hromadí jedno na druhé, než vyčerpají hypofýzu s nadledvinkami a ohrozí tak náš život. Během každé nemoci se dostáváme do jednoho ze tří stadií stresu a abychom se znovu uzdravili, musí být podle toho naplánovaná naše strava.

Zvýšená potřeba živin

Stres byl vyvolán u tisíců pokusných zvířat tak, že je vystavili silnému hluku, blikajícím světlům, extrémnímu horku nebo chladu, řídkému vzduchu, bakteriím a virům, hladovění, nevyvážené stravě apod. Potřeba živin u těchto zvířat bez výjimky prudce vzrostla při začátku stresu a zůstala vysoká v porovnání s potřebami zvířat, která pokusy nepodstupovala. Pokud se této potřebě vyhovělo, nastaly jen malé škody. V opačném případě došlo ke škodám vážným až osudovým. Zvířata se vyrovnávají se stresem podle toho, nakolik jsou schopna produkovat hormony z hypofýzy a nadledvinek. Pokud je v jejich stravě málo bílkovin, vitaminu E nebo B, kyseliny pantotenové nebo cholinu, nemůže hypofýza vyrábět potřebné hormony. Vitamin E, který je soustředěn v hypofýze více než v ostatních částech těla, je považován za obzvlášť nepostradatelný: chrání hormony z hypofýzy a nadledvinek před oxidací a následným zničením. Kůra nadledvinek je ještě citlivější na nedostatek živin ve stravě. Deficit kyseliny pantotenové způsobuje, že se tyto žlázy smršťují a plní se krví a mrtvými buňkami, kortizon s ostatními hormony nemůže vznikat a mnoho obranných změn v těle, nutných pro zvládnutí stresu, se vůbec neuskuteční.

Role vitaminu C

Přestože hormony v nadledvinkách mohou vznikat bez vitaminu C, stres potřebu této látky nesmírně zvyšuje. Pokud ho není v těle dostatek, žlázy začnou rychle krvácet a produkce hormonů se znatelně sníží. Vitamin C urychluje výrobu kortizonu a zdá se, že vylepšuje jeho využití. Obrovské množství vitaminu C zřejmě ochraňuje zvířata před každou formou stresu. Například krysy vystavené silnému chladu zahynuly, když nedostaly silnou dávku tohoto vitaminu. Morčata vystavená nízkým teplotám zůstala zdravá, když dostala 75násobek jejich obvyklého požadavku vitaminu C. Převedeno do lidských měřítek, 75násobek naší normální denní potřeby by byl asi 5 625 mg. Toto množství vypadá znepokojivě, ale při silném stresu nemusí být přehnané. Když 144 starých hospitalizovaných pacientů, jejichž nadledvinky už normálně nepracovaly, pokud je stimuloval hormon z hypofýzy ACTH, dostávalo 500 mg vitaminu C denně, nadledvinky se zjevně probudily. Hladina jejich hormonů v krvi a moči okamžitě stoupla. I když pacienti trpěli různými chorobami a jejich léčba se nezměnila, došlo u mnohých z nich ke zlepšení zdravotního stavu.

Kyselina pantotenová

Protože krysy, které dostaly adekvátní dávku kyseliny pantotenové, doplavaly ve studené vodě dvakrát dále než krysy s jejím nedostatkem, a ty, jež dostaly zvýšenou dávku, doplavaly dokonce čtyřikrát dál, byl otestován účinek kyseliny pantotenové na zdravých mužích pod vlivem stresu. Dobrovolníky ponořovali do studené vody na osm minut před podáním tohoto vitaminu a znovu po 10 000 mg kyseliny pantotenové denně po šest týdnů. Jejich stres trval jen osm minut, přesto kyselina pantotenová zabránila destrukci bílkovin a přispěla k tomu, aby se v těle zadržela sůl, zvýšila se hladina cukru v krvi, a nakonec způsobila snížení hladiny cholesterolu a poskytla mnoho dalších fyziologických výhod. Nevyskytly se žádné toxické účinky, přestože množství dodávané látky 50krát převyšovalo doporučenou dávku.

Z tohoto pokusu vyplývá, že tato živina, která pomůže zdravým jedincům během několikaminutového stresu, může být neocenitelnou pomocí pro osoby nemocné, které možná trpí stresem týdny, měsíce či dokonce roky.

Experiment s nadledvinkami

Lékaři z fakulty medicíny na státní univerzitě v Iowě podávali dobrovolníkům z iowské státní věznice stravu bez kyseliny pantotenové. Analýza moči ukázala rychlý pokles hladiny hormonů z nadledvinek. Muži začali být hádaví a prchliví a snadno se dali vyvést z rovnováhy. Objevil se u nich nízký tlak, závratě, extrémní únava, svalová slabost, ospalost, žaludeční potíže, zácpa, rychlý pulz nebo námaha při malém úsilí, vleklé infekce dýchacího ústrojí, hlavně akutní zánět nosohltanu a bolení v krku. Jejich zažívací enzymy a žaludeční kyseliny znatelně ubyly a pohyby žaludku a zažívacího ústrojí, nutné pro trávení a vstřebávání živin, se zpomalily. Za 25 dnů tito muži vážně onemocněli. Výzkumníci, kteří se obávali trvalých následků, jim podávali kortizon a 4000 mg kyseliny pantotenové denně. Uzdravování bylo pomalé a podle analýzy moči se zjistilo, že nadledvinky začaly normálně pracovat skoro až za tři týdny.

Výživové varianty

V případě lehkých potíží stačí jen několik malých úprav v jídelníčku, ale u vážných nemocí, při kterých se stresy hromadí jeden na druhý, musí být zvýšeny požadavky celého těla včetně hypofýzy a nadledvinek. Každý nedostatek narůstá v poměru k množství, druhu a intenzitě stresu. Často se v moči vyloučí tolik vitaminu A, že se vyčerpají veškeré jeho zásoby. Silný stres také způsobuje, že se z neesenciálních aminokyselin, které v těle normálně vznikají, stávají aminokyseliny esenciální, protože je tělo nemůže vyrobit dost rychle. Vyhovět takovým dietním potřebám není v žádném případě jednoduché. To, jak se každý z nás vyrovnává se stresem, závisí na správnosti výživy nejen během samotného stresu, ale i v období před ním. Nedostatečná výživa je často přirovnávána k ledovci, který je z větší části ukrytý, než do něj narazí Titanik stresu. Teprve poté začnou být patrné katastrofální následky.

Abychom vyhověli požadavkům stresu – bez toho se nám zdraví nikdy nevrátí – je výchozím bodem doplnění všech živin, které jsou potřebné pro produkci hormonů z hypofýzy a nadledvinek. K tomu je nutné zvýšené množství bílkovin, vitaminu C, B2, B6 a kyseliny pantotenové. Protože se tyto vitaminy rozpouštějí ve vodě, snadno se ztrácejí v moči, a proto je lepší, když se podávají často v malých dávkách. Potřebu bílkovin lze pokrýt obohaceným nebo kondenzovaným mlékem a do jídelníčku zařadíme také listovou zeleninu, obilné klíčky, vitaminy A, D a E.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise PHOENIX v lednu 2008.