Turecko je velká země se 77 milióny obyvatel a rozlohou více než desetkrát větší než Česká republika. Její pozoruhodná historie sahá do antických dob a je spojena i s počátky křesťanství. Má historické i přírodní památky, chráněné UNESCEM, které patří k opravdovým divům světa. Kdo se sem vypraví, snad s každým krokem objeví něco zajímavého.

Před dvanácti tisíci lety zachytí Země svou čtvrtou družici, náš dnešní Měsíc. Dojde k nové katastrofě a Země nabude své podoby vzduté mezi obratníky. Severní a jižní moře se převalí ke středu Země a na severu, na obnažených pláních bičovaných větrnými a vodními proudy vyvolanými novým Měsícem, započnou ledová období. Druhá civilizace Atlantů, nižší než předchozí, zmizí během jediné noci, pohlcena vodami ze severu.

Kometám se přisuzovaly výjimečné vlastnosti. Signalizovaly změny, nemoci, epidemie, sociální bouře. Snad jedině ta biblická nad Betlémem přinášela lidstvu radostnou zvěst. Kometa je složena ze směsi plynů, prachu, zmrzlé vody a kamenů. Když se dostane blíž ke Slunci, zahřívá se a unikající proud plynů vytvoří charakteristický ocas.

Ze středověku se dochovala celá řada strašidelných popisů zjevených komet. V roce 1528 se nad Francií ukázala krvavá kometa, byla neobyčejně dlouhá a při pohledu na ni prý mnoho lidí onemocnělo. Mniši zapsali, že ve světle komety lidé spatřovali neblahá znamení: boží ruku, velké meče, sekery a zakrvácené nože. Jiní svědci na obloze rozpoznali tváře obrů, pekelných knížat, šklebící se modly. Zavládla panika, očekával se konec světa. Někteří záhadologové spekulují, zda tehdy lidé neviděli něco daleko nebezpečnějšího, záhadnějšího. Mají na mysli dosluhující a padající kosmické zbraně a satelity z dob "válek bohů". Přibližně před 12 tisíci lety prý došlo ke zničení vyspělých pozemských civilizací v atomových válkách.

V roce 1456 se vyděsil i sám papež, když se nad Bělehradem objevila kometa, město v tu dobu obléhala turecká vojska. Bylo přijato zajímavé magické řešení – Svatý otec nařídil všeobecné modlení a v poledne se rozezněly všechny zvony kostelů a kaplí. Speciálně vyškolení řeholníci se ujali akce a vedli modlící se davy. Kněží, sloužily mezi nimi i abatyše, matky představené z klášterů, celebrovali mimořádné mše a věnovali se křesťanské magii. Rituál zabral, osmanská vojska se třásla a ostatní válečníci prchali pryč. Všichni křesťané si přáli jediné, aby obrovská kometa spadla na nepřátelské šiky, což se (naštěstí) nestalo.

Pozorování komet má dlouhou historii, nejstarší zmínky pocházejí z roku 2296 před naším letopočtem. A proč se vlasatice s ohonem lidé tolik báli? Protože jim připomínala boží ohnivé metly, které potrestají hříšné národy i jedince. Ještě v roce 1910 rapidně vzrostl počet sebevražd. Důvod? Panický strach z návratu Halleovy komety.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 09/2011.

Základním znakem současného běhu do záhuby je tlak na to, abychom měli nejen co nejméně času, ale i chuti přemýšlet! Tento systém zcela prokazatelně vytváří nový druh lidí. Bytostí bez zdravých emocí, citu a empatie, lidí hlídajících se mezi sebou, aby někdo náhodou nevybočil z šíleného koridoru předepsané cesty. Degenerace vzdělávacích systémů je velmi rychlá, vznikají nové a nové pracovní tábory – dnes nazývané industriální zóny – pro pokořený lid.

Zběsilý běh "politického" dění předvádí, že ještě všechny šílenosti nebyly vymyšleny a tlak na nás "obyčejné občany" sílí ze všech stran. Pokud jsme dříve byli pokusnými králíky proti vlastní vůli bolševickým vůdcům, jakkoliv to bylo útrpné, málokdo asi tušil, že přijde ještě promyšlenější způsob zvrácené vlády nad lidmi. Zrcadlový svět současného feudálního systému je tragickou dohrou odedávných pokusů o zotročení lidí ve prospěch úchylných vlád prakticky všeho druhu. Ovšem pokud zde za bolševika byla ještě naděje, že někde paralelně vzniká lepší systém, dnešní "globální" svět ukazuje, že tomu tak není. Útok, doslova hon na lidi, nabývá mamutích rozměrů. Kam až může zajít perverze války, politiky a mediálního psychologického boje proti lidem? Nastalá globální politická situace vypadá, jako by nějaká jiná duchovní entita připravovala svět sama pro sebe. Lidé mají jen dobudovat potřebné infrastruktury, dálniční a železniční koridory a připravit komusi svět k přebývání! Situace je o to palčivější, že pokud dříve na člověku parazitoval jen jeden úchylný politický systém, dalo se to více méně vydržet. Dnes si nás rozebírají velké firmy finalizující ponížení člověka a deklasování životních hodnot. Člověk nemusí být zrovna Einsteinem, aby si povšiml, že opravdu celý politický systém směřuje k jednomu velkému koncentračnímu táboru.

Zotročení lidé

Jak tedy vypadá z hlediska systému takový světoobčan? Ráno vstane, posnídá něco hmoty, které už jen největší optimisté říkají pečivo či máslo nebo džem. Ti mladší zapijí mlékem, jemuž se ovšem o krávě může už jen snít. Potom hurá do školy nebo do práce. Pověstné bolševické píchačky jsou zdokonalené na čipové karty zaměstnance a do důchodu je potřeba odejít ve vyšším věku. Lidí je dost, tak na co už nějaké nemocnice, nebo preventivní zdravotní péče?

Stav, kam se propadlo střední, ale i vysoké školství, je stejně tragický. Dotace "na hlavu" jsou znát. Opravdu vše se poměřuje penězi, které ovšem ze své podstaty nemají jinou než směnnou hodnotu, dříve podloženou skutečnými aktivy, dnes vnucovanou vírou v ekonomický systém – v praxi už nezakrytou lichvu, která nahradila směnnou hodnotu peněz jako ekvivalentu potřebné práce poukázkami na odběr čím dál nekvalitnějších potravin a "radostí" všeho druhu. Peníze jsou vymyšlené, stejně jako politická hesla, a ono už je to v podstatě jedno. Minulá politická ideologie bez uzardění zmizela a politické divadlo napříč "stranami" plně ovládá jediná idea – spojíme Evropu, spojíme Ameriku, Afriku, Asii a pak spojíme celý svět v jeden celek. Bude tu jedna měna, jedny zákony, jedna armáda… Pouze jedno už v tomto systému nebude – svobodní lidé. To je nutné si uvědomit. Štěstí člověka se zcela míjí se sny odlidštěné politiky.

Kam utéci? Závěr civilizačního divadla dopadá na každého z nás. Globalizace světa je ale inteligentní nestvůra. Města se začínají podobat jako vejce vejci. Hlavní ulice, stejné vývěsky stejných velkých firem, hrstka služebné feudální šlechty, která nevědomky prosazuje cíle globální vlády, a stále více pokořených lidí. Lidí, kteří by chtěli, ale opravdu nemohou žít jinak. Káhira je podobna Jeruzalému, Varšava buduje mrakodrapy a bude zřejmě podobna americkým metropolím, neviditelná ruka ďábla hraje monopoly vskutku precizně.

A média jako jeden muž omílají šílené lži o tom, jak se vlastně všichni máme docela dobře. A bude to ještě lepší, proto je potřeba jít do důchodu nejdřív rok před smrtí, proto je vzhledem k novým technologiím všechno zcela iracionálně dražší a dražší. Proto asi musíme vydávat drtivé částky na nesmyslné zbrojení, či prostě jenom vyhazovat do vzduchu, protože armádní rozpočty jsou zcela mimo kontrolu těch, kdo je financují – lidí. Lidé si budují ráj na Zemi?

Vrátit se není kam

Komunikační technologie zklamaly. Sice si ještě chvíli budeme moci svobodně psát na internetu, ale z těch písmenek moc radosti nebude, stejně jako už probíhají více méně otevřeně plány na omezení této poslední svobody projevu. Země je cíleně vedena do područí centrální moci, a to je velmi zvláštní znak naší doby. Práce na sjednocení světa zcela zjevně koordinuje inteligence, která prostě nemůže být lidského původu. Závod o dokončení globalizace je naprosto precizní. Zákony odebírají občanům poslední zbytky práv a i jen pocitu svobody, jakoby řízení nějakým počítačem jsme nuceni podrobit se podivnému světu. Světu bez lásky, emocí, světu, kde se člověk stává účetní jednotkou úchylných trýznitelů.

Málokomu z nás už přijde divné, že nás ekonomové a politici nazývají "pracovními silami", či dokonce "lidskými zdroji". Kdo jsou tito "nadlidé", kteří si vůbec dovolí takto hovořit o svých občanech? Kdo zadal zakázku na porobení světa, do podoby, kdy lidé už budou skutečně změněni na kvalitativně jiné tvory? Čím dál více citlivých lidí se snaží utéci k původnímu způsobu života. Prostě se schovat před šílenou civilizací a být co nejméně závislí na systému. Ale ani to už nejde. Systémová hydra neponechává vůbec nic náhodě. Individuální hospodaření lze zničit a je ničeno mnoha způsoby. Jednak administrativně, idiocií a nelidskostí politických "zákonodárců", jednak ničením přírody, a pokud byste to všechno překonali, buďte si jisti, že u vašich dveří jednou zaťuká "hygienik". "Ale víte, že nemůžete pěstovat to a to, protože je tady ta a ta hrozící choroba a také ty a ty předpisy a směrnice! Sbalte si věci a hurá zpátky do města, budovat ráj." Jeden svět. Jednu měnu. Jednu armádu. Debilizace kultury probíhá paralelně s infantilizací a likvidací rozumnosti celých společenských systémů. V televizi lži, stupidní kultura, mladí lidé v uších s nejrůznějšími výdobytky moderní technologie, která jim do hlavy nahrává poslední hity končící civilizace. Přestáváme skutečně vnímat realitu. Stáváme se jinými lidmi. Pokud nám někdo poškrábe auto, jsme rozlícení. Pokud naše děti likviduje pseudokultura a školství, neděláme proti tomu nic. Tlak je opravdu velký. Kdejakou čmáranici, kterou "kdosi" nazve uměním, pojistíme na miliony, dětský život však pojistíme na mnohem méně, pokud složitá smlouva vůbec přinese jakékoliv plnění. Věci mají v tomto systému větší hodnotu než lidské bytosti.

Přes hranice milionů světů

Nelidský politický systém vytváří na člověka takový tlak, že dnes už je na velmi silných antidepresivech i spousta dětí. V témže tlaku je natolik vypjata i lidská mysl, že hledá únik v přilnutí k nejrůznějším fanatickým sektám. Naprosto není divu. Co už je pro citlivého člověka horší než skutečnost dnešních dní? Romantika mizí, sex se stává přímo, ale i nepřímo obchodem, neboť úloha ženy se v této podivné společnosti mění. Projděte si parkoviště před supermarkety, kde manželky velmi necitlivě urážejí své muže, mnohdy degradované na nosiče nákupů a řidiče. Ženy v kalhotách pak ukazují, jak velký omyl je takzvaná feminizace, která v praxi nedělá ženy rovny mužům, to jsou odjakživa, ale dělá z žen muže, a to často velmi necitlivé na těle i duchu. Naprosto důsledným cílem politických systémů je atomizace lidí. Zprostředkovaná komunikace se všemi riziky znásilňuje tu skutečnou. Lidé nemají s kým pohovořit o svém trápení, pokud by i měli čas, zatížení systémem, hypotékami a vším tím nehorázným svinstvem. V létě deklasovaní lidé společně vyrazí na dovolenou, aby nesmyslně ucpali dálnice nejprve cestou tam, potom cestou zpátky. Život na recept současné politické zvůle je nesnesitelný. Čím dál tím méně lidí skutečně pracuje, protože ne každá činnost je prací, živí čím dál tím víc byrokracie všeho druhu v oblasti státní i soukromé. Lidé, kteří nemají cit, kteří nikdy nepracovali, nikomu nepomohli, spíš naopak, se vypínají nad námi a dnes už nepokrytě zastrašují goebbelsovskou rétorikou, když se pilně snaží rozkrást a doničit vše, co zbylo a jde, aby zabezpečili alespoň sami sebe a své blízké.

Umělým systémem jsou nám podsouvány potřeby, které nás nejen zatěžují, ale přímo ničí. Kult osobnosti ovládl scénu, stejně jako duch lásky skomírá v tomto času děje. Můžeme ty věci popsat stokrát, ale co můžeme změnit? Rodina je cíleně drcena zotročujícími zákony, zatímco systém podporuje prakticky jakoukoliv podobu perverze.

Titanic jde rychle ke dnu

Je vcelku reálné, že brzy zanikne i český jazyk. Zcela jistě nikdy nebude oficiálním jazykem ve sjednocené Evropě. Konec civilizace je blizoučko. Neznamená to konec lidské společnosti, ale mutaci lidí na jiný druh. Mutaci zejména na duchovní úrovni. Tlak na člověka se stupňuje a vnucené lži a amorální, zvrácené hodnoty vykonávají své. Pokud do společnosti tlučete ideologická a obchodní hesla od rána do večera, lžete, lžete a lžete, stává se lež skutečně normou a mnohokrát organizmus povolí. Takto se podvolují lidé. Tak dopadá lidská společnost.

Tohle je svět, ve kterém ještě jde přežívat, ale jde v něm žít? Je nutné si uvědomit, že dnes už se hraje o všechno. O to, jestli budeme roboty jako ti, co nám předvádějí vylhaná televizní zpravodajská a ekonomická "show"; všimněte si, že už si ani nepamatují své role, přeříkávají se, také oni nevědomě nemohou unést tu lež. Hraje se o cit, hraje se o lásku. Z šíleného vlaku ničené civilizace nejde vystoupit tím, že si "vymyslíme" nový svět. Jde o to neúčastnit se. Snažit se udržet v tomto tlaku zdravý rozum a skutečně hledat pravdu a klid, vrátit se k přirozenému způsobu života tak, jak to jen jde. Lidské vztahy jsou poničené, je velmi smutné sledovat, jak se nám mnozí z přátel mění před očima. Přestávají vnímat; může to být jejich přirozená obrana proti systémové obludě, co nás tu ničí, může to být pozicí v hydře, která ještě horních několik málo procent nechává "na pokoji", kupujíc si je kredity a požitky – dokud je bude potřebovat.

Dnes již odspodu nelze změnit svět, ani politiku, protože technologie k ovládání lidí už jsou příliš dokonalé. Prolhali jsme se až k pravdě, kterou ale umí přijmout málokdo, a už vůbec ne ti, kteří jsou živi lží a psychologickou manipulací vlastního obyvatelstva. Titanic jde ke dnu překvapivou rychlostí. Prožíváme fascinující konec civilizace. Možná desetiletí chybí k tomu, aby lidstvo zmutovalo na houf otroků, porobených, ponížených lidí. Co se nepodařilo Němcům, přesněji bankéřským kruhům stojícím za přípravou OSN, to zvládne evropská Ústava, ať už přijde v jakékoliv podobě, možná formou jakési nové Lisabonské smlouvy, možná to potrvá o pár let déle, ale přijde. Stejně jako se spojí ničivé síly tohoto světa a porodí velmi nepovedené dítě – "Nový světový řád". Je to dokonalá perverze Božích zákonů – jediné ochrany s minimem pravidel pro všechny, aby každý mohl být jiný a žít. Politický systém naopak prosazuje tisíce pravidel pro to, abychom byli všichni stejní a nemohli vůbec nic.

Tvůrčí síla stojí nad politikou

Do sjednoceného světa se vejde jen jeden typ člověka. Robot. Každá emotivní, názorová úchylka bude trestána, pokud nám vůbec ještě zbude zdravý rozum po šíleném honu posledních let. Čekáme na zázrak, protože už dávno, bylo-li vůbec kdy, není v lidských silách systém změnit. Jediný z úchylných zákonů, kterých jsou plné zákoníky, může dostat člověka pod nepřirozený tlak. Pár set písmen může zničit životy celé generace lidí a to se také děje. Není to svět, kde se dá žít a snad ten jejich systém padne, může ale opravdu odeznít až poté, co lidstvo bude muset začínat od nuly. Je asi velmi moudré nepodlehnout vnucovaným lžím, ani způsobu života a zůstat mimo mámení politické hydry. Ten, kdo stvořil tento svět, s ní snad v pravý čas zamete. Skutečný Bůh. Nikoliv ďábel, bůh tohoto světa a jeho pohůnci, kteří nyní dělají překotnou práci.

Zřejmě se domnívají, že až jim lidé dobudují infrastruktury, zdecimují, zlikvidují velkou část populace a "využijí" v té době možnosti přenést "duše" vyvolených do syntetických těl. Opírají se o vědu, zatímco jí zakazují, aby vylepšila životy obyčejným lidem – "lidským zdrojům". Zřejmě počítají s tím, že za pár desetiletí už vyvolení budou umět "přeskočit" do nového těla. Dnes si ještě musí kupovat orgány od vězňů v Číně či jinde. Tak daleko zašla lidská arogance, démonický způsob vlády nad světem. Buďme si jisti, že se jim to nepovede a že kreativní Boží síla, která stvořila Zemi k obývání, vymete globalizující elementy a již nepřipustí tento negativní obraz zneužívaného světa a obnovu vlády zla. Stojí za to vydržet a neúčastnit se, nic jiného se totiž nedá dělat. Závěrečné zkoušky budou jistě patřit k nejtěžším, protože doba přeje necitlivým robotům. Dnes už člověk musí být velmi apatický a necitlivý, nelidský, aby mohl sloužit ve válce vedené ve prospěch úchylných minorit proti všem. Tuto civilizaci zachrání síla, která není z tohoto světa, síla skutečného Ježíše, který nejprve vymete ty, kdož si domněle v jeho jménu zaštiťují budování církevních impérií dvojčat politické uzurpace moci. Do té doby si v sobě uchovejme hodně síly a víry v lásku. Abychom nepodlehli děvce posledních časů, která na nás zkouší své feudálně-nacistické manýry – politice! Podle WM magazínu 10/2010

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 09/2011.

Kdysi jsem našel na internetu povzdech neznámého autora nad dětstvím v naší době. Něco jsem tam změnil, něco přidal a vzniklo toto zamyšlení. Všichni kolem třiceti až šedesáti let by vlastně měli být mrtví. Podle dnešních norem, pravidel a zákazů bychom my, děti narozené v 50., 60. a 70. letech vůbec neměly šanci přežít.