Když Ježíš procházel v Jerichu zástupy lidí, povšiml si Zachea, předního celníka, který ho pozoroval ukryt ve větvoví stromu. Ježíš Zachea oslovil jménem, povzbudil ho, aby sestoupil ze svého úkrytu. Zachea překvapilo, že si Ježíš právě jeho dům vybral tu noc pro přenocování. Vždyť on – Zacheus nebyl v první řadě těch, kteří Ježíše obklopili, ani těch, kteří ho jako jeho učedníci následovali. Ježíš ho prostě zaujal a Zacheus byl zvědavý, ale nechtěl být vpředu. Zpátky ho držela určitá plachost, zvláštní směsice tázání a očekávání a možná i pocit strachu z neznámého a jakési "nepatřičnosti". Není známo, že by se Zacheus následně zařadil mezi Ježíšovy učedníky, ale víme, že tento zážitek Zachea oslovil natolik, že se rozhodl změnit svůj život.

MOTTO: Svět dělají velcí mužové, ale velké muže dělají ženy.

"Úspěch je stav mysli." Joyce Brothers

Česko-německé vztahy jsou indikátorem správnosti směrování. Proč? Protože jsou indikátorem kvality vztahů velkého a malého národa za stavu, kdy ten velký (N) má dějinný sklon k mocenskému řešení názorových rozporů a malý (Č) je typický nestabilitou názorů. Jejich vztahy tím odrážejí, jako taková pokusná zkumavka, průběh evropského sjednocování, neboť je to proces sžívání se německé početní a ekonomické převahy s evropskou rozmanitostí a různorodostí.

Kvilda je naše nejvýše položená obec, ležící celých 1067 metrů nad mořem. Do povědomí lidí se dostala jako místo působení "Krále Šumavy", legendárního převaděče přes naši západní hranici po roce 1945. Převaděč s tímto titulem se však objevil až po uvedení do kin stejnojmenného Kalčíkova filmu na konci 50. let minulého století. Nemohu si odpustit nepoznamenat, že v něm jsou pravdivé jen dvě skutečnosti, a sice že děj se odehrává v šumavské Kvildě a převaděč později používal přezdívku "Kilián". Snad pro úplnost – Rudolf Kalčík pocházel ze Šumavy a měl tedy ke kauze blízko.