"Bohatství lidí spočívá v tom, co dávají. Tomu, kdo toho poskytne hodně, se toho také hodně vrátí." Elbert Hubbard

Zuby mě bolely k zbláznění. Už se to nedalo ignorovat. Nakonec jsem usoudila, že musím překonat strach ze zubaře a nechat si zuby spravit. Ale jak? Byla jsem ve druhém ročníku na vysoké škole, kde jsem se tak tak držela jedině díky tomu, že jsem si přibrala práci na částečný úvazek. Snad by šlo dát si spravit jen ten, co bolí nejvíc. Sáhla jsem po Žlutých stránkách a zavolala jsem k prvnímu zubaři, který byl poblíž. Sestra mi sdělila, že můžu přijít hned. Když jsem se hnala přes celý kampus, pomalu jsem zapomněla na bolest jen proto, že jsem si lámala hlavu, jak zaplatím.

Za pár minut jsem už seděla v křesle a zubař, který mě vyšetřoval, při pohledu na tu spoušť v mé puse konstatoval jen: "Hm, Vy máte ty zuby opravdu v hrozném stavu."

"To já vím taky," vyhrkla jsem chytrácky, abych skryla svůj strach.

"Ale nic se nebojte, to všechno spravíme."

"Tak to ne, to nepůjde. Já si totiž takový výdaj nemůžu dovolit," vypálila jsem a začala jsem se soukat z křesla.

"Co to, prosím Vás, vyvádíte?"

"Už jsem Vám to řekla. Nemám na Vás peníze."

"Vy studujete na univerzitě, ne?"

No a jak to s tím asi souvisí? "Ano."

"A za pár let ji absolvujete, že?"

"To doufám."

"A počítáte s tím, že si pak najdete nějaké zaměstnání, ne?"

"Mám to tak v plánu." Co tím proboha sleduje?

"No vidíte, tak potom mi to zaplatíte. Zatím koukejte pilně študovat a svoje zuby nechte na mně."

Zírala jsem na něj jako blázen. On to snad myslí doopravdy. Klidně se zase chopil svých nástrojů a spravil ten bolavý vykotlaný zub. Od toho dne jsem k němu chodila pravidelně každý týden, dokud mi nedal zuby úplně do pořádku. A občasnými kontrolami mi je taky tak udržel. Když jsem odpromovala, našla jsem si místo a během několika měsíců jsem mu svůj dluh splatila.

V následujících čtyřiceti letech jsem si zvykla říkat tomu člověku "anděl z jiného světa". To jsou takoví ti zvláštní lidé, co se z čistajasna objeví - když zoufale potřebuju nějakou pomoc. Už mi půjčili nebo dali peníze, materiál nebo zařízení; lecčemu mě naučili a pomohli mi organizovat skupiny; někdy mě také zachránili z nebezpečí nebo zabránili, abych neudělala velkou chybu. Takže, můj drahý zubaři, ať jste kdekoli, Pánbůh za plať a vřelé díky!

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 09/2012.