Dalším, velmi účinným způsobem, jak lze v organizmu nastartovat očistné a léčebné procesy, je kromě již zmíněné fyzické aktivity také hladovění. Jeho vliv na tělo i duši člověka je více než blahodárný. Touto procedurou, provádíme-li ji podle přesně stanovených pravidel a s ohledem na svoji tělesnou konstituci, dosáhneme zlepšení procesu biosyntézy, regenerace enzymatických systémů (posílení imunity a trávení), obnovení buněčných membrán a likvidace tukových a nadbytečných buněk. Člověk se po ukončení kúry hladověním cítí mnohem mladší, jeho tělo je pružnější a těší se velmi dobrému zdraví.

Bez energie nemůžete svítit. Bez energie nemůžete luxovat. Bez energie nemůžete žít! Nemyslím teď energii z elektrárny, ale bioenergii… Nemoci vznikají tím, že se v těle poruší rovnováha – někde je jí moc a někde málo.

V krajině brdských lesů se rozkládá malá vesnice Pičín. Na kraji obce, blízko barokního kostelíka, stojí dům s velkými prosklenými dveřmi, které ho propojují se zahradou. A v tom domě a v té zahradě naplňuje Vítězslava Klimtová, spisovatelka, malířka a ilustrátorka – přičemž jedno nevylučuje druhé, svůj sen o Pohádkové zemi. Sobě i druhým pro radost. Ten dům a zahradu jsem znala ještě dřív, než v nich zhmotnila prvního skřítka. Skřítkové tam byli už předtím, ještě dávno před Pohádkovou zemí. Jenomže se skrývali v trávě, v pařezech, ve stromech, které Klimtovi zasadili.

Překonat nedorozumění spojená s modlitbou je důležitý krok na cestě poznání sebe sama. Obavy z výsledků tvoří jeden z druhů negativního myšlení spojeného s modlitbou. Ale je zde celá řada dalších. Miliony lidí se modlí, neboť se obávají trestu, kdyby se nemodlili. Jiní mají pocity viny, modlí-li se za sebe. Mnoho našich chybný představ o modlitbě má své kořeny v našem dětství. Bylo nám řečeno, že modlitba znamená mluvit nahlas či v duchu, většinou po nějakou dobu k Bohu, jenž nám naslouchá, aby se přesvědčil, že se modlíme správně a ve správnou dobu. Není potom divu, že naše postoje vůči modlitbě jsou mnohdy negativní.

Člověk v sebestředném pocitu "nejvýše vyvinutého vládce" přírody považuje zvířata za ta, která ničemu, co on považuje za důležité, nerozumí. Posednut materializmem to pohotově postaví do souvislosti s velikostí mozku, kde má sídlit "veškerá moudrost".