Tento článek neberte, prosím, úplně vážně. Týká se lidových pověstí, které říkají, že si blesk může vybrat a sledovat své oběti. I když – není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu, jenže ta bývá neviděná…

Blesk je přírodní úkaz, který vždy děsil lidi v opravdu každé epoše svými údery přinášejícími zkázu, smrt a požáry a zanechal milióny těžce šokovaných lidí. Když byl vynalezen bleskosvod a otestován za cenu životů několika fyziků, bylo nadšení způsobené domnělým vítězstvím nad blesky obrovské. Ale byl tento vynález opravdu vítězstvím nad nevyzpytatelnými přírodními silami? Ne. Nebyl to definitivní triumf a počet zabitých nebo zraněných bleskem s každým rokem spíš roste. Jen ve Francii je každoročně registrováno na milión blesků, přinášejících smrt tuctům lidí a asi 10 000 kusům dobytka. Není vyloučeno, že bez bleskosvodů by byl počet obětí ještě vyšší. Ukázalo se ale, že tento vynález neposkytuje zas až tak úplně účinnou ochranu. Abychom byli přesnější, hromosvod nás skvěle chrání před "výboji z mraků", jinými slovy před tím, zač byl blesk po objevu elektřiny považován. Víme, že se blesky podřizují většině pravidel týkajících se elektrického výboje, ale zkušenost ukazuje, že ne všem a ne vždy. Blesk sestává z elektrického výboje, ale kromě toho ještě i z něčeho jiného. Na druhou stranu lidé ještě pořád přesně nevědí, co vlastně elektřina je.

Většina předpovědí počasí přesně označuje dny, kdy lze očekávat blýskání, ale stěží můžeme předpovídat, jak se blesky budou chovat v tomto či jiném případě. Kromě toho je chování blesků ve většině případů opravdu takřka inteligentní. Svědci úderů blesků vyprávějí neuvěřitelné historky. Blesk může na člověku spálit spodní prádlo, ale současně nechat kabát nedotčený. Může také člověku oholit jen vlasy. Lidé říkají, že viděli, jak blesk sebral lidem z rukou kovové nástroje a odhodil je pěkně daleko, a přitom se těm, kteří je drželi, nestalo absolutně nic. Jedna dívka vyprávěla, že ji zastihla bouře a zasáhl ji blesk, který úplně zničil kovový medailonek zavěšený na řetízku. Děvčeti zůstal jen otisk po řetízku a medailonku, který zůstal na pleti viditelný několik let. Dosud uvedené případy dopadly pro postižené poměrně dobře. Ale blesk může lidi zabít dost originálními způsoby. Jednou lidé nalezli mrtvého muže zabitého bleskem a když zkoumali jeho tělo, ukázalo se, že na něm blesk zanechal malý obraz stromu, pod nímž seděl, když blesk udeřil. Několik lidí se schovalo před bouří pod stromem, a poté, co blesk zasáhl tento strom, lidé zahynuli, ale zůstali sedět ve stejných pozicích a vypadali jako živí. Ale když k nim přišel náhodný kolemjdoucí a dotkl se několika z nich, jejich těla se rozpadla na prach. Jsou známé i příběhy tvrdící, že blesk může člověka rozštípnout od hlavy až k patě jako sekerou.

Některá místa planety přitahují obzvláště mnoho blesků. Je to vysvětlováno jejich klimatickými a geologickými zvláštnostmi. Například ugandské Tororo je místem, kde se blýská 251 dní v roce. Ruský Kavkaz je místem, kde četnost blesků vysvětlují některými místními geologickými zvláštnostmi a Medvědí pahorkatinu ve Volžské oblasti často navštěvují blesky "z nějakých výjimečných příčin", říkají experti. Obtížnější už je vysvětlit, proč blesk doslova jde po některých specifických lidech. Dřívější strážce parku Američan Roy Sullivan byl zasažen bleskem celkem sedmkrát na různých místech. Tyto úporné útoky blesků ho naprosto psychicky zruinovaly a šest let po posledním útoku blesku, v září 1983, spáchal sebevraždu. Ještě překvapivější věc se stala manželům Marty Maikia z Bulharska. Její první manžel, americký turista Randolph Eastman, byl zabit bleskem dva měsíce po sňatku. Druhého muže Marty na místě zabil blesk, když pár cestoval po Španělsku. Vdova se pak vrátila do Sofie, kde se léčila z ohromné deprese. Německý lékař, který ji ošetřoval, se nakonec stal jejím třetím manželem. Vzali se v Berlíně, ale když se na svatební cestě přiblížili k francouzské hranici, byl i třetí manžel zabit bleskem. Riziko stát se Martiným čtvrtým manželem už nechtěl nikdo podstoupit…

Vybíravost blesků je neuvěřitelná. V jednom a tomtéž případě blesk usmrtí jezdce a kůň zůstane nedotčený a jindy zůstane na živu jezdec, zatímco kůň pod ním shoří na popel.

Jedna z téměř neuvěřitelných, ale přesto velmi věrohodných hypotéz říká, že naše planeta je obrovská živá bytost a podle této hypotézy je úloha blesku docela počestná. Říká, že tento obrovský živý inteligentní organizmus potřebuje mocnou nervovou soustavu, orgány a komunikační kanály mezi svými odlehlými částmi. Země nemá pro přenos informací žádný rychlejší a efektivnější způsob než tyto výboje. Kromě toho bouře, které každodenně zuří někde na planetě (během jediné noci je v rovníkovém pásmu registrováno až 3200 blesků) mají také autoregulační funkci. Blesk zapalující lesy redukuje množství kyslíku v atmosféře, jestliže je jeho obsah příliš vysoký. Když množství kyslíku naopak poklesne jako právě v dnešní době, dříví hoří jen neochotně a v zelených lesích je méně požárů. Ohně ve vyschlých lesích pak mají za následek lepší růst čerstvých výhonků, a tak přispívají k obnovení kyslíku na planetě. To je zřejmě důvod, proč je procento kyslíku na planetě stálé už po milióny let.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise PHOENIX v čísle 3/2008.