Na svých přednáškách často dostávám otázku, podle čeho vybírat vhodné přírodní léky. Nejen v souvislosti s výběrem léčivých potravin a bylinek doporučuji jednoduchý návod vycházející z dávné nauky hermetických signatur. Předpokladem praktického efektu této zajímavé teorie je pouze dostatek pozorovacího talentu a představivosti. Pokud jste si například všimli, že vlašský ořech nápadně připomíná lidský mozek uzavřený v lebce, máte šanci poodhalit mnohé z dosud skrytých božích znamení.

Když jsme jednou seděli s kamarádkou v jedné příjemné ostravské hospůdce, byl to opravdu zážitek. Nejdříve mně i manželovi jenom tak z ruky a na ubrousku, určeném pro utření úst, spočítala numerologii na celý rok 2008, posléze začala probírat plány, které máme. S radostí slyšela, že se letos nebude na domečku dělat žádná velká akce, takže se jenom dodělá jeden chodník, nechá se vydláždit terasa a potom už se na ni dá bazén a budeme si užívat přesně tak, jak jsme si to při každé její návštěvě na našem staveništi slibovali. Následně jsme se začali bavit o bylinkách a o tom, co zasadíme a jak budeme pěstovat.

Rozsah vědeckého zaměření a odborných výzkumů, jimž se věnuje doc. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc. (nar. 1948) je úctyhodný. Jako vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. se zabývá dráhami umělých družic Země a paleoastronomií, zkoumající astronomické znalosti dávných civilizací. Jako geodet je členem Evropské geofyzikální společnosti a Mezinárodní asociace geodézie, IAU a COSPAT. Výsledky svých bádání pravidelně zúročuje v bohaté publikační činnosti u nás i v zahraničí, díky níž se může i široká veřejnost seznámit s mnoha pozoruhodnostmi týkajícími se "dějin" v nitru naší planety, i těmi, které souvisejí s civilizacemi, jejichž odkazu se snažíme porozumět.

Prosinec roku 1994. Byl jsem na služební cestě v Holandsku, už jsem všechno zařídil a chystal jsem se odjet domů. Byla chladná a deštivá sobota, brzy ráno – jel jsem z hotelu na amsterodamské nádraží, abych chytil vlak na letiště. Přímo před nádražím jsem zahlédl bezdomovce. Právě toho konkrétního muže jsem viděl už několikrát předtím, protože jsem do Amsterodamu jezdíval často, a obvykle jsem mu dal hrst drobných. Mnoho bezdomovců považuje nádraží za svůj jediný domov, ale z jejich davu jsem si zapamatoval právě toho muže, protože byl dobrosrdečný a měl stále dobrou náladu.

Vyjděme z obecné skutečnosti, že vlastnosti a projevy člověka jsou ovlivňovány jeho okolím. Člověk je od svého zrození chtě nechtě pod vlivem výchovy rodičů, případně prarodičů, školního, pracovního a veřejného prostředí a svých nejbližších. Přesto je zřejmé, že nejsme všichni ve svých vlastnostech a projevech stejní, i když zejména v poslední době sílí ve společnosti unifikační snahy a větší část jedinců se snaží být ,,in".