Studuji vysokou školu. Šla jsem ke zkoušce. Měla jsem dobře nastudováno přes sto otázek. Ale na tři se už nedostalo. K mému zděšení jsem dostala právě jednu z nich. Ještě větší zděšení nastalo, když se mi totéž stalo několik týdnů později u jiného profesora. To nemůže být samo sebou.

Jste mladá. Možná právě nemáte žádného partnera. Tím je energie obsažená ve vašich myšlenkách větší než u ostatních lidí, včetně pana profesora. Jdete ke zkoušce. Myslíte na otázku, které se bojíte, že ji dostanete. Profesor ji zachytí a dá vám ji. Stačí myslet na to, co umíte. Nebo se vnitřně na zkoušejícího zaměřit a říkat mu v duchu, aby vám dal téma, které dobře znáte. Bylo by ale dobře, kdybyste se chybějící otázky dodatečně naučila. Ono je něco jako "zpětný dopad." Možná toto téma sehraje ve vašem pozdějším životě důležitou roli.

V předcházejícím čísle Phoenixu jsme si popsali stále málo známou a diskutovanou metodu hydrocolonterapie (dále HCT), kterou sice již vyzkoušelo mnoho lidí, teorie k její indikaci v běžném životě však stále "pokulhává" za praxí. Proto jsem se rozhodla doplnit svůj článek rozhovorem s odbornicí na dané téma. Jde o paní Márii Černínovou, která pracuje s tímto přístrojem již několik let, a jejíž zkušenosti, tak jak jsem je s ní probírala během absolvovaných procedur, jsou více než kladné.

Budova Opery v australském městě Sydney je jednou ze slavných budov postavených ve 20. století. Je dlouhá 183 a široká 118 metrů a zabírá plochu o rozloze 1,8 hektaru. Její střecha nezaměnitelného tvaru se vypíná do výšky 67 metrů a je pokryta více než milionem keramických dlaždic. Stojí na 580 betonových pilířích, jejichž základy sahají do hloubky 25 metrů a nesou 160 tisíc tun těžkou konstrukci.

Modlitba "Děj se vůle Tvá" vyžaduje víru, že Bůh má za všech okolností na mysli jen naše dobro a že cokoliv se stane, bude v náš prospěch. Znamená to rovněž, že odložíme stranou naše vlastní požadavky a přání. Mnohdy to může představovat jistý problém, neboť většina z nás se domnívá, že víme dopředu, co je pro nás nejlepší, a neváháme to Bohu sdělit.

V každém člověku dřímají schopnosti získat poznatky o vyšších světech. Mystik, theosof, hovoří vždy o duševním i duchovním světě, jež jsou pro něj tak skutečné jako svět, který můžeme vidět fyzickýma očima a hmatat rukama. Každý má právo v kterémkoli okamžiku si říci: "To, o čem se mi tu vypráví, mohu zkusit i já, rozvinu-li v sobě jisté dřímající síly." Návod k tomu ovšem mohou poskytnout jen ti, kdo už takové síly mají. Tak alespoň soudí antroposof Rudolf Steiner, známý jako zakladatel Waldorfských škol a velký znalec duchovních věd, žijící na konci 19. a počátku 20. století. Antroposofie je velmi slibná nauka, a tak v této době počet zájemců o ni stále vzrůstal.