-
Když nastane podzim
Sotva se pleť vzpamatovala z intenzivních slunečních paprsků horkého léta (sáhněme si do svědomí – natřeli jsme se pokaždé poctivě opalovacím přípravkem, než jsme vyšli na sluníčko?), už tu je podzimní studený vítr, suchý vzduch v mnohdy přetopených místnostech, přechod z teplého prostředí do hodně studeného nebo obráceně. To vše jsou faktory, které pleti neprospívají. Když už musíte vaši kůži nést do nepříznivého podzimního počasí, musíte ji i dostatečně chránit. Tady je několik tipů, jak na to.
-
Svět v roce 2012
Existují dvě témata, která mě fascinují již od dětství: cestování v čase a předvídání budoucnosti. První články o těchto poutavých fenoménech jsem začal vydávat ihned po listopadu '89 v novinách, které tehdy u nás vycházely. Na začátku devadesátých let se konečně objevil časopis Regena a další podobně zaměřené časopisy jej rychle následovaly. Byl jsem nadšený z toho, že mám své nové čtenáře a můj tvůrčí šuplík našel konečně uplatnění. Díky svým článkům a badatelským snahám jsem se seznámil s množstvím zajímavých lidí – věštců, léčitelů, psychotroniků.
-
Sebepoznání – písmeno J - Jedinečnost
Každý člověk je jedinečnou bytostí. Vše, co vytvořila příroda, je si v rámci jednotlivých druhů podobné a zároveň je každý tvor zcela jedinečný. Nenaleznete tedy ani dva naprosto stejné lidi, stejná zvířata ani rostliny. Příroda vytváří nekonečné množství originálů a v tom je její variabilita a genialita. Každý z nás, lidských bytostí, je tedy zcela jedinečný originál a je naprosto zbytečné se s někým srovnávat či soutěžit o to, kdo je krásnější, schopnější či dokonalejší. Každý je totiž sám o sobě dokonalý právě proto, že je jedinečný.
-
Andělé na pomoc
-
Jak jsem se opravdu upřímně naštvala
Občas se dostanu se svými kamarády, známými nebo klienty do hovoru o léčitelství, o tom, jak to vlastně funguje a o tom, zda má člověk k léčiteli chodit, nebo má dát přednost klasické medicíně. Většinou říkám, že si to každý musí rozhodnout sám a zahalím se do moudrého mlčení. Pokud můj spolubesedník až příliš doráží, většinou prohodím, že jako je mezi lékaři spousta graduovaných blbů, kteří se v mezilidských vztazích pohybují s grácií sloního samce a empatie nemají ani za groš, je mezi léčiteli spousta hajzlíků, kteří si uvědomují, že člověk, kterému jde o kejhák, je ochoten platit a dělat neskutečné věci, aby neztratil naději. Mezi těmito lidmi však ještě vynikají ti, kteří neumí nic, ale umí to dobře zabalit a ještě lépe prodat. A jeden z nich mě naštval opravdu silně.
-
Plíce
Plíce jsou párový orgán umístěný v hrudníku. Jejich funkci říkáme dýchání. V dechu se zrcadlí základní rytmus života; nádech – přísun vitálních složek, rozvoj, růst a výdech – vylučování, ukončování, zánik. Když člověk delší dobu nedýchá, tak je mrtev. Číňané v medicíně vše začínají od plic, protože prvním nádechem člověka začíná život na Zemi. Reflexní plošky plic jsou především na nártech chodidel; od první až po pátou nártní kůstku a mezi hlavními klouby prstů a skloubením nártních kostí s dalšími kostmi chodidla.
-
Pražská potrubní pošta - Světový unikát
Chloubou Prahy je gotická a barokní architektura. Karlovo náměstí je největším náměstím v Evropě. Jezdecká socha Jana Žižky je největší jezdeckou sochou na světe. Po přečtení článku zjistíte, že Praha má další světovou senzaci, světový unikát – potrubní poštu, povodněmi v roce 2002 sice přerušenou, ale vše nasvědčuje tomu, že bude jednou znovu uvedena do provozu.
-
Pomoc s konkrétními problémy v partnerství a v mezilidských vztazích
-
Soudíme-li druhé, vynášíme ortel sami nad sebou (3)
Většina lidí dokáže uznat, že pomlouvání je trestuhodné, ale nenapadne je, že také oni mohou pomlouvat, aniž by si to uvědomovali. A nechápou, jakou škodu tím páchají, a to nejen zde na Zemi. Zkusme si představit, jakou moc získá neřest lehkomyslného odsuzování, ovládne-li mysl nějakého člověka mezi obyvateli nadpozemského světa. Tito lidé žijí prostřednictvím myšlenek a jsou zvlášť citliví na myšlenkové výboje. Pomlouvač na Zemi působí škodu jen mezi omezeným množstvím lidí, ale nadpozemský pomlouvač zachvacuje celé zástupy…
-
Mé oko
V dětství a v mládí mě každých pár let pronásledovala noční můra. V tom snu jsem neviděla. Nebyla jsem docela slepá: obrazy poblikávaly, jako bych nedokázala udržet oči otevřené. Vší silou jsem se snažila mít je otevřené, ale nikdy se mi to nepodařilo déle než na pár sekund, pak všechno zase potemnělo. V tom snu jsem si vždycky připadala bezmocná a vystrašená. Snažila jsem se ale uplatnit v životě, i přes ten nepříjemný handicap.