Tento článok vznikol ako reakcia na nepochopiteľné a podivuhodné reakcie ľudí počas mimo - riadneho sucha na jar, začiatkom leta, ale i na jeseň tohto roka.

Na obrázku je obálka knihy, kterou právě v těchto dnech vydává nakladatelství Agape Brno. Pohledem na obálku v úžasu zírám: Cosi se za mne poskládávalo samo:

Raymond Moody je slavný americký lékař, proslulý především díky své knize "Život po životě", která se před třiceti lety přes noc stala bestsellerem. Navštívil také Prahu, a PHOENIX o tom také referoval, napsal několik dalších úspěšných knih, včetně "Doteků věčnosti", a ve všech se zabývá zážitky souvisejícími s odchodem z tohoto světa. V té poslední se pak věnuje líčení osob, které byly úmrtí přítomny a měly přitom paranormální zážitky.

Motto: Navštívila mě známá, na obličeji rudé skvrny. Prý byla týden na školení ájurvédy, a to, čím se tam "patlala", si odtud přivezla s mnoha znalostmi. V knize Stanley Binga Podfuk jako řemeslo není o podobné zkušenosti nouze. Následující řádky jsou určeny k vaší obraně, je ovšem nutné, abyste vy nebo někdo z vašeho okolí uměl zacházet s kyvadlem.

Jsem člověk poměrně dost orientovaný na vědění, v čemž mi pomáhá a zároveň brání intelekt a neustálé breptání mysli. Na druhou stranu, učíme-li se ono breptání sem tam ztišit, slyšíme zřetelněji intuici, která je pravděpodobně součtem veškerého poznání z minulých životů. Čtenářům Phoenixu je však asi zbytečné podkládat tuto teorii výzkumy psychologů a psychoterapeutů (Stanislav Grof, Marta Foučková atp.), ale – což je pro tuto dobu podstatné – v moderní vědě již zkrátka dávno tyto věčné pravdy našly svou platformu.