Ničivé vlny tsunami po sobě v Asii zanechaly desítky tisíc lidských obětí. Zvířata však zřejmě nějakým zvláštním způsobem katastrofu předem vytušila. V zatopených místech téměř zcela chyběla mrtvá těla živočichů. Tato skutečnost jen znovu potvrzuje domněnku, že zvířata jsou nadána jakýmsi "šestým smyslem", který je dokáže včas varovat před nadcházejícím nebezpečím.

Náš svět je plný vzkazů z budoucnosti, přesněji řečeno upozornění na důležité budoucí události. K těmto místům patří zejména oblasti, kde se přirozeně vyskytují trhliny v časoprostoru. Jednou z nejzajímavějších lokalit, kde se takovéto anomálie hojně zhmotňují je Anglie. Právě odtud pochází nejvíce nalezených piktogramů, tzv. kruhů v obilí. V srpnu 2008 se na poli u Etchilhamptom Hill objevil obrazec kříže, jehož fotografie mne na první pohled velmi zaujala. Podle mě se totiž jedná o takřka dokonalý vzkaz z budoucnosti ohledně nadcházejících událostí.

Celý život jsem slýchal dvě věci. Za prvé, že zvířata nemají žádné lidské emoce – kromě strachu a bolesti. Za druhé, že chovatelé nechávají utratit psy, kteří jsou nějakým způsobem nedokonalí. Když jsem se sám stal amatérským chovatelem psů, poučil jsem se z vlastní zkušenosti, jak tomu ve skutečnosti je.

Nervové napětí, roztěkanost, emocionální vzrušení a prudké střídání nálad komplikuje život již dívkám v pubertálním období. Produkce hormonů dosud nevyzrálých vaječníků, které jsou potřebné pro účinné využití vápníku, je tak nízká, že v prvních osmnácti měsících od začátku menstruace zůstává hladina vápníku v krvi obvykle pod normálem, případně dále klesá. Tak začíná problém, který se často vrací během reproduktivního období, zhoršuje se při menopauze a končí u ohnuté stařenky s křehkými kostmi, kterou neustále bolí záda.

Jednoho podzimního slunečného dne se pod rozhlednou Hlavaticí poblíž Turnova sešlo podivné společenství. Lidé s rýči, výtvarníci, studenti, písničkář Vladimír Merta či spolupracovník Phoenixu Karel Funk. Docela si rozuměli. A co tam dělali? Symbolickým zasazením Rohanova buku a několika lip v Den stromů obnovovali kousíček poničené české krajiny. A jak to dělali? O tom pojednává tento článek, sestavený především z materiálů podkrkonošské výtvarnice a waldorfské pedagožky Ivety Sadecké a jejích studentů.