Tenké střevo patří do takzvaného okruhu orgánů srdce. Pod pojmem okruh orgánů máme na mysli soubor orgánů, které spolu vnitřně určitým logickým způsobem souvisejí.
Okruh orgánů srdce je spojen s emocí radosti, spokojenosti. Radost člověk prožívá při dosažení vítězství nebo nějakého úspěchu, při nabytí něčeho hmotného, při získání nějakého materiálního nebo citového prospěchu (náklonnosti druhé osoby). Z tohoto pohledu se lze na tenké střevo podívat jako na vstupní bránu hmotných částic (částí potravy, molekul), základních stavebních kamenů metabolismu, ze kterých se potom dále vytvářejí a regenerují tkáně, nebo se z nich syntetizuje „palivo“ pro energetickou spotřebu organismu.
Sliznice tenkého střeva je speciální, velmi inteligentní „síto“, které do organismu propustí jenom to, co tam patří a co je prospěšné. Tenké střevo je tedy oním orgánem, kterým se získává hmotný prospěch pro organismus. S trochou nadsázky můžeme říci, že láska neprochází jenom žaludkem, ale také tenkým střevem a jeho sliznicí.
Tenké střevo je část trávicí trubice dlouhé tři až sedm metrů, zprohýbané do kliček tak, aby se vměstnala do břišní dutiny. Sestává ze tří částí: dvanáctníku (duodena), lačníku (jejuna) a kyčelníku (ilea). Průměr tenkého střeva je okolo tří centimetrů.
Stěna tenkého střeva je pokryta výchlipkami (klky), což jsou základní absorpční jednotky tenkého střeva. Jsou protkány bohatou sítí arteriol a lymfatických mízních cév, do kterých se vstřebávají natrávené molekuly potravy. Do arteriol, a tedy do krve se vstřebávají spíše ty, které jsou rozpustné ve vodě, zatímco mízní cévy jsou významným místem vstřebávání tuků a látek rozpustných v tucích (tedy například i vitaminů). Prostřednictvím mízních cév tenkého střeva umístěných v klcích se vstřebá až 60 % všech tuků.
Při vstřebávání látek mají velký význam pohyby klků, jejichž hladká svalovina se stahuje, a tím klky doslova vymačkávají krev i lymfu se vstřebanými živinami do odvodných cév.
Klky podstatným způsobem zvětšují povrch sliznice za účelem vstřebávání látek. Celková plocha tenkého střeva je tak srovnatelná s rozměry tenisového kurtu, což je zhruba 250 m2. To je přibližně stokrát více než velikost povrchu těla. Velikost plochy tenkého střeva a zvláště zdravá sliznice bez zánětlivých procesů mají nesmírný význam pro účinnost vstřebávání látek z potravy, a tím i pro celkové zdraví organismu.
Sliznice tenkého střeva je chráněna před chemickými vlivy souvisejícími s trávením potravy (např. před kyselým pH tráveniny jdoucí ze žaludku). Její povrch tvoří cylindrický epitel, který v sobě obsahuje mnoho buněk produkujících hlen (mucin), což je geneticky vázaný protein. Obměna povrchu sliznice je velice rychlá a má značný význam pro udržení jejího bezvadného stavu. Celý epitel se vymění přibližně za pět dní, na jeho obnově se podílejí kmenové buňky (tj. původní buňky přítomné již při narození člověka, z kterých se kopíruje obsah do buněk nově vzniklých tak, aby se co nejméně vyloučily chyby přepisu – mutace, a tím i snížilo riziko například rakovinového bujení). Na zlepšení „olupování“ starých částí epitelu a jeho následné regenerace má velký vliv konzumace vlákniny, která mechanicky působí na sliznici.
Na úspěšnosti a účinnosti vstřebávání a trávení se podílejí dva důležité orgány břišní dutiny: slinivka břišní a játra. Vývody slinivky břišní a jaterních žlučovodů ústí vedle sebe do dvanácterníku. Obrazně řečeno je slinivka břišní manufakturou na výrobu nářadí (nůžek, pilek, dlát, šroubováků…), které rozebírá velké molekuly přijaté potravou. Tyto nástroje nazýváme enzymy, v tomto případě jsou to štěpicí (katalytické) enzymy.
