Staré prameny nás dokáží poučit i o jménech vedoucích ďáblů. Belzebub znamená pán much. Kdo si uvědomí, jakou útrapou jsou v horkém podnebí mouchy pro lidi i zvířata, a zároveň se dovede přenést zpět do dob démonologického výkladu přírody, pochopí toto pojmenování ďábla. Asmodeus je ďáblem vilnosti. Jeho jméno značí přivoditel soudu.

Satan znamená hebrejsky protivník. Diabolos je řecky pomlouvač, z tohoto slova vznikl latinský diabolus i například český ďábel. Mamon je ďáblem lako ty a aramejsky značí peníze. Leviatan je sta ro zákonní hadovitá obluda, drak, hebrejsky zvaný Livjatan. Behemot znamená hebrejsky velezvíře.

Lidé odpradávna neradi vyslovovali jméno zlého ducha, ďábla. Báli se, že uslyší své jméno a zjeví se. Zlý duch byl proto označován různými pseudonymy. Lidé místo o ďáblu mluvili o rohatém. Bohoslovci nazývali vzbouřence proti bohu, ďábla, nepokorným a elegantním názvem pro ďábla mezi středověkými vzdělanci bylo označení mistr Leonard.

O svátku apoštola Jakuba (25. července) býval v Čechách shazován z kostelní věže kozel. Zřejmě šlo o usmrcování zla, ďábla, jehož symbolem je kozel. Kozel musel být černý a co nejšerednější. Šlo o oběť, protože byl zdoben věncem, mezi rohy pak vrškem borovice a růžemi. Když kozel dopadl na zem, čekal na něj řezník s nožem ovázaným černou stuhou a zapíchl ho. Pro čerstvou kozlí krev, známou pod jménem "jakubovská krev", se lidé na místě drali s hrnky v rukou, protože čerstvá i sušená byla podle pověry účinným lékem.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 07/2011.

Ne nadarmo se o varhanách mluví jako o královském nástroji. A to nejen zásluhou jedinečné konstrukce, která se svou podobou blíží složitému stroji, ale zejména díky obdivuhodnému zvuku, jenž povznáší mysl naslouchajících do vyšších, nadpozemských světů, snad až k samotnému Bohu… Není divu, že tento největší a mechanicky nejsložitější hudební nástroj odjakživa dodával lesk všem církevním obřadům a že si kostel bez varhan už stěží dovedeme představit. Milovníky chrámové hudby proto jistě potěší zpráva o nových varhanách, které si mohou přijít poslechnout do kostela Českobratrské církve evangelické U Salvátora v Praze na Starém Městě.

"Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu celou Zemí," prohlásil prý kdysi řecký fyzik Archimédés ze Syrakus. Dodnes si mnozí naivně myslí, že hovořil o použití obří páky. Jak dokládají tajné dějiny okultních nauk, ve starověkém Egyptě vzdělaný univerzální učenec však pravděpodobně hovořil o úplně jiných věcech…

Vědci všeobecně připouštějí, že náš vesmír vznikl explozí asi před třemi nebo čtyřmi miliardami let. Explozí čeho? Celý vesmír byl obsažen v jediném atomu, nulovém bodě stvoření. Tento atom snad vybuchl a byl by od té chvíle v neustálém rozpínání. V něm by tedy byla obsažena veškerá hmota a všechny dnes rozvinuté síly. V této hypotéze však přece jen nelze vidět absolutní počátek vesmíru. Teoretikové rozpínání vesmíru z tohoto výchozího atomu ponechávají problém jeho původu stranou. Celkem vzato věda o tom neprohlašuje nic přesnějšího, než slova podivuhodného indického eposu: "V mezidobí mezi rozkladem a stvořením spočíval Višnu ve své vlastní podstatě a zářil spící energií uprostřed zárodků budoucích životů…"

Když se měl začít vysílat tento seriál, který vyvolal v české kotlině nebývalé emoce, vůbec jsem netušila, jestli se budu dívat. Pak jsem si nechala puštěnou televizi … a byla jsem ztracená. Jde sice o klasickou telenovelu, kdy se oba milují, ale trvá jim sto třicet dílů, než si to uvědomí, to však není důležité.