Jsme navyklí, a to i z vědeckého hlediska, předpokládat, že pro život na planetě jsou nutné určité zákonitosti a předpoklady. Navzdory tomu býváme v naší "moderní době" čas od času překvapeni objevem, který ověřené teorie – a nejen v této oblasti – zcela vyvrací. Je tedy docela možné, že v naší sluneční soustavě existují formy života, o nichž dosud nemáme ani potuchy.

Například astronom Carl Sagan se v roce 1980 zabýval hypotézou, že atmosféra Jupiteru by mohla skýtat vhodné prostředí pro živočichy podobající se oblakům plynu, přičemž plyn by zastával stejnou úlohu jako voda uvnitř buněk. Spisovatel H. G. Wells dokonce nevyloučil možnost, že v naší galaxii se může nacházet planeta, na níž by mohly žít bytosti z hliníku a křemíku. Již dlouhodobá pozornost je věnována zejména zkoumání možnosti života na Marsu, kam v tomto roce má dorazit sonda Phoenix. Bez ohledu na vyhodnocení výsledků její průzkumné činnosti můžeme vzhlížet na hvězdnou oblohu do míst, kde obzvlášť zazáří souhvězdí Ryb a Hada. Nechejme se legendami o jejich vzniku znovu vtáhnout do života, v němž se zrcadlí dávná minulost…

Vcelku nenápadné souhvězdí podzimní oblohy má zajímavou historii. Stejně jako v partnerském horoskopu, kde se astrolog krom jiného zaměřuje především na vztah mezi postavením planety Venuše u partnerky a Marse u partnera, můžeme podobnou spojitost spatřovat i v souhvězdí Ryb. Podle řecké mytologie svůdné a neobyčejně krásné bohyni lásky Venuši, řecky zvané Afrodíté, určil Zeus za manžela nevzhledného, kulhavého a prací stále zpoceného božského kováře Héfaista. Afrodíta proto raději nacházela útěchu v náručí boha války Area. Z jejich lásky se narodil Deimos – "Děs" a Fobos – "Hrůza", kteří později byli členy bojovné družiny svého otce, a také Harmonii, Kadma, Eróta a Anteróta. Afrodíta – symbol lásky čisté i smyslné se ráda oddávala bohům i smrtelníkům a podváděný manžel se ani u bohů zastání nedočkal. Vždyť se s ní často sami s chutí účastnili milostných her. Konec všemu nastal, když se obr Tyfón snažil svrhnout olympské bohy, aby sám převzal vládu, po níž tolik toužil. Při úprku před ním se Afrodíta spolu se synem Erótem vrhli do vod Eufratu, kde se proměnili v ryby, čímž pronásledovatele zmátli a unikli mu. Aby se v říčních peřejích jeden druhému neztratili, byli připoutáni tenkou stužkou. S ní jsou také provázáni na obloze – jako souhvězdí Afrodíta a Erós. Pozdější přejmenování našlo inspiraci v původní sumerské, babylónské a perské tradici, spatřující v hvězdném seskupení Ryby.

Vzhlédneme-li k nim, uvidíme je spojené do ležatého "V", které bylo zejména v době před šesti tisíciletími důležitým ukazatelem zimního slunovratu, jež se vlivem precese přesunulo do souhvězdí Střelce. Dnes se v souhvězdí nachází jarní bod, tedy místo, jímž prochází Slunce v okamžiku jarní rovnodennosti. To se před dvěma tisíci let nacházelo poblíž hranice Ryb a Berana. Špičku souhvězdí představuje dvojhvězda Alrescha "Uzel", vzdálená 130 světelných roků. Pokud máme k dispozici triedr, můžeme pozorovat i další hvězdy v souhvězdí, včetně velké spirální galaxie M 74. Tu však spatříme jen přes dalekohled s více jak 10 cm v průměru, a to ještě jen v náznaku. Vzdálena je od nás 30 milionů světelných let.

Z astrologického hlediska vládne znamení Ryb (19. února – 20. března) Neptun, symbolizující "tušení hlubin, dar ztotožnění, inspirace, vnímavosti, mediální schopnost, ale také zmatení a neschopnost rozlišovat, stavy hypnózy nebo somnambulizmu, mystiku společenstev a kolektivistické utopie."

V křesťanské symbolice představuje ryba zázračný rybolov, při němž vystupuje Ježíš jako rybář lidí. Ideogram slova ryba v pěti řeckých písmenech i. k. t. u. s. sděluje: Iesus Kristus Theou Uios Sóter (Ježíš Kristus, Syn Boží, Spasitel).

Duchovní rozměr vykazuje zobrazení ryb v páru i v zemích Dálného východu, kde vyzdvihuje schopnost vnořit se do propastné hlubiny nevědomí a nalézt v ní poklady ducha.

HAD (Serpens, zkr. Ser.)

Souhvězdí Hada se váže k řeckému mýtu vyzdvihujícímu lékařské umění Asklépia (lat. Aesculapia), které opěvují i Homérovy básně. Narodil se jako syn královny Korónidy a boha Apollóna, vychováván byl moudrým kentaurem Cheirónem. Vyznal se ve všech vědách, zejména však v lékařství. Díky bohatým znalostem a s pomocí bohů dokázal vyléčit mnoho lidí z těžkých nemocí. Navíc byl obdařen schopností oživovat mrtvé, neboť mu Athéna darovala krev z pravé žíly zraněné Medúzy, která působila jako lék navracející zemřelým život. Vládci podsvětí Hádésovi se samozřejmě nelíbilo, že nikdo neumíral, a tak obvinil Asklépia u samotného Dia, že se svým nadáním může rovnat bohům a v očích lidí by se respekt vůči nim mohl oslabit. Věděl, jak pronést a účinně zdůvodnit obžalobu, na niž Zeus reagoval – za nerespektování světového řádu Asklépia zahubil bleskem.

Bez zajímavosti není jistá podobnost s Imhotepem, ochráncem věd, vynálezcem písma a stavitelství, žijícím v Egyptě v 27. stol. př. n. l. Díky němu byly postaveny první egyptské pyramidy – Džóserova a nedokončená Sachemchetova. Stejně jako on byl i Asklépios, známý thesalský lékař, jako člověk povýšen na boha.

Hadonoš bývá často ztotožňován právě s Asklépiem. Je zobrazován, jak drží v rukou hada, který mu pomáhal nacházet správné byliny na léčení neduhů. V chrámech zasvěcených bohu lékařství, zejména v Epidauru na Peloponésu, byli hadi chováni jako symbol omlazující životní síly a plodnosti. Sem také přicházeli nemocní z celého Řecka, aby je slavný lékař uzdravil. Potřebné rady včetně doporučení vhodných léků se jim ve zmíněném chrámu mimo jiné dostávalo také ve spánku jako božské vnuknutí. Had, nebo hadi ovinutí kolem hole, představující moudrost s uměním léčit, jsou atributem lékařství dodnes, a to i v zobrazení Asklépiovy dcery Hygiey, bohyně zdraví. Zároveň manifestují harmonii sjednocující protiklady. Souhvězdí Hada rozděluje souhvězdí Hadonoše na dvě části – Herpes Caput "hlava hada" a Serpens Cauda "ocas hada" a patří k obtížněji pozorovatelným letním souhvězdím. Přesto v něm nalezneme jednu z nejkrásnějších kulových hvězdokup severní oblohy M 5, tvořenou přibližně 60 tisíci hvězd, vzdálenou 27 000 světelných roků. Stáří jejích hvězdokup se odhaduje na deset miliard let.

Není bez zajímavosti, že v místě, kde se nalézá levá noha Hadonoše, vzplála roku 1604 supernova, zaznamenaná Janem Kellerem, hvězdářem Rudolfa II. Šlo zároveň o poslední pozorovatelnou supernovu v naší galaxii.