Maso je již řadu let velmi diskutovaným tématem v polemikách mezi stoupenci vegetariánství a zastánci tzv. pestré stravy. Vědecké články o vegetariánské výživě dříve často provázely připomínky nebo varování v souvislosti s možným nedostatkem životně důležitých složek potravy. Tyto představy dosud stále přežívají, a to navzdory zkušenostem a vědeckým důkazům, že bezmasá strava lidskému tělu neškodí, ale naopak velmi prospívá. Výzkumy z posledních let navíc předkládají fakt, který nelze brát na lehkou váhu: lidské tělo reaguje na maso jako na cizorodou látku…

Zdraví i bez masa

Lidské tělo jednoduše není schopné rozložit nadměrné množství živočišného tuku s cholesterolem. Odborníci z celého světa se shodují, že mezi hladinou cholesterolu v krvi a onemocněním srdce existuje přímá souvislost. Jestliže člověk přijímá v potravě více cholesterolu, než jeho tělo potřebuje (což je při konzumaci masa zcela běžné), nadbytečný cholesterol způsobuje v lidském organizmu velké potíže. Hromadí se na vnitřních stěnách cév, zmenšuje v nich průtok krve, což vede k vážným srdečním onemocněním. Současné lékařské výzkumy tyto očividné souvislosti mezi konzumací masa a ischemickou chorobou srdeční jasně potvrzují. Studie posledních dvaceti let navíc dokládají souvislost mezi pojídáním masa a rakovinou tlustého střeva, konečníku, prsu a dělohy.

Tyto druhy rakoviny jsou vzácné mezi těmi, kteří jedí maso málo nebo vůbec, jako jsou např. Japonci nebo Indové. Lidské trávicí ústrojí je velmi pružné a adaptabilní. Samozřejmě, že můžeme jíst mírné množství masa jako součást vyvážené stravy a být stále zdraví. Důležité však je, že perfektního zdraví můžeme dosáhnout i bez masa.

Tělo se brání

Před nějakou dobou zveřejnily odborné noviny PNAS-online ("Proceeding of the National Academy of Science"), jedny z nejrespektovanějších a nejvíce citovaných vědeckých novin na světě, závěr jedné zajímavé studie: lidský organizmus reaguje na maso jako na cizorodou látku, jíž má tendenci se bránit.

Američtí výzkumníci objevili, že lidský metabolizmus po požití červeného masa přijímá určité, tělu cizí molekuly a ukládá je do různých tkání. U těchto molekul se jedná o vazbu s glukózou s označením N-Glycolyneuraminacid (Neu5Gc), která se nachází na povrchu buněčných membrán. Tato substance se tvoří jen u zvířecích savců; lidský metabolizmus nemůže tuto vazbu s glukózou vyrobit. Zvláště velká množství se nacházejí v hovězím, vepřovém a skopovém mase; také mléko a sýr obsahují tyto vazby v malých množstvích.

Zákeřná molekula

Výzkumníci podílející se na této studii objevili v krvi testovaných osob antitělíska, která reagovala s novou molekulou Neu5Gc. Z toho bylo možné usoudit, že v těle proběhla obranná reakce proti této molekule. Sama molekula Neu5Gc byla prokázána nejprve v různých tkáních postižených rakovinou, později v cévách a sliznicích. Poté, co se podařilo bez problémů molekulu Neu5Gc z lidských buněk přenést do zkumavky, rozhodli se tři výzkumníci z pracovní skupiny provést sami na sobě experiment. Vypili z vepřového masa získaný koncentrát testované substance. Po dvou dnech byla kon centrace Neu5Gc 2 - 3krát vyšší než před pokusem. Po čtyřech dnech klesly koncentrace opět na své původní hodnoty.

Maso není přirozená strava

Nejvíce pozoruhodný je v tomto směru vědecký důkaz toho, že se molekuly z konzumace masa ukládají v lidských tkáních a tam vyvolávají imunitní reakce. Lidský imunitní systém považuje molekulu Neu5Gc za škodlivého vetřelce. Jak v prvním, opatrném zhodnocení výsledků poznamenal vedoucí studie profesor Ajit Varki, je docela možné, že příjem molekuly Neu5Gc a následná produkce antitělísek může v průběhu života přispívat ke vzniku nemocí. Tato studie působivě dokazuje, že maso nemůže být pro člověka žádnou přirozenou potravou, jinak by náš organizmus nepodnikal obranná opatření. Jeho pravidelná konzumace podporuje škodlivé reakce imunitního systému a narušování metabolizmu se všemi z toho vyplývajícími neblahými vlivy na naše zdraví. V souvislosti s touto studií se mluví o xenoreaktivních antitělíscích, tvořících se následkem konzumace červeného masa. Přitom přichází na mysl pojem "xenotransplantace", tedy přenos zvířecích orgánů a tkání na člověka. Odvržení transplantátů je vyvoláno silnými obrannými reakcemi. Nemůže to znamenat, že prokázané imunitní reakce na konzumaci masa rovněž představují přirozenou obrannou reakci lidského těla?

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise PHOENIX v čísle 9/2008.