Když hovoříme o novodobých záhadách, pak UFO patří nepochybně mezi ty největší, s nimiž se lidé potýkají už celé věky. Ačkoli to zní možná neuvěřitelně, první zprávy o pozorování a výskytu tohoto paranormálního fenoménu sahají několik tisíciletí do naší minulosti… Pokud by kdokoli považoval UFO (neidentifikovatelné létající objekty – česky NLO) za paranormální úkazy 20. století, kdy se po druhé světové válce tato záhada vynořila jakoby odnikud, ten by se hluboce mýlil. Nesčíslné množství zpráv starobylých mýtů, kronikářských záznamů i zpravodajství z 18. a 19. století nás totiž přesvědčuje o opaku.

Není a ani nemůže být žádných pochyb! Podivné nebeské jevy a úkazy sledovalo ve skutečnosti lidstvo odnepaměti. Nepochybně mezi ně patřily polární záře, kulové blesky, průlety meteoritů, či komety, tedy vše, co dnes zahrnujeme do kategorie přirozených i anomálních přírodních jevů, které si naši prapředkové neuměli vysvětlit a zpravidla je považovali za znamení boží, či naopak znamení temných ďábelských sil. Ale patří sem i něco navíc. Něco, co až příliš připomíná naši moderní leteckou a vesmírnou techniku. Cosi, co nás opravňuje k domněnce o projevech možná jiných a snad i mnohem vyspělejších inteligencí, výsledky jejichž působení lidé buď sledovali na obloze, nebo dokonce i na zemi.

Tajemná nebeská znamení

Člověk v dávných dobách neměl k dispozici takové technologické vybavení, jaké má dnešní moderní astronomie či astrofyzika. Byl oproti nám v tomto směru velice znevýhodněn. Ale to, co občas viděl, čas od času zaznamenal. Tak se zrodila podivuhodná historická kronika, prastaré zpravodajství o jevech a událostech, jež vlastně v ničem nepokulhávají za novodobými informacemi o pozorování UFO i toho, co současná ufologie nazývá "blízká setkání". Fakt, že jsou tyto dávné zprávy zahaleny do náboženského i mystického hávu, je daň době, v níž vznikly. Je třeba se je naučit správně číst, dešifrovat jejich podstatu i povahu a tím se přiblížit jejich správnému porozumění. UFO jsou tedy fenoménem historickým a informace o nich se táhnou staletími a tisíciletími až do dnešní doby. A i když dnes existuje nespočet různých zpráv o pozorování těchto jevů, nejsme alespoň v některých případech jejich výskytu o nic moudřejší než naši předkové. V průměru zůstává i nadále 5 - 10% pozorovaných UFO neobjasněných, a to máme k dispozici technologie, o nichž si předchozí lidské generace mohly nechat jenom zdát. Máme ale také důvod o těchto záhadných úkazech a událostech mnohem více přemýšlet a pokoušet se je zkoumat. Nejen proto, že je jich na celém světě registrováno tak velké množství, ale i proto, že takový výzkum může jednou vést k odhalení něčeho, co může mít pro budoucnost lidstva rozhodující význam. Pohlédněme tedy do minulosti, abychom poznali, že nejsme o nic chytřejší než ti, kdo kdysi dávno sledovali tato tajemná nebeská znamení bohů, či démonů…

Záhadné kresby

Jak staré jsou skalní kresby v saharské Tasílii? Pět, deset, nebo snad až dvacet tisíc let? To bezpečně nevíme, ale takřka s jistotou můžeme tvrdit, že byly vytvořeny zřejmě v dobách, kdy saharská poušť nebyla zdaleka tak obrovitou neúrodnou písčitou planinou jako dnes. Naopak, kdysi zde žila stáda zvěře a země tu byla kvetoucí savanou. Jenomže pak přišla nějaká obrovská katastrofa a s ní spojené rozsáhlé klimatické změny. Někteří badatelé dokonce soudí, že šlo o tragédii takového rozsahu, že se při ní pohnula celá naše planeta. A v Tasílii zůstaly jen podivné kresby bytostí s kulatými hlavami, jakoby vyrostlými přímo z těla a připomínajícími dnešní moderní skafandry. Obrazy tvorů levitujících ve vodorovné poloze nad zemí. Koho, nebo co vlastně tyto kresby znázorňovaly? Duchy, lovce s maskami na hlavách, snové vize domorodců, omámených přírodními psychotropními látkami? Ať je to jakkoli, například paleoastronautický badatel Erich von Dänikem v nich spatřoval dávné astronauty… Všem těmto kresbám vévodí jedna obří kresba, znázorňující jakousi bytost s průzory místo očí. Soudobí badatelé ji nazvali "Velký marťanský bůh", ale to je jen fikce. Už se asi nikdy nedozvíme, koho tato prehistorická malba představovala. Ale kdo ví, třeba šlo o potomky "synů nebes", o nichž hovoří starozákonní "kniha Enochova", posvátný spis koptských křesťanů, vytvořená dávno předtím, než se zrodilo křesťanství. Mluví se v ní o bytostech, které se kdysi dávno snesly v létajících vozech z nebes, učily lidi řemeslům, stavitelství, zemědělství, písmu, tavbě kovů a obcovaly dokonce i s pozemšťankami, jimž se z tohoto kopulačního spojení rodily děti – legendární obři. Je snad "velký marťanský bůh" z Tasílie jedním z nich?

Starodávné létající stroje

Existují-li prastaré zmínky o létajících bozích, musejí docela jistě existovat i zprávy o jejich vzdušných dopravních prostředcích. A takové texty se skutečně našly a pocházejí ze starověké Indie! Podle těchto starodávných sanskrtských spisů (např. eposu Mahábharáty) se dávní bohové pohybovali vzduchem pomocí jakýchsi létajících vimanů, skrývajících ve svých útrobách strašlivé zbraně. V Mahábharátě je jich popsána dokonce celá řada (brahmaširas, pášupata, brahmadanda aj.). Všechny se vyznačovaly obrovskou ničivou silou, připomínající dnešní zbraně hromadného ničení. Vimany byly "zářící perly nebes" a dokázaly se pohybovat velikou rychlostí. Byly to jen pohádky, starověké science fiction? O tom se dodnes mezi odborníky vedou spory. Ale staroindické texty nejsou rozhodně jediné, jež se o starodávných létajících strojích bohů zmiňují. Takové legendy se objevují i u Sumerů, ve staročínské mytologii se zase mluví o "létajících dracích". Rovněž ve staroegyptské mytologii lze nalézt informace o podobných létajících vozech bohů i o jejich ničivých zbraních. Jde sice o texty, mající mnohdy velmi mystický, náboženský charakter, ale to bývá u podobných informací, sahajících svým původem tak hluboko do naší minulosti, obvyklé. Existují však i konkrétnější záznamy o dalších podivných nebeských jevech, či událostech. A mezi nimi můžeme vysledovat i to, co dnes nazýváme UFO…

Historie UFO

První historickou zprávu o pozorování UFO nám zanechal starověký Egypt. Někdy kolem roku 1480 př. n. l. pozorovalo tamní duchovenstvo velikou ohnivou kouli, která se nejprve zcela nehybně zdržovala na obloze a pak najednou odlétla jižním směrem. Skeptikové jistě namítnou, že šlo o kulový blesk, ale to právě není vůbec jisté. Kulový blesk se pohybuje většinou nad zemí, manévruje a nestojí nehybně na nebi. Navíc lze předpokládat, že starověcí kněží kulové blesky znali a jistě by jim taková událost nestála za zapsání, pokud by kulový blesk nezpůsobil nějakou větší katastrofu. Což se v daném případě nestalo. Je jistě zvláštní, že další dochovaná zpráva z této doby zase mluví o ohnivém kruhu sestupujícím z oblohy. Popis této události obsahuje starověká "Egyptská kniha mrtvých". Zprávy o podivných létajících diskovitých objektech nalezneme i v antické literatuře. Tak například antický historik Strabón se ve vazbě na válečnou výpravu Alexandra Makedonského do Indie zmiňoval o zvláštních létajících zářících štítech, jež prý nakonec obávaného řeckého vojevůdce a panovníka donutily k ústupu. Proč, to už nám ale Strabón neříká. Také roku 218 př. n. l. spatřili Římané ve vzduchu zvláštní "létající oltář". Za římského císaře Commoda (2. století n. l.) bylo zase nad Athénami pozorováno kulaté zářící těleso, křižující oblohu všemi směry.

Létající lesklý "ohnivý štít" popsal i římský historik Titus Livius ve svých "Dějinách od založení Města" Nezapomněl dodat i jeden detail – věnec sršících jisker od zádi tohoto objektu. Jistě se mohlo jednat o pozorování zanikajícího velkého meteoritu. Je to však v tomto případě jediné racionální vysvětlení…

Další pozorování

Neméně zajímavé jsou i záznamy z prastaré japonské kroniky Nihongi: Rok 640 n. l.: "V den sedmý druhého měsíce jarního vstoupila do Měsíce hvězda." Rok 642 n. l.: "Na podzim devátý den sedmého měsíce vyšla hvězda do Měsíce na návštěvu." Co asi znamenaly tyto zprávy? Šlo snad jen o astrologická vyjádření pozorovaných nebeských úkazů, například konjunkce Měsíce s jiným vesmírným tělesem? Jisté je, že také v letech 1015 a 1133 pozorovali Japonci podivná létající zářící tělesa. Jednou je popisovali jako ohnivé koule, jindy jako svítící disky. A racionální vysvětlení? Snad se jednalo o zanikající meteority, nebo velké plazmoidy. Snad. Podobným způsobem mohou totiž skeptikové zpochybnit téměř vše a nic je to nestojí. Také řada středověkých zápisů z Irska i Anglie podává svědectví o sledování podivných vzdušných fenoménů. Roku 1254 v opatství Saint Alban došlo k pozorování podivné vzdušné lodi a svědkové se shodovali v tom, že tato "loď" měnila neustále barvu – jako by pulzovala. Roku 1290 zase v anglickém hrabství Yorkshire řada svědků pozorovala na obloze stříbřitý disk, vypadající jako "mísa na kaši". Roku 1344 bylo nad německým městečkem Feldkirchenem opět pozorováno těleso diskovitého tvaru a podivné vzdušné plavidlo lidé sledovali i roku 1461 poblíž francouzského Arrasu. Zcela typický případ UFO se odehrál 14. dubna roku 1561 nad Norimberkem. Toho dne obyvatelé města pozorovali zvláštní geometrické útvary na obloze, které prý mezi sebou sváděly vzdušné souboje. Jednalo se o roury, koule, disky a rotující kotouče. A závěr skeptiků? Prý šlo o polární záři…

Roku 1616 byl nad jezerem poblíž Füelenu ve Švýcarsku pozorován obří objekt doutníkovitého tvaru, který měl oranžovo-červené zabarvení. 8. ledna roku 1704 řada svědků v Anglii sledovala podivná světla letící po obloze. Zprávy o tomto jevu zároveň sdělovaly, že světla letěla v geometricky spořádané formaci. Možná se jednalo o klasickou formaci ve tvaru písmene V, jak byla podobná neidentifikovatelná letící světla sledována mnohokrát i v naší době. Jenomže dnes mohou skeptikové namítat, že šlo třeba o vysoko letící letadla, což ovšem pro 18. století může sotva platit.

Zlatá léta UFO

Během 18. a 19. století počet informací o pozorování neidentifikovatelných létajících fenoménů začal neobvykle stoupat. Bylo to dáno nejen tím, že se evropská civilizace začala v této době zbavovat mnoha dřívějších pověr a tmářských předsudků, ale na scéně dějin se začínají objevovat počátky rozvoje moderních věd (astronomie, fyziky, chemie aj.).

Snad i díky vynálezu mnohem dokonalejších dalekohledů se pozorování neobvyklých vzdušných jevů stává častější a důkladněji popisované. V problematice UFO nastává určitý zlom, protože pozorování neidentifikovatelných létajících objektů se začínají účastnit i vědci.

Z 19. století by bylo možné uvádět široký sumář nejrůznějších pozorování UFO fenoménu, ale připomeňme si jen ty nejzajímavější… Již roku 1809 sledoval britský astronom Staveley velké množství neznámých světel na obloze. Pohybovala se po zcela zvláštních drahách a velice často měnila svůj směr. Toto pozorování Staveley dokonce publikoval a striktně odmítl vysvětlení, že se mělo jednat o pád meteorického roje. V roce 1818 jiný britský astronom Left sledoval svým teleskopem podivný objekt v blízkosti Slunce. Jev trval 3,5 hodiny. Podle skeptiků se mohlo jednat o planetu Venuši, což je pro tento případ docela přijatelné vysvětlení. Roku 1821 posádka jedné lodi sledovala v Lamanšském průlivu přelet stříbřitě zářícího disku, letícího od pobřeží Francie směrem k anglickému Doveru. Námořníky tehdy udivila velikost letícího objektu i to, že při jeho přeletu nebyl zaznamenán vůbec žádný zvuk. Již roku 1884 další astronom Galisher sledoval průlet velikých zářících kotoučů. U jednoho z nich si dokonce povšiml tryskajícího světla, jež prý vycházelo z boků letícího objektu a vytvářelo kolem něj světelný prstenec. Roku 1871 byl v polovině srpna sledován nad Marseille obrovitý červený disk, který stál nejprve nehybně na místě a po chvíli se kolébavým letem přesunul do vnitrozemí. Později francouzský astronom Trouvelet podal zprávu o svém vlastním pozorování, v níž popisoval celou formaci neznámých létajících objektů kruhového a trojúhelníkovitého tvaru, jež se nejprve kolébavě vznášely ve vzduchu a poté odlétly. Jeden z těchto objektů se dokonce snášel kyvadlovitým pohybem k zemi a Trouvelet nabyl dojmu, že byl poškozen. Pak ale i tento předmět zmizel za obzorem…

UFO v Čechách

Tak bychom mohli pokračovat dál, ale z historických análů vyplývá, že v průběhu 19. století bylo zaznamenáno několik desítek podobných případů UFO, v USA se v médiích dokonce odehrála veliká UFO aféra popisující přelety podivných "černých vzducholodí". Zda se jednalo jen o novinářskou kachnu, nebo na těchto informacích bylo něco pravdy, je však dodnes předmětem sporů i mezi samotnými ufology. Také v našich dějinách nalezneme pozoruhodné zmínky o pozorování zvláštních létajících objektů. Nejstarší kronikářská zpráva pochází už z roku 1130, kdy bylo 8. října toho roku nad Prahou, ale i dalšími českými městy sledováno mnoha svědky podivné letící kulovité těleso a podobné se objevilo nad naším územím ještě o osm let později. Roku 1527 zaznamenal jiné pozorování UFO kronikář Bartoš Písař: "A někteří lidé viděli, jako by z oblaků pochodně ohnivé létaly, jiní, že sloupy ohnivé v oblacích a jiné věci zřetelně spatřili." V daném případě nelze ovšem vyloučit, že mohlo jít jednak o pozorování u nás tak vzácné polární záře, nebo o nějaké atypické optické jevy.

V pamětech města Jimramov se lze zase dočíst, že 11. června roku 1619 lidé viděli nad obcí Odranec letící "mlýnské kolo". Po chvíli objekt zčervenal a vylétly z něj "tři ohnivé kříže". Ozývaly se dokonce i rány a z objektu chvíli vystupoval kouř. Během této mimořádné události kolem "kola" padal k zemi jakýsi šedavý prach. Nepochybně se jedná o záznam nejzajímavějšího historického pozorování UFO nad naším územím. V roce 1722 napsaly Pražské poštovské noviny, že lidé vMostě spatřili v nočních hodinách velikou kouli, která z jedné strany vyzařovala směrem dolů mohutné svazky paprsků podobné "zářícím sloupům". Tento jev trval celou noc a zmizel až k ránu. Objekt se nepohyboval, ale stál na jednom místě. V roce 1874 pozoroval náš astronom Šafařík rovněž velice neobvyklý úkaz. Tvrdil, že ve svém dalekohledu spatřil jasně zářící objekt, který prý obrovskou rychlostí opustil povrch Měsíce a zmizel v kosmickém prostoru. 24. dubna téhož roku Šafařík zpozoroval i nad Prahou další podivný létající objekt: "Letěl tam předmět tak divné povahy, že nevím, co o tom říci. Byl oslepující bělosti, pomalu překračoval obrysy Měsíce a zůstal viditelný i potom." Zde bychom mohli tuto malou exkurzi do dějin výskytu a pozorování UFO fenoménů zatím ukončit. Snad dostatečně charakterizovala fakt, že UFO je i historickým fenoménem. A příště se podíváme do historie zcela nedávné, která je v mnoha směrech daleko zajímavější…

 Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise PHOENIX v čísle 7/2008.