V předchozí části této úvahy jsme uváděli některé typické příklady negativních jednání člověka v současné tržní společnosti, směřujících k maximalizaci zisků, a to většinou na úkor nejen svého psychického a fyzického zdraví, ale i zdraví těch, kteří jsou tímto konáním ovládáni.

Chtít víc, než skutečně potřebujeme

To je i v soukromém jednání člověka jedna z forem maximalizace zisku a tedy typicky negativní projev, který je v rozporu s principem práce pro druhé a pomáhání potřebám druhých. Tyto negace jsou v nejrůznějších směrech podporovány potřebami a pravidly systému tržního hospodářství. Příkladem může být větší počet automobilů v rodině, budování většího počtu přepychových staveb, přeplněné šatníky, ověšování se šperky, vyhledávání výjimečných nápojů a potravin za nesmyslné ceny, atd. Velice nepatrný rozdíl v tomto konání, přesto s diametrálně odlišným účinkem, je v případech, že všechny získané přebytky jsou věnovány na potřeby druhých (charita). Pokud někdo získává a hromadí majetek nikoliv pro sebe, ale pro potřebné lidi a další živé tvory, pak takové počínání stojí vlastně na opačném konci Systémových hodnot. Přitahovanými událostmi mohou být mimo jiné stálá nespokojenost ve vlastním životě, málo radosti v jakékoliv oblasti bytí, málo lásky dávané, ale hlavně dostávané, narušování psychiky, v závažnějších případech také její ohrožení, obava, strach, alergie, zneužívání sebe sama, omezování se ve vlastní svobodě…

Výběr zaměstnání podle ekonomické lukrativnosti

To je součástí egoizmu člověka v honbě za individuálním hmotným prospěchem, mocí a zviditelněním, tedy rovněž projevem negace vůči Systémovým principům Jsoucna. Jsou to jevy v současnosti zcela obvyklé. Dnešní společnost, organizovaná na hmotných principech individuálních cílů ale nutí a vychovává člověka, aby se podřídil hmotným zájmům hromadění individuálních zisků a dokonce napomáhal ve svém myšlení a jednání jejich uskutečňování. Z takto pokřivených hledisek je člověk společensky hodnocen podle svého ekonomického postavení, či pracovní pozice, nebo oblíbenosti u většiny, hojně mediálně, opět v zájmu individuálních zisků, podporované. A tak se stávají celebritami stále další a další jedinci, kteří jsou, obdobně jako jejich většinoví obdivovatelé, zase vlastně jen nástroji v rukou těch, kteří udržují a stále podněcují cyklickou honbu za ziskem a mocí pro vlastní uspokojení. Z principů pozitivní organizovanosti veškerého Jsoucna a tedy i hmotného těla člověka přirozeně vyplývá, že každý jedinec by měl vykonávat činnosti, k nimž má předpoklady a které si svobodně vybírá. Člověk by tak měl konat bez ohledu na ryze hmotná hlediska. Z vyšších Systémových hledisek je zcela přirozené, že žádnou profesi nemůžeme hodnotit podle toho, zda je z hlediska tržně provokované oblíbenosti více či méně významná. Takže nehodnoťme a nesnižujme tu práci, která není v reflektoru záře, nebo práci za menší honorář. Poučme se písní z filmové pohádky a jejího textu: "Ten dělá to a ten zase tohle a všichni dohromady udělají moc". Přitahované události zde mohou být odvozené negace, jež způsobují, že tento člověk není vlastně nikdy šťastný, jeho organizmus je neustále zvýšeně vyčerpáván, má narušenou psychiku, rychleji stárne a zkracuje si život. Současně ve svém nitru obvykle pociťuje nenaplněnost, celoživotní nespokojenost a je tak vlastně průběžně stresován. Z toho vzniká celá škála nerovnováhy, která se navenek hmotně projevuje jako různé zdravotní obtíže.

Prosazování se na úkor druhých

Do této oblasti patří např. bezohledné nebo povýšené chování nadřízeného k zaměstnancům, (tento člověk zapomíná, že bez pomoci podřízených by vlastně nemohl vykonávat svoji práci). Omezování svobody druhých ve vlastním zájmu je nejběžnějším projevem v současnosti. Je paradoxem a názorným příkladem celospolečenské přetvářky, že omezování svobody druhých v zájmu jednotlivců je příznačné pro tržní systém, jehož proklamovaným základem je svoboda jednotlivce na principech demokracie státních celků. Demokratický stát, který má být chápán jako mocenské zřízení garantující blaho jednotlivců i celého národa, je ale také nositelem norem, umožňujících omezování individuální svobody většiny společnosti ve prospěch menšinových zájmů. Přitahovanými událostmi v takových případech mohou být neoblíbenost, nepřátelství, nehody, katastrofické události… Patří sem také stagnace ve vlastním vývoji, újma na majetku, přerušení kontaktů s dobrými přáteli, ale také projevy chorob těžšího charakteru. U státního celku se může jednat o stoupající zadluženost, politické půtky bez konce, odliv peněz na prohrané mezinárodní pře, neočekávané přírodní katastrofy na rozsáhlém území apod.

Nadání ve službě vlastnímu prospěchu

Jde o negativní projev zneužívání pozitivních předpokladů ve svůj prospěch, místo pro potřeby celku. Takový jedinec si neuvědomuje, nebo si uvědomovat nechce, že tento "dar" má smysl a skutečné využití jen tehdy, když slouží i ostatním. Když usnadňuje cestu všem těm, kteří se snaží nalézat a osobním příkladem rozšiřovat pozitivní poznání pro ověřování své duchovní vyspělosti ve hmotných podmínkách opačné polarity, jak jsme již uváděli v souvislostech o hromadění majetku nad vlastní potřeby. Přitahovanými událostmi jsou obvykle rodinné problémy, celoživotní nespokojenost, narušování psychiky, ale i úpadek osobnosti, otroctví vůči vlastnímu Já, metabolické poruchy původem v narušeném psychickém zdraví…. Takový jedinec může žít v "luxusu", ale přesto jeho život zůstává nenaplněný a často i trýznivý.

Činnosti v rozporu s pozitivními principy Jsoucna

Jedná se zejména o takové profese a projevy, kde dochází k usmrcování živých tvorů, či hrubým násilím je nějak omezována jejich svoboda, nebo je jinak narušováno prostředí pro bytí. Přitahovanými událostmi jsou typicky "karmické dluhy", které takoví jedinci v ještě zesílených projevech splácejí (prožívají) na druhé straně v prostředí Nehmoty, kdy jejich Tvořiví Duchové dobrovolně vstupují do opačných pozic. Tam mají možnost si plně a se znalostí věci uvědomit hloubku negace svého počínání. Jiným dobrovolným vyrovnáváním karmického dluhu je volba dotyčného Tvořivého Ducha velice obtížných podmínek bytí pro další hmotný život. Formou větší a razantnější zátěže bývá např. přemístění do velice nehostinné krajiny a celkově nepříznivého prostředí s obtížnými životními podmínkami.

Vypouštění zesílených negací prostřednictvím médií

Jde o směr mající za cíl ovlivňovat myšlení a jednání většiny veřejnosti podle situací vymýšlených jejich autory, nebo sestavovaných podle zjišťovaného jednání těch, kteří jsou vydáváni za vzory hodné napodobení. Základními informačními zdroji jsou v tomto smyslu televize, tisk a zvukově-obrazová média, související s výpočetní technikou. Hlavními tématy jsou obvykle hmotné násilí, nahlížení do soukromí druhých, reklamní i skrytá nabídka zboží a služeb pro uspokojování hmotných choutek a údajných potřeb člověka, vymýšlených a uskutečňovaných tržními mechanizmy. Takto je "moderní" člověk, aby byl "in", formován již od dětského věku, typicky počítačovými hrami, v nichž násilí a soutěživost jsou o to nebezpečnější, že se jich vlastně virtuálně účastní. Do této oblasti patří i přemíra akčních filmů či nerespektování soukromí druhých, jako jeden z dalších typických směrů útočení na primitivní zájmy hmotně orientovaného člověka. Přitom vše je tržními silami cíleně organizováno. Jsou vybírány celebrity, aby také svým soukromým počínáním vzbuzovaly závist těch, kteří si takový způsob života dovolit nemohou. Hlavně je však sledováno, aby mnoho jedinců se snažilo tyto celebrity napodobovat. K tomu jim ovšem slouží tržní nabídky, motivované hromaděním zisku pro jedince na úkor druhých. I v těchto případech jde tedy o rozšiřování negací ve společnosti stále větším počtem jedinců, což souvisí nepochybně s ovlivňováním myšlení člověka, aby se také on sám snažil být "nej" a v tomto smyslu byl žádoucím konzumentem tržních nabídek. Přitahované události mají přiměřenou odezvu jednak k původcům mediálně šířených negací a jednak k těm, kteří jim výrazněji podléhají. Častějšími projevy přitahovaných negací jsou zejména silně narušené partnerské vztahy, pošlapávání vlastní cti a duchovních hodnot, postižení zákonem, poškozování vlastní psychiky až ztráta její rovnováhy, poškozování fyzického zdraví, těžko řešitelná onemocnění, ohrožování života katastrofickými událostmi, předčasný či násilný odchod ze života a další formy vracejících se a zesilovaných negací. Obecněji lze říci, že tito jedinci jsou vystavováni velkým životním zkouškám, které, když je nezvládnou, způsobují nárůst karmických dluhů.

Pochybná zábava s negativním dopadem

Taková jednání jsou důsledkem dezorientace člověka. Každý Tvořivý Duch má pozitivní podstatu, která mu byla dána Stvořitelem. V prostředí hmotně orientované společnosti je ale vystaven symbolům hmotného blaha a slávy, kterým podle dosaženého stupně své kvality dokáže, či ještě nedokáže vzdorovat a ani rozpoznat jejich negativní podstatu. Možnosti každého Tvořivého Ducha ve hmotném těle člověka jsou cíleně omezeny tak, aby zapomněl veškeré své předchozí poznatky. To umožňuje ověřit dosaženou úroveň jeho Systémové vyspělosti, což je smyslem existence člověka a mnoha hmotných životů každého Tvořivého Ducha. Negativní Systémová odchylka současné tržní společnosti se projevuje v tom, že místo překonávání hmotných bariér duchovní podstaty člověka, je stále ve větším rozsahu nabízeno, vyhledáváno a uskutečňováno překonávání hmotných bariér na principu soutěživosti ve všem a s tím spojené zviditelňování jedince. To se v současné době děje ve velkém měřítku např. v "adrenalinových zábavách" ale i v mnoha dalších, jako jsou např. technoparty, diskotéky, projevy extrémistů při nejrůznějších "příležitostech", či užívání narkotik a konzumace alkoholu jako standardní součást životního režimu člověka. Typicky do hmotného bloudění člověka patří i bezpočet soutěžních směrů, které nejen jemu, ale ani společnosti nic pozitivního nepřinášejí, naopak svojí negativní podstatou zhoršují kvalitu bytí. Tento vývoj je potencován expanzí tomu odpovídajících tržních nabídek a vzájemným vyhledáváním se osob obdobného zaměření. Překonávání rekordů s cílem zapsat se do Guinessovy knihy rekordů a jejích národních variant se stalo jedním ze smutných symbolů hodnot, vzývaných tolika vnitřně nevyrovnanými jedinci současné společnosti. Lze si domyslet, že i tento celosvětový trend je propagován v tržním zájmu z toho plynoucích zisků a s tím související apatie člověka ke skutečným hodnotám smyslu jeho bytí.

Neohleduplnost vůči druhým

Je jedním z projevů otevřeného prosazování vlastního "Já" bez ohledu na ostatní. Podstatou takového jednání je překračování mezí osobní svobody na úkor ostatních. Patří tedy ke znakům rozšiřování negace do prostředí s navazujícími důsledky pro taková jednání.

Přitahované události mohou být mimo jiné úpadek osobnosti, stagnace ve vývoji, neschopnost dosáhnout stavu štěstí. Využívat druhé pro svoje zviditelňování, obohacování a svoje pohodlí – to se týká jak jednotlivců, tak i ekonomických či mocenských subjektů, tedy vztahů soukromých, pracovních i společenských. Jde o násilné omezování druhých na úkor jejich svobody, která je v systému Jsoucna promítnuta jako nezadatelné právo každého jednotlivce.

Přitahované události – na úrovni jednotlivce mohou být nespokojenost s vlastním životem, málo lásky, těžká onemocnění, zkrácení života, ale i faleš, msta, fyzické bolesti, pomalé umírání. Na úrovni mocenských subjektů vedou tyto snahy ke stávkám, revolucím, dokonce i k válkám, ale i v míru k odstraňování nepohodlných jedinců (odpůrců) z cesty.

Dobrovolné zneužívání jednotlivcem nebo skupinou lidí

Ve většině případů jde o dobrovolné omezování vlastní svobody, které jedinec připouští vůči své osobě, přičemž obě strany jednají negativně. V tomto smyslu jde o jakousi obdobu korupčního jednání v opačném smyslu. Jaké jsou obvykle důvody takového dobrovolného jednání zneužívané osoby?

• v soukromých záležitostech je obvyklou motivací k takovému jednání hmotně chápaný pojem lásky. V tomto smyslu je láska stavěna na úroveň "výkonu vlastnických práv". Tak se mnohdy chovají někteří rodičové ke svým dětem, v domnění, že jim tím pomáhají, nebo že to tak má být. Spíše ojedinělé jsou i případy, kdy se starší osoby snaží pro své rozmary zneužívat svou rodinu a ta se jimi dobrovolně nechá ovládat. Mnohdy se tak děje v souvislostech s vidinou dědictví nebo i společného majetku v manželství.

• v pracovních a společenských záležitostech jedná obvykle dobrovolně využívaná osoba v zájmu nějakého svého hmotného prospěchu, čímž je negace dobrovolného vzdávání se vlastní svobody dále zvyšována.

Přitahovanými událostmi jsou úpadek osobnosti, nedobrá setkání, předčasná ztráta života, fyzické nebo mentální postižení (možno v dalším životě), narušování psychiky, u nedobrovolně zneužívaného jedince to bývá nejčastěji pozvolná ztráta energie a chuti do života, spojená opět s narušením jeho duševního zdraví.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise PHOENIX v čísle "4/2008".