Modlitba "Děj se vůle Tvá" vyžaduje víru, že Bůh má za všech okolností na mysli jen naše dobro a že cokoliv se stane, bude v náš prospěch. Znamená to rovněž, že odložíme stranou naše vlastní požadavky a přání. Mnohdy to může představovat jistý problém, neboť většina z nás se domnívá, že víme dopředu, co je pro nás nejlepší, a neváháme to Bohu sdělit.

To je rovněž i důvodem, proč ne vždy jsme zcela upřímní, dáme-li přednost tomuto druhu modlitby. Jsme-li nemocní a modlíme-li se "Děj se vůle Tvá", často si část našeho já myslí: "Mimochodem, nevadilo by mně, kdyby nemoc zmizela". Anebo: "Děj se vůle Tvá, ale postarej se o to, abych byl v práci povýšen". Kontaminují-li naše osobní požadavky a přání naše slova "Děj se vůle Tvá", modlitba nebude upřímná. Jedním z nejlepších důvodů, proč bychom se měli spoléhat na "modlitbu s otevřeným koncem", je skutečnost, že naše poznání je omezené. Přestože se můžeme domnívat, že se modlíme za nejlepší možný výsledek, můžeme se mýlit. Deborah Roseová, bývalá prezidentka Spindriftu, tj. organizace zkou mající účinky modlitby, používá příměru s modlitbou, jejímž cílem je vypěstovat co možná nejlepší rajská jablíčka. Předpokládáme, že nejlepší jsou velké a červené plody. Je to však skutečně to nejlepší? Rajská jablíčka tohoto druhu můžeme vypěstovat ve skleníku, ale takto vypěstovaná rajská jablíčka nechutnají tak dobře a jejich odolnost vůči nemocem je nižší. Ačkoliv jsme se domnívali, že se modlíme za nejlepší možný výsledek, skutečnost byla jiná. Nebylo by lepší, kdybychom se jednoduše modlili "Děj se vůle Tvá"? Kdybychom tak postupovali a rajská jablíčka by rostla pomaleji a byla by menší, než jsem očekávali, mohli bychom si v duchu postěžovat, že naše modlitby nebyly vyslyšeny. Neměli bychom však pravdu.

Provedené experimenty naznačují, že je-li naší modlitbou "Děj se vůle Tvá", pak naše modlitby v případě rostlin či zvířat nebudou stimulovat přílišný a nezdravý růst. Například během jednoho experimentu se farmáři modlili "Děj se vůle Tvá" a jejich krávy dávaly méně mléka, nikoliv více. Vysvětlení je jednoduché: Řídící síla přinutí krávu dávat méně mléka, neboť krávy v Americe jsou nuceny dávat více mléka, než je pro ně zdravé. Lidé sice pak reptají, že modlitby nepřinesly žádanou změnu – kráva dává méně mléka, ale modlitba pomohla. Řídící síla dělá totiž to, co je pro daný organizmus nejlepší, nikoliv to, co očekáváme my! Někdy řídící síla nebere v potaz pouze dobro daného organizmu, ale potřeby širšího celku: Nedostává-li se vám dostatek finančních prostředků a vaší farmě hrozí zánik a modlíte-li se, aby vám vaše krávy daly více mléka, abyste jeho prodejem mohli farmu zachránit, pak se řídící síla může postarat o to, že krávy začnou dávat více mléka, ale jen do té míry, aby jim to neuškodilo. Řídící síla pracuje pro dobro nejen krav, ale i celku. Nenechá sebou manipulovat a řídí se svými vlastními etickými normami či systémem spravedlnosti.

Jaké jsou potřeby toho kterého organizmu? Jaké jsou potřeby celku? Jak mezi nimi nastolit rovnováhu?

V případě modlitby "Děj se vůle Tvá" nepotřebujeme na tyto otázky znát odpovědi. Řídící síla si poradí bez naší pomoci. Když Sprindriftův tým pomáhal zemědělcům na Haiti, modlitba "Děj se vůle Tvá" měla naopak opačný výsledek než ve spojených státech – krávy dojily více. Bylo tomu tak proto, že na Haiti je mléka nedostatek, kdežto ve Spojených státech přebytek. Na Haiti se však vyskytly problémy s uchováním zásob mléka. Modlili se proto za nějaký primitivní způsob chlazení, aby se mléko nekazilo. Ačkoliv žádný chladící systém neobjevili, mléko vydrželo několik dní čerstvé, aniž by bylo uchováváno v chladu. Když se však výzkumný tým pokusil tyto výsledky zopakovat po návratu do Spojených států, byly neúspěšné. "Nevíme, proč se výsledky lišily", řekli členové týmu, "ale domníváme se, že to má cosi společného s potřebou. V USA není nutnost, aby mléko zůstalo čerstvé, zatímco na Haiti na něm doslova závisí životy mnoha lidí".

Poučení pro vědu

Pro vědu z toho vyplývá hluboké ponaučení. Podle stávajících názorů místo, kde je experiment prováděn, není důležité. Výsledky téhož experimentu provedeného v Bostonu by měly být tytéž jako v Brazílii. Ačkoliv to může platit v případě většiny jiných experimentů, nemusí tomu tak být v případě experimentů s modlitbou a dalšími činnostmi vědomí.

Jednou jsem obdržel dopis od muže, jenž mi napsal, že modlitba "Děj se vůle Tvá" je vhodná pro lidi bez odvahy. "Modlí-li se lidé – Děj se vůle Tvá – mohou vždy říci, že jejich modlitba byla vyslyšena. Nikdy nemusí čelit faktu, že modlitba byla neúčinná. Kdyby v sobě našli dostatek odvahy, modlili by se za něco specifického a riskovali by, že modlitba selže".

S takovýmto názorem nesouhlasím. Modlitba "Děj se vůle Tvá" není pro zbabělce, ale pro ty, kteří mají sílu přijmout verdikt Absolutna, nezávisle na tom, co jím může být. Je daleko snazší vznášet konkrétní požadavky. Větší výzvou je spokojit se s menším množstvím mléka než s větším bohatstvím.

Odpověď není vždy ano

Lidé se často diví, proč ne každá modlitba byla vyslyšena. Jak to však můžeme vědět? Existují i další drobné odpovědi na modlitbu, jako například ne, možná, ještě ne, nebo uvidíme. Kdybychom přidali všechny možné odpovědi, možná, že naše modlitby jsou vyslyšeny vždy. Je v pořádku, že ne všechny naše modlitby jsou vždy vyslyšeny. Kdyby například všechny modlitby týkající se vyléčení nemocí byly vyslyšeny, pak by nikdo nezemřel. Výsledkem by byla pohroma globálních rozměrů a naše Země by byla přelidněna. Neměli bychom kde žít a Země by se stala neobyvatelnou.

Skutečností je, že nejsme dostatečně moudří, abychom vždy věděli, o co máme požádat. Někdy je nutné, abychom byli před našimi vlastními prosbami a přáními ochráněni. Přestavte si například tisíce lidí, kteří se v tu samou dobu modlí, aby našli místo k parkování v centrální části velkého města. Kdyby všechny jejich modlitby byly vyslyšeny, došlo by ke kolosálnímu střetu v momentě jejich příjezdu na parkoviště. Jeden moudrý řekl: "Kdyby Bůh vyslyšel všechny moje hloupé modlitby, kde bych dnes byl"? To, že všechny naše modlitby nejsou vyslyšeny, je požehnáním, i když si to v daném okamžiku neuvědomujeme.

Dávejte si pozor na to, oč žádáte

Nedávný průzkum veřejného mínění zjistil, že pěti nejčastějšími žádostmi jsou rodinná pohoda, poděkování, odpuštění, emoční podpora a osobní klid. Řada lidí však nicméně modlitbu pokládá za způsob, jak získat materiální prostředky. Není to přirozeně nic nového. Velký německý mystik Mistr Eckhart vystupoval proti takovému to zneužívání modlitby. Ve svých kázáních kritizoval skutečnost, že lidé se dívají na Boha jako na dojnou krávu. Eckhart si byl patrně vědom skutečnosti, že slovo modlitba v latině znamená "získat prosbu". Neznamená to však, že požádáme-li o ně co během modlitby, musíme být nezbytně chamtiví.

• Můžeme poprosit, aby se zlepšilo naše zdraví, abychom tak mohli dělat více pro druhé.

• Můžeme poprosit, aby se zlepšila naše finanční situace, abychom mohli realizovat projekt, jehož cílem je pomoci druhým.

• Můžeme poprosit, abychom se stali laskavějšími bytostmi.

Ti, jejichž přání jsou sobeckého rázu, by se měli mít na pozoru. Za zneužití modlitby čeká odplata. O této Boží odplatě se hovoří v řadě příběhů. Antropoložka Mary Catherine Batesonová říká, že tyto příběhy jsou univerzální. Cituje příklad Krále Midase, který si přál, aby vše, čeho se dotkne, se změnilo ve zlato. Jeho přání bylo splněno a všechno, čeho se dotkl, se změnilo v chladný kov. Jeho život tak skončil tragicky. Skutečnost, že tento druh příběhů je velmi rozšířený, naznačuje, že hrají jistou užitečnou roli při výchově dětí. Děti si často přejí nemožné věci. Některá jejich přání jsou vyloženě destruktivní, jako když si přejí, aby zemřel některý z jejich rodičů či sourozenců. Na pozoru bychom rovněž měli být před modlitbami typu "Znič moje nepřátele, ó Bože".

Pozor na negativní modlitbu

Většina kultur, s výjimkou naší, věřila, že prostřednictvím našich myšlenek můžeme druhým na dálku ublížit a to dokonce i tehdy, není-li si "příjemce" našich snah vůbec vědom. Řada lidí tvrdí, že "Bůh je láska" a že modlitbou nemůžeme druhé poškodit. Avšak Bible je plná kleteb: Prorok Eliša se například postaral o to, aby 42 dětí bylo zabito medvědy, neboť si dělaly legraci z jeho holohlavosti. Apoštol Pavel proklel čarodějníka Elimase: "A budeš slepý nevida slunce až do času. A pojednou připadla na něj mrákota a tma..." Nejsou tyto kletby ,,negativními modlitbami"? Možná, ale dětem zabitým medvědy, či Elimasovi, jenž přišel o zrak, bylo jedno, zda se tak stalo v důsledku kletby či negativní modlitby.

Téměř všechny kultury věří, že i modlitba má svoji negativní stranu, a spoléhají se na řadu metod, jak se před těmito událostmi chránit. Jsou jimi různé rituály, protimodlitby, amulety, jež údajně anulují nechtěné vlivy a zaručují imunitu. Dokonce i v Otčenáši je věta "...zbav nás od zlého...". Většina lidí je přesvědčena, že "opravdová" modlitba nemůže ublížit. Jsou-li svědky negativních důsledků modlitby, tvrdí, že to není "chyba” modlitby. Kdyby modlitba byla opravdová, výsledky by nebyly negativní. Negativní možnosti bychom však měli brát vážně. Jsou-li tyto vlivy skutečné a zavřeme-li oči, stáváme se zranitelnými.

Zamyslete se nad příběhem jedné ženy: "Před nějakými deseti lety jsem se začala zajímat o meditaci, jógu, metafyziku a světová náboženství. V té době ke mně na několik dní přijela na návštěvu moje teta. Měla jsem pocit, že naše názory týkající se meditace, léčení a modlitby jsou si podobné. O několik týdnů později, poté, co se vrátila domů na východní pobřeží, jsem od ní obdržela velmi ne příjemný dopis. Knížky, jež uviděla v mé knihovničce, odsoudila a nařídila mi, abych všechny knihy o józe a východních náboženstvích spálila. Označila je za dílo "satana" a "ďábla". Neuposlechla jsem ji a namísto těchto knížek jsem spálila její dopis. Uběhlo několik dní a na tuto záležitost jsem za pomněla, začaly mne však trápit podivné bolesti hlavy, a to vždy každé ráno v 9 hodin. Nebyla jsem schopna jasně myslet. Tyto pocity brzy zmizely a zbytek dne jsem byla v pořádku. Požádala jsem o pomoc svého přítele psychiatra. Doporučil mi, abych si příště, až mne začne bolet hlava, představila telegrafní drát a zjistila, kam vede. Pak jsem jeho prostřednictvím měla k člověku, k němuž drát vedl, vyslat univerzální lásku. Uposlechla jsem ho a ke svému překvapení jsem zjistila, že onen drát vede k mé tetě. Když jsem k ní vyslala pocity lásky, nepříjemné pocity začaly ustupovat. Když jsem tuto proceduru dvakrát nebo tři krát opakovala, problém zcela zmizel a nikdy se již nevrátil. Následně jsem se z dopisu oné příbuzné dozvěděla, že se stala členkou jistého náboženského hnutí a že se každé poledne několik minut modlila. Každý z nás žije v jiném časovém pásmu a rozdíl činí 3 hodiny. Je-li na východním pobřeží poledne, u nás je devět hodin. Tehdy jsem si uvědomila, jak obrovskou má modlitba moc, a začala jsem si dávat pozor nejenom na své modlitby, ale i na své myšlenky. Během následujících let jsem měla řadu možností se o tuto svou zkušenost podělit s ostatními. Hovořili jsem o různých výrazech, jež je možno během modlení použít: "Je-li to Tvá vůle...", "v souladu s tím, co je dobré pro všechny..." apod. Z výše uvedeného příběhu vyplývá několik zajímavých věcí:

• Negativní a škodlivé myšlenky mohou přicházet nejenom od vyloženě zlých lidí, ale i od lidí, kteří jsou nábožensky založení, jako tomu bylo v tom to případě. Kdokoli netolerantní se může stát zdrojem nebezpečí pro druhé. Neznamená to, že tito lidé se vědomě modlí, aby druhým způsobili škodu. Je pravděpodobnější, že jejich negativní myšlenky a pocity mají svůj původ v jejich podvědomí a že si svých negativních postojů vůči druhým nejsou vědomi.

• Žena z příběhu nezaujala defenzivní postoj a nedala přednost rituálům či modlitbám majícím za cíl ji ochránit; namísto toho reagovala s láskou. Snažila se své tetě, která vůči ní pociťovala negativní postoje, pomoci. Ačkoliv nevíme, jaký dopad její pocity lásky na její tetu měly, víme, že její vlastní symptomy zmizely. Je téměř neuvěřitelné, jaké zlo můžeme ve jménu modlitby napáchat. Modlíme-li se za vítězství svého hokejového týmu, modlíme se, aby jiná skupina sportovců prohrála a aby jejich fanoušci byli zklamáni. Modlíme-li se za vítězství naší armády, nepřímo tak Boha prosíme, aby trpěli či umírali naši nepřátelé. Neznamená to, že bychom měli zaujímat pasivní postoje, měli bychom si však být více vědomi všech následků. Většina lidí se domnívá, že modlitba může přinášet jen pozitivní či neutrální výsledky, téměř nikdo nebere v úvahu možnost, že dané následky mohou být i škodlivé. Kdyby tomu tak bylo, dívali bychom se na modlitbu s daleko větším respektem a úctou. Vědomi si skutečnosti, že nám může ublížit, měli bychom se mít na pozoru.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise PHOENIX v čísle "4/2008".