Zdeňka Jeníčková
Paní Jeníčková svoji novinářskou praxi zahájila v roce 1997 v redakci severočeské přílohy MF Dnes v Ústí nad Labem.
Do Phoenixu přispívá od roku 2006. Její články můžete najít také například v časopisu Koktejl, Květy, Meduňka či LOOK Magazíne.
V posledních letech působila jako PR manažerka v několika pražských mediálních agenturách. Od roku 2011 pracuje v redakci týdeníku Tina jako redaktorka rubriky Zdraví a Zdravý životní styl.
Je jí 40 let, má dva syny a bydlí u Kladna. Mezi její záliby patří alternativní medicína, filozofie, literatura a výtvarné umění.
-
Být zdravý a šťastný je naše přirozené právo
Přidáno: během posl. 3 letNedávno se mi stala nepříjemná věc. Prostě mi najednou ztuhnul krk i ramena a v noci jsem nemohla spát bolestí. Na tom by ostatně nebylo nic zvláštního, je to tak trochu daň mé novinářské profesi, vždyť denně dlouhé hodiny vysedávám u počítače. Tentokrát mě to však doopravdy zkříslo, takže jsem se rozhodla vyhledat pomoc. Google mi nabídl různé možnosti, ale mě ze všeho nejvíc zaujalo relaxační centrum Oáza klidu ve Stochově. Jednak proto, že kousek odsud bydlím, a hlavně mi padla do oka procedura s příznačným názvem "Bodlákové pohlazení". To je přesně to, co potřebuji, řekla jsem si s lehkou dávkou ironie, když mi mezi lopatkami znovu projela bodavá bolest, toho dne snad již posté. A tak jsem se objednala na masáž. Jsou to už tři měsíce a od té doby chodím do Oázy pravidelně. Nejen pro úlevu od bolesti, ale něco mnohem víc. Slovy to lze jen stěží popsat. Zdejší terapeutky nepracují totiž pouze s tělem, ale také se srdcem a duší, s osobním příběhem každého z klientů a se spoustou krásných léčivých energií. Proto mi to nedalo a požádala jsem o rozhovor paní majitelku Libuši Choloniewskou.
-
Litujeme vždy zejména toho, co jsme neudělali
Naše tělo je spolehlivým indikátorem sebemenší disharmonie, kterou zakoušíme během svého života, byť bychom si ani nebyli vědomi nesouladu, jenž se vine mezi naším každodenním bytím a skutečným posláním, s nímž jsme se zrodili na tento svět. Aniž bychom tušili nějakou souvislost, jsme dnes a denně konfrontováni s varovnými signály v podobě různých zdravotních potíží ať již tělesných, či duševních.
-
Chceme-li být zdraví, naslouchejme hlasu krve (závěr)
-
Chceme-li být zdraví, naslouchejme hlasu krve (6)
-
Chceme-li být zdraví, naslouchejme hlasu krve (5)
-
Chceme-li být zdraví, naslouchejme hlasu krve (4)
-
Chceme-li být zdraví, naslouchejme hlasu krve (3)
-
Chceme-li být zdraví, naslouchejme hlasu krve (2)
-
Chceme-li být zdraví, naslouchejme hlasu krve (1)
Od narození máme přístup k tajemství vlastní individuality. V každé buňce naší krve je zapsána velmi cenná informace o tom, jak si co nejlepším způsobem uspořádat vlastní život. Krev má v sobě zakódováno velké množství údajů, které nám sdělují, jaké je naše životní poslání, jaké jsou individuální zvláštnosti našeho charakteru, temperamentu a zdraví. Jestliže správně rozluštíme tyto informace, můžeme vyřešit celou řadu problémů a vrátit se zpět ke šťastnému a harmonickému životu. V tomto ohledu nám může být nápomocná kniha ruské autorky Natalie Bogdanové Krevní skupiny a výživa – člověk je tím, co konzumuje.
-
Děti nového věku (11) - Bájní poslové tvořivého ducha
Před deseti lety měl průměrný Američan ve věku čtrnácti let slovní zásobu 40 000 slov; dnes je to 10 000 a toto číslo se neustále zmenšuje. Podíl studentů, kteří při vstupu na vysokou školu potřebují pomoc se základní logikou, činí téměř jednu třetinu z celkového počtu, takže než se mohou pustit do složitějšího učiva, jsou nuceni nejdřív projít látku základních škol. Stávající školské systémy vyhovovaly při vzdělávání prvních generací, pro něž vznikly, ale podmínky se změnily, a to tak rychle, že i ty nejlepší školy mají nyní potíže udržet tempo. Dnešní děti se s tímhle nesmíří. Pokud se systém vzdělávání nezmění, odmítnou být jeho součástí. Ty nejchytřejší to už udělaly.