Nevím, zda jste si všimli, jak je jaro bohaté na magické dny. Zatímco v zimě je pro lidi, kteří se magií moc nezabývají, zaznamenáníhodný leda tak Halloween (čili předvečer Všech svatých, kdy hvězda Acrux – tedy hvězda velké magie – vytváří konjunkci se Sluncem, a kdy se k nám chodí mrtví dívat, jak to tu po jejich odchodu vedeme), jsou na jaře důležité dny rovnou dva: jedním z nich je noc zvaná filipojakubská, kdy se pálí čarodějnice. Druhým takovým datem je večer před svatým Janem – tedy slunovratová noc z 23. na 24. června.

Jednou jsem seděla se svými dvěma kamarádkami, které se shodou okolností obě zabývají ve svém pracovním životě penězi. Zatímco jedna neustále tvrdila, že je to strašně neduchovní práce a že vyloženě cítí, jak ji dennodenní kontakt s penězi, daněmi a výdělky ostatních lidí špiní, ta druhá tvrdila, že není nic duchovnějšího než se ostatním starat o jejich peníze. Potom vysvětlila, že každý člověk je už ze své povahy více či méně závistivý a že je krásné, když se umí svým klientům starat o jejich peníze v objemu, které on sám nikdy mít nebude, tak pečlivě, jako by peníze byly jeho.