Turbulentní život rakouské císařovny Sisi
-
Vytvořenoúterý 13. srpen 2019 2:00
-
AutorIng. Petr Vokáč, CSc.
-
Oblíbené579 Turbulentní život rakouské císařovny Sisi /setkani-2016-tuchlovice/230-ostatni/579-turbulentni-zivot-rakouske-cisarovny-sisi.htmlKlikněte pro přidání
-
Témata
V roce 1853 přišla jako 16letá se svojí sestrou do rakouského Bad Ischlu. Rakouský císař Franz Josef si zde vybíral nevěstu. Vlastně chtěla být jen při tom. Osud však dal věci příští do pohybu. Franz Josef chtěl jedině Sisi a žádnou jinou. Poprvé a naposledy se vzepřel své matce, nikomu menšímu, než nám známé Marii Terezii. Procházím výstavou ve vídeňském Hofburgu, kde je instalována expozice věnovaná Sisi. Na začátku je zrcadlo. Údajně se v něm měla Sisi několikrát denně vzhlížet. Vedle si manželský pár povídá, co by asi zrcadlo vyprávělo, kdyby mohlo mluvit. Život Sisi byl až neuvěřitelný. Nepromluvilo. Vzal jsem vyprávění na sebe.
Elizabeth Amalie Eugenie, zvaná Sisi, se narodila na Ježíška roku 1837 na zámku Possenhof v Bavorsku. Rodina nedá mnoho na konvence. Otec, jsme v Bavorsku, má rád pivo, svobodu a hezké ženy. Po návštěvě Bad Ischlu se pro Sisi všechno začalo odvíjet jako v pohádce. Se zámkem se rozloučí bálem a stěhuje se z Bavorska do Vídně. Sisi začínala stoupat po společenském žebříčku, od princezny k císařské výsosti. Byl to triumfální vzestup. Historie si vzpomněla, že si před cestou do Vídně měla poplakat. Tušila osud? Měla předtuchu? Přes to, že neměla žádné literární vzdělání, byla považována za experta na díl německého básníka Heinricha Heineho. Podle mínění lidu byla buddhistka, taoistka, dokonce jí přisuzovali feministické sklony, ale také sportovkyně, cestovatelka, kritická lyrička.
Jako v kleci
V obrovské císařské rezidenci se cítila jako v kleci. Na všední dny u dvora nebyla připravena.
Představovala si život jako pohádku, ale nastala tvrdá realita. V císařské posteli příroda fungovala. V 17 letech je Sisi těhotná. Jak přikazuje dvorní protokol, ukáže lidu činnost přírody, tedy břicho. První dítě zemře jako kojenec, druhé je děvče a až při třetí se příroda polepšila. V roce 1858 se narodil následník trůnu Rudolf. Cítí, že ji sledují stále pohledy, především tchýně. Císařský reglement na dvoře ve Vídni je starý. Společnost, se kterou se setkává, vypadá podle toho. Omdlévá, cítí se přetažena. Veselost z Bad Ischlu vyprchala. Dosáhla, po čem toužila, nyní se cítí ponížena. Je vězenkyní na vlastním dvoře.
Na útěku
Franz Josef vládne železnou rukou a ženě se mnoho nevěnuje. Sisi se rozjede podívat domů, po pravdě uprchne z Vídně. Doma se jí volně dýchalo. Dvůr je šokován. Sisi je klidná. Resumé? Už nebude žádného vměšování do jejího soukromého života. Domov se stal prvním místem útěku. Myslelo se, že i posledním. Sisi si zase myslela, že být ženou císaře je privátní legrace, neuvědomovala si, že je to tvrdý džob. Císař se pro ni v Bavorsku osobně "zastaví" a Sisi je opět ve zlaté kleci. Další výbuchy na sebe nedají dlouho čekat. Začala navštěvovat spiritistické seance, začala být pověrčivá a zahájila toulání se po světě bez cíle. Při dobrodružství zvládne ještě milence hraběte Andráše z Uherska. Jsou dokonce pochybnosti, zda následník trůnu Rudolf je císařův, nebo Andrášův. Ale to se vyřešilo. Následník trůnu Rudolf spáchal v Mayerlingu se svou nevěstou sebevraždu.
Oficielně je nemocná
Nemoc se jmenuje slabé plíce. Musí nastoupit cestu do lázní, na Madeiru. Sotva parník odrazí od břehu, dá si pivo. Je opět svobodná. Tisk popisuje, jak teskní po císařovi. Platí za nejkrásnější monarchu v ženské kategorii na světě. Dokonce ji měl chtít údajně koupit od rakouského císaře perský šach. Císařovi se hroutí manželství. Bouří se mu i poddaní a žena je stále pryč. Bylo třeba něco udělat. Císař se rozhodl pro válku s Itálií. U Solferina se z bojiště staly jatky. To byl údajně důvod, proč byl později ve Švýcarsku založen Červený kříž. Jediný pozitivní výsledek císařova válečného rozhodnutí. Císařova manželská krize se prohlubuje. Císařovna se stará jen o svoji krásu. Nejdůležitější je kadeřnice, hřeben a zrcadlo, to jsou insignie její moci. Převládá kult těla. Sport, jízda na koni, turistika, šerm.
Jako kůň v postrojích
Jak se později ukázalo, se svatbou začalo všechno jiné než skvělý sen. Těžko se volnost milující mladá dáma srovnávala s dvorními předpisy. Na veřejných vystoupeních se podle jejích vlastních slov cítila jako kůň v postrojích. V muzeu je rekonstrukce šperků, které nosila při veřejných příležitostech. Maďarské korunovační klenoty, šperky z rubínů, slavnostní diamantová hvězda. Tyto šperky buď neexistují, nebo je jejich místo dobře utajené. Na výstavě lze spatřit mnoho osobních věcí Sisi, včetně slunečníku, rukavic, receptů pro krásu.
Aby se vyhnula reprezentativním povinnostem, utíkala se ke kultu krásy. Pěstění krásy jí zabralo největší část dne. Její téměř na podlahu sahající vlasy zabraly při česání téměř tři hodiny. Aby zůstala stále štíhlá, absolvovala denně pravidelná cvičení. Pravidelně se s přibývajícím věkem vážila a držela stále přísnější dietu. Dokonce nechala z masa vytlačit jen šťávu a tu pak převařenou pila. Aplikovala dosud neznámé recepty jídelníčku, které jí měly udržet štíhlou linii. A to všechno proto, aby vešla do dějin krásná.
Poslední cesta
V září 1898 se vydá v Ženevě se svojí komornou na parník. K dobře oděným dámám se přibližuje nedbale oděný muž. V ruce schovává zašpičatělý předmět. Muž zaútočí. Jedna z dam se zakymácí, pak se vzpřímí a ujde ještě několik kroků. Donesou ji do hotelu, kde předtím strávila noc. Ihned je na místě lékař. Rána je smrtelná. Když začne vyplňovat úmrtní list, exploduje bomba. Mrtvá je rakouská císařovna a maďarská královna Elizabeth, zvaná Sisi. Luigi Lucheni se rozhlížel po promenádě. V ruce svírá ševcovské šídlo. Cítí se silný. Je anarchista a hodlá se proslavit činem, kterým na něho svět nezapomene. Nejprve chtěl zavraždit italského krále, ale nemá peníze na cestu do Říma. Pak to změnil na vévodu Orleánského. Ale toho nemohl najít v Ženevě, ani v Evianu. Tak se rozhodl pro jakoukoliv osobu z aristokracie. Z novin se doví, že v hotelu Beau Rivage se ubytovala hraběnka Hohenemes. Volba byla jasná. Lucheni se nadechne a vyrazí. Lucheni se po atentátu nechá chytit. To měl v plánu. Zpráva se šíří jako požár. Lucheni překonal sám sebe. Myslí si, že bude slavný. Zabil přece rakouskou císařovnu. Slávy si mnoho neužil. Vůbec poprvé od dob atentátu je na výstavě možno spatřit doposud pod zámkem přísně střežené šídlo atentátníka. Krátký, trojhranný pilník s dřevěnou, doslova dětskou rukojetí. Pro úplnost. V literatuře, a to mě překvapilo, jsem nalezl, že na rameni Sisi bylo po atentátu objeveno tetování. Císař byl šokován. Císařovna měla na rameni údajně vytetovanou kotvu. Toto znamení měli jen kriminálníci.
Císař byl údajně zarmoucen
Jeho zarmoucení bylo zřejmě překonatelné. V Bad Ischlu byla ještě předtím, než se tam začala objevovat Sisi, známá cukrárna Zauner. Dodávala sladkosti i pro Katharinu Schrattovou, herečku a pozdější " spřátelenou duši" císaře. Česky se takové spřátelené duši říká milenka. Od doby, co Sisi na filmovém plátně ztvárnila Romy Schneider, se stala legendou. Zrodil se mýtus Sisi. Příběh jako střižený pro milionové publikum, které ochotně plnilo kasy biografů. Sisi byla pohádková princezna, štěstím překypující nevěsta a žena rakouského císaře. Stala se ikonou v myslích milionů filmových diváků. To, co předváděla ve filmu Romy Schneider, to byla filmová idyla zasazená do koloritu alpských velikánů. Jaká vlastně byla Sisi opravdu, to se nemohlo dostat mezi lidi. Před lidmi byla zatažena záclona a tajemství muselo zůstalo na vídeňském dvoře. Elizabethina tragická smrt ukončila nešťastný a nepochopitelný život, psaly tehdejší noviny. Teprve v dalších desetiletích byla Sisi v mnoha filmových ztvárněních ukázána jako oblíbená císařovna. Obraz, který se jejímu vlastnímu životu jen velmi málo podobal.
Císařské apartmány
Vídeňský Hofburg byl už před 600 lety rezidencí Habsburků. Během staletí byl několikrát kompletně přestavěn. Mimo apartmány pro každého člena rodiny zde byly slavnostní sály, prostory pro personál, kuchyně a jídelny a společenské sály. V druhé části expozice je možno nahlédnout do privátních místností Franze Josefa, které byly sestaveny na základě historických dokumentů. Odráží imperiální lesk, ale v žádném případě to nebyla přebytečná krása, zbytečné utrácení peněz. Náklady na zřízení expozice byly vyčísleny na 800 tisíc euro. Roční návštěvnost je kolem půl milionu návštěvníků a náklady se zaplatí asi za 5 let. A detaily ze začátku a konce? Na začátku císařského života Sisi stálo městečko Bad Ischl. Z Vídně to na cestě do Prahy není zase tak velká zajížďka. Projíždím malebným městečkem Bad Ischl. Hledám městské muzeum. V domě na Esplanade je dnes muzeum. Před 150 lety se zde konala velká sláva. Zásnuby císaře Franze Josefa – a tou šťastnou byla právě Sisi. Zde se také truchlilo za korunního prince Rudolfa, zde také císař naposled viděl Sisi a tady se také dověděl o její smrti.
Habsburkové a Bad Ischl
Rodičům pozdějšího císaře Rakousko-Uherska Franzi Karlovi a jeho ženě Sofii von Bayern nebylo zpočátku přírodou dopřáno mít děti. Na radu lékaře se podrobili koupelím v minerálních vodách města Bad Ischlu. Terapie byla úspěšná. Brzy nato se přihlásili první potomci. První byl syn, pozdější císař Franz Josef. Mnozí potomky nazývali "solní princové," protože za svoji existenci vděčili soli. Dům Astria, kde se uskutečnilo zasnoubení, je dnes Městským muzeem. Vstupuji dovnitř. Tady začala Sisi bojovat o svobodu, bojovat o to, aby byla opět volná. Já bojuji v muzeu o souhlas k fotografování. Nakonec jsem svolení, i když s doprovodem personálu, dostal.
Císařská vila
Po svatbě přicházeli císař i Sisi každým rokem do Bad Ischlu. Od císařských rodičů dostali darem vilu postavenou ve tvaru písmene E jako Elizabeth, tedy Sisi, zámek v anglickém stylu – dnes fotografické muzeum. Mezi nespočtem básní, které Sisi napsala, se jich mnoho váže k "Zázračnému kopci", kterým je myšlen Janisenberg nad císařskou vilou, kde ji napadaly ty nejlepší poetické nápady. Císař se věnoval v přilehlých lesích Bad Ischlu své velké vášni, lovu. Franz Josef se narodil v srpnu 1830 ve Vídni v zámku Schönbrunn. Matka jej vychovala k vládnutí. V jeho výchově se uplatňovalo náboženství, smysl pro povinnost a píle. Po odstoupení císaře Ferdinanda I. se 2. prosince 1848, v 18 letech, ujal vlády v rakousko-uherském mocnářství. Bylo veliké jako stát Texas v USA, ale na rozdíl od Texasu s mnoha kulturami, národnostmi, jazyky, hospodářskými a sociálními strukturami. Dohromady držel mocnářství dobře fungující úřednický aparát a věrnost úředníků císaři.
Život jej nešetřil
V Mexiku našel smrt jeho bratr Maxmilián. V roce 1898 byla zavražděna jeho žena Sisi. Jeho syn Rudolf, nástupce trůnu, si vzal život 30. ledna 1889 v Mayerlingu spolu se svojí nevěstou. Nástupce trůnu arcivévoda Ferdinand a jeho žena Sofie, rozená Chotková z Prahy, byli v roce 1914 zastřeleni Gavrilo Principem v Sarajevu. Velmi brzy nato Franz Josef podepsal prohlášení "Mým národům." Byl to startovní výstřel k 1. světové válce. Těžce zkoušen životem se soustředil na císařské povinnosti. V posledních letech svého života byl integračním faktorem monarchie. Byl to vlastně úředník, který se soustředil na církev a na armádu. Trochu neobvyklá kombinace, která však fungovala. Méně se už věnoval vědě a umění. Zemřel v roce 1916, uprostřed 1. světové války. S ním odešla jedna světová říše, RakouskoUhersko. S ním zemřela jedna kapitola dějin, jedna celá epocha, která dala vzniknout v roce 1918 Československu.
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 08/2009.