Vypracování horoskopu se stalo v několika posledních letech také u nás téměř módní záležitostí. Na tom se nepochybně podílí přebírání způsobů myšlení a jednání ekonomicky rozvinuté západní společnosti, do níž je Česká republika cíleně zařazována.

Úvodem je nutno objasnit alespoň v krátkosti, na jakém základě se uskutečňuje veškerá komunikace Tvořivého ducha, uzavřeného v hmotném těle člověka, a to jak se sebou samým, tak i s vnějším prostředím potřebným pro hmotné bytí. Odpověď na tuto otázku není natolik jednoduchá, aby mohla být v příčinných souvislostech vyjádřena v rozsahu několika vět. Alespoň naznačíme, že se jedná o vzájemné a zpětnovazební účinky nehmotných činitelů, doprovázejících hmotu v celém Univerzu. V podstatě to lze vyjádřit jako změnu hmotného a tím i "nehmotného" zahuštění daného prostoru, neboli hmotného a nehmotného Informačního pole v oblasti předmětného objektu. Účinky nehmotných činitelů ve hmotném prostředí zahrnují také hmotnou podstatu myšlení člověka, vně se projevující jako postoje, činnosti, a tedy jeho vlastnosti. Obdobně probíhá i vyhodnocování příchozích informací z vnějšího prostoru a zpětná reakce na ně.

Výpovědní hodnota astrologických údajů

Z pohledu vědy, která uznává hmotu jako samojedinou realitu, jsou horoskopy považovány za laický, nevědecký přístup, který nemůže žádným způsobem předpovídat budoucí dění. Tomu nahrává současná převažující metodika astrologie, která sice navazuje na tradiční odpozorované vztahy mezi různým postavením nebeských těles a četností určitých projevů jednotlivců, skupin i celých společností, ale tyto vztahy většinou pouze mechanicky zpracovává. Stále více využívá moderní techniku k vyhodnocování množiny dat a zařazování takto vypočítaných výsledků do prognóz nejrůznějších vztahů a událostí. Statistický formalizmus zachází v současném tržním prostředí a dostupnosti výpočetní techniky tak daleko, že takový "astrolog" nepotřebuje ani navázat osobní kontakt a vstupní údaje pro statistické zpracování získává z předem zpracovaných formulářů. Současná astrologie, zaměřená zejména na problémy podnikatelského prostředí a domnělé nezvratitelné osudovosti bytí člověka, zvláště v jeho osobních problémech, se jako celek stále více odklání od své skutečné podstaty. Zcela se vytrácí skutečnost, že každý člověk, tedy i společnost, mají svoji samostatnou a odlišnou vnitřní kvalitu. Ta je určující podstatou myšlení a jednání nejen každého jedince či společnosti, ale dokonce i každého hmotného prostředí. Dodejme, že kvalita společnosti je obrazem dosažené úrovně vnitřní vyspělosti jedinců, kteří ji řídí, a také většiny, která je určitým způsobem řízena a vlastně jimi i cíleně manipulována.

Co mají společného astrologie a současná věda?

Obě tyto disciplíny mají společného a velmi významného pomocníka – výkonný počítač, který prakticky ihned vyhodnotí obrovský rozsah zadaných údajů. Není náhodou, že také hmotná věda, zejména v případech, kdy hledá podstatu souvislostí určitých jevů, používá statistiku jako základní metodu své práce. Obojí má ovšem slabinu v tom, že při neznalosti podstaty dochází ke stále přesnějšímu zpracování nepřesných předpokladů a s tím souvisejících vstupních dat, která v řadě případů nemusí vůbec být relevantní ke zjišťovaným závislostem. Zatímco v oblasti astrologie je stále více opomíjen rozhodující vliv Tvořivé duchovní podstaty každého člověka, současná věda se omezuje v poznávání skutečné podstaty zjišťovaných jevů fetišem hmoty jako jediné existující reality.

Astrologické předpoklady společenského dění

Základem věrohodnosti každého horoskopu či pravděpodobnostního odhadu astrologických předpokladů určitých jednání člověka nebo společnosti by měla být dvě základní hlediska:

• astrologická situace, vyplývající ze vzájemného postavení Země a všech ostatních hmotných uskupení Sluneční soustavy a její postavení ve vesmíru;

• průměrná úroveň duchovní vyspělosti podstatné části společnosti, která zásadně ovlivňuje její projevy a celkovou orientaci ve hmotných vztazích.

Na vysvětlenou uvádíme, že duchovní vyspělostí či kvalitou je míněn soulad projevů jednotlivců a jejich společnosti s principy Vyššího Systému organizovanosti univerza. Tento princip není jedním z filozofických, náboženských, politických, ekonomických, ekologických, morálních či jiných směrů. Je skutečností, která vyplývá z funkční sounáležitosti a tedy i závislosti člověka a jeho těla na určitých principech Systému, jehož je součástí a nikoliv tvůrcem, jenž je schopen ho ovládat.

Vliv nehmotného informační pole

Je známo, že základní vliv na veškerou faunu i flóru planety Země má Slunce. To je rozhodujícím zdrojem nehmotných toků, které nejen udržují existenci veškeré hmoty v podobě, v jaké ji známe, ale hlavně umožňují používání informačního pole. Nehmotné toky od Slunce jsou ale v určitém rozmezí variovány vnějším okolím Sluneční soustavy a rovněž průběžně modifikovány probíhajícími změnami, vyvolanými pohyby planet a Měsíce. V dominantním vlivu Slunce spočívá i základní význam jeho postavení jak vůči vesmíru, tak i vůči Zemi a ostatním planetám v mnohačetných prostorových kombinacích. Planety, které obíhají kolem Slunce, je možno z hlediska jejich informačních účinků na Zemi rozdělit na blízké a vzdálené (vnitřní a vnější). Blízké planety (Merkur, Venuše, Mars a Jupiter), obdobně jako Země, obíhají kolem Slunce poměrně rychle. Vzdálené planety (Saturn, Uran, Neptun a Pluto) obíhají relativně velmi pomalu, což je dáno narůstající délkou jejich oběžné dráhy úměrně s jejich narůstající vzdáleností od Slunce. Jupiter se pohybuje na systémovém rozhraní mezi rychle a pomalu se pohybujícími planetami, ale pro jeho účinky, jak ovlivňuje informační toky, jej lze zařadit k tělesům vnitřního okruhu. Atomární hmota, ze které jsou utvořeny jednotlivé planety Sluneční soustavy, se v závislosti na jejich vzdálenosti od Slunce postupně "zahušťuje". Tím se mění také informační pole s účinky na formování hmoty v celé Sluneční soustavě. Informační pole uvnitř Sluneční soustavy, a diferencovaně v jednotlivých oblastech, je integrovanou a harmonizovanou skladbou vnějších, systémově nadřazených vlivů i vlivů vnitřních. Ty jsou způsobovány přeskupováním planet v důsledku jejich různých oběžných drah vůči Slunci a vůči sobě navzájem. To se projevuje zejména tehdy, když jsou planety v takovém vzájemném postavení (astrologické aspekty), kdy dochází k ovlivňování standardního stavu informačních toků. Dochází tak k určitým prostorovým nakupením či oddálením hmoty. Tyto různé hmotné konfigurace způsobují přirozené změny v rovnováze nehmoty a hmoty informačních polí, která musí být "nově" a vlastně nepřetržitě dynamicky ustavována.

Vliv blízkých a vzdálených planet

Změny informačního pole blízkými planetami se vůči hmotě Země projevují především ovlivněním stability hmoty. U člověka to působí na všechny činnosti směřující k formování hmoty, což je hmotným základem také veškerých jeho vědomých projevů. Ty se promítají nejen v jeho konkrétním vystupování a konání, ale i v dalších jeho navenek projevovaných vlastnostech, jakými je třeba verbální projev. Naproti tomu vzdálené planety mají na člověka svým způsobem vliv polárně odlišný. Formování hmoty totiž spíše potlačují, takže jejich působení se projevuje hlavně ve skryté formě. U člověka ovlivňují především psychiku a abstraktní myšlenkové procesy. Informační pole blízkých a vzdálených planet se ale při určitých aspektech (konfiguracích ve vzájemné prostorové přítomnosti) prostupují a vzniká tak sloučené "narušení" nehmotných informačních toků, které má ve svém důsledku zesilující nebo oslabený vliv na vlastnosti hmotného těla, respektive na tendence vnitřních i vnějších projevů člověka. Z výše uvedeného je patrné, že vzdálené a vůči pohledu ze Země pomalu obíhající planety setrvávají v postavení ovlivňujícím informační pole Země delší dobu. Mají proto na jednání jednotlivců i společnosti trvalejší vliv. Rychle jdoucí blízké planety setrvávají v postavení ovlivňujícím informační pole v kratších časových úsecích. Tato jejich vlastnost je ovšem nositelem široké škály variabilního ovlivňování a tedy i poměrně rychlého střídání vlivu na jednotlivé oblasti bytí člověka a rovněž i na prostředí, ve kterém působí. Z toho vyplývá, že vzdálené planety vždy po delší období zesilují, podle utvářených konfigurací v pozitivním nebo negativním směru, účinky blízkých planet. Způsobují, že při "rychlých" změnách vzájemného postavení blízkých planet dochází k nepřebernému množství dílčích vlivů na informační řady potřebné pro bytí.

Znamení Zvěrokruhu

K základnímu pohybu hmoty uvnitř Sluneční soustavy je ale nutno počítat i změny, respektive "narušování" a vyrovnávání rovnováhy informačního pole, kterému je vystaveno Slunce a tedy Sluneční soustava jako celek. Z těchto Systémových vztahů zejména vyplývá již uváděná dominance Slunce a vyšších systémových vlivů na naše informační prostředí. Ty jsou obecněji známy.jako Zvěrokruh s dvanácti oblastmi svého působení. Na vysvětlenou je nutno dodat, že nehmotné Informační prostředí, respektive informační pole, kterými se Univerzum projevuje v jednotlivých částech, je z pohledu člověka svojí strukturou a vlastnostmi pochopitelné jen v určitých principech, takových, které se projevují i ve vlastnostech hmoty. Je to dáno vlastnostmi jednotlivých, polárně uspořádaných kategorií nehmoty, která v organizovanosti Univerza hmotu doprovází. To se týká také nehmotného informačního pole v oblasti Země, které je mnohem složitější, než aby mohlo být vymezeno pouze postavením Slunce a okolních kosmických těles. Rozsah a zaměření tohoto článku umožňuje pouze konstatovat, že integrovaný souhrn systémových vlivů se v každé oblasti univerza projevuje ve dvanácti odlišných informačních oblastech, jak je v předchozím textu naznačeno. Tyto oblasti, respektive souhvězdí, si člověk již v minulosti pojmenoval názvy zvířat, jejichž tvary mu připomínaly. Vycházel z dlouhodobých zkušeností s charakteristickými projevy v přírodě při postavení Slunce a planet v některém z těchto souhvězdí. Budiž k tomu vysvětleno, že informační odlišnost každého z dvanácti znamení Zvěrokruhu, v propojení s vlivy uvnitř Sluneční soustavy, utváří v různých vzájemných kombinacích výsledné nehmotné účinky, které průběžně působí na hmotu naší planety, a tedy i na organizmus člověka a jeho vlastnosti.

Stejný podnět vyvolává různé reakce

Člověk ale není automat, který je bezvýhradně řízen ať již hmotnými, či nehmotnými pravidly, souvisejícími s představami nevyhnutelné osudovosti. Velikost a výjimečnost tvořivé duchovní podstaty člověka spočívá právě v tvořivých schopnostech vlastního rozhodování. To je podstatným znakem jeho osobní svobody, ale současně i nástrojem, kterým člověk prokazuje, jak daleko jeho duchovní nezaměnitelná identita, uzavřená ve hmotě a oddělená od "znalostí bytí", pokročila. Zda je v souladu s vyšším systémem, či stagnuje, nebo dokonce klesla. V systémové kvalitě myšlení a jednání člověka působí astrologické vlivy pouze ve smyslu usnadnění či znesnadnění jeho vnitřních i vnějších projevů a mají tedy pouze charakter pravděpodobnostní a nikoliv nevyhnutelně určující. Z uváděných souvislostí vyplývá i další významná skutečnost, že totiž podněty nehmotného informačního pole vyvolávají odlišné reakce u duchovně různě vyspělých jedinců. Co je pro jednoho impulzem ke konání dobra, je pro druhého podnětem pro rozšiřování negací, zatímco třetí je pomíjí, protože pro jeho duchovní podstatu nemají smysl. Názorným příkladem může být pomyslná situace, kdy před třemi osobami leží nakupené zlato či peníze jako symbol majetku a hmotného bohatství. První, představitel většinových postojů každé hmotně orientované společnosti, začne přemýšlet, jakým způsobem se zmocnit tohoto majetku aby zajistil svou rodinu. Druhý začne spřádat myšlenky, jak získáním tohoto majetku zajistit nejen svoje hmotné podmínky, ale pomoci i jiným. Třetí na tento podnět pohlíží jako na hmotný předmět, který člověk sice používá ve svém bytí, aby zabezpečil svoje základní životní potřeby, ale jeho nadbytek a shromažďování nejsou systémovým smyslem bytí člověka. Dospěl již k poznání, že tento smysl tkví úplně v něčem jiném než v hromadění hmoty, která jej učiní mocnějším, viditelnějším a lepším, než jsou ti druzí. Obdobně je tomu s ovlivňováním různých jedinců astrologickými aspekty. Příkladně, informační pole planety Venuše, navíc zesílené příznivými aspekty vzdálených planet a slunečním znamením v době zrodu nebo v aktuálním čase působení, je pro někoho pomocí v citovém vzplanutí opravdové lásky. Pro jiného člověka, podle vyspělosti tvořivého ducha, může být obdobná astrologická situace podnětem sexuální smyslnosti, nebo až chorobné honby za majetkem, mocí a osobním zviditelněním na úkor druhých. Tak je tomu v principu i s rozdílností působení ostatních astrologických aspektů na jedince různého stupně vnitřní systémové vyspělosti. Závěr je tedy jednoznačný: stejný podnět stimulující určitou vlastnost či činnost může být za stejných podmínek, ale různými jedinci buď využit, zneužit, či úplně pominut.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 01/2009.