Je běžný pracovní den a opět mi zvoní telefon. Mám ten zvuk ráda, ačkoli někdy přináší i špatné zprávy nebo ne vždy je na druhém konci dobře naladěný volající. Tentokrát to byl hovor příjemný, neboť volal čtenářům PHOENIXu známý autor pan Miroslav Zelenka, aby nás potěšil zprávou o vydání své knihy.

Dovolte mi na úvod malé připomenutí. Miroslav Zelenka, soudě dle jeho článků, je člověk, který rád hledá vlastní informace a řešení. A to je dobře. Často se dnes setkáváme s názorem: "Říkali to v televizi, tak to musí být pravda". To je ale velký omyl. Člověk byl stvořen k tomu, aby používal svůj mozek (byť používaná část je jen zlomkem kapacity) a neměl by se tomu zpronevěřovat. Slepě následovat dav není pro lidstvo vhodný vzor. A právě tím, kdo dav nenásleduje, ale sám prověřuje, zkouší sám na sobě a následně na svém webu informuje o možných alternativách poznání nejen z tisku i ostatní, je pan Zelenka.

Než přejdeme ke knize samotné, co vás přimělo k vytvoření vašeho webu, na kterém máte uveřejněno již 148 (ke konci března roku 2014) velice zajímavých článků, ze kterých s vaším laskavým svolením čerpá příležitostně i náš časopis?

Po roce 1990 se nejen u nás objevilo mnoho zajímavé literatury, která minimálně u nás nebyla běžně k dosažení, a to v oblastech, kterými se zabývá i váš časopis. Přečetl jsem toho myslím opravdu hodně. Přesto mně zůstávaly nezodpovězené otázky, případně se mi zdály některé předkládané systémy vnitřně rozporné nebo nelogické. Klasická otázka, kterou jsem pokládal a nedostával rozumné odpovědi, byla následující. Jestliže podle různých "duchovních" teoretiků čas neexistuje, jak může být hlavním smyslem lidského (případně nejen lidského) života vývoj, který však lze obtížně definovat jinak, než jako dva různé stavy určitého systému ve dvou různých, po sobě následujících časových bodech. Některé odpovědi byly opravdu "zajímavé".

Protože jsem nenacházel odpovědi ani na přednáškách tehdejších "guruů", začal jsem hledat vlastní odpovědi. K mému tehdejšímu údivu mi na mé otázky přicházely odpovědi, které se mně zdály smysluplné a logické. Dodnes je pro mě obtížné identifikovat, odkud či od koho informace přicházejí. Osobně si to představuji jako napojení na nějaké informační pole vesmíru či Universa. Ve velké většině případů se jedná o informace získané při meditaci a rozšířeném vědomí zejména v noci.

Když těchto informací bylo více, došel jsem k závěru, že si víceméně pro sebe napíšu knihu, ve které bych vše komplexně popsal ? jakési alternativní paradigma zjednodušeně definované jako model jsoucna, k čemuž jsem později použil název Elegantní Bůh.

Vzhledem ke stále přicházejícím informacím jsem se rozhodl psát články (i na jiná témata, než jsou uvedena v knize). Články byly uveřejňovány na webu alternativního badatele Jaroslava Chvátala Matrix 2001. Příznivý ohlas a reakce na tyto články mě vedly k vytvoření vlastního webu.

Jsou nějaká témata, která by vám byla bližší, nebo naopak nějaké, ke kterému se nechcete nijak vyjadřovat?

Vždy mě zajímala filosofie, a proto mně základní myšlenky o bytí, Universu či Bohu a funkci celého toho neuvěřitelně dokonalého systému jsou asi nejbližší. Příkladem je právě kniha Elegantní Bůh. Bezprostředně nyní mě nenapadá žádné téma, ke kterému se nechci nijak vyjadřovat, ale je mnoho oblastí, ve kterých nemám vlastní informace, a tak nevidím žádný důvod se k nim vyjadřovat. Nečiní mi žádný problém na položenou otázku odpovědět: "Nevím". Rovněž u obvyklé otázky: "A jsi si jist?" většinou ani nečekám na dokončení otázky a rovnou odpovídám: "Ne". Mnoho lidí se nedokáže vypořádat s myšlenkou, že objektivní pravda neexistuje, že existují jen pravdy subjektivní. Pravda je shoda popisu skutečnosti se skutečností. Zda se jedná o takovouto shodu však může vyjádřit pouze subjekt. To, co bývá považováno za objektivní pravdu, je vždy jen převažující názor rozhodujících subjektů. Vědomě uvádím rozhodujících subjektů, protože se nemusí, a také často nejedná o názor většiny subjektů. Pro popis současné situace v této oblasti mě bohužel napadají pouze tři všeříkající slova - všechno je jinak. Klasickou ukázkou pro mě je historie a teorie evoluce, ale bohužel mám pocit, že to platí i v mnoha dalších oblastech (jestli ne ve všech).

Vaše nová kniha nese název Elegantní Bůh s podtitulem Alternativní model jsoucna. Upřímně, co si máme pod názvem představit? Po přečtení před očima vidím postavičku z kresleného filmu Stvoření světa, která mne provázela celým dětstvím, a má fantazie začíná pracovat na plné obrátky. To ale nebude ta správná "představa" boha.

Název Elegantní Bůh samozřejmě nemá nic společného s elegancí (dokonalým zjevem a chováním) jakéhosi personifikovaného boha (vousatého staříka na nebesích). Titul "Elegantní Bůh" je parafrází na název knihy autora Briana Greena "Elegantní vesmír". Vychází z obdobné myšlenky, jakou je elegance vesmíru (například matematici tvrdí, že některé rovnice jsou krásné), což znamená neuvěřitelnou dokonalost či eleganci uspořádání systému, kterému můžeme říkat Universum, Bůh nebo Teoversum, což je pojem, který jsem si oblíbil pro jeho komplexnost. Podtitul Alternativní model jsoucna vyjadřuje to, čím se kniha zabývá. Slovo alternativní je zde použito v tom smyslu, že je alternativní ke v současné době v západní civilizaci převládajícímu karteziánsko newtonovskému paradigmatu. Jinak je tomu obdobně jako s léčebnými metodami. Ty, které se používají po tisíce let, jsou nyní označovány jako alternativní k těm, které se používají sto či dvě stě let. Mnohé staré civilizace měly svůj model jsoucna mnohem více podobný tomu, jaký představuji ve své knížce, než tomu současnému, tak zvaně vědeckému.

Další rozdíl proti současnému převládajícímu paradigmatu spočívá v tom, že alternativní paradigma uznává výsledky soudobé oficiální vědy jako jednu z úrovní pravdy, zatímco oficiální věda tyto výsledky považuje za nejvyšší úroveň pravdy.

V předmluvě mne zaujala věta: "Kniha by mohla být přínosem zejména pro lidi, kteří se potřebují zorientovat v těch mnoha teoriích, filosofiích, názorech a -ismech a nemají tolik času a chuti, aby přečetli ty stovky knih a našli si tu svoji pravdu." Má být tedy jakousi sbírkou jednotlivých typů výkladu světa, nebo naopak hledá propojující prvek všech?

Určitě se nejedná o sbírku různých výkladů světa. To by kniha nemohla mít pouhých 211 stran. Naopak jsem se snažil o co nejkomplexnější a nejsrozumitelnější výklad opírající se o jednu základní myšlenku, který by přijatelným způsobem dokázal vysvětlit všechny zdánlivé rozpory. Samozřejmě jsem vycházel z mnoha informací, které jsem získal běžnou cestou. V žádném případě však netvrdím, že mám tu jedinou správnou pravdu, a naopak nabádám každého, aby si hledal svoji pravdu a moji knihu bral pouze jako pomůcku na této cestě.

Velmi důležitým prvkem knihy je koncepce Boha. Většinou naše představy Boha splývají s představou bytosti do určité míry podobné člověku ve smyslu biblického pojetí "bůh stvořil člověka k obrazu svému", i když bytosti, která nás nepředstavitelně převyšuje ve všech směrech, takže se nám jeví jako vševědoucí a všemohoucí. Tato představa personifikovaného Boha, který nám stanovuje pravidla chování a za porušování těchto pravidel nás pak trestá, je z mého pohledu absurdní. Takovýto obraz Boha pak využívají náboženští představitelé, kteří nám tvrdí, že vědí, co si Bůh přeje, což je využíváno k manipulaci lidstva ve všech nám známých dějinách lidstva. Proto se mi zdá mnohem přesnější vyjádření, že člověk stvořil obraz Boha k obrazu svému.

Zajímavé myšlenky se objevují ve sci fi. Například existují úvahy, že když se spojí do sítě velký počet výkonných a sofistikovaných počítačů, vznikne nová inteligence (inteligentní bytost). Tato myšlenka není zase tak úplně vzdálená představě Boha v knížce.

Při čtení vašeho vlastního povídání o knize mne zaujalo, s jakým nadhledem ke knize přistupujete. Narážím na vaši zmínku o popularizaci "pa ra vědy". I ve svých článcích se na věci díváte často z jiného úhlu pohledu, než je pohled většinový. Vítáte například diskuzi k danému tématu?

Velmi vítám diskuzi, protože pro mě je často velkým obohacením. Je to zvláštní, ale po určité době, kdy se člověk dlouhodobě zabývá určitým tématem, se přestává nedostávat odpovědí, ale otázky chybí. Mnoho mých článků vzniklo právě na základě otázek, dotazů či názorů, které dostávám emailem či při různých setkáních. Snažím se vždy o nový úhel pohledu. Nemá smysl psát to samé, co je již napsáno v mnoha textech. Samozřejmě jsem vše nečetl a ani nemohl, takže je pravděpodobné, že v některých případech objevuji již objevené.

Aktuálně hýbe světem kauza ztraceného, nejspíše havarovaného letounu Malaysia Airlines. V souvislosti s ním mne překvapilo, jak se hned vyrojily spekulace o UFO. I vy se ve své knize otázkou možnosti existence mimozemské civilizace zabýváte. V této souvislosti - věříte, že jsme ve vesmíru sami?

Byl bych nerad, aby moje odpověď byla chápána jako nedostatek pokory, ale v případě například Boha nebo nepozemských bytostí nepoužívám slovo věřím, ale vím. Ovšem připouštím, že se mohu mýlit. Když mně bylo tak deset nebo dvanáct let (přesně si již nepamatuji), tak mě překvapilo, když jsem se dočetl, že se uvažuje  o eventualitě, že i u jiných hvězd, než je naše Slunce, jsou možná planety, a dokonce snad i obyvatelné a obývané. Nikdy mě totiž nic jiného nepřišlo na mysl. Kromě toho u modelu, který zastávám, že (při silném zjednodušení) svět je vědomý sen Boha a vše je jedno nepředstavitelně obrovské vědomí, je představa výlučnosti pozemšťanů coby jediných inteligentních bytostí ve vesmíru skutečně absurdní.

Jmenujte tři důvody, proč by si čtenáři měli vaši knihu koupit a hlavně přečíst.

Kniha by měla sloužit hlavně k tomu, aby čtenář pochopil základní principy předkládané různými ezoterickými naukami pokud možno se všemi vzájemnými souvislostmi a komplexně. Toto je v podstatě základním motivem pro napsání této knihy, protože jsem měl pocit, že knihy z této oblasti se zabývají většinou pouze jedním nebo dvěma aspekty té velké teorie všeho (s výjimkou Zápisků Paula Bruntona, které však čítají nějakých 7 000 stránek). Velkou výhodou oproti například Paulu Bruntonovi spatřuji v tom, že se některé obtížně sdělitelné věci dnes dají vysvětlovat na podobenství s počítači a on line počítačovými hrami. Ostatně i někteří vědci testují hypotézu, zda naše realita není jen počítačovou simulací či hrou nějaké superinteligentní civilizace. Když si za superinteligenci dosadíte Boha v mnou uváděné podobě, tak to vlastně není představa tak vzdálená modelům, které uvádím ve své knize. Dokonce tito vědci tvrdí, že pokud tomu tak je, tak nemáme žádnou možnost to poznat.

Dalším záměrem knihy byla myšlenka předložit představu Boha, která by byla přijatelná i pro lidi, kteří se považují za materialisty, tak jako původně i já. To znamená pro lidi, pro které představa personifikovaného Boha předkládaného nám většinou světových náboženství není po intelektuální stránce uspokojující. Jeden z podnětů k tomu, abych si sedl a psal, byly pro mne mimo jiné i různé názory a výroky z tisku a televize, ze kterých jsem cítil neznalost nebo nepochopení základních principů (např. jistý předseda vlády prohlásil, že v Boha přestal věřit poté, co se dozvěděl o koncentrácích).

Knihu jsem se snažil psát co nejsrozumitelněji, což je úkol obtížný v případě, kdy se má sdělit nesdělitelné. Vjem či informace přijaté ve stavu rozšířeného vědomí, které velmi často nejsou ve verbální podobě, je někdy velmi nesnadné převést do pochopitelných obrazů a lidštiny. Proto v knize používám co nejčastěji různá podobenství i obrazové modely, které čtenáři usnadňují pochopení přijímaných informací.

Nejobtížněji pochopitelnými informacemi jsou ty, které se týkají času. Jsme tak hluboce ponořeni do našeho vnímání času jako lineárně plynoucího, že jiné pojetí času je pro nás velmi obtížně pochopitelné.

Řekl jste, že se snažíte vždy o nový úhel pohledu. Jsou ve vaší knize myšlenky, které byste z tohoto hlediska zvláště vyzdvihl?

Jednu věc považuji ve všech svých textech, a zejména v knize Elegantní Bůh, za velmi podstatnou. Jsou různé úrovně poznání a je vždy důležité, aby čtenář věděl, z jaké úrovně poznání je konkrétní informace sdělována. To velmi usnadňuje srozumitelnost předkládaných modelů, protože to umožňuje pochopit zdánlivost některých rozporů.

K objasnění využiji své záliby v podobenstvích. Představme si nějaký i jednoduchý třírozměrný výrobek, a k němu výkresovou dokumentaci, která je dvourozměrná, a proto musí obsahovat dva pohledy. Netušící laik při pohledu na dva výkresy většinou nepochopí, že se jedná o jeden výrobek. Odborník pozná, že se jedná o výkresy jednoho a toho samého výrobku, a odborník obdařený představivostí vidí třírozměrný objekt.

Dalším modelem je představa válce například ve dvou soustavách. Jedna soustava je tvořena třemi prostorovými dimenzemi (3D - naše realita) a druhá soustava dvěma prostorovými dimenzemi (2D - plocha). V 3D realitě vnímáme válec jako třírozměrný objekt. Ve 2D realitě vnímá pozorovatel průnik válce do plochy podle úhlu válce vůči ploše jednou jako kruh, jednou jako elipsu a jednou jako obdélník. Takže přestože se jedná stále o jeden objekt, mohou jej různí pozorovatelé ve 2D vnímat různě, a válec si ani nedokážou představit a ani pro něj nemají žádný výraz. Při konfrontaci názorů z různých úrovní poznání a různých úhlů pohledu pak dochází k tomu, že každý je plně přesvědčen o své pravdě a svým způsobem ji také každý částečně má. Problém je v tom, že každý má tu pravdu jinou a tím pádem je přesvědčen, že ti druzí se mýlí. K mnoha konfliktům mezi různými systémy víry, k nimž je možno řadit i materialismus, dochází právě z těchto důvodů.

Další myšlenka, kterou považuji za podstatnou, je teorie fraktálního uspořádání nejen nám známého časoprostoru, ale celého Universa. Při přijetí této teorie je možno například pochopit, že i funkčnost astrologie má své vědecké opodstatnění. Ostatně i touto problematikou se v knize zabývám.

Za časopis PHOENIX připravila Záhrobská Stanislava

 Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 05/2014.