Žijme život tak, jak jsme si vždy přáli (2) - Když jsme připraveni, objeví se učitel
-
Vytvořenopátek 30. říjen 2020 16:30
-
AutorZdeňka Jeníčková
-
Oblíbené950 Žijme život tak, jak jsme si vždy přáli (2) - Když jsme připraveni, objeví se učitel /propozice/item/950-zijme-zivot-tak-jak-jsme-si-vzdy-prali-2-kdyz-jsme-pripraveni-objevi-se-ucitel.htmlKlikněte pro přidání
Tak rádi bychom získali kontrolu nad svým životem. Zbavili se úzkosti a strachu a všech dalších nepříjemných pocitů, ze kterých jsme učinili své každodenní průvodce a jež vytrvale paralyzují všechny naše snahy o to znovu vstát a jít, postavit se čelem problémům a s vírou a lehkostí začít konat věci ve svůj vlastní prospěch…
Je jasné, že s problémy se člověk nevyrovná ze dne na den. Nejde jen tak mávnout kouzelným proutkem, aby všechny trable naráz odpluly. Tady nepomohou ani pečlivě formulované afirmace a horečné ujišťování sebe sama o tom, že vlastně o nic nejde a že všechno spěje k dobrému konci. Tenhle fakt si nesčetněkrát ověřili mnozí z nás. Vyjádřím-li to pomocí nadsázky, je to jako běhat po hořícím domě a stále dokola si opakovat, že se nic neděje. Respektive možná by to i šlo, pokud bychom byli schopni skutečně přijmout postoj "všechno je v pohodě, není se čeho bát". Ale kdo z nás to v takové chvíli dokáže?
Naučené stereotypy nám velí postupovat krůček po krůčku. Dosahovat svých cílů pozvolna, s určitou časovou prodlevou. Je naprosto fascinující vědět, že pokud bychom byli schopni stoprocentně uvěřit okamžitému splnění svých přání, ulehneme večer jako "chudáci" a ráno se probudíme jako milionáři, nicméně tento poznatek nám není prakticky k ničemu. Náš rozum se totiž s něčím takovým nikdy neztotožní a i přes veškerou vůli bude nadále generovat myšlenky typu "to nejde", "tohle se mi nikdy nesplní", "něco podobného není možné". Tyto utkvělé představy pak zafungují jako spolehlivá brzda, která nesmlouvavě srazí "raketu naší touhy" zpátky na zem. A třeba je to svým způsobem i dobře. Uvědomíme-li si, kolik různých přání nás během dne napadá a jak velmi často své cíle měníme, nastal by v případě jejich okamžité realizace parádní zmatek…
Bláhová přání?
Druhý extrém však představuje skutečnost, kdy si dlouhou dobu něco velmi přejeme, děláme pro to všechno možné a trápíme se, že kýžené výsledky stále nepřicházejí. Proč tomu tak je? Odpověď je jasná. Spolu se svými touhami (ať již vědomě, či podvědomě) vysíláme další "přání", která naše cíle bojkotují přímo v jejich zárodku. Může to být strach a obava z neúspěchu, nízké sebevědomí a pocit méněcennosti, hluboce zakořeněné předsudky o tom, že úspěch si člověk musí tvrdě vydobýt, nedůvěra ve vlastní schopnosti. A přitom by stačilo přijmout fakt, že jsme vibračními bytostmi ve vibračním vesmíru a vše, co se kolem nás a i s námi odehrává, není nic než zkušenost, jejíž vibrace jsme dobrovolně aktivovali! Podobnou věc jste možná slyšeli již mnohokrát, ale je natolik důležitá, že ji ještě jednou zopakuji: podstatu toho, o čem přemýšlíme, zveme do své zkušenosti. Kdykoli na cokoli pomyslíme, vibrační obsah toho, na co myslíme, se stává aktivní částí naší vibrační podstaty – a předmět naší pozornosti se začíná pohybovat směrem k nám. Učitelé, kteří sami sebe nazývají Abraham, to však vnímají především jako radostnou zprávu – nyní už víme, že se nemusíme ničeho bát, neboť nic k nám nemůže přijít bez našeho pozvání a my si naopak můžeme přitáhnout cokoli, po čem zatoužíme. Získáme tak kontrolu nad vším, co přichází, a náš svět se otevře novým rozměrům. Není vůbec zapotřebí omezovat naši zkušenost obezřetným či obranným postojem, vždyť žádná nechtěná věc se nemůže vnutit do naší zkušenosti, pokud jí k tomu nedáme souhlas. Pouze my sami jsme tvůrci své vlastní reality a tato pravda se týká každého z nás.
Trochu jiná přitažlivost
Stejným způsobem, jakým zákon zemské přitažlivosti působí na veškerou fyzickou hmotu naší planety, tak i energetický Zákon přitažlivosti působí na všechny přítomné vibrace. Každé promítnutí naší myšlenky, ať již je zaměřeno na minulost, přítomnost či budoucnost, představuje vibraci s přitažlivou silou. Každá myšlenka je signálem, který Zákon přitažlivosti rozpozná a vyrovná se mu, a tak v konečném důsledku poskytuje stabilní výsledek – reakci na vibrace, které nabízíme. Neexistují žádné rozporuplné výsledky, tento zákon je neměnný, spravedlivý a vždy reaguje – pokaždé dostaneme to, oč požádáme, ať již dobré, nebo zlé. Znalost tohoto mocného zákona nás staví do báječné pozice úmyslného tvořitele! Toho, jenž svůj život vytváří zcela podle svých představ a naplňuje své záměry k zážitkům tohoto fyzického života – neboť nyní umožňujeme perspektivě našeho Zdroje (ten, kdo skutečně jsme), aby byla přítomná na této zkušenosti. Až začneme rozumět vibrační povaze myšlenky a způsobu, jakým funguje Zákon přitažlivosti, pak začneme chápat, proč pouze my sami – a nikdo jiný – jsme tvůrci naší reality. Všechno, co k nám v životě přichází, není ničím jiným než odpovědí na zaměření našich myšlenek. Pokud ovšem neporozumíme jejich vibrační povaze, nebudeme mít žádnou kontrolu nad svou zkušeností.
Slova následovaná pocity
Je třeba si uvědomit, že ono úmyslné tvoření je mnohem víc, než jen úmyslné vybírání předmětu pozornosti a zaměřování se na něj. Je samozřejmě dobré záměrně vybrat předmět naší pozornosti, ale stejně nezbytné je pociťovat vibrační obsah své myšlenky. Jen tak můžeme získat skutečnou kontrolu nad svým tvořením. Jeden příklad za všechny: dejme tomu, že jsme právě intenzivně zaměřeni na předmět finanční hojnosti. Avšak tento předmět, stejně jako všechny ostatní, má v sobě velkou různorodost. Představme si dlouhou stupnici – na každém konci je umístěn jeden extrém – chudoba a blahobyt. Přítomnost finanční hojnosti a její nedostatek. To, co je chtěné, a nedostatek toho, co je chtěné. – Mnozí tvrdí, že nemyslí na nic jiného, než jak získat peníze a dosáhnout blahobytu, a přece se jim to nedaří, ba dokonce se ocitají v ještě svízelnější situaci než předtím. Jak je to možné? Funguje to vůbec? Ale ovšem, funguje a zcela dokonale. Tak proč potom ten neúspěch? Věřte, nebo ne, ale dotyční dostali přesně to, co sami chtěli…
Život na "posuvném měřítku"
Existuje totiž značný rozdíl mezi tvrzením "Dostaneme to, o čem přemýšlíme" a "Dostaneme to, o čem cítíme, že přemýšlíme". To jsou dvě zcela odlišné věci. Mohu se například intenzivně zabývat myšlenkou finančního blahobytu, ale zároveň pociťovat v hloubi duše zklamání, či dokonce strach z toho, že nemám dost peněz. Jaké vibrace v sobě poté doopravdy aktivuji? Vibrace hojnosti a finančního blahobytu, nebo spíše nedostatku? Moje vibrační nabídka neodpovídá v tomto případě výroku o mé touze. Co na tom, že si své přání vědomě stále dokola opakuji, když zároveň cítím strach? Ten je má současná vibrační nabídka – můj momentální bod přitažlivosti. To je nesmírně důležité vědět. Vše, co se děje v naší zkušenosti (realitě), vždy odpovídá podstatě naší vibrační nabídky! Na druhou stranu nám tato každodenní realita skýtá zcela přesný přehled toho, kde se nacházíme na vibračním měřítku našich možností. Uvědomíme-li si to, může nám to být nesmírně nápomocné. Vědět, kde se nacházíme předtím, než se věci stanou nebo projeví v naší realitě, představuje velmi uspokojivý přístup k promyšlené kontrole nad naší životní zkušeností.
Klíčem k radostnému, úmyslnému tvoření je tedy vybrat si předmět svých myšlenek záměrně, zatímco věnujeme velkou pozornost tomu, jak se při každé myšlence cítíme. Jen tak poznáme, kde se právě nacházíme na měřítku vibračních možností.
Když požádáme, je nám dáno
A to bez výjimek. Je zřejmé, že prostředí, ve kterém žijeme, stimuluje naše osobní preference. Tzn. naše přání, touhy a představy o tom, co by mělo být jinak, lépe. Tyto preference zapříčiňují naše vibrační vyzařování, na něž odpovídá Zákon přitažlivosti dalšími vibračními nabídkami, které se jim rovnají. Cítíme se pod psa? Litujeme sami sebe? Jsme naštvaní na svět, který nám stále jen ubližuje? Dobrá. To je tedy naše současná preference. Zákon přitažlivosti zareaguje zcela přirozeně – přitáhne nám do života zkušenosti, které nás v roli "zoufalé oběti" ještě více utvrdí. Přibude zdravotních problémů, naše plány ztroskotají, objeví se další lidé, kteří nás budou chtít pouze využívat. Možností je celá řada a je pouze na nás, jak dlouho budeme svým postojem inspirovat vesmír k dalším dodávkám "přesně na míru". Funguje to však i v opačném případě! Jsme úspěšní? Procházíme životem lehce a s radostí a věci se nám daří? Pak zde není prostor ani důvod k pochybnostem. Vše je skvělé a žádný sebemenší nezdar ani neočekáváme. Proto nás nic podobného nemůže potkat. Na svou báječnou zkušenost "lákáme" jen další skvělé zážitky a události, z nichž budeme mít prospěch.
Jak snadné a obtížné zároveň. Není lehké vymanit se zažitým stereotypům, zvláště pokud nás v nich ostatní (rodina, přátelé…) řadu let podporují. Je těžké postavit se těmto "obecně platným pravdám" a dokázat, že jsou jen mylnou domněnkou.
Bezchybná "navigace"
Někteří z nás se pokoušejí různými způsoby zaplnit pocit prázdnoty, který je přítomen, když nejsme vibračně naladěni na naše nefyzické vnitřní Já (Zdroj). Jedni hledají souhlas druhých, druzí se snaží přizpůsobit své chování pravidlům a požadavkům svého okolí, další těžce pracují, aby vynikli ve srovnání s ostatními… ale ve skutečnosti žádná náhrada našeho vibračního nastavení neexistuje. Skupina učitelů Abraham označuje uvědomění vibrační odchylky mezi tím, co právě nabízíme a nabídkou našeho vnitřního Já za tzv. Emocionální naváděcí systém. Právě s tímto pojmem budeme nadále pracovat. Řekněme, že dnes při práci uděláme chybu. To se může stát každému. Objevíme ji a opravíme, ale potom se ponížíme, nebo se kvůli tomu budeme cítit vinni. To, že jsme udělali chybu, následně použijeme jako důvod k tomu, abychom o sobě smýšleli špatně. V tom okamžení změníme směr naší "milující frekvence". Ale pozor! Náš skutečný Zdroj nikdy, za žádných podmínek nepociťuje nic menšího než lásku a vděčnost za to, co jsme. A je nyní pouze na nás, abychom znovu "navázali spojení" a neodepírali si energii svého Zdroje. K tomu nám dopomohou naše emoce, jež jsou jediným skutečným ukazatelem umožňování naší celistvosti v dané chvíli a zároveň klíčem ke šťastnému životu (resp. jeho úmyslnému tvoření). To, že právě cítíme nesoulad mezi Zdrojem a naším momentálním vyzařováním, je jen skvělým výchozím bodem budoucího tvůrčího procesu, kdy si jasně uvědomujeme náš Emocionální naváděcí systém. Pak už zbývá jediné – začít ho používat.
Radujme se z kontrastů
Různorodost života způsobuje, že se v nás v každém okamžiku rodí nové osobní preference. Náš vnitřní Zdroj na tyto touhy okamžitě reaguje, jak jsme již řekli, požádáme-li – na jakékoli úrovni naší bytosti – vždy je nám dáno. Nyní jde o to vibračně se vyrovnat svým touhám. Naše vnitřní Já s tím nemá sebemenší problém. Avšak my sami, ze svého fyzického hlediska, většinou ještě nejsme perfektním vibračním vyrovnáním právě zrozené touhy. Tato touha totiž vznikla v kontrastu a my cítíme směs různých vibrací (samozřejmě včetně těch nežádoucích). Naše práce proto nyní spočívá v aktivování pouze těch aspektů, které se rovnají dané touze. A právě v této chvíli přichází na řadu náš Emocionální naváděcí systém, neboť emoce jsou ukazateli vibračního naladění nebo nesouladu. Myšlenka, při které máme dobrý pocit, signalizuje vibrační naladění mezi pohledem našeho vnitřního Já a námi. Myšlenka, při níž máme špatný pocit, signalizuje vibrační nesoulad. Vždy přitom platí: žádná touha, bez rozdílu předmětu, se nemůže projevit v naší zkušenosti, dokud existuje vibrační rozdíl mezi touhou a vibrací, kterou praktikujeme. Je tedy nezbytné vytrénovat se k vibračnímu naladění na naše touhy ještě dřív, než v naší zkušenosti budou realizovány.
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 10/2010.