Člověk není nikdy sám. Přestože mnozí z nás se občas cítí opuštění, ponechaní napospas svým trápením, nemilovaní… Počet dostupných průvodců a duchovních zdrojů, které nám mohou v životě pomáhat, je nekonečný. Kromě našich strážných andělů je tu celá řada pomocníků z druhé strany známých jako "duchovní průvodci". Jsou stejně rozmanití jako lidé, které potkáváme ve svém životě, a slouží různým krátkodobým i dlouhodobým účelům.

Představíme-li si, že naši andělé jsou ochránci a pěšáci, pak jsou duchovní průvodci naše dobrovolné sbory – vždy připravené, ochotné a schopné sloužit nám, kdykoli je povoláme…

Mezi anděly a duchovními průvodci je několik podstatných rozdílů… Tak například andělé nemají žádné prožitky spojené se Zemí, zatímco duchovní průvodci mají přinejmenším jeden, takže dokáží pochopit určité zkoušky a výzvy, jimž jsme jako lidé vystavováni. Díky tomu jsou na dosah, potřebujemeli povzbudit a pomoci, a učí nás rozvíjet duši a ovládat tvořivost v lidské podobě. Klíčová slova zní: "když je potřebujeme". Andělé mají od Boha pověření, aby nám neustále sloužili, a to od začátku až do konce našeho života (ať už si to uvědomujeme, nebo ne), ale nemohou nám sloužit a vést nás bez našeho svolení. Mají pouze možnost přilákat naši pozornost a přimět nás, abychom požádali o jejich pomoc, ale musejí brát v úvahu, že je to náš život a oni do něj nemohou vstupovat bez pozvání. Andělé mají také mnohem vyšší vibrace než průvodci – jsou blíže Bohu – a není problém se na ně napojit. Chrání nás, inspirují, dodávají energii a posilují, a ačkoli nás mohou pomocí vědomí ovlivňovat, není jejich povinností nabízet přímou radu či pokyny. A právě to dělají naši duchovní průvodci.

Kdo jsou duchovní průvodci?

Většina z nich jsou bytosti, které prožily přinejmenším jednu část své existence na Zemi. Někteří se s námi spojují právě proto, že ve svém životě čelili podobným výzvám a chtějí nabídnout své rady. Jiní se objevují proto, aby nám pomáhali s určitými úkoly, neboť v minulých životech se vyznali ve věcech, na nichž nyní pracujeme. Mohou to být i rodinní příslušníci, kteří přešli na druhý břeh a rozhodli se zůstat ve spojení s námi. Dále existují duchovní učitelé, patřící mezi nejvýznamnější průvodce, průzkumníci a poslové, kteří prožili minulé inkarnace v těsném spojení s přírodou a pomáhají nám navázat s ní užší kontakt, ale i zvířecí průvodci, tzv. radostní průvodci, světelné bytosti a mnoho dalších.

Někteří jsou lepší než ti druzí, přesněji řečeno disponují vyššími energetickými vibracemi, proto je důležité, abychom vždy spolupracovali s těmi opravdu nejlepšími. Pouhý fakt, že kdosi vstoupil do naší duchovní sféry, totiž nemusí nutně znamenat, že už je osvícený. Zde nám poslouží jednoduché vodítko – vyšší duchovní průvodci nám nabízejí pouze návrhy, ale nikdy neříkají: udělej to a to. Chápou, že zde nejsou proto, aby nám řídili život (což bychom ani nedopustili!), ale že na této pozemské rovině navštěvujeme "duchovní školu", abychom se naučili uplatňovat svou božskou tvořivou sílu. Naši průvodci jsou jen učitelé a naše domácí úkoly za nás dělat nebudou!

Jak získáme spojení?

Teď už víme, že máme přístup k celé řadě úžasných duchů, kteří s námi budou spolupracovat na rozvoji naší duše a pomáhat nám s každodenními problémy. Zbývá tedy jediné – navázat spojení. To lze uskutečnit v několika následujících krocích:

První krok – zeptejme se sami sebe, jak otevřeni jsme tomuto vedení. Možná to zní podivně, samozřejmě, že jsme mu otevřeni, proč jinak bychom se o něco takového pokoušeli? Někdy však ve skutečnosti nestojíme o to následovat rady našich průvodců. Neměli bychom je žádat o pomoc, pokud nejsme ochotni vyslechnout jejich odpověď. Mnozí z nás možná chtějí hlavně to, aby jim jejich nehmotní přátelé odsouhlasili jejich vlastní postoje, a netouží ani po jiných, mnohdy nepohodlných, řešeních. V prvé řadě je tedy třeba si ujasnit, zdali si skutečně přejeme, aby se nám dostalo rady a pomoci od našich průvodců, a to bez ohledu na to, co si o dané situaci myslíme my sami.

Druhý krok – naučme se ztišit mysl a naslouchat svému nitru. Duchovní vedení je velmi citlivá záležitost, mysl a rozum se nám neustále budou snažit klást všemožné překážky, budou tvrdit, že to všechno je jen naše imaginace, ale to nevadí. Veškeré duchovní vedení vstupuje do duše právě prostřednictvím představivosti.

Existuje mnoho jednoduchých postupů, které nám budou pomáhat při získávání duchovních rad. Naslouchání lze nacvičovat tak, že budeme se zavřenýma očima poslouchat svou oblíbenou uklidňující hudbu, aniž by nás kdokoli rušil. Nechme se jí unášet a nedivme se, když se v mysli občas objeví záblesky duchovní rady a informace. Tuto schopnost ještě podpoříme uvolněným dýcháním, meditací a modlitbou vděčnosti vůči Stvořiteli, která otevírá srdce a soustřeďuje pozornost na lásku.

Třetí krok – cvičme! Člověk je uzpůsoben k pohybu a čím více se hýbeme, tím více nám přírodní duch Země pomáhá zvyšovat naše vibrace. A o to přece jde. Díky častému a pravidelnému pohybu také více splýváme se svou vlastní duší, která je rovněž v pohybu, plyne – na rozdíl od fixní mysli.

Čtvrtý krok – nehrajme už dále roli oběti! Tvrzení typu "Nic jiného mi už nezbývá" nám spolehlivě zabouchne dveře k našim průvodcům. Můžeme si říci, že jsme obětí světa pěti smyslů, ale můžeme také přizvat ducha šestého smyslu a díky jeho radám tento svět změnit. Osobně bych volila druhou možnost…

Pátý krok – buďme tím, kdo odpouští a neposuzuje. Toto je poslední (a někdy nejdůležitější) část přípravy. Jde o to zbavit se posuzování sebe i druhých a odpouštět, odpouštět a odpouštět. Nic nás tak rychle neodpojí od vysokých frekvencí jako právě posuzování, zášť a nevraživost. Tyto negativní energie nás nejen odpojí od duchovního vedení, ale i od naší duše, od druhých a od přírodního světa.

Nenápadná síla

Jednou z největších překážek při spojování se s průvodci jsou naše nerealistická očekávání určující, jak bylo mělo přijímání těchto rad vypadat. Většinu lidí překvapí, že duchovní průvodci bývají velmi nenápadní. Mohou přicházet například v podobě tichého vnitřního hlasu, či náhlé myšlenky, jež nám bleskne hlavou. Jindy zaslechneme cennou informaci v rozhovoru dvou lidí u vedlejšího stolu v restauraci, nebo třeba v písničce, kterou právě hrají. Naši průvodci činí v tomto ohledu jen velmi jemné náznaky, ale čím více s nimi budeme rozmlouvat, tím lépe budeme schopni vnímat tyto signály.

Kdykoli budeme mít pochybnosti, řekněme nahlas: "Požádám své průvodce," a přesně to i udělejme. Pak vyjádřeme jejich odpověď slovy: "Říkají…(doplňme sami)." Nemějme strach, že si vymýšlíme – pouze vnímejme obsah a vibraci těchto slov. Provádějme toto cvičení deset až patnáct minut denně. Hlavní je mít z těchto rozhovorů radost a příjemný pocit, bavme se jimi a vychutnávejme si proces zkoumání. Navazování spojení s průvodci je umění citlivé komunikace a čím více se dělíme o svůj vnitřní svět, tím příjemnější se stává také svět kolem nás.

Buďme k sobě upřímní

Dalším přímým způsobem komunikace s průvodci je kromě mluvení také psaní. Zprávu, kterou dostaneme od svého průvodce, nemusíme vyslovovat nahlas, ale můžeme si do deníku nebo do notesu napsat své otázky a písemnou formou pak od nich obdržíme odpovědi. Řízené psaní funguje úžasně: naše ruce jsou totiž přímým vedením k srdci – k místu, kde k nám promlouvají nehmotní přátelé.

Naše otázky by měly být jednoduché a přímé. Průvodci jsou s námi velmi úzce spjati a naše problémy znají lépe než my sami, takže žádné detaily nepotřebují. Jakmile napíšeme svou otázku, držme chvíli pero v ruce, otevřeme srdce a soustřeďme se na vnitřní naslouchání. Buďme zcela uvolnění, pero držme zlehka. Jakmile pocítíme naléhavou potřebu, začněme psát. Výsledkem může být jen pár slov, nebo naopak celé stránky pokynů, což záleží na vnímavosti každého z nás. Jsme-li však skutečně otevřeni a chceme se dál rozvíjet, pak se toho dozvíme opravdu hodně.

Rady, kterých se nám dostane, nebudou možná vždy přesně tím, co očekáváme nebo co chceme, a třeba jim hned neporozumíme. Proto své zápisky uschovejme a za čas se k nim znovu vraťme. Většina těchto rad nám může začít dávat smysl až po určité době. A hlavně buďme trpěliví. Oni budou reagovat, ale někdy to chvilku trvá. Občas je nutné provést třeba dvě taková sezení, než se nám ozvou. Tím se ale nenechme odradit. Oni zareagují!

Přátelé, kam jen pohlédneme

V další části své knihy se Sonia zmiňuje o různých druzích průvodců, kteří nám mohou být v životě nápomocní. Řekněme si o každé skupině alespoň několik slov…

Duchovní průvodci z říše přírody – tito duchové se souhrnně nazývají elementálové, jindy se jim říká také gnómové, sylfové, dévové a salamandři. Mají úžasné terapeutické schopnosti, a budeme-li zvyšovat svou citlivost vůči jejich přítomnosti, ucítíme okamžitě jejich podporu a příroda se stane místem, které nás bude léčit a podněcovat. Přírodní duchové (ať již zemští, vodní, vzdušní či ohniví) jsou nanejvýše ochotní nám sloužit, pomáhat a poskytovat inspiraci, budeme-li k nim přistupovat s úctou a vážností.

Poslové – průvodci, kteří si vědí rady za všech okolností a můžeme se na ně obrátit, potřebujeme-li rychlou pomoc. Jsou to skuteční poslové: vyběhnou kupředu a pomohou nám najít věci, které jsme ztratili nebo někam založili, a dovedou nás k tomu, co hledáme. Ať je to byt, nějaké zboží, nebo místo k parkování. Spolupráce s nimi je velmi snadná. Stačí je jen požádat o pomoc, zdvořile a hezky. Potom se na chvíli zklidníme a aspoň dvacet minut na danou věc nemyslíme. Ve chvíli, kdy "vypneme" mozek, nastoupí poslové a povedou nás správným směrem.

Průvodci-pomocníci – pomáhají nám zjednodušit si život tak, abychom z něj měli radost. Tím, že nám pomáhají, zvyšují své vlastní vibrace, více si užívají posmrtného života a jejich duše se může lépe rozvíjet. Velmi často to bývají naši zesnulí příbuzní nebo přátelé z druhého břehu, kteří nás mají rádi.

Průvodci-léčitelé jsou jednou z nejúžasnějších skupin průvodců, s nimiž se můžeme setkat. K přilákání naší pozornosti využívají všech možných prostředků, a to včetně telepatické komunikace, zjevování se ve snech a vyvolávání zvláštních pocitů v těle. Nezasahují do našich rozhodnutí, ale dávají nám najevo, nejsou-li naše volby přínosem pro zdravý a poklidný život. Často nás i dovedou k lidem, kteří nám poskytnou informace nutné k uchování zdraví.

Průvodci-učitelé patří mezi nejoddanější duchovní pomocníky. Rezonují na velmi vysoké frekvenci a spolupracují s námi na pochopení pravé podstaty smyslu života i karmy. Nezajímají se příliš o naše každodenní záležitosti, jde jim spíše o to, aby nás zbavili omezení našeho ega a naučili využívat neomezený potenciál radostného života božské bytosti. Pomáhají nám otevírat srdce, zbavovat se iluzí a strachu a omezení, která si sami vytváříme.

Mezi naše další láskyplné přátele z duchovní říše patří zvířecí průvodci (v podobě našich domácích mazlíčků), radostní průvodci (dětské duše vesmíru) a čarokrásné světelné bytosti, které spolu s námi pomáhají očišťovat Zemi od nahromaděných negací. Nejen o nich, ale i mnoha dalších fascinujících fenoménech se lze dočíst v knize Sonii Choquette, jež si klade za cíl jediné – umožnit lidem prožívat život v lásce, hojnosti a radosti, na něž mají přirozené právo!

S použitím knihy "Vaši duchovní společníci", Sonia Choquette; PRAGMA 2006

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 8/2010.