O škodlivosti dvou "bílých jedů" – rafinovaného cukru a pasterovaného kravského mléka byly napsány stovky článků, ale třetí z těchto rozšířených jedů – obilný gluten zůstává nepochopitelně přehlížen a podceňován. Nejvíce škodlivého glutenu se přitom nachází v jedné z nejrozšířenějších potravin vůbec – pšenici. Vědecké výzkumy dávají konzumaci glutenu do přímé souvislosti s takovými onemocněními, jakými je alergie, degenerace tepen, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, schizofrenie či syndrom náhlého úmrtí kojenců.

Nebezpečné lepidlo

Gluten (lepek) je obsažen v obilném zrnu pšenice, žita, ječmene a ovsa. Díky hybridizaci užitkových plodin je však dnes také přítomen v některých druzích kukuřice a rýže. Bezpečnou obilovinou je tak pouze proso (jáhly), pohanka a ovesné otruby nebo klíčky (gluten je pouze uvnitř ovesného zrna). Nejrizikovější je především konzumace dnešní vyšlechtěné pšenice. Původní nezměněné kultivary jako špalda jsou podstatně bezpečnější a lze z nich připravit kvalitní pečivo i buchty. Pozor však na nepoctivé obchodníky, vydávající za špaldu běžnou pšenici. Jistější je nákup bio-špaldy a špaldových výrobků z kontrolovaného ekozemědělství (značka tzv. zelené zebry) a specializovaných prodejen. Gluten (latinsky klíh) je velmi lepkavá, tuhá, průhledná látka, která se skrze střevní stěnu přenáší do krve a lymfy, kde způsobuje různé patologické procesy. Gluten se v těle chová jako lepidlo a zapouzdřuje menší molekuly jako cukr, cholesterol, tuky a soli, které jsou pak odváděny do krve neúčinně strávené. Zdravý člověk má ve střevech vydatnou výstelku a zdravou bakteriální flóru, takže mnoho glutenových částic se vyloučí ven stolicí. Pokud je však člověk nemocný a střeva má narušená (plísně, kvasinky, antibiotika), gluten se dostává skrze tenké střevo do tělních tekutin, jater, sleziny, slinivky a žlučníku, porušuje jejich funkci a pevně se usazuje ve tkáních. Zrádnost glutenu spočívá také v tom, že se chová jako přirozený protein, ale ve skutečnosti jde o nebezpečnou cizorodou látku – alergen.

Vznik střevní dysbiózy

K obraně před glutenem produkuje lidské tělo velký počet bílých krvinek – leukocytů. Leukocyty jsou svou strukturou velmi podobné glutenu a produkují hustou hlenovitou látku, která obalí strávené jídlo tak, že se z něj stává nestravitelné proteinové pojivo. V místech, kde ve střevě bují houbové, virové nebo bakteriální mikroorganizmy, jsou jako první rozkládány právě hlenovité mukoproteiny obalující jídlo, přičemž dochází k vyměšování metabolického odpadu. Když je tenké střevo plné tohoto lepkavého hlenu, přátelské baktérie hynou a prostor osídlí Candida albicans a jiné patogeny. Tyto dominantní agresivní kvasinky pak bují a ničí zbývající užitečné baktérie. Tím dochází ke špatnému trávení potravy a člověku chybí potřebné živiny. Gluten je přítomen v těle současného člověka v tak obrovském množství, že dosahuje až jedné pětiny celkové tělesné váhy. Je přítomen v kloubech i nervových tkáních ve formě vláken. Nejvíce jsou ohroženi především obyvatelé západního světa, jejichž většinovou potravou je chléb, sušenky, těstoviny, knedlíky a müsli.

Modifikace pšenice

Zhruba do roku 1900 byl gluten ještě poměrně bezpečný, neboť teprve poté bylo zahájeno šlechtění obilovin. Původně měl glutenový protein zcela jiné vlastnosti a i pro člověka byl díky své menší hustotě a molekulární stavbě stravitelnější. Od konce první světové války se pěstují specifické druhy pšenice, které se lépe třídí a mají lepší vlastnosti pro pečení, ale zároveň mají změněné genetické a biologické vlastnosti. A tak se začínají objevovat zcela nová degenerativní onemocnění jako např. artróza. Otrava glutenem se projevuje výpadky paměti, otoky, neustálým pocitem únavy, pálením v očích či hleny ve stolici. Kromě roztroušené sklerózy a revmatoidní artritidy se předpokládá negativní vztah glutenu také u schizofrenie. Vedlejší produkty glutenu a jiné toxiny se mohou dostat až do mozkové tkáně a porušit ji. Po nasazení bezlepkové (bezglutenové) diety tato duševní porucha často úplně vymizí. Při lymfedému (mízní otok) bezlepková dieta zvýší tok mízních tekutin a u pacientů se rovněž brzy projeví výrazné zlepšení.

Očistná bezlepková dieta

Díky zvýšené hlenotvornosti v žaludku a střevech způsobené přítomností glutenu postupuje potrava zažívacím traktem nestrávená a ve stolici pak nacházíme zbytky semínek, zrn a kusů zeleniny. Nestrávená potrava živí střevní bakteriální a houbové kultury, živiny se nedostanou do krevního oběhu a neumožňují tak vybudování zdravých tkání a orgánů. Při metabolických procesech patogenních mikroorganizmů navíc vznikají různé druhy plynů a jiných toxických látek, což má za následek nadýmání a "škrundání" v břiše. V případě chronických onemocnění, kdy je narušena střevní stěna či výstelka, toxické látky putují rychle ze střev do krve. Na nedostatečně strávené tuky, cukry a bílkoviny v krvi navíc neadekvátně reagují také T-lymfocyty a objevují se různé formy alergií, včetně stále přibývající polyvalentní potravinové alergie. Tento proces lze zastavit pouze tím, že přestaneme přijímat gluten, tedy bílou mouku z pšenice a dalších obilovin. Žito, oves a ječmen je možné konzumovat v podobě naklíčených zrn, protože enzymy v klíčcích fungují jako jakýsi protijed a obsažený gluten neutralizují. Velmi opatrní vůči glutenu, a tedy zejména pšenici, by měli být onkologicky nemocní pacienti. Při bezlepkové dietě nezapomínejte také na to, že rozšířená přídatná potravinářská látka glutaman sodný (MSG, E 621) – je derivátem glutenu!

Detoxikace organizmu

Pokud konzumujeme pšeničnou mouku ve větším množství, část glutenových metabolitů může být vyloučena z těla ve formě hlenu, jiné střevní cestou a další kůží (akné, ekzémy, vřídky). Některé vyrážky a ekzémy proto po vyloučení glutenu ze stravy zmizí během několika týdnů. V těle přesto zůstává mnoho těchto látek v podobě tvrdnoucích usazenin. Cílená detoxikace by proto měla být spojena nejen s bezlepkovou stravou, ale také s podáním podpůrných bylinných přípravků. K potlačení přemnožených patogenních mikroorganizmů (plísní, kvasinek, virů a baktérií) slouží elixír Fungilen. Při chronických problémech doporučuji raději využívat více lahviček po sobě. Pro vyčištění lymfy a ostatních tělních tekutin v další očistné fázi nasadíme elixír Detoxilen. Důležité především při otocích a vyrážkách! Na úplný závěr ozdravné kúry je vhodné využívat ještě elixír Fructavit pro obnovu sliznic a pojivových tkání. Kromě nesporného ozdravného efektu přináší tento jednoduchý postup výrazné prodloužení a zkvalitnění života a téměř bezpracný úbytek hmotnosti. Klienti potvrzují zhruba desetiprocentní trvalou ztrátu nadbytečných kilogramů již během prvních dvou měsíců detoxikace. Podrobný detoxikační postup, včetně přehledu vhodných a nevhodných potravin, je popsán v mém Lexikonu zdraví.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopisu PHOENIX  v měsíci únoru 2008.