Podzemní voda, radioaktivní záření, zlomy v geologickém podloží, ale i energie duchovních bytostí, jež z nějakého důvodu nemohou odejít do světla a nadále setrvávají v zemské sféře – to vše může nežádoucím způsobem ovlivnit kvalitu lidského života, zvláště tráví-li člověk v inkriminovaných místech většinu svého času. Z dlouhodobého hlediska jsou tyto škodlivé vlivy příčinou vzniku vážných zdravotních problémů jak tělesných, tak i duševních, které, nezabránímeli včas jejich zhoubnému působení, se člověku mohou stát osudnými. Jedinečný postup praktikuje pan JOSEF ULEHLA z Přerovska, který při své práci využívá sílu modlitby.

Od chvíle, kdy jsme se před několika lety přestěhovali do rodinného domku nedaleko Kladna, se v naší rodině začaly objevovat nejrůznější problémy. Každé ráno jsem se probouzela se silnými bolestmi v kyčlích a kolenou, které se neustále zhoršovaly, takže mi po čase činila velké potíže i prostá chůze do schodů. Navíc jsem se potýkala s naprostým nedostatkem energie bez ohledu na to, jestli jsem spala pět nebo deset hodin. Manželovy pocity byly obdobné; oba jsme to zpočátku přičítali sedavému zaměstnání a každodenní práci s počítačem. Problémy se však záhy objevily také u našich dvou synů, kteří začali být mnohem méně odolní vůči různým infekcím a také jejich chování se hodně změnilo. Hravá neposednost přerostla v neklid a nervozitu. Také naše vzájemné vztahy s manželem přestávaly být bezproblémové jako dřív… V tuto chvíli nám už bylo jasné, že se věci vyvíjejí nežádoucím směrem a že je třeba co nejdříve zamezit narůstajícím problémům.

Neklid v domě

Věděli jsme, že v domě existují geopatogenní zóny, ale dalším nemilým překvapením bylo zjištění, že tyto zóny nejsou to jediné, co nám komplikuje život. Po nějaké době jsme zaznamenali velmi podivné úkazy, které se objevovaly zejména v noci. Na chodbách se zničehonic rozsvěcelo a zase zhasínalo světlo, ze schodů byly slyšet hlasité kroky a domem se ozývaly duté rány. Vzpomínám si na jeden večer, kdy se tyto úkazy projevily s nebývalou intenzitou. Toho dne byli u nás na návštěvě moji rodiče, kteří spali v pracovně, jež sousedí s naší ložnicí. Bylo něco po jedenácté, oba již dávno spali a my s manželem jsme se již také chystali ulehnout. Vtom jsme zaslechli z vedlejšího pokoje hlasitou ránu a po chvíli další. Nebylo to pro nás nic nového, takže jsme se rozhodli pustit to z hlavy a jít spát. Záhy se však začal ozývat jeden úder za druhým a zvuky byly čím dál hlasitější. Trvalo to asi patnáct minut a pak se to stalo – vedle v pracovně spadla na zem celá velká knihovna. Oba jsme slyšeli obrovský dutý náraz a tříštivé zvuky sypajícího se skla. To už manžel nevydržel, vyskočil z postele a běžel k rodičům. Jaké bylo jeho překvapení, když otevřel dveře a zjistil, že oba pokojně spí a knihovna stojí na svém místě zcela neporušená…

Pomoc v pravou chvíli

Podobných úkazů jsme zažili ještě velmi mnoho. Nyní už bylo zřejmé, že se zde kromě geopatogenních zón nacházejí také nežádoucí energie. Zřejmě se jednalo o duše lidí, které z nějakého důvody nemohly nebo nechtěly odejít a setrvávaly i dále na Zemi, připoutány k našemu domu. Časem jsem si navykla provádět každého večera očistný rituál, během kterého jsem prosila o ochranu naše andělské pomocníky, zejména pak archanděla Michaela – bojovníka se zlem, a všechny přítomné duše posílala s láskou do světla. Noci již byly o poznání klidnější, ale podvědomě jsem tušila, že tato metoda není zcela účinná a že nás nežádoucích duchovních elementů definitivně zbavit nedokáže. A pak se mi "náhodou" podařilo získat kontakt na pana Josefa Ulehlu, který se podobnými fenomény zabývá již patnáct let. Při své práci nepoužívá však žádné přístroje ani tradiční virguli. Pan Ulehla je pravověrný křesťan, mariánský poutník, který spoléhá na svou víru a zázračnou sílu modlitby.

Jak jste se dostal k tak neobvyklé práci?

Měřením geopatogenních zón se počátkem devadesátých let zabýval už můj tatínek. Tehdy jsem byl ještě ateista, původní profesí strojař, který zarytě tvrdil, že nic podobného neexistuje. Byl jsem však zároveň velmi citlivý a jako řada dalších lidí jsem hledal odpovědi na otázky týkající se smyslu lidského života. V té době jsem potkal jednoho člověka, který mi vysvětlil sílu modlitby a poradil mi, abych to zkusil i při práci. Od té doby se můj život hodně změnil, začal jsem se pravidelně modlit. Později jsem zavítal také do Medžugorje v západní Hercegovině, kde se zjevuje Panna Marie. To byl pro mě nesmírně hluboký duchovní zážitek, který mi do budoucna ukázal tu správnou cestu.

Používal jste dříve ke své práci virguli?

Ano. Později jsem prožil velmi zvláštní mši svatou, kde mě napadla myšlenka odložit virguli, pracovat jen pocitem, spolehnout se na modlitbu a pracovat za dar dobrovolný. Dnes si myslím, že ten, kdo chce měřit zóny, se bez víry a modlitby neobejde. Jinak si totiž nemůžete být jisti, kdo s vámi komunikuje.

Jak tedy vlastně měříte zóny?

Výhradně pocitově. To znamená, že v zasažených oblastech prožívám nejrůznější fyzické pocity. Například v místech, kde se nachází podzemní voda, mi praskají klouby v kolenou. (Tento fakt mohu osobně potvrdit: když pan Ulehla procházel naší ložnicí, která se nachází nad silným podzemním pramenem, vycházelo z jeho kolen velmi hlasité praskání.)

Rád bych ovšem zdůraznil, že to nejsem já, kdo určuje umístění a druh zóny. Ale prosím Boha o vedení. Před každou návštěvou se pomodlím a odevzdám ji Bohu.

Jste podnikatel, ale pracujete za dar dobrovolný, což je velmi nezvyklé…

To asi ano, ale mám k tomu své důvody. Kdysi jsem navštívil jednu ženu, která předtím dvakrát potratila. Tou dobou byla zrovna nezaměstnaná a nevěřila, že jí tatno služba přinese užitek. Dnes má tato paní krásnou dceru. Někdy je lepší, když vás lidé ohodnotí sami. Od té doby pracuji za dar dobrovolný, i když mi to občas stěží pokryje jen náklady na dopravu. Peníze jsou pro mě důležité, protože mám rodinu, ale nejsou to nejpodstatnější.

Neměl jste někdy chuť začít dělat něco jiného?

Ano a mnohokrát. Ale v okamžiku, kdy jsem se rozhodl, že své práce zanechám, se pokaždé ozval někdo, komu jsem v minulosti pomohl. Zavolala třeba paní, která dlouho nemohla otěhotnět, že se jí narodilo zdravé miminko. Byla nesmírně šťastná a moc mi děkovala. Tyto reakce jsem chápal jako jasný signál, že mám vytrvat, a tak se i stalo.

U nás doma jste odhalil několik míst, která se nacházejí nad silným pramenem podzemní vody. Tyto zóny jsou zřejmě poměrně časté. Co všechno mohou způsobit?

Dlouhodobý pobyt v těchto místech vyvolává zejména revmatické potíže. Lidé si obvykle stěžují na bolavé klouby, záda, kříž. U dětí lze pozorovat sníženou obranyschopnost, astma, alergie a časté záněty horních cest dýchacích. Typickým příznakem je i problematické chování.

Než se tedy rozhodneme ke koupi bytu, domu nebo pozemku, měli bychom svoji volbu předem pečlivě zvážit…

To nepochybně. Někteří lidé, zvláště ti pracovně hodně vytížení, dělají velkou chybu, když si například vyberou dům podle katalogu a místo samotné je již příliš nezajímá. V okamžiku, kdy se nastěhují, je už pozdě něco měnit. Mnozí si tak nevědomky způsobí v budoucnu mnoho problémů. Také je dobré podívat se, co tam roste a jak – např. stromy bývají na špatných místech pokroucené, ohnuté a nemocné.

To se jistě týká i duchovních zón…

Samozřejmě. Řekl bych dokonce, že spirituální očista je ještě mnohem důležitější než odstranění geopatogenních zón. Jeden můj přítel chtěl kdysi koupit pozemek na místě bývalého pole. Byl jsem se tam s ním podívat a prožil jsem zde velmi živou vizi, v níž se toto pole proměnilo v jedno velké válečné popraviště (jak jsem později zjistil, na tomto místě probíhaly těžké boje za druhé světové války). Koupi pozemku jsem mu pochopitelně nedoporučil. Poslechl mě. Koupil si jiný pozemek o dva kilometry dál a dobře udělal. Na tom původním místě si postavil dům někdo jiný a problémy na sebe nenechaly dlouho čekat…

Většina lidí však nedisponuje vašimi schopnostmi. Mohou se i přesto vyvarovat míst s negativním působením?

Mohou, dají-li na svou intuici. Ta by jim mohla napovědět, zdali je místo dobré nebo ne. K tomu je potřeba čas, zklidnit se, projít se po pozemku a zkusit vnímat a představit si sebe na takovém místě. Například váš dům, i přes některé nežádoucí vlivy, které tam jsou, je dobrým místem pro vaši rodinu. Zkuste si vzpomenout na okamžik, kdy jste ho poprvé uviděla. Co jste v tu chvíli cítila?

Že je to ten pravý, přestože se nachází na opačnou stranu od Prahy, než jsme potřebovali. Okamžitě jsme se do něj s manželem zamilovali…

Tak vidíte. Vaše pocity byly správné a jasně potvrdily vaši volbu. Ještě lepší je, když se člověk předem pomodlí. Modlitba nás totiž činí mnohem vnímavějšími.

O zázračné síle modlitby jsme již několikrát psali. Máte nějakou praktickou radu pro ty, kteří se modlit chtějí, ale nevědí jak, anebo mají velmi málo času?

Nechtěl bych nikomu radit, co má nebo musí dělat. Mohu Vám pouze říci, jak to dělám já. Lidé si mnohdy vymýšlejí vlastní komplikované formulace, prostřednictvím kterých se obracejí k Bohu s nejrůznějšími požadavky. To je dobré. Přesto si však myslím, že je lepší pomodlit se modlitbu, kterou nám dal Bůh. Tou je Otčenáš. Zkuste si ji zapsat na papír a logicky se nad ní zamyslet – uvidíte, že je v ní řečeno úplně vše. Já se rád modlím růženec – je to nádherná prosba naší mamince a zároveň je v něm obrovská síla, a také korunku k božímu milosrdenství a k Svatému Michaeli Archanděli. S modlitbou začínám ráno a podle potřeby se modlím i během dne. Korunku ve tři hodiny odpoledne, neboť v tuto dobu je její účinek nejsilnější. K tomu, abychom se pomodlili, není zapotřebí příliš mnoho času. Otčenáš a případně i další z výše zmiňovaných modliteb nám zabere pár minut. V těžkých chvílích si řeknu: "Bože, pomoz mi", "Ukaž mi", nebo "Předávám ti zlé myšlenky ". To je další obrovská výhoda, kterou nám skýtá rozmluva s Bohem: chceme-li, odevzdáme mu všechny své starosti a trápení a naše hlava je hned o poznání lehčí. Jsme klidnější, vyrovnanější a zbude nám víc času na příjemné věci, například na rodinu nebo koníčky. Kdysi mi jeden člověk řekl: "Mám čas na to, co je pro mě důležité." Modlitba je pro mě důležitá.

Někteří z nás se možná budou zdráhat předat Bohu svoje myšlenky, zvláště ty, v nichž je přítomna zloba, vztek či nenávist…

Myslím si, že Bůh nám dal svobodu a je na nás, jak se rozhodneme. Není třeba se ničeho bát, neboť Bůh nás velmi miluje. Svého jediného syna nechal zemřít na kříži právě za naše hříchy. Klidně mu proto odevzdejme i to zlé.

Řekl jste, že modlitba zvyšuje vnímavost. Tak mě napadá, nejsou právě vnímaví lidé v nevýhodě oproti těm méně vnímavým? Nepůsobí na ně všechny záporné vlivy s mnohem větší intenzitou?

Myslím, že negativní energie působí na všechny podobně. Vzpomínám si například na jeden panelový dům, ve kterém se nacházela silná geopatogenní zóna, jež procházela místem, kde většina lidí měla ložnici. Onemocněli všichni bez výjimky. Někdo dříve a někdo později.

Řekl bych, že ti vnímavější mají spíše štěstí, že problém dříve odhalí a začnou ho řešit. Modlitba je v tomto směru velmi dobrým pomocníkem. Člověk důvěřující Bohu to vždycky bude mít snazší. Přesto se dnes většina lidí nemodlí…

Měl by se člověk modlit pouze za sebe, případně i za své blízké, anebo by v modlitbě měl být přítomen nadosobní aspekt?

Já se modlím, abych šel tam, kam mám jít, a také za rodinu a lidi, které jsem navštívil. Řadu let prosím také za duše v očistci a za úmysly svatého otce.

Vím, že spolupracujete s řadou kněží…

Nemůžu říct, že spolupracuji s řadou kněží. Mám pár známých kněží, kterých si velmi vážím a probírám s nimi nejrůznější problémy a případy. Neboť já sám jsem na začátku a jejich rada je pro mě nepostradatelná. Je pro mě velmi důležitá i častá zpověď a mše svatá s přijímáním. Jejich pomoci využívám v případě, že se v domě vyskytnou duchovní problémy. Pak je nutné nechat tyto prostory vysvětit. Tento akt je velmi účinnou a spolehlivou metodou proti všem nežádoucím duchovním energiím. Musí jej však provést pouze kněz, který má k tomu schopnost a zvláštní pověření. Někdy je to velmi složité.

Za rozhovor děkuje Zdeňka Jeníčková.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopisu PHOENIX  v měsíci únoru 2008.