V naši praxi sledujeme, že většina problémů, které lidi mají, plyne z nevyrovnaných a nezvládnutých partnerských vtahů. Nikdo nám však nedal instrukce, jak je zvládat. Každý sám si sbírá zkušenosti, aby pak na závěr života mohl zkonstatovat, zda se mu to povedlo, nebo nikoliv.

Vztahy, to je pro lidi největší zkouška. Z celkového hlediska jsou vztahy všechno, co žijeme. Vlastně vztahy vytvářejí život a ve vztazích si uvědomujeme sami sebe.

Představme si, že bychom byli nic v žádném prostoru a času. Ani bychom si neuvědomovali, že jsme. Nebyl by žádný konflikt. Nikdo a nic by nebylo štíhlejší, nebo tlustší než my, hezčí, nebo škaredší, větší, nebo menší, chudší, nebo bohatší, hloupější, nebo moudřejší. Bylo by pouze to, co by bylo, a to by vlastně ani nebylo, tudíž ani není o čem mluvit.

Stačilo ale, že si toto vědomí-nevědomí zamanulo instalovat do té nicoty jeden bod a už začaly vznikat vztahy. Já jsem větší než ten bod, bod je menší než já. Na druhé straně ale bod, který vznikl z původního vědomí-nevědomí, měl podobnou schopnost uvědomění, protože vznikl jako jeho obraz, a tak se urazil, že je menší než něco, co ho vytvořilo, a začal intenzívně pracovat na tom, aby to změnil. Pohonnou silou, motorem k jeho další horečnaté činnosti byly emoce – pocity.

Ze začátku byly emoce velmi jednoduché

Hlavně byla pociťována láska (tj. všeobjímající pocit sounáležitosti), bezpodmínečná a čistá. Vytvářením dalších forem a nových vztahů mezi nimi se postupně překrývalo to prvotní uvědomění, že všechno je láska a není nic jiného než láska, protože vzájemné vztahy mezi nově vzniklými formami pouze odrážely základní čistou prvotní lásku. Schopnost pouze odrážet a neprocítit vytvořila základní emoci proti lásce, a to je strach. Jednotlivé formy mezi sebou ve svých vztazích začaly mít strach, že přijdou o lásku. Jejich tvůrčí vědomí pak rozvinulo strach do nejrůznějších podob, které tvoří škálu tzv. negativních emocí. Vztahy se stávají stále komplikovanější, tak jak jsou formy stále dokonalejší. V okamžiku, kdy uvědomění nově vzniklých forem (vesmíru, lidí, nekonečně dokonalejších bytostí jako jsou lidé) dosáhne uvědomění prvotního vědomí, nezůstane nic, jen LÁSKA. Láska, uvědomující si sebe sama.

Jsme spolu již 33 let a jsme původně manželé. Snubní prstýnky, se kterými jsme začínali, měly ostré hrany a překážely při naši práci, protože zadrhávaly o kůži klienta. Tak jsme je přestali nosit a nakonec jsme je nechali přetavit na jiné šperky. Poslední léta pociťujeme k sobě zamilovanost a lásku, kterou jsme předtím neznali. Rozhodli jsme se proto, že si necháme udělat nové snubní prsteny, ale jiné, než jak se klasicky dělají. Mají totiž otevřený tvar. Zlatnice řekla, že takové snubní prsteny ještě neviděla, natož aby je dělala.

Otevřený kroužek, něco jako spirála, nám má připomínat, že láska se musí rozvíjet stále na vyšší úroveň. Má v sobě myšlenku otevřenosti, ale přitom věrnost nastoupenému trendu. Forma, která je stejně tak dobře připravena přijímat jako dávat.

Stále víc přicházíme k přesvědčení, že láska, jakýsi pocit, že jsem milován nebo miluji, je především otázka rozhodnutí. Je proto třeba nasměrovat myšlenky, být ochotný ukázat dobrou vůli. Prostě otevřít srdeční čakru. Často slyšíme, že si lidé stěžují, že mají nedostatek lásky od svých bližních. Chyba je však v nich samotných, protože láska nemůže být zavřeným srdcem pociťována.

Vztahy jsou třecí plochy, na kterých se promítá všechno, co nás dělá tím, čím jsme. Vlivy dědičné, z výchovy, to, čím nás poznačilo školství, společenské vědomí. Také se v nich plně realizuje naše karma, tj. následky naších myšlenek, slov, představ, pocitů a činů. Všechno se to tam pěkně mele a brousí. Většina partnerů po zjištění, jak je to velmi bolestný a nepříjemný proces, bere nohy na ramena a vrhá se do vztahu jiného, nebo se vztahům začne tvrdošíjně vyhýbat. V prvním případě mu vesmír dohodí vztah, ve kterém musí řešit stejné, ne-li větší problémy podobného ražení. Ve druhém případě zkamení z toho, jak všechnu tu emoční energii v sobě dusí.

Jsme přesvědčení, že zdravé fungování vztahu se nezaobejde bez doteků náklonností, hlazení, objímání a něžného sexu. Sexuální energie, kterou každý láskyplný dotek vytváří, může sloužit podpoře a rozvíjení vztahu. Nám přitom velmi pomohlo TAO a rozvíjení sexuální energie podle mistra Mantak Chia. Aby partneři mohli spolu dosahovat společných orgazmů, aby jim sexuální energie začala zlepšovat zdraví, regenerovat vnitřní orgány, prostě udržet stálé zdraví a mladost, musí se naučit spolupracovat. Změnit boj protikladů JIN a JANG na spolupráci. Tato nutnost spolupráce v sexu se nám postupně přenesla i do ostatních oblastí společného života.

Velmi dobrou technikou, díky které se nám daří spolu přežít (je pravda, že to někdy pořádně zajiskří), je ranní posílání zelené a růžové energie ze srdce do srdce. Stačí si deset vteřin udržet představu o jakémsi svítícím reflektoru. Každý z nás to dělá bez toho, aby se staral o to, co s ní udělá ten druhý. Výsledkem je dobrý pocit z tohoto cvičení a lepší komunikace s partnerem.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 5/2010.