Člověku se málokdy poštěstí setkat se s někým, kdo je mu nejen schopen pomoci od jeho zdravotních problémů, ale kdo je rovněž ochoten naslouchat a porozumět tomu, co tíží také jeho duši. V dnešní době není těžké dopřát svému tělu kvalitní péči fundovaného odborníka. Méně často se už stává, aby v sobě tato procedura snoubila profesionální přístup k somatické problematice s celistvým pohledem na člověka, který je kromě své tělesné schránky obdařen také duší, onou krásnou a záhadnou substancí vyžadující zcela osobitou péči.

Přesto se najdou tací, pro které je tento holistický přístup něčím naprosto přirozeným jako například JIŘINA VÁVROVÁ, kterou jsem navštívila v její kladenské ordinaci, když jsem se před časem rozhodla podstoupit colonhydroterapii.

Jaká je Vaše původní profese a jak jste se vůbec dostala k téhle práci?

Původní profesí jsem dětská zdravotní sestra, ale to jsem vlastně nikdy nedělala. Poptávka po odpovídajících místech byla tehdy výrazně vyšší než nabídka, takže jsem po škole začala svou praxi na interním oddělení. Avšak pozdější okolnosti způsobily, že jsem musela zůstat doma. Chtěla jsem si proto najít alespoň nějakou domácí práci. Asi před šesti lety jsem objevila inzerát, ve kterém sháněli někoho, kdo by byl ochoten pracovat s hydrocolonem. Zaujalo mě to, a tak jsem to zkusila. Následovala různá školení a další vzdělávání a pak už se věci rozběhly samy.

Jak vzpomínáte na své začátky? Colonhydroterapie u nás stále ještě platí za poměrně novou a ne zcela standardní proceduru.

A přitom podobné postupy najdeme již v dávných dobách, kdy si lidé běžně pomáhali klystýry od různých zdravotních potíží. Je pravdou, že začátky nebyly nijak zvlášť úžasné. V lidech přetrvávají různé předsudky a přirozeně i strach z nových věcí. Nehledě na to, že daná procedura není pouze o výplachu, ale váže k sobě spoustu dalších otázek a důležitých informací. Tato počáteční bariéra se však postupem času téměř vytratila a dnes ke mně naopak chodí lidé, kteří vědí, co chtějí a jsou rozhodnutí se sebou něco dělat. To je velmi příjemný aspekt a nesporné plus téhle práce – nesetkáte se tu totiž s lidmi, kteří jsou permanentně naštvaní a stále jen kritizují. Naopak. Ti, kteří sem přicházejí, už mají jasno v tom, proč něco podobného podnikají, a v jejich postoji je cítit jistá pokora a rovněž očekávání, že jim bude nasloucháno.

Podle čeho se pozná, jestli jsou ve střevě toxické látky?

K charakteristickým příznakům patří trvale zvýšená únava, chronická rýma, bolesti hlavy, bolesti v kříži, zácpa, páchnoucí dech, tělesný zápach, zvětšené břicho atd.

Někteří lidé dávají přednost tradičním klystýrům před moderní metodou výplachu.

Klystýr však dosáhne jen do poslední části tlustého střeva, kdežto colonhydroterapie střeva opravdu důkladně propláchne. Ne nadarmo se přístroji, který se při této metodě používá, říká "pračka na střeva".

Spousta lidí se domnívá, že tato procedura se odehrává v naprosté tichosti a intimitě, kdy se kontakt s obsluhujícím personálem omezí na nezbytné mechanické úkony. Tady jsem se však přesvědčila o pravém opaku. Je možné, že někteří lidé si sem přijdou v prvé řadě popovídat a při té příležitosti podstoupí i střevní výplach?

To se tu stává poměrně často. Mnoho mých klientů trápí nejrůznější problémy, s nimiž se potřebují někomu svěřit. Mnohdy tu probíhají i velmi otevřené rozhovory, při nichž lidé dokonce odblokují nějaký svůj problém. Někdy se dokonce stane, že si místo výplachu celou hodinu jen povídáme. Ani takovému scénáři se nebráním. Občas je to prostě zapotřebí, aby v sobě člověk uvolnil nahromaděné napětí. Nehledě na to, že výplach prováděný ve stavu stresu bývá většinou zcela bez efektu. Jediným "výsledkem" jsou pak zbytečně vyhozené peníze. A co je nejhorší – člověk po takovém neúspěchu ztrácí chuť na sobě dál pracovat.

Tento fakt jsem si bohužel neuvědomila, když jsem u vás podstoupila první sérii výplachů. Potýkala jsem se tehdy s vážnými osobními problémy, které se jistě podepsaly i na mém tělesném zdraví. Netušila jsem, že stres dokáže střeva zcela znehybnit.

Tohle stres umí naprosto dokonale. Bohužel. Potom nepomůže ani několik opakovaných výplachů, protože střeva se zkrátka nepohnou a tím pádem ani nevyloučí nahromaděné usazeniny. Člověk se musí nejprve uklidnit a vnitřně zharmonizovat, případně podpořit celý proces vhodnými bylinnými čaji, které činnost střev znovu nastartují.

…neboli se stále znovu přesvědčujeme o tom, jak všechno souvisí se vším.

Ano a o střevech to platí dvojnásob. Já osobně tvrdím, že střeva jsou naší druhým mozkem. To, co člověk přijme a zpracuje myšlenkově, putuje poté organizmem do dalších míst, a to hlavně do střev. Negativní myšlenky a prožitá traumata zde pak nastartují odpovídající reakci.

Z toho plyne, že k takovému zákroku by měl člověk přistupovat ve stavu psychické pohody. Výsledek pak možná předčí jeho očekávání.

Očista střev nás skutečně dokáže zbavit mnoha problémů; to zde vídám pravidelně. Velký efekt má například u alergiků. Měla jsem tu třeba pána, který byl těžkým astmatikem, ale po výplachu se situace natolik upravila, že nemusel půl roku použít svůj sprej. Příčný tračník má totiž přímou souvislost s dýchacími orgány, tudíž jeho vyčištění velmi účinně působí i proti průduškovému astmatu. Vzestupná část tlustého střeva je zase spojena – mimo jiné – se smyslovými orgány. U jedné z klientek bylo např. prokázáno čtyřicetiprocentní zlepšení ušních potíží, k němuž došlo už po prvním výplachu. Měla jsem tu také ženu, která nemohla otěhotnět. S manželem se s tím už víceméně smířili a rozhodli se "nechat to na přírodě". Za necelé čtyři měsíce po výplachu paní otěhotněla. Těhotenství bylo sice problematické – žena měla potíže s udržením plodu – ale nakonec vše dobře dopadlo a dnes má už ročního chlapečka. Colonhydroterapie jí pomohla v tom, že vyčistila oblast ženských orgánů – vejcovodů, dělohy atd. a oplozené vajíčko se mohlo uvolnit a projít až k děložnímu otvoru.

Jako pozitivní vnímají lidé, kteří podstoupili tuto terapii, také nebývalý příliv energie.

To je vcelku logické. Tělu se nesmírně uleví, když přestane absorbovat toxické látky ze střev. Měla jsem tu klientku – lékařku – která s únavou bojovala den co den. Přišla celkem na tři výplachy. Výsledek zřejmě nadchl i jejího manžela, který se později také objednal. Řekl mi pak doslova: "Po třech výplachách mám doma úplně jinou ženu. Energickou, akční a naprosto v pohodě."

Souvisí tato terapie také s tím, po čem mnoho žen i mužů marně touží – s návratem k přirozeně štíhlé postavě?

Samozřejmě. Opět mohu uvést jeden příklad z praxe. Chodil ke mně kdysi čtyřicetiletý muž s nadváhou. Byl stále unavený, trpěl zažívacími potížemi a jeho krevní rozbory vykazovaly vysoký cholesterol. Absolvoval u mě čtyři výplachy. Pak přišel znovu za půl roku. Za těch šest měsíců se změnil k nepoznání. Vypadal nesmírně spokojeně, doslova zářil. Díky tomu, že zhubnul, se mohl vrátit ke svému milovanému koníčku – cyklistice, která mu tolik chyběla. A také jeho životospráva prošla zásadními změnami.

Při masáži, kterou jste mi prováděla během terapie, jsem si nemohla nevšimnout, že používáte i reiki. Jak jste se dostala k práci s energiemi?

Před pár lety ke mně přišla na výplach klientka, která se věnuje reiki. Při druhé návštěvě se osmělila a řekla mi, že se jí nezdám být zrovna v pohodě. Byla to pravda, a tak jsme si o tom spolu popovídaly. Měla jsem tehdy problémy sama se sebou, nechávala jsem se ovlivňovat druhými a neměla jsem se ráda. Ona mi na oplátku svěřila své vlastní zkušenosti a hovořila i o potížích, které ji dovedly k reiki. Rozhodla jsem se, že to taky zkusím. Před pěti lety jsem prošla zasvěcením prvního stupně. Další rok jsem pak v sobě vstřebávala všechny změny, které mi reiki přinesla. Některé z nich probíhaly skrytě, jiných si všimli i lidé v mém okolí, například dcera, která mi řekla: "Mami, ty jsi teď mnohem klidnější a konečně ses naučila říci druhým ne." Poté následoval druhý stupeň zasvěcení a pár měsíců na to třetí. Nějakou dobu jsem si pak doslova hrála s energií. Čistila jsem si jídlo, posílala jsem reiki sama sobě, abych se zbavila únavy a chránila se před zbytečným stresem. To všechno jsem dělala hlavně pro sebe a také proto, abych dokázala své rodině, že nejsem malá ustrašená holka a že se umím s problémy poprat.

Bývá pravidlem, že když člověk vstoupí na cestu sebepoznání, každý dílčí krok v něm podnítí další snahy, jež míří ještě dál.

U mě tomu bylo podobně. Poté, co jsem získala třetí stupeň reiki, jsem začala hledat další cesty. Loni na podzim jsem podstoupila zasvěcení do prvního a druhého stupně Šambaly 1024, a to hlavně z toho důvodu, že jsem chtěla udělat něco se svým zdravím.

O Šambale jsme již ve Phoenixu kdysi psali. Čtenáři si možná pamatují, že toto jméno označuje hlavní město království Agharta – neviditelné město umístěné nad pouští Gobi, které zahrnuje komplex energetických duchovních středisek planety Země. Co však znamená ten číselný údaj?

Tento údaj představuje 1024 symbolů, které jsou rozděleny do čtyř stupňů po 256 symbolech a jsou předávány telepaticky do aury žáka prostřednictvím čtyř zasvěcení.

Komu je určen tento systém léčení?

Zejména těm, kteří vibrují ve vyšších energetických sférách. Energie Šambala 1024 však pomáhá všem lidem – i těm s nižšími vibracemi – pouze doba uzdravení se poněkud liší. Je to energie plná lásky, krásy a pokory, která nám pomůže milovat, léčit a integrovat sebe samé, takové, jací jsme, a zpřístupní náš život novým formám bytí, včetně našich minulých inkarnací, vývoje naší intuice, energetických spojení, práce s andělskými energiemi a vyššími duchovními pomocníky.

V čem se Šambala liší od reiki a lze obě tyto energie kombinovat?

Ano, lze je kombinovat. Samotné léčení můžeme zahájit pomocí reiki, k upevnění a doladění žádoucího stavu pak použijeme energii Šambaly. Reiki je energie, která svou podstatou patří do našeho trojrozměrného světa. Je to přirozená součást nás samých, jenom se s ní neumíme ztotožnit. Šambala je energií páté dimenze, pochází tedy z vyšších energetických sfér a jejím prostřednictvím léčíme nejen fyzické, ale i všechna ostatní těla. Odlišují se i pocitově. Při léčení s reiki převládá pocit tepla a ten, kdo pracuje se Šambalou, cítí chlad proudící zevnitř směrem ven.

Pracujete na sobě ještě jiným způsobem?

Zúčastňuji se tzv. řízených meditací, které jsou samy o sobě nezapomenutelným zážitkem. Kdysi se mi díky nim podařilo odblokovat čtyřicet let starý psychický problém a nyní je používám především jako účinný prostředek k upevnění svého zdraví. Netvrdím, že jsem v tomto ohledu dosáhla stoprocentního výsledku, ale bez nadsázky mohu říci, že mám své zdraví pod kontrolou. A to není málo…

To jistě není. Nehledě na to, že při každodenním styku s lidmi, z nichž mnozí trpí různými zdravotními problémy, je tělesná a duševní harmonie nespornou výhodou.

To máte pravdu. Jev, kdy vás druhý člověk, který se nachází ve stavu psychické či fyzické nepohody, připraví o část vaší energie, nebo na vás "přenese" některé své symptomy, není ničím neobvyklým. Z tohoto důvodu se energetická ochrana vždycky hodí.

Používáte reiki při colonhydroterapii pravidelně?

Ne, pouze tehdy, když mě o to lidé sami požádají, nebo když je z předchozího rozhovoru zřejmé, že s použitím této metody souhlasí.

Jak je to s věkovým zastoupením klientů? Mohou se této proceduře podrobit i děti?

Odpovím nejprve na druhou otázku. Přestože existují speciální sety určené k výplachům u dětí, já osobně nic takového neprovádím. Podle mého názoru jde o nepřirozený, a tedy nežádoucí zásah do vyvíjejícího se organizmu. Mými nejmladšími klienty byli dva osmnáctiletí bratři, kteří poukázky na výplach dostali jako netradiční dárek pod stromeček od svých rodičů. Následuje věková skupina do čtyřiceti let, která je zároveň nejsilněji zastoupenou kategorií. Klientů mezi čtyřiceti a padesáti lety chodí ze všech nejméně, což je zřejmě dáno tím, že se jedná o věkovou skupinu, která ještě žije podle starého výchovného vzorce. Jejich prioritou je především péče o rodinu, na sebe se přitom příliš neohlížejí. Navíc žijí v domnění, že ještě nejsou tak staří, aby museli řešit nějaké zdravotní potíže. Od padesáti let návštěvnost opět stoupá s tím, jak u žen nastupuje klimakterium a u mužů problémy s prostatou. Mou nejstarší klientkou byla pětaosmdesátiletá žena. Velmi čiperná a veselá dáma, která si svůj život, přestože nebyl právě snadný, dokázala naplno užívat.

Pokud se člověk vědomě odhodlá podniknout něco se svým zdravím, většinou se nejedná jen o jednu konkrétní změnu.

To je pravda. Těch změn bývá obvykle více, přičemž každá předznamenává nějakou další. Je přitom jedno, zdali začínáme ve fyzické rovině, jako je tomu i v případě colonhydroterapie, nebo naopak směřujeme z oblasti duchovní do fyzické, kdy se tato očista dotkne nejprve našich vnitřních postojů. Důležité je začít. Kde a s čím, to už je na každém z nás…

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 5/2010.