Nechme peníze, ať nám v dobrém slouží (2)
-
Vytvořenopátek 13. březen 2020 7:50
-
AutorZdeňka Jeníčková
-
Oblíbené772 Nechme peníze, ať nám v dobrém slouží (2) /propozice/item/772-nechme-penize-at-nam-v-dobrem-slouzi-2.htmlKlikněte pro přidání
-
Témata
Řekneme-li, že jsme něčím magicky přitahováni, popisujeme stav, v němž nejsme tak zcela pány sebe sama. Jednáme jako zhypnotizovaní. Následujeme volání, aniž bychom pomýšleli na následky. Náš rozum je přitom často zcela mimo. Přesně tak reaguje mnoho lidí ve styku s penězi. Při pohledu na velkou částku se jim rozbuší srdce a mnozí v takovém okamžiku bleskově přemýšlejí, zda by si ty peníze, nebo alespoň část z nich nemohli nějak přivlastnit.
Magická přitažlivost peněz
Svět financí je tak neskutečný, že mnoho lidí ztrácí půdu pod nohama a jsou uchváceni vírem peněz. Propadnou jim, stanou se závislými. Pokud si máme představit někoho, kdo je závislý na penězích, nejdříve pomyslíme na hráče hrajícího u stolu v kasinu vabank. Existují ale i jiné formy závislosti na penězích. Jednou z nich je lačnost. Člověk lačný po penězích není od jistého okamžiku schopen perspektivně myslet. Velmi často to vidíme v oblasti hospodářské kriminality. Pokud už jednou objevili zdroj peněz, nenajdou nikdy klid. Jako u drogově závislých musí své dávky neustále zvyšovat. Vlastní vnitřní varovný hlas potlačují, pro svou touhu jsou připraveni zničit sebe i své okolí. Vedle hrabivosti se často setkáváme s tendencí k nadměrnému nakupování. Lidé infikovaní nákupní horečkou kupují věci, které nikdy nemohou upotřebit. Své nákupní útoky financují stále novými půjčkami. Navenek to vypadá, jako by si něco dopřávali, ve skutečnosti si však nedovedou nic užít.
Blahodárné čchi – smrtonosné sha
Jak je vůbec možné, že černá magie peněz působí na všechno živé tak smrtonosně? Při jejím působení vzniká totiž zvláštní nezdravá forma energie – Číňané jí říkají sha. Pokud bychom si ji chtěli představit jako diagram, jednalo by se o rovnou, přímou linii ve tvaru šipky. Sha je jako divoká řeka, která všechno strhává s sebou a míří s tím do záhuby. Naproti tomu životadárné čchi se nikdy nepohybuje přímo, ale ve vinutých liniích jako kroutící se meandrová řeka, v jejíž záhybech se může nahromadit nová plodná půda. Energie sha plyne velmi rychle. Učení feng-shui například varuje před stavbou dlouhých, přímých silnic, protože podporují tvorbu této nežádoucí energie. Avšak právě současný hospodářský systém, který je nakloněn ekonomicky efektivním průběhům, ve většině případů upřednostňuje přímé cesty. Jakmile zasahujeme do sociálního systému nebo ekosystému a jednáme přitom ekonomicky, produkujeme právě takové energeticky nezdravé dráhy.
Fraktál – systém uvnitř chaosu
Slavný polský matematik Benoit B. Mandelbrot se intenzivně zabýval výzkumem chaosu a přišel na to, že většina růstových procesů ve vesmíru probíhá ve zvláštních rozvětvujících se vzorcích – vytvořily se tak sněhové krystaly, plicní průduchy, Mléčná dráha. Zvláštností těchto vzorců, tzv. fraktálů, je jejich vzájemná podobnost. Struktury jsou shodné jak v malém, tak ve velkém "provedení". Hlávka květáku má jako celek stejnou strukturu jako jednotlivá růžička a také každá růžička je uvnitř složena podobně. Je to jako u matriošek, které člověk může vkládat do sebe: jsou symbolem nekonečnosti. Když si něco přivlastňujeme, postupujeme strategicky. Postupujeme-li strategicky, zasazujeme do ušlechtilých vzorců přímočaré trhliny, tak jako silnicemi rozdělujeme neporušený prales. Ničíme vnitřní harmonii.
My lidé se musíme naučit myslet v takovýchto květnatých vzorcích namísto v rovných liniích. Nic v přírodě neprobíhá absolutně přímočaře, jak bychom chtěli. Všechno se vyvíjí, vše je v pohybu. Vlastně bychom si museli fraktál představit jako pohyb v trojrozměrném prostoru.
Duchovnost umožňuje vnímat podstatu
Náš západní logický rozum rozebírá jeden předmět zkoumání na stále menší části. Zkoumáme-li rostlinu, rozřízneme ji na tenoučké dílky a vložíme pod mikroskop. Její funkce v širší souvislosti, její místo v květnatém vzorci nás nezajímá. Chceme-li řepku, vypěstujeme pravoúhlé pole s řepkou. Všechno, co není řepka, se vymýtí. Indiáni v Jižní Americe pěstují úplně jinak. Znají místo každé rostliny v celkovém vzorci. Kombinují různé rostliny, které jsou si vzájemně prospěšné. Jejich pole vypadají velmi neuspořádaně. Žádné rovné linie, žádné ostré členění, ale také žádné prostředky proti plevelu a žádná rostlinná hnojiva. Až do zavedení průmyslových monokultur žili indiáni s tímto systémem v hojnosti a blahobytu. Nyní pracují jako dělníci na plantážích a jejich děti trpí podvýživou. Pokud se chceme naučit sladit svůj život znovu s přírodou, namísto abychom se postavili proti ní, musíme se naučit myslet v těchto květnatých vzorcích. Úkolem lidstva je provést onu mnohokrát zapřísahanou změnu paradigmatu.
Lidská vůle hýbe vesmírem
Všichni vytváříme magii, ať už jsme si toho vědomi, nebo ne. Každý člověk vyzařuje určitou energii, kterou ostatní lidé za určitých okolností mohou dokonce fyzicky vnímat. Síla lidské vůle je jednou z nejsilnějších sil ve vesmíru. Není to sice žádná vlastní forma energie, je však schopna vázat velmi silné energie a s jejich pomocí na této rovině reality zhmotňovat pravděpodobnosti – neboli nechat je, aby se staly skutečností. Svět kolem nás vypadá tak, jak jsme si jej vytvořili. To není myšleno obrazně, nýbrž doslova. Existují dokonce lidé, kteří zastávají názor, že vzájemnými mezilidskými dohodami na určitých rovinách vědomí ovlivňujeme přírodu a vyvoláváme například přírodní katastrofy, abychom tak odbourali duševní napětí. S ohledem na vše, co víme o lidské vůli, se tato myšlenka nezdá vůbec zcestná. Se silou své vůle můžeme přitahovat pravděpodobnosti, které jsou pro nás výhodné. To se může naučit každý. Není tak těžké rozvíjet tyto magické schopnosti – jednoduše to jen málo trénujeme. Pokud bychom část každého dne věnovali pravidelným meditacím, mohli bychom rychle docílit magických pokroků.
Vědomá magie
Průměrný člověk je však většinou po celý den zaměstnaný. Stále na něčem pracuje, něco čistí, uklízí, mluví, jí a tak dále, nezastaví se, aby se do sebe pohroužil, nesní, nehromadí sílu své vůle. Tomuto "hromadění" se říká fokuzace neboli zaostřování. Pokud by to dělal, vypadal by jeho svět úplně jinak. Ne bezpodmínečně lépe, spíše by však více odpovídal jeho vůli.
Někdy potřebujeme k prosazení toho, co cítíme, odvahu. Intuice nám občas dodává nepopulární vnuknutí, která se neshodují s tím, co si myslí většina. Pak platí, že je třeba vytrvat a postavit se za sebe a svou intuici. Názor davu nám nikdy nebude dobrým rádcem. Pokud chceme začít žít s vědomou magií a zhmotňovat svá přání, bezpodmínečně musíme přestat hledět na to, co "se obvykle dělá". Potřebujeme k tomu svou vlastní vůli a musíme si být vědomi její nekonečnosti. Musíme věřit, že máme dovoleno čerpat z nesmírnosti vesmíru. Nebuďme cudní a skromní, až se mu vydáme vstříc, ale také nebuďme troufalí a nestřídmí.
Důvěřujme vlastní síle
K uskutečnění svých přání nepotřebujeme bezpodmínečně peníze. Cíl svých tužeb můžeme zhmotnit stejně tak dobře i bez zacházky kolem peněz. Mysleme ve svém přání třeba na dům na pobřeží nebo butik ve městě. Klidně nechme na vesmíru, ať za nás svede energetické dráhy, které pak povedou k cíli našich tužeb. Nezapomínejme, že vesmírné zákony neprobíhají přímočaře a logicky, ale v květnatých vzorcích. Čím méně se budeme míchat do realizace svých přání, tím lépe. Důležité je pouze to, abychom vždy zaostřili svoji vůli a soustředili se přímo na své přání. Každá váhavá myšlenka může znamenat konec. Pokud si hned na začátku pomyslíme, že "z toho nic nebude", nebo se sami sebe ptáme, zda jsme si to "opravdu zasloužili", bereme své touze vítr z plachet. Nejlepší je naprostá nezaujatost a důvěra ve vlastní sílu. Hybnou silou realizace našich přání jsou emoce. Musíme si tedy živě představit, jak bychom se cítili, kdyby se nám naše přání splnilo.
Zachovejme svůj střed
Zatímco necháváme své energie plynout, stále bychom měli dbát na to, abychom se nacházeli v jejich středu. Každý člověk má vyměřeno optimální množství peněz, které se k němu hodí. Pokud tohoto množství nedosáhne, nemůže realizovat svá přání, pokud je překročí, musí se příliš zabývat tím, jak své bohatství využít a ztrácí z dohledu svůj cíl. Optimální množství bohatství není konstantní. Zpravidla v průběhu života kolísá, u většiny lidí má lehce stoupající tendenci. Velké množství peněz, která nás zaplaví najednou, nás může porazit. Pořád víc neznamená automaticky pořád lépe. Jen my sami můžeme rozhodnout, kolik bohatství se k nám hodí. Většina duchovních učitelů nebude např. nikdy vlastnit velký majetek, přesto jsou se svým životem spokojeni. Příliš velké materiální bohatství by je odvracelo od meditace.
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 3/2010.