Klášter Teplá
Za svoji existenci klášter Teplá vděčí údajně strachu suchozemce z mořských vln při křížové výpravě. Český velmož Hroznata se měl zúčastnit třetí křížové výpravy. Při pohledu na rozbouřené moře si to rozmyslel, nebo lépe zpanikařil. Mnohem podstatnější bylo, že svoji absenci na křížové výpravě slíbil katolické církvi kompenzovat. A svému slibu dostál. Za dva roky v roce 1193 se už stavělo.
Strahovští premonstráti
Do kláštera přišli premonstráti z pražského Strahova, kterým později Hroznata odkázal veškerý majetek. Osud jeho štědrost neocenil. Na inspekční cestě je zajat loupeživými rytíři. Nepřipustil, aby opat z kláštera Teplá za něho zaplatil výkupné. Ve vězení skonal v roce 1217. V roce 1897 byl blahořečen a po stu letech prohlášen za patrona plzeňské diecéze.
O blahoslaveném Hroznatovi se dochovalo více historických pramenů než o většině jeho současníků.
Hlavním pramenem byla latinská legenda sepsaná asi 40 let po jeho smrti v tepelském klášteře. Na tepelské hranici mu připadl úkol ochrany západních hranic.
Narodil se kolem roku 1170 jako syn plzeňského kastelána. Jeho život je obestřen četnými legendami. Lze se dočíst takové informace, že se narodil mrtvý a po tom, co jej matka obětovala Ježíši Kristu, obživl. Nebo že byl upuštěn pod kola vozu svojí sestrou, ale zázrakem, který vykonala Panna Maria, se mu nic nestalo. Měl se připojit ke křížové výpravě pořádané Jindřichem VI. vedené do Svaté země.
Rozhodnutí k účasti na tomto tažení spíše pramenilo z vojenských povinností předního šlechtice. I přes svůj slib Hroznata do Svaté země s vojskem neodtáhl. Jako náhradu měl založit v Čechách premonstrátský klášter. Což učinil v roce 1193.
Zavázal se k účasti na další křížové výpravě, ale když se měl vydat ze seřadiště, zemřel český kníže Jindřich Břetislav. Musel se vrátit do Čech, aby mohl být přítomen politickým změnám, a při té příležitosti si u papeže vyžádal privilegia pro svůj klášter.
Kostel Zvěstování Páně
Opatský kostel Zvěstování Páněn byl dokončen v roce 1232. Jeho vysvěcení se zúčastnil sám český král Václav I. Stavebně je to ukázka přechodu románského slohu do gotiky. V severní boční kapli jsou uloženy ostatky blahoslaveného Hroznaty. Zaujmou i sochy I. Platzera.
V letech 1641 a 1648 byl klášter vydrancován Švédy. Po bitvě na Bílé hoře začali premonstráti opět šířit náboženství, katolickou víru v českých zemích.
V roce 1888 došlo k mnoha stavebním úpravám a byla zřízena lékárna, mlýn, telegrafní a telefonní úřad. Na začátku 20. století železnice spojila klášter s okolním světem.
V době 2. světové války byl klášter uzavřen a po dalších 28 let sloužil Československé lidové armádě. Přístupný byl turistickým prohlídkám jen kostel a knihovna. V kapitulní síni zaujmou nástropní fresky. Zobrazují 12 apoštolů a devět hlavních světců premonstrátského řádu. V prvním patře konventu je Modrý sál. Svůj název dostal podle modře vymalovaných stěn. Z vnitřního zařízení se mnoho nedochovalo. Zachránily se jen jednotlivé fragmenty.
Většina oprav provedených v klášteře se uskutečnila po roce 1990.
V roce 1990 byl klášter navrácen premonstrátům. Nyní má kanonie 18 členů a spravuje farnosti na mnoha místech v západních Čechách a řeholníci se snaží o obnovení poničené krásy a dodání důstojnosti klášteru. Některé budovy kláštera vypadají zvenku zanedbaně, ale na několika místech je už viditelná ruka rekonstrukcí a oprav.
Premonstrátský řád založil svatý Norbert z Xanten, který se roku 1120 usadil v údolí Premontré nedaleko francouzského města Couci s cílem uskutečnit myšlenku samostatného řádu a spojit život v klášteře s prací apoštolskou.
V Čechách vznikl první klášter premonstrátů za 20 let po vzniku řádu. Založil jej Vladislav II. spolu s olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem v Praze na Strahově.
Během husitských válek ztratil řád většinu svých klášterů. Jeho činnost byla obnovena až během rekatolizace v 16. století.
Za husitských válek byl díky politice tehdejšího opata uchráněn plenění. Těžké časy nastaly klášteru v době reformace a třicetileté války. Značné škody utrpěl klášter v 17. století, kdy se umocnilo drancování Švédy a do základu vyhořel konvent a prelatura.
Většina oprav provedených v klášteře v posledním desetiletí se zaměřuje zejména na velmi poškozené budovy. Z vnitřního zařízení sálů se totiž mnoho nedochovalo. Pouze jednotlivé fragmenty, ale premonstráti se snaží majetek, který získali nazpět, uvést do stavu, v jakém byl na počátku 20. století.
Vše, co se podařilo vybudovat, by nebylo možné bez mnoha příznivců kláštera z domova i zahraničí tak, aby klášter mohl plnit své církevní poslání, a pomohlo se k záchraně kláštera jako historické památky.
K nejstarším skvostům, které ovšem návštěvník neuvidí, patří Hroznatova mísa z roku 1200. Klášterní park, jehož podoba vznikla postupným rozšiřováním zahrady, byl veřejnosti zpřístupněn ve 20. století, konkrétně v roce 1946 zásluhou převora Heřmana Jakuba Tyla.
Nad vchodem do klášterního kostela
Zvěstování Páně můžeme spatřit nádhernou mozaiku Raffaelovy Sixtinské Madony. Ve středu kostela je oltář Svatého kříže, vrcholné dílo sochaře Ignáce Platzera. V kostele je unikátní soubor Platzerových soch a vzácné barokní varhany.
V severní lodi v Hroznatově kapli je oltář z bílého mramoru, kde jsou uloženy ostatky v relikviáři blahoslaveného Hroznaty. Nádherná výzdoba knihovny, druhé největší klášterní knihovny u nás. Byla zařízena v letech 1907 - 8 ve stylu napodobujícím baroko. Dřevěné zařízení bylo vyřezáno z jugoslávského dubu a je zde také krásná nástropní deska Adorace.
Knihovna
Knihovna obsahuje asi 100 tisíc svazků ve všech světových jazycích a také vzácné rukopisy, prvotisky a paleotypy. Příjem prvotisků je znám od druhé poloviny 15. století, ale nejstarší exempláře se ztratily v době plenění kláštera za prusko-rakouských válek. Nejstarší dochovaný prvotisk pochází z roku 1470.
Paleotypy jsou velmi pozoruhodné. Vazby jsou obvykle z hnědé hověziny nebo světlé vepřovice s jednoduchými ozdobami. Je zastoupen Erasmus Rotterdamský, ale i díla z astronomie a matematiky či lékařství. Z rukopisných zlomků stojí za zmínku cenný soupis knih ze 14. století s gotickou kresbou Ukřižovaného. Četné knihy jsou poškozeny. Některé se budou muset opravit a tím se zcela naruší jejich autenticita. Včetně Hroznatovy závěti. Nestarším historickým dokumentem je Hroznatova závěť z roku 1197, v podstatě zakládací listina kláštera v Teplé a soupis majetku, který Hroznata klášteru odkázal.
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopisu Phoenix 2/2010.