Když jsem kdysi psávala do jistého astrologického časopisu, měla jsem mimo jiné na starosti každotýdenní fejeton, který se měl týkat astrologických témat. Redakce byla velkorysá, do toho, o čem budu psát, mi nikdy nemluvila a já jsem psala. Většinou bylo o čem, protože když to nešlo jinak, sáhla jsem do své staré lásky historie, kde se nějaké téma k úvahám vždycky najde – neb, jak známo, dějiny jsou učitelkou života.

Když mi ale selhalo všechno včetně dějin, měla jsem v záloze cyklus úvah o astrologovi jako takovém a o tom, co potřebuje pro svou práci. Snažila jsem se vysvětlit, že to, že astrolog vyžaduje datum, místo a hodinu narození, opravdu není jeho rozvernost, ale že jsou to údaje, které ke své práci potřebuje – a pokud mu je dotyčný nedá, je zbytečné, aby se na něj zlobil a vytýkal mu, že mu nechce nic říct. Vysvětlovala jsem, že i astrolog je jenom člověk a že by v komunikaci měla být alespoň elementární mezilidská zdvořilost.

Celý cyklus jsem nazvala Buďte na nás hodní. Když přestal časopis vycházet, usoudila jsem, že jde o uzavřenou kapitolu mého života, k níž se už nevrátím. To, co se stalo v minulých dnech a týdnech, mě však donutilo, abych se k celému tématu ještě jednou vrátila – tentokrát bych ho však nazvala BUĎTE NA SEBE HODNÍ a adresovala našim klientům, zákazníkům a vůbec lidem, kteří u nás hledají radu, pomoc a v neposlední řadě soucitné ucho, které vyslechne, nekritizuje a spolu s klientem hledá cestu ze životních propletenců.

Jednou z takových letních klientek, kdy byla dobrá rada drahá, byla paní, která se dostala do patové situace: Na hypotéku koupili s manželem dům, kam se s dětmi nastěhovali, ovšem manžel se zamiloval. Jeden židovský rabín tvrdil, že život stojí na třech sloupech: na penězích, na penězích a ještě jednou na penězích. Občas to sice tak docela neplatí, ale v tomto případě to sedělo na sto procent. Manželé se nemohli rozvést, protože je pohromadě držela hypotéka, která fungovala v tomto případě pevněji než slib, který pronesli před oddávajícím.

O tom, že by dokázali udělat tlustou čáru a začít znovu, nebyla řeč – a atmosféra doma houstla a houstla, až byla k nevydržení. Dotyčná dáma v noci nespala a přes den se po svém vysněném domě ploužila jako tělo bez duše. Když tak jednou nespala, dívala se na jistý televizní program, kde pro takové případy mají v pozdních nočních hodinách odborníky, kteří poradí.

Radí sice za mastnou sumu, ale člověk má alespoň v noci, kdy nemůže spát, komu zavolat, a i když mu to zdravý rozum vymlouvá, doufá v zázrak. Dotyčná opravdu zavolala, pohovořila – a když přišel výpis z účtu, málem omdlela. Jeden noční hovor ji stál zhruba polovinu jejího měsíčního příjmu. Na zaplacení neměla, takže nezbylo, než se přiznat partnerovi. Ti, kteří něco podobného prožili, si dovedou představit, jaká to byla voda na jeho mlýn!

Dotyčná se dozvěděla, že je zcela nezodpovědná, že sama vidí, že se s ní nedá žít – a podobně. Následně se dostala ke mně. Pohovořily jsme (i když klasicky v denních hodinách), a dokonce i jakási perspektiva řešení se pro její problém našla. Na celou záležitost bych asi zapomněla, kdyby mi na počátku listopadu nepřistála v mailové poště nabídka spolupráce s jistou firmou. Dotyčný mi vysvětloval, že je to skvělý byznys, na který jsem celých dvacet let, co se astrologii věnuji, čekala, a který mě konečně za léta studia náležitě odmění.

Když jsem si nabídku pročetla a trochu započítala, přemýšlela jsem, jaký byznys by byl mizerný, když se tento počítá za skvělý. Nejvíc mě však dorazil systém bonusů, který se – jak firma bez ostychu uvedla – odvíjí od toho, jak dlouho umí dotyčný esoterik udržet se svým klientem spojení. Přeloženo do lidské řeči – vy budete držet nešťastné lidi ve stresu na drátě tak dlouho, jak to jen půjde a my vám z toho pak trochu uroníme. Vzpomněla jsem si na nešťastnou klientku, na to, jak hledala řešení pro svůj průšvih a přitom se dostala do ještě hlubšího, a udělalo se mi nedobře.

Představa, že bych měla podobné lidi na svědomí, se mi vyloženě hnusila. Všem, kteří čtou tyto řádky a kteří mají dojem, že je stresy a problémy přerůstají, bych si dovolila připomenout jednu známou zákonitost: již naši předkové říkávali, že ráno je moudřejší večera. Potíže, které v noci vypadají nezvládnutelně, pod vlivem denního světla značně ztrácejí na hrozivosti.

To, co v noci vypadalo jako neřešitelné, si mnohdy ráno své řešení nenajde. Je jasné, že ve dvě ráno, kdy nemáte odvahu volat někomu, koho neznáte a koho jste si třeba našli na netu, je podobná linka řešením, které se zdá nejsnazší. Kdybyste si však sedli a astrologovi, kterého jste objevili na netu, začali své potíže sepisovat a poslali mu dopis, už to by vám zřetelně ulevilo. I když to tak nevypadá, spousta věcí ztrácí tím, že je pojmenujete, svou negativní sílu. Pokud chcete najít svého astrologa, kartáře, numerologa či terapeuta, podívejte se do seznamů, jichž je na netu dost. Určitě tam člověka své krevní skupiny objevíte.

Celá záležitost dá sice trochu práce, ale rozhodně vás to nebude stát tolik, kolik by stála linka. Jak jsem už v úvodu napsala, buďte na sebe hodní. Tím, že vytvoříte situaci, kdy budete sami sobě vytýkat, že jste zbytečně utratili peníze, které potřebujete na nejnutnější živobytí, svůj základní problém ještě prohloubíte a své úvahy o vlastní neschopnosti posílíte. Buďte na sebe hodní a uvědomte si, že si zasloužíte radu od člověka, který se bude soustředit na vás a jemuž nebude vzadu v hlavě tikat, že si vás musí co nejdéle udržet na drátě, protože se od toho odvíjí jeho bonus.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise PHOENIX v čísle  "12/2009".