Novodobá přestavba historické věže a její komerční využití se zcela podřídilo požadavkům památkové ochrany. Je to jediná věž ve střední Evropě, která byla zpřístupněna veřejnosti a zároveň slouží pro mnohoúčelové vyžití. Je vybavena standardem pro návštěvníky 3. tisíciletí včetně klimatizace, osvětlení nebo rychlovýtahu. Kavárenské, restaurační, výstavní a prodejní prostory si uchovávají charakteristické hodnoty místa a objektu. Jindřišská věž je naprosto světový unikát, je to věž ve věži.

V epicentru ostatních věží

Desáté patro věže tvoří původní dřevěný krov z roku 1879. Z vyhlídky patra je překrásný a pro mnohé turisty neznámý pohled na panoráma Prahy. Lze si zde dokonce otevřít okno a udělat neobvyklé fotografie Prahy, a to díky tomu, že jste prakticky na úrovni dalších pražských věží.

V těchto prostorech věže se konají divadelní představení, koncerty, výstavy a mnoho dalších kulturních akcí.

Věž je v epicentru jednoho sta ostatních významných pražských věží. Při pěším sestupu se nezapomeňte zastavit v šestém patře, v "Muzeu pražských věží."

Podmínkou přestavby bylo vybudování samostatné konstrukce, která nezasáhne do původní stavby. Čili bude-li novodobá stavba odstraněna, zůstane zcela původní historická stavba věže. Řečeno velmi lapidárně. Jsou to vlastně věže dvě.

Po kom se věž jmenuje?

Ptáte se, po kom se Jindřišská věž jmenuje? Jindřich se narodil v květnu 973, tedy před dobrými tisíci lety jako syn bavorského vévody. Od roku 995 byl vévodou bavorským. V roce 1002 byl korunován na německého krále a v roce 1014 byl papežem korunován na císaře. Zemřel v roce 1024 a je pochován společně se svou manželkou Kunhutou v bamberském domu v Německu.

A už zbývá jen doplnit, že přes ulici je kostel sv. Jindřicha a sv. Kunhuty založený v roce 1351. Měl titul hlavního farního kostela a dřevěná zvonice zde stála od roku 1475.

Přesný záznam, kdy byla dnešní věž postavena, neexistuje. Podle historiků byla nynější renezanční zvonice postavena z kamene a se čtvercovým půdorysem v 70. letech 16. století.

V době největší slávy byly ve zvonici čtyři zvony. Za celou dobu existence se ve zvonici vystřídalo deset zvonů. Z toho dva pukly při bouřce, tři byly za 1. světové války zabaveny pro zbrojní účely a další čtyři za 2. světové války.

Dochoval se jen jediný, shodou okolností zvon nejstarší, pojmenovaný Marie, pocházející z roku 1518 z dílny zvonaře Bartoloměje z Nového Města pražského. Váží 597 kilogramů a má v průměru 101 centimetrů. Je desátým nejstarším z pražských zvonů.

Unikátní krov

První obrazový záběr nové kamenné zvonice zobrazil Jan Willeuberger, kreslíř a dřevorytec, již v roce 1600. V roce 1648 za obléhání Prahy Švédy byla zvonice využita obránci Prahy a v té době silně poškozena. Dlátovitý tvar střechy s nárožními věžičkami byl realizován podle návrhu J. Mockera z roku 1874. Střecha byla pokryta břidlicí a její unikátní krov má výšku téměř 32 metrů.

Jindřišská věž včetně zvonice má celkovou výškou 65,7 metru a patří k významným dominantám Prahy. Věž podle hodnocení "turistů" je nejkrásnější věží Prahy.

Historické dokumenty

V roce 2002 vyňali horolezci ze samého vrcholku věže, tak zvané makovice, dvě měděné dózy. Ty obsahovaly pamětní listiny, dobový tisk a mince. Tiskopisy sem byly uloženy při rekonstrukcích věže letech v 1879 a 1971. Co obsahovaly?

Na prvním dokumentu psal mimo jiné Adolf Jedlička, že z 29. na 30. ledna 1879 byl hrozný vítr a poškodil i střechu Jindřišské věže. Jednou ze zpráv při rekonstrukci po sto letech v roce 1971 bylo sdělení, že v Praze jsou v plném proudu práce na podzemní dráze.

Tradice byla dodržena. Po rekonstrukci ze začátku 3. tisíciletí byly původní dokumenty doplněny zprávami ze současnosti a uloženy do dvou původních a tří nových pouzder. Za všechny písemnosti, které byly za naši dobu do pouzder uloženy, jsem vybral alespoň na přiloženém obrázku větu Jiřího Stránského, prezidenta PEN klubu.

Otevření po rekonstrukci

Při restauraci věže se nesmělo nic vetknout do jejích zdí. Železobetonová konstrukce je proto na nosných sloupech, deset centimetrů od původních zdí. "Kdyby nastal okamžik, že bude nutno uvést věž do "původního stavu," nová konstrukce se zboří a věži se vůbec nic nestane," říká Ing. Josef Podzimek z Třeště na Moravě, jeden z majitelů firmy, která realizovala náročnou rekonstrukci zvonice a věž zpřístupnila.

V nadzemní části věže je vestavěno 10 nadzemních podlaží. Sedm jich využívá samostatnou nosnou konstrukci. Osmé a deváté využívá původní dřevěnou konstrukci a desáté podlaží tvoří na ocelových táhlech, která jsou upevněná v obvodovém zdivu, zavěšená železobetonová konstrukce. Rekonstrukce věže si vyžádala finanční náklady ve výši asi 20 milionů korun.

Dne 12. 12. 2002 ve 12 hodin byla restaurovaná věž slavnostně otevřena. Nahoru je možno se dostat po svých po dvou stech schodech, nebo výtahem.

Zvonkohra

V 10. patře Jindřišské zvonice je od roku 2003 slyšet, dostavíte–li se každou celou hodinu, zvonkohru. Jejím duchovním otcem je Petr Rudolf Manoušek. Zvonkohra má naprogramováno 1152 melodií, které se hrají od 9 do 18 hodin. Zvony byly odlity holandskou zvonárnou.

Prostor krovu je charakteristický krátkou akustikou, což je vlastnost velmi vhodná pro zpěv a nástroje s průraznějším zvukem. Proto je ideální pro využití unikátního hudebního nástroje, v tomto případě přesně laděného souboru litých bronzových zvonů. Od samého začátku je zvonkohra projektována jako komorní nástroj pro poslech v uzavřeném prostoru. Podobná koncepce nemá v České republice obdoby a není obvyklá ani ve státech s mnoha zvonkohrami. Přibližně srovnatelnou zvonkohru lze vidět až v Japonsku. Jindřišská věž má i další prvenství, jedině zdejší zvonkohra je využívána jako skutečný hudební nástroj, ať už jako samotný, nebo s dalšími hudebními nástroji či zpěvem.

Předvolitelné skladby

Zvonkohra má možnost předvolení hudebních skladeb. Na počítači lze dokonce vybrat i melodii na přání. Mně tam zahráli Don’t Cry for Me Argentina a Zámecké schody a zahrají každému podle jeho přání v případě, že prokáže, že má ten den narozeniny.

Elektronický systém umožňuje i ruční hru. Tedy prostřednictvím ovladačů řídíte bicí kladiva deseti zvonů zvonkohry.

Hudebník, kterému se dostane této cti, může tak přímo improvizovat. I já jsem to zkusil s písní "Škoda lásky." No po pravdě nic moc, a to i přesto, že mi paní kastelánka Lucie Dolfi nabídla, že bude-li moje improvizace k "něčemu," tak ji dají do počítače a budou hrát, až na ni přijde řada, jako jednu z toho tisíce a pár melodií. Moje bicí vystoupení jsme taktně přešli.

Bezbariérový přístup

Restaurovaný zvon z roku 1518 se stal součástí interiéru restaurace. Pro úplnost je třeba říci, že se rozezvučel naposled před 2. světovou válkou. Jako výjimka z výjimek se povoluje občas návštěvníkovi restaurace "binknout" si na zvon. Přitom je třeba mít na paměti, že na zvonu je napsáno, že "zvonění" bez příčiny, tedy třeba svolávání požáru přináší neštěstí tomu, kdo zvoní. Výhodu mají ti, kteří nejsou pověrčiví.

A jedna zajímavost. Zařízení kuchyně, ale to návštěvník nepostřehne, je zavěšeno nad stoly návštěvníků. A je chvályhodné, že všechny prostory ve věži jsou řešeny jako bezbariérové.

V samém centru Prahy vznikl skutečný unikát. Malá koncertní síň s neobvyklým hudebním nástrojem, a to všechno na mimořádné architektonické památce.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise PHOENIX v čísle  "12/2009".