Klasickou komplexní rehabilitační terapii, ale i akupunkturu, homeopatii, EAV diagnostiku, korekci pomocí computerové kineziologie a další druhy terapie nabízí Rehabilitační centrum v Semilech. Jeho majitel a současně lékař MUDr. MIROSLAV HOLUB uplatňuje při své práci vedle běžných metod klasické západní medicíny také mnoho druhů terapie, jež vycházejí z tradic východních léčebných systémů a kladou zřetel na psychiku pacienta a vlivy okolního prostředí. Pouze prostřednictvím celostního přístupu je tak možné získat komplexní přehled o zdravotním stavu a podniknout účinnou léčbu.

Kdy jste se poprvé setkal s východní medicínou?

Je to trochu paradox, ale na vojně. Základní službu jsem vykonával jako lékař v Bratislavě s jedním kolegou z Prahy, jehož sestra pracovala v diplomatických službách a byla v Japonsku. Velmi zaníceně hovořil o této zemi a o možnostech léčení východní medicínou. Řeč padla i na akupunkturu.

Po návratu z vojny jsem nastoupil jako chirurg do nemocnice v Semilech a ihned po atestaci jsem požádal o možnost absolvovat kurz akupunktury v rámci doškolování. Tehdejší ředitel nemocnice mi vyšel vstříc, a tak jsem mohl absolvovat snad druhý nebo třetí kurz, který byl v této republice pořádán. To se psal rok 1981, doba hluboké totality. Kurz vedla tehdy naše vynikající akupunkturistka MUDr. Milada Barešová, která kurzy akupunktury pořádá dodnes. Významnější možnosti studia, včetně pobytu na zahraničních stážích, se však objevily až po roce 1989.

První stáž se uskutečnila na klinice prof. Antona Jayasuriy v Colombu na Srí Lance, a to díky paní lékařce Jitce Gunaratne, jež zde dvacet let žila a pracovala, a tak mohla odbornou stáž pro dvacet českých lékařů – akupunkturistů – zprostředkovat. Potom následovaly stáže v Čínské nemocnici v Bangkoku v Thajsku, v Číně a Tibetu.

Jaké poznatky a zkušenosti jste si odnesl z jednotlivých stáží? Jak k českým lékařům přistupují místní specialisté?

První stáž v Colombu mi dala asi nejvíc. Systém zdravotní péče na Srí Lance nabízí alternativu léčení západními nebo východními prostředky. K těm patří nejen akupunktura, ale i bylinná terapie, masáže, ajurvéda a další podobné metody.

V Thajsku zase kromě akupunktury využívají různých druhů masáží, které harmonizují energetické toky v meridiánech. Indická medicína využívá hlavně poznatků ajurvédy; s akupunkturou jsem se zde při své krátké návštěvě nesetkal. Lékaři na stážích jsou většinou sdílní, ochotně se s vámi podělí o své znalosti a vědomosti. Nejdůležitější ze všeho je však vlastní praxe. A také pochopení celého filozofického systému východní medicíny s jeho zákonitými souvislostmi.

Čínská medicína i východní filozofie vycházejí z jiných principů, pro nás zpravidla méně známých, neboť naše medicína nás vychovává pouze k materialistickému pohledu na člověka. Na Východě pracují také se zřetelem na psychiku pacienta a přihlížejí i k různým faktorům vnějšího prostředí, jež se na vzniku choroby podílejí. Proto se tato "východní medicína" více blíží pojmu, kterým označujeme celostní medicínu. Nemoci se rozlišují zpravidla podle způsobu jejich vzniku – z větru, z horka, z chladu. Ale třeba i z nedostatku nebo nadbytku. Což je u nás pojem zcela neznámý...

Tamější národy tento léčebný a filozofický systém přirozeně respektují. Pronikají sem i prvky západní medicíny?

Faktem je, že celá jihovýchodní Asie, ale i Čína, Japonsko, Indie a Indonésie využívají jiných principů léčení, než jak je známe u nás. Tak můžete zcela běžně vidět v některém čínském městě sedět na chodníku "pacienty" na improvizované židli nebo krabici, kteří mají napíchané jehličky nebo přisáté baňky.

Západní medicína však proniká i na Východ. Využívá se k léčení v závislosti na životní úrovni té které země. Pokud jde o bohatší zemi, může si dovolit poslat své lékaře ke studiu do Evropy nebo Ameriky.

Škoda, že to stejně nefungujte také u nás. Čeští lékaři by se u svých asijských kolegů jistě mnohému přiučili…

U nás se stalo chybou, že východní medicína je dávána do protikladu s medicínou západní. Hovoří se dokonce o alternativní medicíně. Ale to je obrovský omyl. Čím více můžete využívat prvků východní medicíny v té naší klasické západní, tím větší máte nadhled nad nemocemi a obtížemi pacientů, neboť si je můžete vysvětlovat z různých úhlů pohledu. Samozřejmě to platí i obráceně.

Kdo všechno navštěvuje Rehabilitační centrum v Semilech ?

Zde musíme odlišit klasickou rehabilitaci, kterou absolvují pacienti ze Semil a okolí, neboť dojíždění na rehabilitační procedury třikrát v týdnu je náročné a pro mnoho vzdálených pacientů i nedostupné a nepraktické. Zatímco akupunkturu a ostatní metody léčení, které naše zdravotnické zařízení nabízí, absolvují pacienti ze širokého okolí, mnohdy dojíždějí třeba až 100 km. Jezdí k nám lidé z Prahy, Pardubic, Liberce, Jičína i Trutnova.

Jedna pacientka dokonce dojíždí až z Příbora. Běžně projde naším zdravotnickým zařízením asi 120 až 130 pacientů denně, často tento počet překročí i 150. O pacienty se stará 6 fyzioterapeutek a dvě zdravotní sestry. Podporuji jejich další vzdělávání, umožňuji jim absolvovat různé kurzy, stáže a semináře.

Vystudoval jste západní medicínu. Jak jste zvládl střet s východním léčebným systémem?

Já myslím, že jsem to zvládl bez problémů, a dokonce s radostí využívám všech svých znalostí klasické západní medicíny s tím nadhledem a jiným úhlem pohledu, který jsem si osvojil ve východním pohledu na pacienta. K tomu opět přispěla skutečnost, že jsem po atestaci z chirurgie zakotvil v oboru rehabilitace. Ta pracuje především s funkčním pohledem na pacienta, nikoliv jen s tím morfologickým. Na prvním kurzu akupunktury nám přednášel jeden vynikající český neurolog, jehož si nesmírně vážím a který neustále zdůrazňoval preferenci funkce nad hmotou. Když jsem se s ním potom opakovaně setkával během přípravy na atestaci z rehabilitačního lékařství, slyšel jsem tento postulát z jeho úst znovu a znovu.

Pokud začnete myslet funkčně, máte mnohem blíže k východním pohledům. Vždyť východní pohled na vznik nemocí vychází z přesných pozorování, přírodních zákonitostí, jakými jsou třeba biorytmy, vlivy počasí, chladu, tepla, ale i geomagnetického pole Země. Významná je i psychika a rovněž prostředí, ve kterém se člověk pohybuje – to všechno nás výrazně ovlivňuje.

Jaké možnosti vnáší do rehabilitační medicíny používání východních léčebných metod?

Především rozšiřuje diagnostickou a léčebnou paletu našich možností. Kromě klasické rehabilitační péče lze aplikovat akupunkturu, doporučovat bylinkové čaje, ale i další informace k úpravě životosprávy jako celku. Ale především je to filozofie myšlení, vidění souvislostí a jejich následné odhalení a vysvětlení samotným pacientům. V kterém jiném oboru pracujete s biorytmy člověka, s vlivy změn počasí, ale i se správným stereotypem dýchání, optimálním pitným režimem či změnou stravovacích návyků ? Uplatňovat můžeme určité zákonitosti v pohledu na psychiku pacienta, faktory zevního prostředí, které na něho působí a formují ho. Mnoho fyzioterapeutů ani masérů si mnohdy neuvědomuje, že nevědomky vlastně využívají systému teorie akupunktury, meridiánů, aktivních bodů – třeba při přikládání elektrod při aplikaci elektroléčby nebo k ovlivnění bolestivého místa ultrazvukem nebo laserem. Jako příklad uvedu bolesti krční páteře s bolestí hlavy.

Mnoho problémů pacienta si vysvětlujeme mechanicky, třeba tím, že má pacient vadné postavení páteře, ztuhlé a napjaté svalstvo s bolestivými body. Ale vždyť tímto ztuhlým svalem nemůže přece proudit energie na místo určení. A v čínské medicíně platí, že kde je nedostatek energie, tam je i bolest. – Dva různé pohledy na stejný problém. Oba pohledy lze však spojit a dívat se na pacienta v komplexu různých vlivů.

Ovlivněním napětí svalstva uvolním energetický tok a pacientovi se zpravidla uleví. Jakou technikou to udělám, je už na mně. Ale také na pacientovi, který z nabízených postupů bude preferovat. Čím více diagnostických a léčebných postupů známe, tím máme větší možnosti výběru. Tím je také kvalitnější ošetření a spokojenější pacient. Což by měl být cíl každého lékaře.

Přesto tuto péči, jež zároveň představuje účinnou prevenci mnoha zdravotních potíží, pojišťovny nehradí…

To je bohužel smutný fakt. Pokud by např. pojišťovny hradily skutečnou prevenci a léčbu akupunkturou, zjistily by, jak je finančně nenáročná. Klesaly by tak náklady na další léčbu, jako jsou různé operace, nákladné hospitalizace, lázeňská péče a podobně. A hlavně by ušetřily spoustu výdajů na různé léky, které potom pacienti nemusí konzumovat.

Ale to už se dostáváme na tenký led lobbyistických zájmů různých farmaceutických firem, neboť těm by výrazně klesaly zisky. To byl i hlavní důvod, proč se v roce 1994 ocitla akupunktura na seznamu nehrazených výkonů ze zdravotního pojištění.

Jaké techniky využíváte ve své ordinaci akupunktury a co všechno jimi lze ovlivnit? Je tato metoda účinná také při léčbě psychických potíží?

Jsem zastáncem klasické jehlové akupunktury, kterou provádím prakticky ve všech indikacích. Hlavní indikací, kvůli které pacienti akupunkturu zpravidla vyhledávají, je odstranění bolesti – analgezie. Akupunktura však významně ovlivňuje i svalové napětí, jež dokáže uvolnit, což je významný faktor při léčení poruch hybného systému.

Velmi si cením i zklidňujícího efektu, neboť většina pacientů je vystavena stresům, což z hlediska psychosomatiky zhoršuje jejich obtíže a vnímání bolesti. Co je však na akupunktuře nejdůležitější, je skutečnost, že celkově harmonizuje energetické toky v organizmu.

Pokud dojde k harmonii, člověk se cítí dobře a ustupují všechny obtíže, na které si stěžoval. Akupunktura je proto účinným prostředkem i u psychických poruch, zvláště pokud jde o zklidnění a harmonizaci při dlouhodobém stresu, nespavosti, celkové nervozitě, ale i vlivem starostí, smutkem a při nevyvážených emocích.

Stále větší množství lidí se dnes potýká s velmi nepříjemným problémem, jakým jsou nejrůznější alergie. Pomáhá akupunktura i v těchto případech? Máte zkušenosti s léčbou alergiků?

Využití akupunktury u alergií je velmi slibné, tato metoda totiž významně zasahuje do imunitního systému, který harmonizuje. U alergických stavů je však vhodné doplnit tuto terapii mnohdy ještě o jinou regulační léčbu, jakou je třeba homeopatie.

Akupunkturu u alergiků aplikuji prakticky asi 25 let. Ze svých zkušeností vím, že je nutná i úprava životosprávy, především významná změna stravovacích návyků, ale i správné dýchací stereotypy. Bez nich se alergické obtíže zpravidla vracejí v určité intenzitě a v určitý čas. Mám např. jednoho alergika, který pracoval v zemědělství a trpěl sennou rýmou. Po několika letech se mi podařilo stabilizovat jeho imunitní systém tak, že pouze při práci se senem ho "šimrá v nose". Jinak je po celý rok bez potíží.

Kromě ordinace akupunktury provozujete i řadu dalších specializovaných diagnostických a léčebných metod. Mimo jiné používáte i metodu EAV. Můžete nám o ní říci něco bližšího?

Metoda EAV (elektroakupunktura podle Dr. Volla) je diagnostická a léčebná metoda, jež využívá systému měrných bodů na povrchu těla, které leží na meridiánech, jež zná systém akupunktury. Změřením elektrické aktivity v měrném bodu získáváme určitou informaci o energii v příslušné dráze. Když tímto způsobem proměříme základní měrné body na celém těle, získáme přehled o energetickém systému člověka a můžeme tak přesně určit, kde se v jeho organizmu nachází rozvrat. Jak na úrovni fyzického těla, tak i psychiky.

Dále můžeme pomocí EAV testovat různé zátěže, původce infekčních nemocí, alergeny, vhodné nebo nevhodné potraviny, ale i léky. Zjistíme tak, zda je daný lék pro pacienta vhodný nebo nevhodný a můžeme určit i ideální dávkování.

Kdysi jsem se v odborném tisku dozvěděl, že na nežádoucí účinky léků umírá ročně jen v České republice asi 5 000 lidí. Zřejmý je původ v genetické odchylce, jak uvádějí autoři článku. Jak jednoduché by bylo, kdyby každý lékař, indikující medikamentózní terapii, měl EAV přístroj a mohl tak vytestovat optimální lék pacientovi přímo "na míru"!

Sám ve své ordinaci testuji všechny léky, které si pacient přinese s sebou a zpravidla je i užívá. S dost velkým překvapením zjišťuji, kolik lidí jeví na ten který lék nesnášenlivost! Zvláště léky na snížení hladiny cholesterolu nebo léky na dysfunkci štítné žlázy jsou ty nejčastější, jež většina pacientů nesnáší.
Paradoxem je pak zjištění, že lék na "léčení" štítné žlázy její dysfunkci ještě zhoršuje! Po jeho vysazení a korekci energetického rozvratu vhodnými homeopatiky dochází k poměrně rychlému návratu k optimálnímu stavu.

Po diagnostickém měření metodou EAV můžeme ke korekci energetických rozvratů použít klasickou akupunkturu, ale i homeopatii a bylinky. V rámci léčebného postupu pomocí této metody ještě přidávám určité informace o stravování – o vhodných či nevhodných potravinách a jejich vzájemných kombinacích.

V lékárnách jsou často k vidění lidé, kteří si pro svůj pravidelný příděl medikamentů chodí doslova s nákupní taškou…

Tady pak můžeme testovat snášenlivost různých kombinací léků, což zpravidla přináší nejedno překvapení nejen pro lékaře, ale především pro pacienta. Řada lidí užívá velké množství léků, mnohdy obdobného složení, které jim indikují různí specialisté, aniž tuší, že podobný lék již pacient užívá.

Užívají také léky, které odstraňují nežádoucí účinky jiného léku. Tak bych mohl pokračovat dál a dál a uvádět další příklady z klinické praxe. Jsem přesvědčen o tom, že za vším stojí pouze zisky farmaceutických firem, jež dávají na výzkum stále větší finanční prostředky a vymýšlejí nové a nové léky, které potom zaplaví trh a mnohdy bohužel pacienta spíše poškozují, než aby mu pomohly. Ale to je už úplně jiná kapitola…

Další z metod, s nimiž pracujete, je i computerová kineziologie…

Computerová kineziologie využívá filozofie východní medicíny, akupunktury, ale i klasické rehabilitace k diagnostice a terapii. Do počítače zadáváme informace o pacientovi, včetně biorytmů, provádíme vyšetřování hybnosti (obdoba rehabilitačního vyšetření) a bolestivých bodů v hybném systému a počítač nám vyhodnotí tato data pomocí grafu, z něhož můžeme zjistit nerovnováhy v našem organizmu.

A to nejen na úrovni meridiánů, ale i jednotlivých segmentů páteře, které zná třeba klasická neurologie. Počítač potom následně navrhuje korekční program k harmonizaci pacienta. Ten je prováděn buď pomocí akupunkturních technik, masážemi nebo cvičením, které využívá ve svém systému jógových prvků.

Zmínil jste se také o biorytmech. Jakou úlohu hrají v našem životě?

Jedním slovem obrovskou. S biorytmy pracuje především východní medicína, ale mnohdy ji nevědomky využívá i ta západní. Ve svém běžném životě se řídíme biorytmy, aniž si to uvědomujeme. Všechny periodicky se opakující děje v organizmu můžeme označit za biorytmy. Tím základním je třeba dechová nebo tepová frekvence. Rozlišujeme mnoho biorytmů, ale svůj praktický klinický význam mají především biorytmy denní, týdenní, měsíční, roční a sedmileté.

V této souvislosti se často mluví o tzv. orgánových hodinách…

Ty jsou příkladem denního biorytmu. Každý meridián známý z východní medicíny má dvě hodiny své maximální aktivity, potom předá energii další dráze. Vzhledem k tomu, že máme 12 párových meridiánů, je cyklus uzavřen po 24 hodinách. V době maximální aktivity je orgánový systém více ohrožen přetížením a po

12 hodinách oslabením. Při optimálním energetickém toku je člověk zdráv.
Pokud se tok energie přibrzdí nebo zastaví, dochází v místě překážky k nerovnováze, která se projeví energetickým rozvratem. Pokud trvá déle, objeví se nějaký příznak rozvratu v našem těle. Pacient zpravidla navštěvuje svého lékaře, který řeší ten problém, na který si pacient stěžuje, ale nejde až k příčině, jež tuto energetickou nerovnováhu vyvolala. Většina lékařů tak odstraňuje pouze důsledky chorob.

Uvedu jeden příklad z praxe. Pokud vám lékař opakovaně naměří vyšší krevní tlak, naordinuje "lék" na snížení krevního tlaku. Nepátrá po příčině, proč k tomu došlo, ale pouze odstraní důsledek – vysoký krevní tlak. Pacient je tak zpravidla nucen doživotně užívat medikament, který nazývá lékem. Ale lék přece léčí, takže by měl vyléčit… Když však neléčí, pouze udržuje přijatelný zdravotní stav, je to potom lék? Denní biorytmy začínají od 3. do 5. hodiny ranní aktivitou dráhy plic. Ta ovládá nejen plíce a dýchací systém jako celek, ale třeba i kůži. Pod jejím vlivem se ocitají i některé svaly v našem těle. V tomto období bychom se měli poprvé nadechnout, což mnohdy nečiníme, protože ještě spíme.

Tady poprvé nerespektujeme svůj "naprogramovaný" biorytmus. Kliničtí lékaři mi potvrdí, že v této době je větší výskyt astmatických záchvatů nebo jiných dechových obtíží. Pak následuje aktivita tlustého střeva, kterou respektujeme tím, že ho v době mezi 5. a 7. hodinou ranní vyprázdníme.

Dále aktivita žaludku, kdy bychom měli snídat, tedy nikdy před 7. hodinou ranní! Takto bychom mohli pokračovat dál a uvádět příklady fungování denních biorytmů v běžném životě. Stejně fungují i biorytmy měsíční, roční. Zajímavé jsou i biorytmy dlouhodobé, třeba sedmileté, které vysvětlují zákonitosti ve vývoji člověka. Ale o tom snad někdy příště…

Často pořádáte také přednášky? Na jaká témata a kde?

Z odborných přednášek to jsou ty o rehabilitaci, psychosomatické medicíně, homeopatii, akupunktuře, metodě EAV i computerové kineziologii. Moji oblíbenou přednáškou, která je v poslední době hodně vyžadována, je Životospráva – základ zdraví. V podtextu je uvedeno, že jde o netradiční pohled na stravování a životní styl. Z pohledu východní medicíny rozebírám energetický systém člověka a jeho rozvraty v působení na lidský organizmus se všemi důsledky. Rád vařím a zajímám se o stravování nejen v praktické, ale i teoretické rovině. Také rád cestuji, takže mám mnoho cestopisných přednášek, které vždy doplňuji třeba o zajímavosti ze stravování v té které zemi a přibližuji se tak ke své odbornosti. Z těch oblíbených jsou to např. přednášky Jak jsem prožil Srí Lanku, Po prašných cestách Tibetu, Nepálem do Indie, Madeira – ostrov květin a další. Přednáším pro Klub seniorů u nás v obci, pro důchodce v Semilech i okolních městech, v městské knihovně v Jičíně, Turnově, pro zájemce z různých obcí a měst v okolí. Občas mám přednášku i na odborných konferencích, kongresech a seminářích. Bližší a aktuální informace najdete na www.mirhol.cz.

Děkuji za rozhovor, přeji hodně štěstí, úspěchů a spokojených pacientů.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise PHOENIX v čísle  "11/2009".