Tajemná hadí síla
-
Vytvořenopátek 23. srpen 2019 10:03
-
AutorMelanie Rybárová
-
Oblíbené571 Tajemná hadí síla /propozice/item/571-tajemna-hadi-sila.htmlKlikněte pro přidání
-
Témata
Aktivace energie kundalini, tajemné hadí síly, je žádoucí snad u každé jógy a patří k praxi tantry. Současná věda západních zemí dnes začínat objevovat to, co se za ní skrývá – je opravdovým pramenem energie směřující k biologickému, ale i duševnímu vývoji člověka.
Ještě před nedávnem se věda stavěla k tomuto fenoménu velmi skepticky a vyskytly se dokonce občas tendence pokládat ho spíše za duševní poruchu. V poslední době však pomalu roste počet lékařů i biologů, kteří odmítají tvrzení, že energie kundalini je pouhou fantazií meditujících asketů v Indii. Tato energie skutečně existuje jako skrytý mechanizmus každého člověka. Vědecké testy ukázaly, že jeho nastartování uvede v činnost pohonný systém, který zvýší nervové i mozkové aktivity. Mozek jako by pracoval na "silnoproud", což se projeví zvýšením kreativity, rychlejšími reakcemi a celkovým zvýšením výkonu. Otvírá se tu cesta k mimosmyslovým vjemům i k duchovním zážitkům. Z dnešního pohledu stojí za mystickým procesem probuzení hadí síly dosud nevyužitý potenciál, který příroda dala k případnému použití do vínku každému z nás. Snad to bude právě tato skrytá energie, která jednou pozvedne lidstvo na vyšší úroveň vědomí. Ač tato prognóza ještě není potvrzena, připouštějí to již někteří lékaři a biologové.
Kundalini v zemi svého původu
Kundalini se zrodila v Indii. O hadí síle hovoří tantrická jóga, hatha jóga, a dokonce už upanišády, je součástí hinduizmu i buddhizmu. Traduje se, že božské vědomí se projevuje na různých rovinách zvaných "lokas". Zde je úzká souvislost s tatvami, elementy éteru, vzduchu, ohně, vody a země. Tyto síly formují náš svět a jejich symbolem je postava bohyně Šakti. Ta také tvoří člověka – nejprve kauzální tělo, posléze jemnohmotné a konečně hrubohmotné. Tato těla jsou propojena čakrami, energetickými centry v míše. Každé centrum se vztahuje k jednomu ze zmíněných elementů a je součástí energetického systému, k němuž náleží i dvaasedmdesát tisíc tzv. nadis – energetických drah. Pod kostrčí poblíž nejnižší čakry spočívá do klubíčka stočená energie nazývaná hadí síla. Podaří-li se ji probudit, stoupá podél míchy vzhůru, prochází čakrami, až konečně dostoupí k sedmé čakře na vrcholku hlavy, kde má dojít k zažití božského vědomí. Při stoupání sušumnou a při průchodu čakrami nastává vhled do oblasti, s níž je čakra spojena – jako vedlejší efekt se mohou objevit i paranormální schopnosti. Naproti tomu se také, poměrně zřídka, mohou objevit i energetické a duševní blokády, zejména pokud kundalini stoupá vedlejší nadi a nikoli hlavní sušumnou, anebo jestliže se probuzení podaří nepřipravenému člověku, který dosud nežije vhodným způsobem života. V písemných pramenech, z nichž jsou čerpány popisy probuzení hadí síly, se někdy stírá rozdíl mezi pránou, životní energií a samotnou hadí silou.
Zkušenosti zasvěcených jogínů
Zážitky jogínů, kteří již párkrát zažili probuzení kundalini, se v něčem liší a v něčem shodují. Tak známý mistr Swai Muktananda líčí svůj pocit při mimořádném zážitku, jako by "celý vesmír byl v plamenech". Světlo současně pronikalo do celého organizmu a v hlavě zářila omračující jasnost. Gopi Krišna, autor biografie, která přispěla k tomu, že se probuzení kundalini stalo na Západě známé, píše, že vnímal v hlavě i všude kolem sebe zářící a vibrující žár: "Paprsek jemné a svítící substance proniká míchou, naplní hlavu a obklopí člověka nepopsatelnou září." Třetí indický mistr jógy Sri Jogananda vysvětluje: "Když cítíš, jak proudy prány stoupají k mozku, a tvůj rozum je zaplavován vlna za vlnou šťastnou blažeností, pak věz, že kundalini ožila."
Co na to současná věda
Zprvu byl tento fenomén zcestně popisován jako duševní porucha. V roce 1983 psychiatr Veron Neppe při měření mozkových vln zjistil, že k podobným vizím, zážitkům déja vu a jevům pronikavého světla dochází i při záchvatech epilepsie. Při zkoumání ostatních pocitů bylo zjištěno, že jsou ve srovnání se schizofrenií nebo epilepsií diametrálně odlišné. Němka Liane Hofmann z Psychologického ústavu univerzity ve Freiburgu, která prozkoumala v rámci své diplomové práce 200 případů probuzení hadí síly dosud popsaných v lékařské literatuře, odkryla frapantní rozdíly. Zatímco u schizofrenie jsou typické poruchy řeči, ztráta energie a sociální izolace, něco podobného u probuzení kundalini nenajdeme, zato tu je ale vnitřní vnímání světla, změny dechového rytmu a pocity blaženosti. Rozdíly jsou evidentní i z laického pohledu. Stává se poměrně zřídka, že k uvolnění hadí síly dochází samovolně, třeba při meditaci nebo některých pozicích bojových cvičení, a dokonce i při autogenním tréninku. Rovněž poměrně vzácné jsou vedlejší účinky nechtěného nastartování tohoto mechanizmu, jako jsou poruchy dechu, trávicího traktu, bolesti zad nebo návaly horka. Kromě již vyjmenovaných spouštěčů mohou tento proces aktivovat i silné otřesy jako třeba smrt blízké osoby, anebo užívání drog. V Indii jsou známé i tance či zpěvy nebo mantry, které rovněž působí na probuzení kundalini.
Krize hadí síly
Ve Spojených státech je v posledním půlstoletí věnována velká pozornost duševním krizím. V této souvislosti vznikla dokonce celá řada klinik zabývajících se takzvanou "krizí kundalini". Ne každý praktický lékař přijde na myšlenku, že by jeho depresivní pacient mohl trpět narušením hadí síly, ale přesto roste počet odborných institucí, které se tímto tématem zabývají. V sousedním Německu se mu věnuje Psychosomatická odborná klinika Heiligenfeld v Kissingenu a ve Švýcarsku zase ústav G. Junga v Küssnachtu. PhDr. Nwell, psychoterapeut v ústavu pro transpersonální psychologii v severní Karolině a člen Mezinárodní společnosti pro výzkum kundalini se sídlem v kanadském Ontariu, si stěžuje, že ještě mnoho krizí kundalini je falešně diagnostikováno jako obyčejné psychózy. Psychofarmaka, která jsou na tomto podkladě předepisována, mohou pacienta poškodit. Chvályhodný je naopak přístup transpersonální psychologie, za níž vděčí svět českému občanu Stanislavu Grofovi. Podle něj je třeba od běžné psychózy odlišovat duchovní krizi, jejímiž průvodními jevy bývají obvykle vize a vzpomínky na minulé životy, zkušenosti vjemů, které nepřicházejí prostřednictvím našich smyslů, rychlé střídání depresí a extází apod. To vše bývá spojeno s poruchami trávení nebo jinými zdravotními problémy. Dosud uznávané psychologické modely tyto poruchy nevysvětlí a běžné metody léčení je neodstraní. Odhalit něco více o těchto jevech se pokoušeli už v sedmdesátých letech Izak Bentov a Dr. Lee Sanella, psychiatr a oční lékař a současně spoluzakladatel první kliniky kundalini v San Francisku. Oba si všímali hlavně fyziologické stránky procesu kundalini. Prováděli četné testy a mnoho měření a došli k překvapivému výsledku. Podle nich totiž "pohonem" hadí síly na tělesné úrovni není záhadná energie v nejspodnější části míchy, nýbrž srdce. Bentov zkonstruoval zvláštní přístroj, který dokázal měřit i drobné pohyby těla vyvolané tepem a oběhem krve. Tyto mikropohyby nebyly větší než 0,003 – 0,009 milimetrů a byly velmi nepravidelné. Jestliže ale testovaná osoba meditovala, zmizel chaotický vzorek pohybu a objevily se pravidelné sinusové vlny s frekvencí 7 - 8 hertzů (výkyvů za vteřinu). Tento stejnoměrný rytmus tlakových vln pocházející ze srdce pak příznivě ovlivnil plíce, bránici i ostatní oblasti těla. Rezonanční systém akustických vln vycházejících ze srdce se projevuje v pohybu vln k temeni hlavy a zpět do těla. Tím, že srdce tepalo pravidelně v rytmu, vytvářely se pravidelné vlny, které způsobily v oblasti mozku silnější vibrace. Ty jsou důležité zejména pro mostík spojující levou a pravou hemisféru (corpus calossum), což výsledně přispívá k synchronizaci obou polovin mozku. V obou polovinách se vytvářejí magnetická pole pulzující protichůdnou polaritou opět při frekvenci 7 - 8 hertzů, takže celý mozek vibruje v rytmu srdce. Při podráždění mozkové kůry vznikají podle Bentova některé klamné pocity, tak je popisováno místo probuzení kundalini ve spodní části míchy nebo v palci u nohy, ale ve skutečnosti se tyto pocity odehrávají jen v hlavě. Při zmínce o probuzení kundalini v palci u nohy můžeme vzpomenout na uctívání Budhova palce. Existují také jógová cvičení, která se soustřeďují právě na palec u nohy, v němž má sídlit bohyně Kalagni Rudra, jež může vystoupit po míše ze svého sídla až k hlavě a spojit se s božským vědomím. Tady je paralela s hadí silou zcela zřejmá. Je pozoruhodné, že pro kundalini tak důležitá vibrační frekvence 7 - 8 hertzů odpovídá rozsahu vibrací elektromagnetického pole mezi povrchem Země a ionosférou, jehož nejsilnější frekvence (pojmenovaná podle jejího objevitele Schumannova vlna) je také asi 7 nebo 8 hertzů. Kmitají-li tedy vibrační systémy v člověku stejně, vzniká automaticky silná rezonance s vibračním polem Země. Benton došel v této oblasti k zajímavým výsledkům, byl však natolik sebekritický, že připouštěl omezenost svého modelu postaveného jen na tělesném aspektu procesu kundalini.
Kundalini a zážitky z klinické smrti
Už někdy v polovině 80. let přišli dva američtí psychologové s tezí, že zřejmě příčinou zážitků, jak je líčili pacienti po návratu do života z klinické smrti, byl právě krátkodobý vzestup kundalini. To také vysvětluje energetické, mentální i duchovní následné účinky takových prožitků. Jakmile je totiž hadí síla jednou probuzena, zůstává latentně aktivní, přinejmenším podprahově. Tato teze byla mnohokrát potvrzena. V roce 1992 vypracoval Kenneth Ring obsáhlou studii na podkladě zkušeností 74 osob – navrátilců z prahu smrti. 36 % dotazovaných mělo zážitky podobné zkoušení kundalini, zejména silné pocity světla a vnitřního míru. I zde ještě dlouho po odeznění zůstával pocit jiného vnímání světa, případně paranormální senzitivnost či jasnozřivost.
V roce 1993 se psycholog Bruce Greyson zabýval skupinou 153 osob se zkušenostmi na prahu smrti a zjistil u nich mnohem více symptomů kundalini, než tomu bylo jinde.
Zastupující předsedkyně mezinárodního výzkumu kundalini Yvonne Kason vypracovala rozsáhlou studii na podkladě dotazníků, které sama sestavila a předložila pacientům se zkušeností klinické smrti. I ona dospěla k výsledku, že jejich zážitky odpovídají popisu těch, kdo prožili aktivaci hadí síly a stoupání prány čakrami. Tato zkušená psycholožka se však domnívá, že se tu jedná o mnohem více než o rozvibrování systému feed-back v těle, jak to popisuje Bentov. Soudí dále, že jednotlivé stupně zkušenosti blížící se smrti odpovídají stoupání energie jednotlivými čakrami a jejich otevírání. Zážitky jednotlivců se přece jen v lecčems od sebe liší, což je právě připisováno různému psycho-emocionálnímu ladění, které se projeví při otevírání čaker. Na nezralé jedince pak může strach z blížící se smrti a nový stav vědomí působit velmi negativně. Ve starých tradicích jógy existují též vzácné případy, kdy se stav blízký smrti navodí záměrně, aby se docílilo probuzení hadí síly. Tak například se zamezí přívodu kyslíku nebo se vytvoří jiná život ohrožující situace. Při "kečari mudra" se srolovaným jazykem uzavře dýchací trubice. Podle některých učení jógy energie kundalini, stoupající při procesu umírání k nejvyšší čakře, má duši otevřít onu část energetického těla připravenou na znovuzrození. Na tyto souvislosti poukázal už v sedmdesátých letech ředitel první kundalini kliniky v USA dr. Lee Sanella. Také podle výsledků jeho výzkumu je hadí síla něčím víc než jen postupnou výstavbou navzájem propojených feed-back vibrujících systémů v těle. K procesu kundalini se přiblížil vlastně z opačné strany – tedy nikoli přirovnáváním k zážitkům blížící se smrti, nýbrž zkoumáním orgazmu – biochemik Eggentsberger, ředitel a vedoucí výzkumného oddělení ústavu pro výzkum feed-backu a užité biokybernetiky ve Vídni. Pomocí zvláštního měřicího přístroje dokázal registrovat i nejmenší změny stejnoměrného napětí mezi tělem a mozkem. Podařilo se mu nepřímo zachytit změny stejnosměrného napětí při stoupání kundalini míchou vzhůru a tím způsobem prokázat velké přepětí mozku způsobené právě energií kundalini.
Eggentsberger došel k závěru, že neexistuje zásadní rozdíl mezi pránou a energií kundalini. Jsou tu nicméně rozdíly u jednotlivců, které popisuje takto: liší se síla energie, dále místo, kde se tato energie aktivuje. Po pětiletém zkoumání je pro něj jisté, že "aktivace kundalini je přímo spjata s budoucím vývojem lidského mozku". Tento vývoj závisí na mnoha faktorech, přičemž rozhodující roli bude hrát způsob života nás a našich potomků.
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 08/2009.