Velkolepé a náročné vědecké výzkumy současnosti se stále více zaměřují na průzkum vesmíru, na odhalení tajemství planet naší soustavy. Vysílají se sondy do vesmírných hlubin, sahající daleko mimo naši sluneční soustavu. Od pradávna láká lidstvo myšlenka, co se nachází nad našimi hlavami, zda je také ještě nějaký život mimo planetu Zemi...

Lidstvo s velkým zájmem sleduje vše, co se týká vědeckých poznatků získaných pozorováním z naší matičky Země a z družic s lidskou posádkou, které naši planetu obíhají. Stále větší pozornost je věnována také výzkumu hlubin oceánů, v nichž se sleduje život velké podmořské říše. Ale zatím ještě velmi málo víme o tom, co se ukrývá v hlubinách Země. Nejde však o žádná podzemní ložiska rud, uhlí nebo ropy, ale o věci a jevy, které v posledních letech stále více lákají záhadology a badatele. Stále častěji se ozývají hlasy, že zemská kůra – podzemí – je prý "děravá" jako ementál. Podzemí údajně protínají tisíce kilometrů dlouhé tunely, vedoucí do skrytého podzemního světa obydleného inteligentními a moudrými bytostmi.

Ve starých legendách některých národů se často mluví o podzemních královstvích a neznámých světech obydlených jinou rasou. Nejznámější je legenda o podzemní říši Aghartě. Do Evropy ji přivezli z Asie počátkem 20. století cestovatelé Ferdinand Ossendowski a Nikolas Roerich. Tato legenda se zmiňuje o tom, že v podzemí se nalézá obrovský systém podzemních chodeb a tunelů, jednak přirozeného a současně umělého původu, rozkládající se pod Mongolskem a Tibetem. Není tam absolutní tma, jak bychom se mohli domnívat – rozsáhlé podzemní prostory Agharty jsou prý osvětleny zvláštním nazelenalým světlem, které vyzařuje přímo ze stěn a stropů jeskyní. Lze tam tedy žít a pohybovat se bez umělého osvětlení a mohou tam dokonce růst i rostliny. Původ tohoto světla nebyl zatím objasněn, říká se však o něm, že ovlivňuje tok času.

Záhady světa

Obyvatelé Agharty jsou, podle mínění některých badatelů, potomci velice staré civilizace, která se stáhla do podzemí po obrovské katastrofě, jež v dávných dobách postihla Zemi. Ferdinand Ossendowski se od tehdejšího mongolského vládce dozvěděl, že to jsou mírumilovní a učení lidé vládnoucí vysokým stupněm magického umění. Dnešní badatelé a průzkumníci mají na původ Agharťanů rozdílné názory. Někteří tvrdí, že jde o potomky civilizace zaniklé Atlantidy, či Lemurie. Další jsou přesvědčeni, že šlo o návštěvníky z vesmíru, kteří se uchýlili pod zemský povrch před mnoha tisíci lety. Všichni se však shodují v tom, že neznámá rasa má mimořádné znalosti a ovládá tajné síly. Proto jsou vchody do podzemí pečlivě ukryty a střeženy, aby se tam nikdo nepovolaný a nežádoucí nedostal. Agharťané prý dokážou uvolnit jakousi vnitřní sílu vril ukrytou v každém člověku. Tou jsou poháněny létající stroje vimanas (vimany), v nichž v podzemí cestují. Občas se prý objeví i na obloze – udržují prý tak kontakty s lidmi na povrchu Země. O vimanech se také píše v knize Největší záhady světa. Popisují se zde dokonce zlaté modely těchto strojů, které je možné vidět na Srí Lance. Tyto stroje měly pohon, který připomíná pohon helikoptéry. Jsou určité domněnky, že se mohlo jednat o solární energii. Létající talíře, které tak vzrušují širokou veřejnost a jsou předmětem mnoha diskuzí a dohadů, k nám tedy nemusejí létat z vesmíru, jak mnoho lidí předpokládá, ale možná odněkud z hlubin naší Země.

Tajuplné oblasti

Proniknout do tajemných a dokonale střežených podzemních úkrytů Agharťanů se snaží řada expedic. Ani české výpravy nezůstávají stranou, naopak se iniciativně pokoušejí proniknout do této tajné a záhadné oblasti a přesvědčit se o pravdivosti existujících legend. Cesty expedic začínají nejčastěji v propastech, jeskyních, nebo dokonce ve sklepních prostorách některých tibetských či mongolských klášterů – to jsou totiž předpokládané brány do záhadné a tajemné podzemní říše.

V roce 2004 se vydala do pouště Gobi i skupina českých záhadologů. Vezli s sebou motorové rogalo, aby mohli provádět leteckou archeologii nad ruinami pověstného tajemného klášteru Čorjin (Tuerin) s dosud nenalezeným a neprozkoumaným podzemním bludištěm. Nedaleko něj objevili uprostřed nekonečné mongolské pouště jeskyni Cagen Delyn Aguj, ústící na dno skalnaté propasti. Podle legendy vede právě odtud chodba do obrovského podzemního labyrintu pod celou pouští Gobi. Otázkou je, zda to není jeden ze vstupů do Agharty.

Členům expedice vyprávěl jeden Mongol o svých zážitcích z objevení záhadného vstupu do jakéhosi neznámého tunelu. "Byli jsme ještě kluci a svítili jsme si tam jenom svíčkou. Šli jsme hodně dlouho, ale pak jsme se začali bát a raději jsme se vrátili. Ležely tam podivné kostry s velkými dlouhými lebkami." Čeští výzkumníci se ale bohužel ke kostrám nedostali. Prošli ledových úsekem, minuli průzračné jezírko, ale další úsek chodby byl beznadějně zavalen. Stěny jakési jeskyně v podzemí pokrývaly nádherné fialové a tmavě zelené krystaly fluoritu, jenž ve tmě září. No a zde si můžeme položit otázku, zda to není klíč ke zprávám o tajemném osvětlení podzemní říše.

Americká společnost Holow Earth Society, o níž se proslýchá, že spolupracuje se CIA, vytvořila mapu, na níž je vyznačeno 52 vstupů do zemských hlubin. Nejsou to jenom v oblasti pouště Gobi, ale na všech kontinentech světa. Obydlené podzemní prostory jsou prý pod celým zemským povrchem, což pro normálně myslícího člověka může být naprosto nepochopitelné a na základě současného stavu vědomí pro většinu lidí těžko přijatelné.

Stále nezodpovězené otázky

V australské poušti Nullarbor objevili hledači v jedné strži podivný kráter. V noci se z něj ozýval bzučivý zvuk. Připomínal zvuk ventilátoru. Z kráteru pokračoval šikmo dolů tunel. Jeho naprosto hladké stěny byly pokryty zeleně fosforeskující látkou. Když oči průzkumníků uvykly tmě, mohli opatrně kráčet tunelem bez světla. Přesto ale rozsvítili své silné acetylenové lampy. Asi po pěti kilometrech chůze tunelem se dostali do obrovského dómu; jeho rozměry nedokázali odhadnout – stěny i strop se ztrácely daleko ve tmě, kam záře z jejich svítilen nedosáhla. Tam jejich průzkumná výprava bohužel musela skončit. Z nitra země se znovu ozval bzučivý zvuk a vzápětí se ve světle jejich lamp objevil obrovský živý ještěr. Příští noc zahlédli na obloze nad kráterem jasné světlo prudce stoupající vzhůru. Bylo to UFO, nebo helikoptéra? A nebyl ten podivný ještěr v podzemí holografická projekce vysílaná neznámými obyvateli zemského nitra, aby výzkumníky zastrašili a zabránili jim v další cestě poznání? Tyto otázky zatím zůstávají nezodpovězeny, protože další, lépe vybavená expedice už ono místo s kráterem nenašla.

Již zmíněný cestovatel a spisovatel Ferdinand Ossendowski v knize Zvířata, lidé a bohové říká o tajuplné říši Agharta: "V podzemí se nachází obrovská královská říše. Žijí v ní miliony lidí. Její panovník je vládcem světa. Zná všechny síly světa a dokáže číst v lidských duších i ve velké knize osudu. Tato královská říše se nazývá Agharta. Všem podzemním národům a regionům vládnou panovníci podřízení králi světa. V jeskyních pod zemí se rozlévá zvláštní světlo, v němž se daří rostlinám a lidé zde prožívají dlouhý život prostý jakýchkoliv nemocí. Metropole Agharty je obklopena městy, která obývají velekněží a mužové vědy. Kdyby šílené lidstvo na povrchu země zahájilo proti podzemní královské říši válku, dokázalo by podzemí vyhodit celý zemský povrch do povětří a proměnit ho v nehostinnou pustinu. Obyvatelé Agharty umějí vysoušet moře, proměňovat kontinenty v oceány a hory v pouštní prach." Vládci Agharty, jak se uvádí ve starobylých indických písemných památkách, jsou nositeli titulu "Rgdén-Ijepo", což se dá přeložit jako "Vládce světa". Ve stejných spisech se můžeme dočíst, že lhaský dalajláma je považován za vyslance Agharty a strážce vědomostí o přístupu do záhadné tajné říše. I v oficiálních turistických materiálech cestovní kanceláře ve Lhase se připomínají legendy, podle nichž se pod lhaskou Pottalou, dalajlámovým palácem, nacházejí tajné podzemní chodby, tvořící jeden z několika přístupů do Agharty.

Někteří badatelé a teozofové tvrdí, že v osobním vlastnictví zakladatelky Teozofické společnosti, která měla vytvořit základní kámen nového světového náboženství, madame Blavatské, se údajně nacházela mapa, na níž byly zobrazeny přístupy do Agharty složitými jeskynními systémy.

Současná věda se snaží proniknout a prozkoumat hluboký vesmír, hledá život na různých planetách naší sluneční soustavy i mimo ni, ale o to, co se skrývá v nitru naší Země, velký zájem nejeví. Snad se v budoucnu objeví badatelé a vědci, kteří se budou zajímat i o to, co říkají různé legendy a kusé informace o podzemí naší matičky Země.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 08/2009.