Není ze zlata, či jiného užitečného kovu a nevytvořil ho člověk, nýbrž sama příroda. Touto vzácností je šafrán, kterému se také říká červené zlato. Šafrán, nejdražší koření světa, v sobě skrývá celou řadu tajemství. Je lékem, afrodiziakem a samozřejmě i kořením, jehož chuť dokáže změnit obyčejné jídlo ve vzácnou lahůdku.

Šafrán jsou vlastně rudá vlákna uprostřed fialkově modrého květu krokusu. Domovem této něžné květiny byl původně Kašmír, ale už v dávné minulosti se rozšířila po celém území mezi řekami Eufratem a Tigridem, místem, kam bývá situován biblický ráj. Tady se počal divoký šafrán pěstovat a využívat, stejně tak jako později v Egyptě, Indii a Persii. Do Evropy ji odtud přinesli Maurové. Pro řídký výskyt a zejména pracnou sklizeň byl vzácný šafrán často pašován a podloudně prodáván. Ve středověku byl dokonce za pašování šafránu trest smrti. Dnes jeho obliba klesla, ale zato bývá často předmětem podvodu překupníků. Ti do něj přimíchávají méně hodnotné části květu, či dokonce cihlový prach.

Šafrán prodlužuje život

Proč je vlastně šafrán drahý a v čem je jeho tajemství? Zachovaly se písemné doklady již ze starověku, v nichž Římané, Řekové, a dokonce i Egypťané vychvalují šafrán jako léčivý prostředek. Antičtí lékaři, stejně jako středověcí alchymisté tvrdí, že šafrán prodlužuje život, posiluje a omlazuje různé tělesné orgány a harmonizuje duši člověka. Šafrán nesměl chybět v žádném z tehdejších životabudičů i zázračných elixírů. Zvlášť blahodárně prý působí na játra a ženské orgány. Jen těhotné ženy se mu měly vyhýbat, aby nezapříčinil samovolný potrat. Že jeho léčivý účinek nebyl tak docela smyšlený, potvrzuje i moderní věda. Šafrán snižuje hladinu cholesterolu, pomáhá předcházet rakovinovým onemocněním, podporuje trávení a posiluje celý imunitní systém.

Šafrán jako antidepresivum

Ayurveda připisuje šafránu vzácnou schopnost vyrovnávat tři životní energie působící v našem organizmu, a vylaďovat tak disharmonie, které trápí duši i tělo. Znalosti o jeho účinku existovaly již v hluboké minulosti a někde se zachovaly až dodnes. Tak se v Indii šafrán objevuje v rituálech, při nichž slouží k pročištění aury a vůbec k požehnání člověka.

Ve sbírce lékařských rčení z roku 1066 nacházíme zmínku, že "šafrán uklidňuje a rozveseluje". Není prý jiné rostliny, která by dokázala tak příznivě ovlivnit psychiku člověka. Přispívá jak k uvolnění a zachování dobré nálady, tak i k celkovému zklidnění a vyváženosti. Předávkování šafránem má sice hrozné následky a může končit i smrtí, avšak nebezpečná dávka by musela být více než 1 dkg, a takové množství by snad pozřel jen blázen.

Afroditin dar

Podle řeckých pověstí darovala člověku šafrán sama bohyně Afrodité. Je tedy nasnadě, že bude pokládán za účinné afrodiziakum.

V současné světové kuchyni se nachází šafrán poměrně zřídka – ve francouzské rybí polévce, někdy bývá přidáván do rýže, objevuje se v ayurvedských nápojích a v Anglii je po něm dokonce pojmenován chléb. U nás ho známe zejména z úsloví. Chceme-li podtrhnout vzácnost nějaké ingredience nebo přeneseně třeba vlastnosti, řekneme: je toho jako šafránu.

Nabízíme vám dva uklidňující recepty na nápoje, jimiž se můžete po hektickém dni uvést do lepší nálady.

Nektar bohyně měsíce

• pohár mléka (je dobré sojové)

• lžičku medu

• velká lžíce mandlového krému

• špetka šafránu Čaj štěstí

• 3 lžíce sušených květů petrklíče

• půl lžičku medu a špetka šafránu

• Sušené květy přelijte teplou vodou, přidejte šafrán a nechte 5 minut stát. Nakonec oslaďte medem.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 06/2009.